Co se děje ve světě Linuxu a open source
Společnost HP uvedla PC s Linuxem
Dalším v řadě velkých výrobců počítačů, kteří začali nabízet Linux na svých počítačích, je Hewlett-Packard. Firma s Linuxem na desktopu koketovala již dříve a nyní se k němu vrací. Na serveru je HP s Linuxem spjata již několik let. Poskytuje totiž podporu Debianu, který má více než 30 tisíc zákazníků a společnosti generuje příjmy v řádech desítek milionů dolarů.
Na desktopu se HP rozhodla pro SUSE Linux Enterprise Desktop, což je distribuce Novellu určená pro korporátní sféru, což také předurčuje cílové zákazníky daného počítače. HP Compaq dc5850 je určen pro malé a střední podniky. Konfigurátor PC nabízí devět procesorů AMD od jednojádrového Sempronu LE-1250 až po čtyřjádrový Phenom X4 9600B. Paměť může být rozšířena až na osm gigbajtů, ale v základu můžete dostat jen 512 MB-2 GB.
Je možné, že bude prodej počítačů cílený i na školy, protože s jeho uvedením obě společnosti oznámily, že budou udržovat repozitář pro SLED, který bude obsahovat studijní aplikace. Ostatně HP Compaq dc5850 není úplně prvním počítačem od HP se systémem od Novellu, již před několika měsíci uvedla společnost netbook HP-2133 Mini-Note.
Čína nutí internetovým kavárnám Red Flag Linux
Na začátku listopadu vstoupilo v platnost nařízení města Nanchang, které přikazuje internetovým kavárnám používat buď čínskou linuxovou distribuci Red Flag Linux, nebo legální verze Microsoft Windows. Nařízení je namířeno proti nelegálním kopiím operačního systému, které jsou čínskými internetovými kavárnami ve velké míře používány.
Na samotném nařízení by nebylo zase nic tak zvláštního. Jenže cena Red Flag Linuxu činí 5000 juanů, což je v přepočtu více než 14 tisíc korun. Navíc jsou podle rádia Free Asia nuceni koupit Red Flag Linux, i když používají legální verze MS Windows. Rozhlasová stanice citovala zástupce z jedné kaváren. Ten prohlásil, že do všech jejich třinácti kaváren dorazili lidé z města a na počítače nainstalovali Red Flag Linux, společnost poté musela zaplatit 5000 juanů instalační poplatek.
Po zveřejnění případu se vyrojilo několik spekulací, proč tak úředníci postupují. Jedním z nich je tvrzení, že se snaží dostat kavárny pod kontrolu. V Číně je totiž internet velmi intenzivně kontrolován a regulován. Další spekulací jsou obchodní zájmy. Největším investorem do Red Flag Linuxu je totiž ministerstvo informací.
Učitelka zabavila žákovi CD s Linuxem
Komická situace se odehrála na jedné základní škole v texaském Austinu. Učitelka přistihla žáka, jak na svém notebooku ukazuje ostatním dětem Linux a rozdává jim ho na CD. Poté, co tuto „rozvratnou" činnost překazila a CD s Linuxem zabavila, dozvěděla se od „neposlušného" žáka, že je dostal od organizace HeliOS Solutions, která šíří počítače s Linuxem mezi potřebné lidi.
Dopis, který následně organizaci zaslala, zveřejnil Ken Starks z HeliOS Solutions na blogu. Paní učitelka v něm píše, že takovéto aktivity ve své třídě nestrpí a není si vůbec jistá tím, jestli je celá činnost vůbec legální a pokud zjistí, že není, provede patřičné kroky. Dále dodává, že tvrzení organizace jsou přehnaná a plná lží. Žádný software totiž nemůže být zadarmo. A šíření těchto bludů je škodlivé. Na závěr vyjadřuje své přesvědčení, že když lidé z HeliOS Solutions zavolají do Microsoftu, určitě jim budou poskytnuty nějaké starší verze Windows, aby je mohli dát potřebným lidem.
Ken Starks v odpovědi dotyčnou učitelku vůbec nešetřil. Napsal, že ho její názor neudivuje - vzhledem k tomu, že Microsoft ročně lije desítky milionů do americké asociace učitelů. Pokud však chce paní učitelka žít ve svém vlastním vězení, neměla by do toho nutit i své žáky. Na závěr ji vyzývá, aby žákovi CD vrátila, a dodává, že celá záležitost bude mít ještě dohru. Kontaktoval totiž jejího nadřízeného a po svátcích se prý setkají u něj v kanceláři.
I když zasvěceným lidem musí znít názor texaské učitelky přinejmenším úsměvně, rozhodně není ojedinělý a pravděpodobně je produktem kampaní bojujících proti nelegálnímu softwaru. Ty totiž lidi přesvědčují, že software není zadarmo. A činí to tak vehementně, že si potom mnoho uživatelů myslí, že zadarmo nemůže být vůbec žádný software.
IBM připravila desktopové řešení postavené na Linuxu
Společnost IBM oznámila, že bude svým zákazníkům nabízet virtualizovaný desktop, který je postavený na distribuci Ubuntu, virtualizační technologii od VMWare a balíku Lotus. Posledně jmenovaný vyvíjí sama IBM, skládá se z kancelářského balíku Lotus Symphony a softwaru pro podporu spolupráce Lotus Notes. Virtualizované řešení funguje tak, že pro všechny stanice je pouze jeden obraz systému na serveru a ten všechny stanice sdílejí. Pouze adresář /home je pro každou stanici unikátní.
Jedná se o produkt, který je přímým konkurentem řešení od Microsoftu. A představitelé IBM nabízejí také cenové srovnání. S jejich řešením prý mohou zákazníci ušetřit 500-800 dolarů na licenčních poplatcích ročně, 258 dolarů tím, že se vyhnou upgradu hardwaru, 90 % na podpoře, 75 % na administraci bezpečnosti a uživatelů, 50 % na helpdesku a 50 % na instalaci softwaru, která je nahrazena softwarovým publishingem. Navíc nejsou zákazníci na serverové straně omezeni tzv. vendor lock-in. Řešení totiž běží na jakémkoliv linuxovém serveru s architekturou x86. Cenové srovnání bylo provedeno s řešením, kdy je na každém PC nainstalován MS Windows. Rozdíl oproti virtualizovanému řešení postavenému na MS Windows by samozřejmě tak velký nebyl.
IBM uvedla, že si Ubuntu vybrala právě pro jeho popularitu na desktopu, na linuxovém desktopu však spolupracuje také se společnostmi Red Hat a Novell.
Výsledky Novellu splnily očekávání
Novell oznámil výsledky za čtvrtý kvartál a celé období fiskálního roku 2008, které končilo 31. října. Oproti poslednímu kvartálu minulého roku Novell snížil provozní ztrátu z 13 milionů dolarů na 6 milionů při tržbách 245 milionů. Za celý rok 2008 však Novell vykázal provozní zisk ve výši 5 milionů při tržbách 957 milionů, což je výrazné zlepšení oproti výsledkům za rok 2007, kdy byl Novell v provozní ztrátě 56 milionů při tržbách 932 milionů. Přesto to nestačilo na to, aby se Novell dostal do celkového zisku, zde je stále ve ztrátě 9 milionů (loni 44 milionů).
Nás však zajímá především vývoj tržeb divize Open Platform Solutions. Ty činily za poslední kvartál 36 milionů dolarů. Z toho na Linux Platform Products připadalo 33 milionů, což je meziroční nárůst o 33 %. Za celý rok 2008 vykázaly linuxové produkty tržby 120 milionů dolarů, což je meziroční nárůst o 38 %.
Novinky ze světa softwaru
Amarok 2 je venku!
Za pět let své existence si Amarok vydobyl neotřesitelné postavení. Je považován za nekorunovaného krále hudebních přehrávačů v Linuxu a mnozí jej označují za nejlepší hudební přehrávač vůbec. Jsou lidé, kteří kvůli Amaroku přešli na Linux. Nejenže obsahuje celou řadu možností a pokročilých funkcí, ale vyniká především skvělou provázaností s webovými službami. Umí vyhledávat a zobrazovat informace z Wikipedie. Last.fm podporoval již v době, kdy tuto službu prakticky nikdo neznal.
Amarok2 - dostupné internetové služby
Vydávání nových verzí se prakticky zastavilo již před více než rokem. Od té doby se vývojáři zaměřili pouze na vývoj verze 2, která byla přepsána do Qt4, prodělala kompletní redesign a podporuje technologie KDE4, jako jsou Solid, Phoron a Plasma. Nová verze je však přijímána s rozpaky, především kvůli redesignu. Mnoha uživatelům nové rozvržení aplikace nevyhovuje. Nový Amarok také ještě nedosahuje počtu funkcí starého Amaroku. Přestože je nový Amarok zase na začátku cesty, představuje velmi vyspělý přehrávač, který má navíc velký potenciál do budoucna.
Amarok2 - správce skriptů
Aktuální verzi Amaroku si samozřejmě můžete sestavit ze zdrojových kódů, nicméně jednotlivé distribuce mají zdroje softwaru (nestabilní, testovací), kde můžete novou verzi získat pohodlně. Novinkou „dvojky" by měly být i verze pro MacOS X a Windows, ty už jsou k dispozici, ale zatím nejsou oficiálně podporovány.
Amarok2 - instalace doplňků
Songbird - vyzyvatel Amaroku
Hudebním přehrávačem, který dnes šlape Amaroku nejvíce na paty, je pravděpodobně Songbird, který se dostal do verze 1. S internetem je provázaný možná ještě více než Amarok. Ne nadarmo se mu říká hudební Firefox. Stejně jako on staví na multiplatformních grafickém rozhraní XUL a využívá k vykreslování webového obsahu Gecko. Je pro něj také celá řada rozšíření, které přinášejí i podporu různých webových služeb, jako je např. Last.fm.
Songbird je relativně mladý program, vznikl před necelými třemi lety. O to razantnější nástup měl. Od začátku se však potýkal se špatnou stabilitou a výkonem, což se stalo prioritou vývojářů při vývoji verze 1. Nově je k přehrávání využíván backend Gstreamer, který má přinést právě vyšší stabilitu a výkon. Rychlejší je import médií, vyhledávání a také byla snížena spotřeba paměti při práci s rozsáhlejšími knihovnami.
Songbird je multiplatformní program. Je k dispozici pro Windows, MacOS X, Linux a další unixové systémy jako je např. Solaris.
Novinky ze světa distribucí
OpenSolaris 2008.11
OpenSolaris 2008.11 sice tak úplně nedostál svému jménu, protože vyšel první prosincový den, ale to neznamená, že nepřináší zajímavé novinky.
Zatímco Linux byl napsán na zelené louce dle unixové předlohy, Solaris z Unixu přímo vychází. Poslední roky však zůstával čím dál více a více ve stínu Linuxu. Proto se společnost Sun, která Solaris vlastní, rozhodla v roce 2005 k radikálnímu kroku a Solaris uvolnila jako open source. Tak vznikl OpenSolaris.
OpenSolaris 2008.11
Dalším krokem ve stíhání Linuxu bylo zahájení projektu Indiana, jehož vedení se ujal Ian Murdock, zakladatel distribuce Debian. Dle jeho slov si měli v projektu Indiana vzít ponaučení z toho, co přinesl Linux, a nabídnout to pro Solaris. V OpenSolarisu se objevilo prostředí GNOME, nástroje GNU a balíčkovací systém. OpenSolaris se tak přiblížil podobě tradiční linuxové distribuce. Za jeho největší výhody - ve srovnání s Linuxem - je považován pokročilý souborový systém ZFS a technologie Dtrace. Ty jsou sice open source, ale vzhledem k tomu, že licence CDDL, pod kterou je OpenSolaris vydán, není kompatibilní s GPL, nemohou být použity v Linuxu.
V jiných ohledech ale OpenSolaris svého konkurenta - Linux - stále dotahuje. V hlavním repozitáři naleznete jen něco přes 1500 balíčků (Debian a Ubuntu mají přes 25 tisíc). V kategorii nesplněných slibů je stále tiskový server CUPS. Uspávání do RAM je zatím v plenkách a funguje jen pro omezené množství počítačů.
Mezi novinky vydání 2008.11 patří Time Slider, který se podobně jako Time Machine v MacOS X stará o automatické zálohy. Novinkou je také automatická detekce tiskárny. Jako grafické prostředí slouží nejnovější GNOME 2.24. Výchozím prohlížečem je Firefox 3 a hudebním přehrávačem Songbird. Desktopové vyhledávání zajišťuje Tracker.
Desktopovým uživatelům Linuxu OpenSolaris asi nenabídne žádné zásadní výhody, ale jedná se o zajímavý systém, jehož vývoj se dočkal v poslední době oživení. Pokud jej chcete vyzkoušet, můžete si ze stránek OpenSolaris.com stáhnout instalovatelné live CD.
OpenSolaris 2008.11 - správce balíků
