Jádro 2.6.15
I když chtěl Linus vypustit jádro 2.6.15 ještě před koncem minulého roku, vypustil jej až v roce novém, 2. ledna. Možná kvůli krátkému odpočinku jeho a (oficiálního správce řady 2.6) Andrew Mortona, ale spíše proto, jak sám oznámil, že to bylo právě 15 let od okamžiku, kdy si koupil stroj, na kterém běžel Linux. Nebo snad kvůli hádce o to, které desktopové prostředí je lepší...?
Co nám toto povánoční novoroční jádro přináší nového? Začněme třeba od konce, ovladači: aktualizace ovladačů ipw2?00, nové ovladače SATA a IDE (např. SATA Marvell nebo IDE VIA VT6410), podpora DRM pro nové Radeony na PCI Express, framebufferu pro Nvidie Geforce řady 7800, dále podpora nových Powerbooků a kontroly temploty Powermaců, novinky pro Sharp Zaurusy a další. Síťový subsystém: velká aktualizace 802.11 (WiFi), nová implementace sledování spojení (conntrack) v netfilteru podporující IPv6 nebo MPPE šifrování v PPP. Z důležitých a/nebo zajímavých novinek např. potřeba udev verze minimálně 071 (kvůli změnám ve strukturách zařízení), sdílené podstromy (popis v lednovém čísle), přepsání a pročištění kódu softwarového uspání, podpora otáčení obrazovky konzole (kvůli některým mobilům), zlepšení zápisu na NTFS (zvětšování souborů), aktualizace CIFS, XFS a ALSA a mnoho dalšího (třeba hotplug pamětí).
Naopak odstraněn byl starý ovladač buetty (Bluetooth je tak podporováno jen vrstvou bluez) a naplánováno bylo odstranění některých OSS ovladačů zvukových karet (těch, ke kterým existuje ALSA ovladač, např. via82cxxx) a vyřazení verze 1 Video4Linux (v červenci). Obsaženy jsou samozřejmě všechny bezpečnostní a funkční opravy ze stabilních verzí 2.6.14.x, převážně v síťovém subsystému (např. zahazování nulových datagramů). Některé bezpečnostní a „crash“ problémy opravuje i první stabilní jádro 2.6.15.1 vydané 14. ledna. Zbývá doplnit už jen odkaz na česká zrcadla kernel.org: www.kernel.org/mirrors/countries/html/CZ.html
Mutexy budou v jádře 2.6.16
Z předchozího čísla víte, že do jádra se chystá nové synchronizační primitivum, mutex (MUTually EXclusive lock). A že implementace, která bude s největší pravděpodobností přijata, je z -rt balíku Ingo Molnara. Implementující záplata se rychle vyvíjí, ale Andrew Morton si myslí, že místo přidávání nového zamykacího mechanizmu by se měly vyřešit problémy se stávajícími semafory (implementace specifická pro každou architekturu).
Z privátní výměny názorů mezi Ingem a Andrewem se zdá vyšel plán na úplné vyřazení (plně) čítajícího semaforu z jádra. Odhadem 90 % uživatelů semaforu jej používá jen jako jednoduchý zámek, proto budou jejich použití přímo převedena na nový typ mutex. Ze zbývajících využití semaforu je 90 % pro signalizaci dokončení události a tato jsou již převáděna na typ dokončení (completion). Tedy jen 1 % uživatelů využívá semafor jako počítadlo, tato použití budou převedena na nový (zatím neexistující) na architektuře nezávislý typ čítače (counter). Linus souhlasí.
Výsledek je nakonec takový, že i přes to, že je implementace mutexů v jádře docela fundamentální změna, objevila se Ingova záplata jen v jednom -mm jádře (!) a hned byla přijata do hlavního stromu. To znamená, že nové jádro 2.6.16 bude používat mutexy místo čítacích semaforů (reader/writer semaforů se tohle vůbec netýká). A až bude hotový nový typ čítače, odstraní se čítací semafory z jádra úplně.
Bude jádro vydáváno pod GPLv3?
Vývojáři jádra nejsou jednotní v tom, jestli má být jádro vydáváno pod novou licencí GNU General Public License. První verze licence GNU GPL verze 3 byla vydána po půli ledna, aby se nad ní vedla veřejná diskuze, a necelý týden nato se v LKML rozpoutala diskuze, zda pod ní bude jádro vydáváno. Nová verze licence ještě není schválena, ale už nyní je jasné, že bude v ochraně svobod agresivnější než verze 2. „Problematické“, pro autory ovladačů hardwaru, jsou zejména části ošetřující softwarové patenty a DRM (zakazuje se, aby jej licencovaný kód obsahoval).
Původní autor jádra Linus Torvalds ale rázně rozhodl (lkml.org/lkml/2006/1/25/273): jádro nepřejde na GPLv3. Podle
jeho slov linuxové jádro vždy bylo, je a bude vydáváno pod GPL verze 2 a pod ničím jiným (viz také úvodní poznámka v
souboru COPYING v nejvyšším adresáři zdrojových kódů jádra). Některé zdrojové kódy je možné licencovat pod verzí 3 (v
souladu s komentářem k použití licence „anebo (podle vašeho uvážení) kterékoli pozdější verze“), ale ne celé jádro.
Dnes se toto rozhodnutí jeví jako správné, ale kdo ví, co se může v budoucnosti všechno stát...
www.kernel.org