Co se děje ve světě Linuxu a open source
Kanadská vláda OSS zvažuje, britští konzervativci jej podporují
Nejen země třetího světa, kde je nasazení open-source softwaru především otázkou peněz, zvažují alternativy ke komerčnímu softwaru. Kanadská vláda vydala tzv. Request for information, což je formální pozvání do diskuze na určité téma. A tématem je v tomto případě bezplatně licencovaný software. Ačkoliv se jedná především o svobodný software, kanadská vláda se zajímá i o tzv. freeware, tedy o software, který sice nemá otevřené zdrojové kódy, ale je k dispozici zdarma. Veřejnosti nabízí deset otázek k diskusi, odezva bude sbírána až do 19. února.
Je tomu již devět let, co Steve Ballmer nazval Linux komunismem. Nyní se však k podpoře OSS přidala i strana Železné lady, britští konzervativci, které můžeme podezřívat z čehokoliv, jen ne z podpory komunismu. Podle konzervativců by mohla britská vláda ušetřit alespoň 600 milionů liber ročně, pokud by se více „otevřela". Úspory nevidí jen v licenčních poplatcích, ale hlavně v tom, že by se vymanila z vlivu monopolních dodavatelů.
Mozilla přispěje sto tisíci na vývoj Ogg
Mozilla Foundation
Nezisková organizace Mozilla, která stojí za vývojem populárního prohlížeče Firefox, oznámila, že přispěje sto tisíci dolarů na vývoj kontejneru Ogg a kodeků Vorbis a Theora. Adresátem bude nezisková organizace Wikimedia, která se pro změnu stará o chod Wikipedie a nyní bude koordinovat vývoj Ogg a jeho kodeků. Cílem této iniciativy je poskytnout internetu video technologii, která je otevřená, nezávislá na jedné firmě a postavená na standardech.
Většina kodeků, které se dnes používají na internetu, je totiž chráněna patenty a kodeky nemohou být tedy volně používány. Vorbis a Theora patenty zatížené nejsou, a proto jsou vhodnými kandidáty pro zařazení do standardů. Proto se také objevily v návrhu HTML 5, které má mít elementy pro video a audio. Jejich zařazení do standardu však bylo pozastaveno. Zatímco Vorbis je kvalitní audio kodek srovnatelný s konkurencí, Theora jako video kodek za lídry zaostává, což byl právě jeden z důvodů jeho nezařazení do HTML 5. Mozilla se s tím však nehodlá smířit, podpora obou kodeků bude v implementaci HTML 5 ve Firefoxu 3.1. Investované peníze by navíc měly napomoct k vymazání kvalitativního rozdílu mezi Theorou a ostatními moderními video kodeky a znovuotevření cesty do standardu HTML 5.
Mozilla není ve své snaze sama. Ogg kodeky plánuje podporovat ve své implementaci HTML 5 také Opera.
Redakce se omlouvá za nepřesnosti v názvech, příspěvek byl opraven.
Windows vs. Linux: Kdo je vítěz na netboocích?
Mnozí komentátoři předpovídali Linuxu na netboocích úspěch, a to až takový, že by se mohl stát významnou hrozbou Microsoftu. Další dohady na toto téma se vyrojily poté, co Microsoft zveřejnil zhoršené hospodářské výsledky a záměr propustit nejvíce zaměstnanců ve své historii. Jeden z největších poklesů zaznamenala klientská divize, jejíž hlavním produktem jsou Windows. Někteří komentátoři vidí za tímto poklesem také konkurenci na poli netbooků v podobě Linuxu. Podíl Linuxu se na tomto trhu údajně pohybuje mezi 30-40 %. Tato konkurence navíc způsobila, že Microsoft nabízí licence Windows za výrazně nižší ceny, než je zvyklý z trhu běžných osobních počítačů.
Xandros Linux na Asus Eee PC
Představitelé Microsoftu však tvrdí něco jiného. Podle nich je to naopak Linux, který na netboocích neuspěl. Uživatelé chtějí, aby se systém na netbooku choval a vypadal stejně jako jejich Windows na stolním počítači. Windows umožňují práci s programy denní potřeby, jako je MS Office nebo aplikace iTunes nebo Zune či počítačové hry jako World of Warcraft. Navíc pracují s velkým množstvím tiskáren, digitálních fotoaparátů a ostatních zařízení. Tomu se prý Linux ani zdaleka neblíží a nenaplňuje tak očekávání zákazníků. Jako příklad uvádějí společnost MSI, která před několika měsíci prohlásila, že počet vrácených netbooků s Linuxem je čtyřikrát vyšší než s Windows. Podle Microsoftu se podíl Windows na tomto trhu vyšplhal až na 80 %.
Těžko říct, na čí straně je pravda. To asi ukáže až čas. Každopádně o propadáku Linuxu asi nemůže být řeč, protože to je konečně trh, kde na desktopu získal podíl v řádu desítek procent.
EasyPeasy na Asus Eee PC
Je to Windows 7 nebo KDE 4?
Chris Duckett a Alex Serpo ze serveru ZDNet Australia se rozhodli vyzkoušet menší experiment. Vyrazili s kamerou a notebookem do ulic Sydney a ukazovali lidem KDE 4. Háček byl ale v tom, že jim řekli, že se jedná o nové Windows 7. Autoři z celého experimentu, který brali trochu v nadsázce, vytvořili dvouapůlminutové video, které umístili na web. Z videa vyplývá, že lidé nemají rádi Windows Vista a nový systém se hezčí a jednodušší. Většina se také shoduje v tom, že na nový systém určitě přejdou, je to přede mnohem jednodušší a skoro jako od Apple :-)
Na Windows 7 se těší také zakladatel a první muž Ubuntu Mark Shuttleworth. Zkoušel prý beta verzi a líbila se mu. Microsoft také podle něj bude moct díky nižší náročnosti Windows 7 nasadit svůj aktuální systém na netbooky a ukázat tak cenu, na kterou si nový systém cení. Dosud totiž na netbooky nasazoval za výrazně snížené ceny Windows XP, které jsou tu s námi již skoro osm let.
KDE4 v openSUSE na Asus Eee PC
Novému konkurentu Linuxu se věnuje i server Tux Radar, který provedl několik benchmarků, v kterých srovnával Ubuntu, Windows Vista a Windows 7 a Ubuntu si nevedlo vůbec špatně.
Novinky ze světa softwaru
Compiz dostane pevnou ruku
Compiz
Jsou tomu tři roky, co Compiz spatřil světlo světa. Tenkrát novinka od Novellu způsobila docela rozruch, protože přinesla do té doby nevídané efekty. Mac OS X měl sice graficky akcelerované prostředí již několik let, ale éra efektních vlastností začala až s příchodem Compizu. Bohužel jeho další vývoj od té doby nebyl zdaleka tak přímočarý. Brzo se od Compizu oddělil Beryl kvůli přístupu Novellu a závislosti na GNOME. Beryl přinesl ohromné množství nový pluginů a tedy i efektů, převzala ho většina distribucí a stal se populárnějším než Compiz. Po čase však vývojáři obou projektů dospěli k závěru, že vývoj dvou srovnatelných kompozitních správců oken je zbytečný luxus a domluvili se na opětovném spojení projektů. Samotným správcem oken se stal Compiz a pluginy byly převzaty z Berylu. Vznikl tak Compiz Fusion.
Jenže časem se oddělily další dva projekty - NOMAD, který se zaměřuje na vzdálený desktop, a Compiz++, který rozděluje kompozitní a OpenGL vrstvy a přepisuje jádro do C++. V poslední době se také ukázalo, že vývoj Compizu nemá jasný směr. Vývojáři se tedy sešli na Compiz Conference Hall a dohodli se na tom, že oba oddělené projekty se znovu začlení do původního Compizu a vznikne pětičlenná rada, která bude určovat směr vývoje a termíny vydání nových verzí.
HP má vlastní rozhraní pro Ubuntu
Před nějakým časem se také společnost HP rozhodla vrhnout do víru netbookové mánie a představila HP Mini 1000. Běží na něm upravené Ubuntu s rozhraním, které je rozděleno do čtyř sekcí - pošta, web, hudba a fotografie. Jelikož je systém postavený na Ubuntu 8.04, lze pouštět klasické aplikace, na které jsou uživatelé zvyklí z nejpopulárnější distribuce. Veškerá média obhospodařuje HP MediaStyle, což není nic jiného než multimediální centrum Elisa od španělské společnosti Fluendo.
Dosud bylo prostředí od HP jen pro majitele zmíněného netbooku a ostatní si museli vystačit s pohledem na screenshoty nebo video ukázky, nyní jej však mohou vyzkoušet všichni uživatelé Ubuntu. Stačí si přidat speciální zdroj softwaru a prostředí nainstalovat standardní cestou. Může tak být další alternativou pro uživatele, kteří používají Ubuntu na svých netboocích.
Linuxová API pro akceleraci videa by se mohla sjednotit
Co se týče API pro akceleraci videa, nepanuje na Linuxu zrovna ideální situace. Všichni velcí výrobci grafických čipů si totiž hrají na vlastním písečku a mají vlastní API. Intel vyvíjí VA-API, nVidia má VDPAU a AMD pro změnu zase své XvBA. Jelikož jsou zastoupení čipů od jednotlivých výrobců docela vyrovnaná, nelze opomenout ani jedno API. Vývojáři se tak nachází v situaci, kdy musí vyvíjet podporu pro všechna tři API, což znamená mnoho práce navíc. Jelikož to na nějakou dohodu mezi výrobci grafických čipů nevypadá, bude muset tento problém vyřešit komunita.
Problému se zhostil Gwenolé Beauchesne, který má na svém kontě podporu VA-API pro MPlayer a FFmpeg. Jelikož má momentálně u video přehrávačů největší podporu VDPAU, rozhodl se jej použít jako backend pro ostatní API. Nyní pracuje na VDPAU backendu pro VA-API, což bude mít za výsledek, že pokud bude umět přehrávač VA-API, bude umět automaticky i VDPAU. Kromě tohoto začal aktuálně pracovat také na backendu pro XvBA. V brzké době by se tak mohla výrazně zjednodušit vývojářům situace, což by se mělo pozitivně projevit na podpoře akcelerace videa v Linuxu.
Novinky ze světa distribucí
Knoppix 6.0
Knoppix
Knoppix již patří mezi legendy linuxových distribucí. Jedná se o specialistu z oblasti live distribucí, které se spouštějí CD nebo DVD. Právě proto je Knoppix pro mnoho linuxových uživatelů prvním Linuxem, se kterým se setkali. Již devět let ho vyvíjí Němec Klaus Knopper. Šestá verze přichází se zajímavými novinkami. Distribuce je založena na novém vydání Debianu - Lennym, které by mělo brzy vyjít. Tradiční prostředí KDE bylo vyměněno za LXDE, které se pomalu stává novou hvězdou mezi odlehčenými prostředími.
Na rozdíl od předchozích verzí, které byly dostupné jen na DVD, šesté vydání vychází opět na CD. To ovšem znamená snížení počtu programů. Spolu s Knoppixem vychází i verze Adriane, která je určená pro uživatele s poškozeným zrakem. ISO obrazy nové verze můžete stáhnout ze stránek distribuce. Kromě FTP zrcadel je k dispozici také torrent.
iMAGIC OS 2009.3
iMAGIC OS je relativně neznámá komerční distribuce založená na Ubuntu. Oproti němu nabízí pár věcí navíc. Má lepší kompatibilitu s aplikacemi pro Windows díky přítomnosti komerční verze Wine - CrossOver Linux. Kromě standardního balíčkovacího systému umí také CNR, což je uživatelsky velmi přívětivý způsob instalace od společnosti Xandros (dříve Linspire, který byl Xandrosem koupen). Předností je také docela povedený vzhled.
iMAGIC OS 2009.3 Pro
iMAGIC 2009.3 je založený na Ubuntu 8.04 a má tři verze. Pro, která používá prostředí KDE a stojí 80 dolarů, X, která používá upravené GNOME tak, aby se co nejvíce podobalo Mac OS X (cena 70 dolarů), a Myth, která je zaměřená na hry a stojí 50 dolarů.
iMAGIC OS 2009.3 X
Licenční poplatky za tuto distribuci nejsou malé a je otázkou, jestli přináší oproti Ubuntu dostatečnou přidanou hodnotu na to, aby měla šanci na úspěch.
iMAGIC OS 2009.3 Myth
