Jak zkrotit Vacation? Jeho konfigurace není zbytečně komplikovaná, stačí mít trochu představu, jak na serveru pracuje pošta a mít alespoň uživatelský přístup do svého adresáře:
1) do $HOME inkriminovaného účtu přidejte soubor (čitelný userem - tím, pod kterým se doručuje pošta) pojmenovaný jako .vacation.msg a do něj dejte (optimálně bez diakritiky v sedmibitovém us-ascii) text autoodpovědi.
2a) procmail: do .procmailrc přidejte něco ve stylu (email@nekde
cz si nahraďte svou adresou a username svým loginem)
:0c
* !^FROM_MAILER
|/usr/bin/vacation -a email@nekdecz username
2b) maildrop: do .maildroprc přidejte cosi jako:
cc "|/usr/bin/vacation -a email@nekdecz username"
3) kontrola po první odeslané autoodpovědi: zda se vyrobí soubor .vacation.db (tedy jestli jsou v pořádku práva), kde se uchovávají informace o odeslaných mailech - program vacation si udržeje databázi již informovaných odesílatelů.
Užitečný parametr je -r (četnost odpovědí unikátním odesílatelům), kde výchozí hodnota je 7 (odpověď bude vypravena jen jednou za týden), hodnota nula je "vždy odeslat odpověď na každý mail" a silně nedporučuju používat. Hodnota x (nebo cokoli nečíselného) udělá to, že se autoreply vyrobí jen jednou jedinkrát každému odesílateli.
Toto pro základní funkcionalitu bohatě stačí. Kdo provozujete server s virtuálními uživateli, je skoro nutný parametr -f, kterým definujete alternativní soubor s informacemi o rozeslaných mailech a -m pro definici souboru s autoodpovědí. Při společném $HOME pro všechny uživatele by to nejspíš jinak nešlo. Záleží ovšem na implementaci. Pokud například používáte postfix jako MDA, nemám tušení, jestli to vůbec je průchozí, zkuste se ozvat v diskuzi, pokud s tím máte zkušenosti. Autorovi článku přijde jednodušší ve všech případech použít specializovaný MDA, tedy maildrop nebo procmail.