Karta GMA500 (Poulsbo) by se dala označit bez nadsázky za nejhůře podporovanou grafickou kartu v Linuxu. Paradoxní je, že se nachází i v netboocích, které se prodávaly s Linuxem. Jeden takový - Dell Inspiron Mini 10 - si koupila i moje sestra. Člověk by si řekl, že když si koupí počítač s Linuxem, že nebude mít problémy s hardwarem. U tohoto netbooku to tak nebylo. V předinstalovaném Ubuntu sice grafika fungovala, protože tam byla hromada patchů od Dellu, ale když se na něj nainstalovalo standardní Ubuntu, hodně věcí včetně grafiky nefungovalo. Poslední verzí, do které šly ještě dostat solidní ovladače pro Poulsbo, byla 9.10, která dnes už není podporovaná. I zde byl ale výkon dost špatný a občas se objevovaly artefakty.
Před časem byl Intelem najat jeden z nejlegendarnějších vývojářů kernelu Alan Cox. Ten dostal za úkol vytvořit nový ovladač pro Poulsbo a vylepšit tedy tuto nelichotivou situaci. A přináší to první ovoce. S kernelem 3.3 přichází kompletní 2D podpora. Vyzkoušel jsem tedy na notebooku Fedoru 17 s nejnovějším kernelem a musím říct, že jsem byl fakt mile překvapený. GNOME Shell funguje velmi pomalu, protože 3D efekty se musí přes llvmpipe vykreslovat softwarově, ale Xfce nebo GNOME Fallback Mode běhají velmi rychle. Navíc vše funguje out-of-the-box, rozlišení je správné, nejsou žádné artefakty apod. Alan píše, že makají dál a blíží se i podpora 3D. To je situace, kdy člověk ocení, že je Fedora v případě kernelu rolling release distro. Člověk nemusí čekat dalšího půl roku na lepší podporu hardware, ale dostane to už s příchodem kernelu 3.4.
Při té příležitosti jsem si po delší době chvilku hrál s prostředím Xfce a byl jsem také příjemně překvapený. Nechápu ty nářky nad tím, že Linux přichází o klasický desktop. Pro ty, kteří chtějí náhradu za GNOME 2, tedy klasický desktop se slušnými možnostmi přizpůsobení, tu je Xfce. To není žádným otloukánkem. Čile se vyvíjí a minimálně ve Fedoře je podporováno stejně dobře jako ostatní prostředí.
GMA500 je zpátky ve hře
Trable s kartami Poulsbo se blíží ke konci.
28. April 2012 | Jiří Eischmann