Do textu zprávy jsem doplnil pár relevantních odkazů. České znění ACTA je zde: ROZHODNUTÍ RADY o uzavření Obchodní dohody proti padělatelství... [PDF].
Dobrý den,
coby dosavadní volič ODS cítím potřebu vyjádřit svůj nesouhlas s Vaším kladným postojem vůči ACTA. Píšu Vám coby členovi výboru INTA a autorovi stanoviska [PDF] o ACTA pro výbor DEVE.
Ačkoliv podporuji snahy o zajištění prostředí, které by umožňovalo v dostatečné míře chránit autorská práva, jsem přesvědčen, že ACTA není správná odpověď. Zejména mě znepokojují následující formulace:
-
Velmi vágní a v důsledku zneužitelné ustanovení o náhradách škod (čl. 9): text dohody přímo zmiňuje, že by se škoda měla stanovovat na základě „návrhu majitele práv“.
-
Dohoda dává majitelům práv moc nad rozhodováním soudních orgánů v otázce ničení padělaného zboží nebo zboží porušujícího autorská práva (čl. 10): „...zajistí každá strana na žádost majitele práv, aby její soudní orgány měly v občanskoprávním soudním řízení pravomoc nařídit, aby zboží, kterým jsou porušována práva, bylo s výjimkou mimořádných okolností zničeno“.
Pominu-li, že nevidím důvod, proč by majitelé práv měli rozhodovat o tom, jakým způsobem soudní orgány rozhodnou o osudu zabaveného zboží, tak mi připadá nepřiměřené a hloupé zboží ničit, když může být využito například pro charitní nebo jiné státem podporované obecně prospěšné účely.
-
Dohoda zavádí nepřiměřené pravomoci v oblasti získávání a vymáhání informací. Jde především o možnost vyžadovat informace od „údajných porušitelů“ o „údajném protiprávním jednání“ týkající se distribučních sítí či služeb „údajně porušujících právo“ (čl. 11). To vše pouze na základě „odůvodněné žádosti majitele práv“. („Odůvodněnost“ není blíže definována.)
Zmíněné informace navíc může vyžadovat pro sebe majitel práv. Tj. soukromý subjekt může využít soudní orgány k vynucení poskytnutí informací o jiných soukromých subjektech nebo osobách.
Tyto formulace, které tak často utíkají ke slovu „údajné“, jsou natolik nafukovací, že je lze aplikovat na v podstatě cokoliv nebo kohokoliv. Skutečnost, že si majitelé práv mohou jen na základě žádosti pro sebe vynutit vydání osobních informací bez jakýchkoliv důkazů, je nepřijatelná.
-
Dohoda umožňuje provádět opatření na hranicích (oddíl 3) i v případě zboží neobchodní povahy v osobních zavazadlech cestujících (vzhledem k tomu, že se jedná i o digitální informace, zahrnuje to i prohledávání úložných nosičů, počítačů atd.).
Formulace doslova říká: „Strana může upustit od uplatnění tohoto oddílu“. Tzn. i pokud např. ČR od uplatňování upustí, jiné signatářské státy nemusí, což představuje hrozbu narušení soukromí při cestování. Ostatně, nikde není zaručeno, že se ČR v budoucnu nerozhodne tento oddíl začít uplatňovat.
-
Dohoda zavádí pravomoc zabavit majetek, „jehož hodnota odpovídá hodnotě majetku pocházejícího nebo přímo nebo nepřímo získaného z údajné činnosti porušující právo“ (čl. 25, odst. 5a).
Vzhledem k tomu, že „údajné porušení“ se odvíjí od „odůvodněné žádosti majitele práv“ (čl. 11), otevírá se prostor k tomu, aby byl nevinné osobě zabaven veškerý majetek na základě důkazy nepodložené žádosti jiného soukromého subjektu.
-
Dohoda vyžaduje, aby právní řád obsahoval postupy k prosazování práv v digitálním prostředí (čl. 27), které mají zahrnovat „nápravná opatření, která by zabránila porušování, a opatření, která mají odrazující účinek vůči dalšímu porušování“. Tzn. je vyžadováno, aby se příslušná opatření nespokojila s nápravou, nýbrž aby byla vnímána jako exemplární postihy.
V digitálním prostředí se do této formulace může vejít blokování webových stránek, odpojování uživatelů od internetu apod.
-
Odst. 4 čl. 27 obsahuje další „volitelnou“, avšak neméně problematickou možnost: stát „může“ zajistit, aby „příslušné orgány“ měly pravomoc nařídit ISP poskytnout majitelům práv informace k identifikaci zákazníků, jejichž účty byly „údajně využity v rámci činností porušujících právo“. A to jen na základě „žaloby na porušení práva“. Neboli invaze soukromí podmíněná „údajným“ konáním.
-
Dohoda vyžaduje postihování obcházení DRM (čl. 27, odst. 5 a 6) - text používá termín „technologické prostředky“ - a distribuci nástrojů, které toto umožní. Podobné ustanovení sice obsahuje i poslední novela našeho autorského zákona, ale ACTA z toho dělá trestnou činnost.
Nehledě na to, že se jedná o omezení příliš široké a nevhodné - např. staví mimo zákon přehrávání legálně zakoupených DVD/Blu-ray na počítačích s Linuxem (ochrana proti kopírování) nebo DVD/Blu-ray zakoupených v jiných částech světa (regionální omezení).
-
Dohoda zřizuje „Výbor ACTA“ (čl. 36), který bude mít mj. pravomoc posuzovat a případně nepředložit signatářským stranám změny dohody navrhované jednou ze stran. Kromě toho se má výbor snažit bránit „zdvojování svých činností“. To naznačuje, že by tento výbor mohl např. aktivně bránit veřejné debatě o změnách dohody. Každopádně se jedná o další zbytečný byrokratický orgán s podivnými pravomocemi.
Pokud jste dočetl až sem, tak Vám děkuji za pozornost a doufám, že přehodnotíte svůj názor na ACTA nebo alespoň podrobíte tuto dohodu dalšímu zevrubnému přezkoumání a zvážíte, jestli její přijetí chcete podpořit.
Připojuji, že jsem dosud volil ODS zejména kvůli tomu, že od pravicové strany očekávám krocení snah o prorůstání státní byrokracie do soukromí občanů i tržního prostředí.
ACTA však v současném znění znamená pravý opak: zásahy do soukromí, nárůst byrokracie, sledování občanů, narušování podnikatelského prostředí. A to vše na popud a podle scénáře nadnárodních společností s monopolizujícími sklony.
Považuji ACTA za natolik závažnou záležitost, že pokud ODS dohodu podpoří, přijdete o mne coby voliče a vynasnažím se, abych v rámci svých možností prezentoval tento svůj postoj co nejširšímu okruhu posluchačů.
S pozdravem,
Robert Krátký
Pan europoslanec Zahradil odpověděl velmi brzy, avšak bohužel jen podle šablony, tj. zprávou, kterou patrně zasílá všem stěžovatelům na ACTA. Nejsem první, kdo už takový e-mail od p. Zahradila dostal, a proto nemám žádné výčitky, když jej zde zveřejním bez výslovného svolení pana poslance:
Vážený pane Krátký,
dovolte mi zareagovat na Váš email ohledně dohody ACTA. V tuto chvíli je zcela předčasné činit jakékoliv závěry o způsobu jejího projednávání a případného schválení či neschválení Evropským Parlamentem. Tyto kroky nastanou až v příštích týdnech a měsících. Garančním výborem pro projednávání smlouvy je Výbor pro mezinárodní obchod (INTA), který určí svého zpravodaje. Ostatní výbory mohou dodat své dílčí stanovisko. Pokud jde o někdy zmiňovaný Výbor pro rozvoj (DEVE), ještě žádné konečné stanovisko neschválil a bude o něm teprve jednat. Nicméně v souladu se svým zaměřením se soustředí zejména na možný dopad dohody na země třetího světa, zejména pokud jde o obchod s generickými léky, nikoliv na další její aspekty.
Pokud jde o můj obecný názor, je potřeba chránit duševní vlastnictví a najít vhodný nástroj, který by umožňoval ochranu mezinárodně a byl efektivní. Sdílím názor, že některé oblasti dohody ACTA jsou minimálně kontroverzní a mám k nim své výhrady. Je však nutné zamezit ilegálnímu a kriminálnímu jednání, které způsobuje škody ekonomikám jak vyspělých, tak často i méně rozvinutých států.
K Vašim konkrétním připomínkám:
„ACTA povede k omezení základních práv nebo občanských svobod (například: kontroly přenosných počítačů na letištích, monitorování internetových aktivit, atd...)“
V dohodě ACTA neexistuje žádné ustanovení, které by odůvodňovalo tyto obavy. ACTA je mířena na boj s ilegálními aktivitami, které se dějí ve velkém, často organizovanými kriminálními gangy. Nemíří směrem k omezování osobních svobod jednotlivce nebo obtěžování spotřebitelů. Je tam výslovné ustanovení zakazující kontroly a postih občanů, pokud nejednají v rámci organizované skupiny, která se zabývá masovou ilegální aktivitou.
Jistě se shodneme na tom, že ochrana duševního vlastnictví není méně důležitá než ochrana hmotného vlastnictví. Bez mezinárodních dohod tuto ochranu ovšem nelze efektivně zajistit.
Rád bych ještě zdůraznil, že nejsem parlamentním zpravodajem této dohody a s největší pravděpodobností to nebude ani nikdo z českých europoslanců. Případnými výtkami proti dohodě ACTA nebo možnými riziky, z ní vyplývajícími, se budeme bezesporu odpovědně zabývat.
S pozdravem
Jan Zahradil
poslanec EP
Nespokojil jsem se s touto odpovědí, takže jsem ještě reagoval:
Dobrý den,
děkuji za odpověď. Chápu, že patrně nemáte čas se dopodrobna zabývat každým mailem od voličů, který dostanete. Přesto mne mrzí, že to neřeknete na rovinu a místo toho mi posíláte jakousi generickou odpověď.
I to bych ostatně pochopil - předpokládám, že většina stížností na ACTA je podobného rázu. Ale aspoň v této své předpřipravené reakci neuvádějte formulku „K Vašim konkrétním připomínkám“. Nejsou to mé připomínky.
Neposlal jsem Vám převzatou zprávu. ACTA jsem si přečetl a své připomínky zpracoval na základě toho. Neurážejte mne tedy okopírovanou zprávou, kterou posíláte každému. Mnohem raději bych si přečetl, že prostě nemáte čas se tím zabývat.
S pozdravem,
Robert Krátký
Další odpověď už nečekám, ale třeba pan poslanec překvapí...
UPDATE: Překvapil :-)
Vážený pane,
vaši výtku chápu. Bohužel nepadá ani tak na moji hlavu, jako na hlavy vašich spoluodpůrců ACTA a jejich hromadné akce. Jestliže mi tito lidé zahltí mailbox několika stovkami "generických" (vypůjčuji si váš termín) seznamů výtek, pak opravdu nemám kapacitu na to, abych se jednou každou odpovědí zabýval individuálně. Zpracoval jsem tedy jednu společnou pro všechny a vy jste se s tím "svezl". Tolik na vysvětlenou
S pozdravem Jan Zahradil