Nejprve bych chtěl pro tento článek definovat pojem BFU. BFU je ryze československý pojem a pravděpodobně jeho nejčastější výklad je Běžný Franta Uživatel. Jedná se o uživatele, který je počítačový laik, zvládá základní úkony, při práci s počítačem se pohybuje pouze v oblastech, které zná, a nových věcí se trochu obává. Problémy neumí nebo nechce řešit.
Jak si tedy u BFU stojí Linux vzhledem k Windows? Často je Linux popisovaný jako systém, který je složitý a vhodný pouze pro odborníky a počítačové hračičky. Tento mýtus bych se dnes pokusil vyvrátit, na druhou stranu bych také rád upozornil na úskalí a nevýhody, které Linux provází.
Začněme od podlahy, tedy od hardwaru. Toto je první úskalí Linuxu, u Linuxu prostě neplatí, že jakýkoliv hardware pod ním bude fungovat, jak je tomu v případě Windows, kdy každý výrobce hardwaru poskytuje i ovladače. Uživatel Linuxu se musí spolehnout většinou na open-source ovladače, které vycházejí s určitým zpožděním... nebo vůbec. Každopádně instalace ovladače vyžaduje minimálně úroveň pokročilého uživatele, takže hardware musí v případě BFU prostě fungovat. Naštěstí distribuce již obsahují velké množství ovladačů, takže pokud nemáte raritní nebo supernový hardware, máte v drtivé většině případů vyhráno. Přesto je asi nejlepší koupit počítač s již předinstalovaným Linuxem, tam už by měl mít člověk zajištěnou funkčnost. Navrch také mají komerční distribuce, které obsahují i closed-source ovladače a díky tomu i lepší podporu, proto se většinou vyplatí těch pár stovek investovat.
Open source nebo také open-source software (OSS) je počítačový software s otevřeným zdrojovým kódem. Otevřenost zde znamená jak technickou dostupnost kódu, tak legální dostupnost – licenci softwaru, která umožňuje, při dodržení jistých podmínek, uživatelům zdrojový kód využívat, například prohlížet a upravovat.
Další věcí je instalace systému. Ta mi u Linuxu nepřijde o nic obtížnější než u Windows, naopak má Linux výhodu v tom, že vám v drtivé většině případů bude stačit nainstalovat systém pouze jednou, ne jako v případě „údržbových“ instalací u Windows. Přesto jak instalace Linuxu tak Windows přesahuje schopnosti BFU, takže musí být stejně provedena někým jiným.
V nepřesném, ale poměrně běžném, vyjadřování se označení open source používá i pro mnoho vlastností, které s otevřeností zdrojového kódu nesouvisejí, ale vyskytují se u mnoha open-source programů. Například může jít o bezplatnou dostupnost softwaru, vývoj zajišťovaný úplně nebo z podstatné části dobrovolnickou komunitou nebo „nekomerčnost“. Closed source je významovým opakem open source.
Následuje uvedení systému do provozuschopného stavu. Dostali jsme se do fáze, ve které má podle mě Linux jednoznačně navrch. Bez nadsázky se dá říci, že Linux je připravený k práci okamžitě po nainstalovaní. Obsahuje již totiž všechny nejpoužívanější druhy programů. Nedávno jsem jedné kamarádce dával do provozuschopného stavu počítač s Windows a trvalo to několik hodin. Najít kvalitní free software je práce obtížná, troufám si říct, že pro BFU, který neví, kam jít hledat, práce neřešitelná. Obnáší to hledání po „slunečnicích“, instalování, zkoušení, případně odinstalování a zkoušení něčeho jiného. Navíc jsem zjistil, že ve Windows je v určitých oblastech free softwaru (např. vypalování) situace prachbídná.
Souvisejícím tématem je svobodný software (free software) – tento pojem prosazuje Free Software Foundation pro podmnožinu open-source softwaru dostupnou pod svobodnou licencí, která musí oproti open source licenci splňovat ještě další podmínky, například musí umožňovat uživatelům šířit díla odvozená z původního programu.
Jak to vypadá v Linuxu? Většinu programů už máte po instalaci v systému, takže je stačí spustit a pracovat. Navíc v případě grafických prostředí KDE a GNOME získáte výrazně integrovaný desktop. Získáte sadu programů, která je provázána, doplňuje se a má podobný vzhled, přičemž některé z nich jsou špičky ve svém oboru a nezadají si ani s komerčními programy (např. přehrávač Amarok nebo vypalovací program K3b). To je podle mě velké plus pro BFU, kterým to usnadní první kroky při práci s počítačem.
Instalace softwaru je další dosti důležitou charakteristikou systému. Instalace je v případě Windows jednoduchá, prostě jen stačí spustit soubor s příponou exe, Next-Next-Next-Ok a je hotovo. Přesto si myslím, že u vybraných linuxových distribucí je instalování ještě snadnější. Distribuce mají tzv. zdroje (repozitáře) nebo-li množství programů uložených buďto na internetu nebo na nějakém médiu. V programu k tomu určeném potom stačí určitý program vyhledat a několika kliky nainstalovat. Instalaci dotaženou do dokonalosti má systém Linspire/Freespire. Ten používá tzv. Click'n'Run. V katalogu můžete vyhledávat programy buďto fulltextem nebo pomocí kategorií. U většiny programů najdete popis, screenshoty, hodnocení a komentáře uživatelů, instalujete jedním kliknutím. Jde to vůbec jednodušeji? Naopak může nastat problém u programů, které v repozitářích nejsou. U open-source programů se s tímto BFU prakticky nesetká, ale komerční programy jsou většinou šířeny v tzv. binárkách. Jejich instalace je opět docela jednoduchá, ale bez příkazové řádky se neobejdete, a proto je to pro BFU opět těžko řešitelný problém. V tomto případě opět vyniká Linspire, který skrz svůj instalační program nabízí i zakoupení komerčních aplikací a jejich jednoduchou instalaci.
Bezpečnost je další oblast, ve které Linux poráží konkurenta na hlavu, a to naprosto bez debat. V Linuxu na běžném domácím počítači nepotřebujete žádný antivir nebo antispyware. Nejenže díky tomu uživatel ušetří výkon počítače na záležitosti, které potřebuje, ale navíc se nemusí bát na internetu dělat cokoliv a kdekoliv. Jestliže zkušení uživatelé dokáží Windows ještě jakžtakž ochránit před viry a spřátelenou havětí, u BFU je to problém. Jako správce sítě se denně setkávám s ruinami systémů Windows, které jejich uživatelé používají i za podmínek, které si zkušenější uživatel těžko dokážou představit, a to jen kvůli tomu, že ten stav nedokáží vyřešit.
Výběr programů – jestliže předchozí pasáž jasně vyhrál Linux, v této vede Windows. Ačkoliv má již Linux hodně široký aplikační arzenál, stále se to nemůže rovnat Windows. Pokud ovšem problém zúžíme na BFU, tak se to týká pouze ojedinělých specifických programů. Běžnému uživateli totiž dokáže nabídnout maximum jak Linux, tak Windows.
Hry je kategorie, v níž jasně vítězí Windows, a to naprosto bez debat. I když i pro Linux existuje množství kvalitních jak free tak komerčních her. Takže si člověk také zahraje dobře, ale pokud se k této problematice staví tak, že chce hrát to, co jeho kamarádi, tak prostě musí sáhnout po Windows. Nakonec i zde se ledy pomalu boří, existuje totiž emulátor Cedega, pod kterým fungují bezproblémově desítky her pro Windows, a tento emulátor už je např. součástí české edice Mandriva Linuxu.
Cílem článku není určit, který systém je lepší, ale trošku prolomit mýtus, že Linux je složitý systém pro odborníky a Windows je přívětivý systém pro každého. Naopak, Linuxu se nemusí bát laici o nic víc než Windows. Lidem, kteří počítač využívají především ke komunikaci po internetu, občas potřebují udělat nějakou tu kancelářskou práci, poslechnout si hudbu nebo se podívat na film, bych Linux doslova doporučil. Jednoznačně lze doporučit na počítače, na kterých pracují BFU, ale spravované jsou člověkem trošku zběhlým. S tím mám výborné zkušenosti doma. Systém nastavím a vím, že když se po několika měsících vrátím domů, najdu ho ve stejném stavu, jak jsem odjížděl. U Windows věc nepředstavitelná. Jiná situace je mezi hráči, těm asi těžko Linux nabídne takové výhody, aby opustili herní platformu, jakou Windows je. Přechod na Linux také provázejí komplikace, které nejsou přímo zaviněny Linuxem samotným. Ač je prostředí Linuxu hodně intuitivní, přece jenom je to systém odlišný od Windows, takže člověk musí být ochotný se naučit něco nového, minimálně takové věci jako odlišnou adresářovou strukturu. Linux také není tak rozšířený jako Windows, takže najít ve svém okolí uživatele, který by vám poradil, není tak snadné, i když internetová fóra tento problém do značné míry řeší. Chce to jen trošku odvahy a udělat první krok.
Zdroj poznámek: http://cs.wikipedia.org/wiki/Open_source