Ne nadarmo se z legrace také říká: Já vim, on vi, ty pico a ti zkušenější hned vědí, že je řeč o textových editorech vim, vi a pico. Dál budu ale hovořit jen o editoru Vim, který ve své podstatě vznikl jako rozšíření editoru vi a tak oproti němu obsahuje celou řadu vylepšení.
A jak že se člověk dostane k takovému editoru jako je Vim (nebo třeba gvim či kvim, atp.)? Editor vi(m) je všudypřítomný, standardně bývá součástí linuxového operačního systému, funguje v terminálu i grafickém režimu, svému uživateli nabízí mnohem víc než běžné editory typu "Poznámkový blok" a přitom o práci s textem tu jde především. Ať už upravujete konfigurační soubory, programujete, píšete nebo třeba pročítáte instalační manuál. Vi(m) je vždy po ruce.
Dnes s úsměvem vzpomínám na jednoho učitele a jeho památnou větu: Pusťte si Vi(m) a můžete začít pracovat. Po prvním spuštění Vi(mu) následuje zpravidla úlek, zděšení, že mi nefunguje klávesnice a člověk má problém přepnout se do vkládacího režimu natož ještě do podivnějšího příkazového režimu a tak se úspěšné uložení několika řádků textu stává malým zázrakem. Na druhou stranu, pokud překonáte tento "nezvyk" a začnete Vim používat pro běžnou práci, stane se vám editor dobrým pomocníkem a jeho "kouzelné" formulky vám jistě usnadní vaši práci (kde bych byl bez maker a různých pluginů, např. po.vim ..).
Dost bylo řečí, chcete-li Vim okusit nebo se v jeho používání dál zdokonalit, doporučuji tuto knihu a tuhle Wiki. No a chcete-li něco v češtině, pak se určitě podívejte sem.