Linux E X P R E S

Už zhruba dva roky se věnuju překladům OSS, kromě samotného překládání také organizování. Jako překladatel se věnuji především GNOME, ale přeložil jsem také několik aplikací z KDE. Česká lokalizace GNOME je na tom výborně, má docela široký tým překladatelů, aktivního koordinátora a na výsledcích je to vidět. Několik posledních vydání se úroveň lokalizace celého GNOME pohybuje kolem 95 %. Roste také množství přeložené dokumentace, ta je přeložena již z poloviny, zatímco většina ostatních projektů si může o lokalizaci dokumentace jenom nechat zdát.

KDE na tom není tak dobře, hlavně kvůli nedostatku překladatelů. Vít Pelčák jakožto koordinátor však odvádí neuvěřitelnou práci a KDE 4.3 je přeloženo z 85 %, přičemž ty viditelné a používané části jsou opravdu celé přeložené, takže uživatel na mnoho anglických řetězců v KDE nenarazí. Vzhledem k počtu překladatelů a množství řetězců v KDE je to zázrak.

Proti českým překladům jsou v kontrastu ty slovenské. Nejzoufalejší situace je v GNOME. V každé recenzi na nové vydání GNOME musím v části o lokalizaci psát, že se ta slovenská více a více propadá k nule. Současná vývojová verze už je přeložena jen ze 45 %. O překladech dokumentace nemůže být ani řeč. Samozřejmě si člověk může říct, že Slovensko je ještě o polovinu menší země než ČR a má tedy méně lidí schopných a ochotných překládat. Tato úměra však neplatí. Např. lokalizace GNOME do estonštiny je nad 80 % a přitom má Estonsko asi třetinu obyvatel co Slovensko.

Problém bude spíše někde jinde - ve fungování slovenského týmu. Pokud se podíváte na jeho stránky, tak zjistíte, že má zaregistrovaných 14 překladatelů, to rozhodně není málo. I když to nemusí znamenat 14 aktivních překladatelů, znamená to, že 14 lidí mělo o překládání v poslední době zájem a pokoušelo se něco přeložit. Udržet je u překladů a motivovat je úloha koordinátora týmu. Pokud se však podíváte na záznamy slovenského týmu ve Vertimu, tak zjistíte, že situace je hodně demotivující. Zdá se koordinátor i kontrolor jsou hodně přísní na kvalitu překladu. Na tom není nic špatného, ale překladatele popotahují za každé slovíčko a místo, aby daný výraz rovnou opravili a zařadili, tak to překladateli neustále vrací. S tím jsem se v českých překladech nikdy nesetkal a rozhodně to není způsob, jaký si může slovenský tým v současné situaci dovolit.
To ovšem není vše. Např. překladatel Empathy přeložil program z 60 % a odeslal, od koordinátora se dozvěděl, že to má přeložit aspoň z 95 %. Do té doby se tím očividně nehodlá zabývat, protože ten 60% překlad tam visí již od května a uživatelé tak nemají Empathy přeložené vůbec. V českých lokalizačních týmech se spíše setkávám s přístupem posílat překlady co nejčastěji. Pokud kontrolor používá diff, tak to pro něj mnoho práce navíc neznamená.

A jaký je výsledek této činnosti? Za poslední rok se nepřeložilo skoro nic, ale ve Vertimu bylo uploadováno docela dost překladů, které se doposud nedostaly do lokalizace. Rekordmany jsou v tomto Empathy a hamster-applet, které čekají na zařazení již od května loňského roku, tedy již více než 8 měsíců. V českém GNOME je to většinou otázka dnů, maximálně 14 dní. A jak to působí na překladatele? Představte si, že ani po osmi měsících není vaše práce dostupná uživatelům. Myslím, že každého by něco takového natolik demotivovalo, že by s překládáním skončil. Podařilo se mi jednoho překladatele pro slovenský tým získat, po čase mi však demotivovaný napsal, že o jeho práce očividně není zájem. Zase této situace se nemůžeme divit tomu, že je slovenská lokalizace GNOME tam, kde je.

Naštěstí slovenské překlady např. KDE a Xfce nejsou tak špatné a odpovídají linuxové základně na Slovensku. Uživatelé GNOME, kteří neumí anglicky, budou muset holt i nadále používat českou lokalizaci.