Tvůrci distribuce zvolili do role základního desktopového prostředí čerstvě uvolněné KDE 4.1.2. Tím jsme ale výčet zásadních změn v distribuci zdaleka nevyčerpali. Hned při instalaci se uživatelé seznámí se zcela novým instalátorem, při konfigurací ocení silně inovovaný základní konfigurační nástroj Ovládací centrum a jistě s chutí vyzkouší novou verzi OpenOffice.org 3.0. Zkušenější uživatelé ocení jádro 2.6.27 a Firefox 3 a příznivci GNOME jeho nejnovější verzi 2.24.
Instalace distribuce proběhla dle očekávání bez problémů. Nepříjemné překvapení nastalo při konfiguraci tiskárny. Tiskový subsystém nebyl vůbec nainstalován! Ukázalo se, že to není závada, ale záměr tvůrců distribuce. Konfigurační nástroj situaci zvládl a potřebné balíčky bez potíží doinstaloval. Desktopové prostředí KDE 4.1 je velice atraktivní a nezapře inspiraci prostředím Windows Vista. Především „widget“ s analogovými hodinami a možnost přidávání dalších widgetů na plochu mě doslova okouzlila. Okouzlení pominulo v okamžiku, kdy jsem si omylem smazal hlavní panel. Pokud při jeho opětovném skládání začnete widgetem s hlavní nabídkou Mandrivy, zabere si celý panel pro sebe a nic dalšího už na panel nepřidáte.
Roztažené tlačítko pro hlavní nabídku
Začít je nutné od dalších widgetů a až po částečném zaplnění panelu přidat kýženou hlavní nabídku. Po chvíli hraní si s ikonami a widgety spadla Plasma – nová pracovní plocha prostředí KDE. Nepomohl restart X serveru ani restart celé distribuce. Prostředí KDE 4.1 bylo mrtvější než „kyslejovic slepice“. Jediné, co dokázalo pomoci, bylo znovuvytvoření uživatele, které obnovilo prostředí v počátečním stavu. Při dalším zkoušení se mi takto závažný pád Plasmy nepodařilo zopakovat. Tím ale neříkám, že by Plasma nepadala. Zkusil jsem starší prostředí KDE 3.5. Chybějící českou lokalizaci se mi podařilo vyřešit snadno, ale ukázalo se, že nový konfigurační nástroj KDE si se starší verzí příliš nerozumí. Například se bez ohledu nastavení spouštěly aplikace a otevíraly složky jediným kliknutím.
K těmto potížím se přidaly časté pády některých programů. Především Ark a Kopete padaly jako listí na podzim.
Ark spadl
Ano, jde o detaily, ale právě tyto detaily odlišují dokonale fungující desktopové prostředí od problémového. Nezbylo mi než vyzkoušet pro Mandrivu méně typické prostředí GNOME 2.24 a zkušenosti s ním mi daly odpověď na otázku, která zní trochu jako špatný vtip. Která z obou verzí prostředí KDE je na nové Manrivě vhodnější k užívání? GNOME. Opravdu, GNOME mi po negativních zkušenostech s oběma verzemi KDE připadlo jako oáza stability a bezproblémové funkčnosti.
Práci mi znepříjemňovalo jen nastavení programu Nautilus. Standardně má v nové verzi vypnutý režim browser. V něm mu schází postranní panel, panel s ikonami a panel s adresou. K tomu je každá složka otevřena v novém okně.
Naštěstí nejde o nic složitého. Z nabídky GNOME vyberte Systém – Volby – Editor nastavení a přepínač always_use_browser v cestě Apps/Nautilus/Preferences nastavte na hodnotu zapnuto.
Na hodnocení nové Mandrivy je příliš brzy. Mé pocity z ní jsou ale smíšené. Desktopové prostředí KDE 4 nesporně potřebuje vyzrát, stejně jako potřebují vyzrát některé další části distribuce. Proto bych distribuci doporučil spíše uživatelům ochotným experimentovat, které drobné problémy neodradí.