Nesmíme zapomenout na pár důležitých detailů scény. Jste hrdinkou ženského pohlaví, dejme tomu něco přes dvacet, s praxí kancelářské krysy, podomního prodejce internetů nebo námezdního pisálka. FIT jste sice nestudovali, ale počítače se neleknete a úlohu čudliků a dírek na zadní straně té bedny pod stolem si dokážete odvodit. Příběh je dechberoucí, grafika realistická a vy intenzivně pociťujete emoce hrdinky. Ústředním pojmem je šok: Windows XP ani po restartu nenaběhnou, disk se nehýbe, kouzelná krabice je mrtvá!
Žena počítačového věku je duchaplné a inteligentní stvoření. Kdysi po přestěhování užívala starý počítač, vybavený rovněž WinXP, takovou řvoucí šunku z roku raz dva s 256 MB RAM a 6 GB HDD. Na každý klik se tam muselo čekat čtvrt hodiny. Poté, co si přivezla svůj nynější počítač, byla šunka zašoupnuta pod stůl a teď se na ni práší. První quest je jasný.
Po zapojení starého disku do novější sestavy se roky nepoužívaný systém úspěšně rozběhne. A - ejhle! - samozřejmě požaduje serial key. Naše hrdinka prohrabe pár šuplíků a zklamaně konstatuje, že k počítači, který dostala od přítele ještě kdysi před maturitou, fakt serial key nenajde. Windows nezapomínají svůj monolog o aktivaci opakovat každé dvě minuty. K tomu si připočítejte ještě tři roky staré záložky ve Firefoxu, sotva 1 GB místa na disku, lamerskou nepřítomnost zálohy a fakt, že je středa v noci. A jasně, jste "jen holka"!
Tu holku už kdysi napadlo vyzkoušet si Linux. Jen nikdy neměla motivaci, náladu nebo čas. Teď ale nastoupily na scénu vedle již přítomného zoufalství také odhodlání a chuť vyzkoušet něco neznámého. Po poradě s pár přáteli si druhý den stáhla LiveCD Ubuntu. Nastavit bootování z CD v BIOSu nebylo zvlášť složité a Live systém působil po startu velmi sympaticky. Ubuntu forum a strýček Google společně zodpověděli všetečné dotazy. Trvalou instalaci sice uživatelka nejprve neplánovala, ale druhý den už se jí práce v Ubuntu zdála přirozená. Jednadvacátého prosince v noci si tedy nainstalovala Linux jako jediný operační systém na ten šestigigový disk. K Vánocům.
O pár měsíců později chodí do práce s tričkem s obrázkem tučňáka, radí lidem, co mají napsat do konzole, aby jim to vyplivlo MAC adresu, vesele killuje zlé aplikace a těší se na LinuxAlt. Ten šestigigový disk s Ubuntu má pořád. A na druhém sbírku fotek, hudby a různých Live distribucí k očichávání, když se jí nechce spát.
Ještě pořád věříte, že linuxačky neexistují?