Linux E X P R E S

Facebook

Společensky zaměřené webové projekty

Ač tomu ještě před několika lety málokdo věřil, tvrzení Kdo není na internetu, jako by v mnoha ohledech nebyl, se pomalu začíná stávat skutečností. Internet dneška již není pouze statickým médiem, kterým jednotlivec či firma prezentuje svá sdělení většině, jež tyto informace pasivně konzumuje stejným způsobem jako by četla noviny, knihu, nabídkový katalog nebo informační nástěnku. Dnes internet aktivně zasahuje do života lidí a rozšiřuje jejich dimenzi bytí o nový virtuální rozměr.


Často se lze také v souvislosti s internetem setkat s termínem komunikační dálnice. Nemyslím si, že je to ve všech ohledech výstižný termín. Dálnice je něco, kde věci, informace, lidé velmi rychle proudí, nevšímají si jeden druhého a jdou pouze za svým cílem. Raději bych použil termín ulice. A to jako místo, kde se lidé ve volném čase procházejí, zastavují se na kus řeči, radí si a vzájemně vyměňují informace. Takový je tedy web dneška. Ulicí. Webem druhé generace. Webem 2.0.

Web 2.0

Termín Web 2.0 dle dostupných zdrojů použil jako první v roce 2004 Tim O`Reilly, zakladatel stejnojmenného nakladatelství O´Reilly Media. Konkrétně pojmem Web 2.0 označil a charakterizoval druhou generaci internetových služeb, která uživatelům umožňuje spoluvytvářet a sdílet informace novým způsobem.

Mezi internetové služby, na které se označení Web 2.0 vztahovalo a vztahuje a z nichž se o některých ještě v článku zmíním, jmenujme Flickr, Wikipedii, Napster a Bittorent. Mezi technologie a nástroje, v jejichž kontextu se o Webu 2.0 mluví, pak jmenujme AJAX, tagy, RSS, blogy, wiki a sociální síť.

Nástroje pro tvorbu Webu 2.0

Aby mohl být web Webem 2.0, je potřeba zajistit jistou interaktivitu mezi on-line stránkou a uživatelem. V raných dobách internetu uživatel klikal a čekal. Dnes se právě díky technologii AJAX a rychlému internetovému připojení nemusí ani jedno.

AJAX dal tvůrcům internetových stránek nástroj, se kterým dokáží zabezpečit asynchronní přenos dat a bez nutnosti znovu načítat stránku a se snížením počtu kliknutí komunikovat s databází. Rychlé připojení k internetu pak uživatele zbaví zdlouhavého čekání a ten se na webu cítí, jako by pracoval v prostředí svého počítače. Úsilí dnešních webových vývojářů se ostatně stále častěji orientuje tímto směrem. Snahou je přenést mnoho klasických stolních aplikací. Ve spojení s tímto se dnes stále více hovoří o webové kanceláři. Příkladem budiž společnost Google a její webový textový editor a tabulkový kalkulátor.

Tagy, neboli česky řečeno štítky, jsou jednoduchá slova, kterými uživatelé označují obsah dat, která na stránku vkládají, nebo která si dle svého kategorizují. Takovými daty mohou být například fotografie, písničky, záložky či nejrůznější další informace. Tagy označená data („otagovaná“) jsou pak zpřístupněna veřejnosti. Takto označená data se jim pak podle zadaných slov, jako kritéria vyhledávání, budou nabízet.

Pro názornost a praktické vysvětlení tagů si vezměme například fotografii hor z webu Flickr, o kterém se ještě zmíníme. Uživatel, který foto na server vložil, k němu přidal tagy Krkonoše, dovolená, hory, Čechy, turistika. Uživatelům, kterým jsou pak fotografie zpřístupněny, mohou být nabídnuty k prohlédnutí po zadání slova Krkonoše, dovolená apod. Velmi užitečné na použití tagů je to, že uživatelům je dána možnost nahlížet na vložená data z různých pohledů.

Další práci s tagy má na starosti samotný web. Ten shromažďuje a počítá výskyt jednotlivých tagů. V závislosti na četnosti jednotlivých tagů je pak nabízí uživatelům, a to s různou velikostí písma. Tagy, které jsou na webu použity nejvíce, mají větší velikost než tagy s nižším výskytem.

Obrázek: Tagy s různou velikostí písma

V souvislosti s tagováním neboli označováním obsahu uživateli se v angličtině můžete setkat ještě s termínem folksonomy. Pojmem folksonomy je významově myšlen jako protiklad k taxonomy. Taxonomy je klasické třídění dat odborníky. Například zatřídění knih v knihovnách.

Sociální sítí se označují skupiny uživatelů s podobnými zájmy. Tyto skupiny pak úzce pracují s výše popsanými tagy a taktéž je vytváří. Mnohé systémy taktéž umožňují jednotlivé příspěvky uživatelů na webu hodnotit a komentovat. Nejlépe hodnocené příspěvky se tak dostávají do popředí webu. Na jeho první stránku, která se zobrazí po načtení. Naopak uživateli zavrhované příspěvky, záporné hodnocení, mohou být z webu odstraněny. Komentáře u jednotlivých příspěvku pak mohou obsah příspěvku zkvalitnit.

Technologie RSS přináší uživatelům možnost dozvědět se rychle a pohodlně o změně na webech, které je zajímají. Obsahem, kterého se oznámení o změně týká, může být prakticky cokoliv. Změny na hlavních stránkách zpravodajských webů, přidání nového příspěvku do blogu, přidání komentáře do fóra, nová reakce na váš příspěvek, přidání nové fotografie do alba nebo dokonce upozornění na příchozí nový email. Prakticky tedy technologie RSS šetří uživatelův čas, kterým by za normálních okolností plýtval, když by navštěvoval stránky, které ho zajímají, ale na kterých se od jeho minulé návštěvy nic nezměnilo.

Propracované blogovací, redakční nebo wiki systémy, mnohdy nabízené k volnému bezplatnému použití, poskytují svým uživatelům možnost soustředit se více na samotnou tvorbu obsahu, namísto toho, aby se zabývali a plýtvali časem technickým řešením, jak tomu ještě před několika lety bylo. Každému uživateli, který má touhu cokoliv svému internetovému okolí sdělit, je to umožněno, bez toho, aniž by musel mít technické znalosti.

Společenské systémy

Vhodná kombinace nástrojů a technologií Webu 2.0 umožňuje tvorbu systémů, které formou on-line komunit, prostřednictvím počítačové komunikace, dovolují lidem scházet se, sdílet informace a spolupracovat. Systémy, které toto splňují, se označují jako společenský software nebo společenské systémy.

Bez ohledu na chronologickou přesnost si nyní v několika kategoriích představíme některé významné zahraniční společenských systémy, které do jisté míry ovlivnily a ovlivňují mnohé další nově vznikající společenské systémy. Kde to pak půjde, představíme i české a slovenské.

Vstupte do světa fotografie a filmu

Flickr

Obrázek: Flickr.com, databáze fotografií

Vítejte ve světě fotografií, na místě, kde si každý milovník statických obrázků přijde na své. Služba Flickr byla spuštěna v roce 2004. V roce 2005 pak Flickr koupila významná společnost Yahoo! Dnes je Flickr pro své vlastnosti velmi často považován za vzorový příklad Webu 2.0. Podstatou služby je uživatelům webu poskytnout místo, kam si mohou uložit své fotografie a ty poté s ostatními sdílet. Nakolik a s kým budou fotky sdíleny, je plně v rukou uživatele, který na web fotografie nahrál a kterému tak naleží veškerá pravomoc s fotkami nakládat.

Registrovaným uživatelům služba Flickr nabízí dva módy užívání. První bezplatný, ve kterém je možno každý kalendářní měsíc vložit 20 MB fotografií, omezený na tři alba a na možnost nahlížet pouze na posledních 200 fotografii. Placený mód v ceně 24,95 amerických dolarů nabízí 2 GB měsíčního uploadu a neomezený počet alb a neomezený počet zobrazovaných fotografií.

Obrázek:Flickr.com, databáze fotografií

Registrovaným uživatelům služba dále dovolí označit vložené fotografie tagy a roztřídit fotografie do alb. Ostatní registrovaní uživatelé se mohou k vloženým fotografiím vyjadřovat. Neregistrovaní uživatelé mohou zveřejněné fotografie pouze prohlížet. Ani to však není marné. Pokud z jakéhokoliv důvodu hledáte nějaké fotografie, je dobré si na Flickr vzpomenout.

Vkládat fotografie do Flickru je možno přímo z webového rozhraní služby, nebo pro uživatele Linuxu pomocí aplikací kflickr, gnickr nebo juploadr. Pro uživatele Windows nebo Mac OS X je pak připraven proprietární Uploader.

Poslední zajímavou vlastností, o které se zmíním, jsou Flickr mapy, které umožňují zatřídit vložené fotografie geograficky. Uživatelé tak mohou své fotografie umisťovat a zobrazovat dle geografické příslušnosti.

Obrázek: Flickr Maps

You Tube

Koho pohltil svět pohyblivých obrázků, své s jistotou nalezne na You Tube. Služba vznikla na začátku roku 2005 a dnes je vlastněna společností Google. Ve srovnání s předchozí službou Flickr nabízí o něco méně možností. Na druhou stranu veškeré své služby nabízí registrovaným uživatelům zcela zdarma. Celý web je opět pouze v angličtině. Pro pouhé vyhledávání a prohlížení videí to však není nijak velký problém.

Obrázek: www.youtube.com

Nebyla by to společnost Google, kdyby si nechala ujít něco, co letí a co lidé používají. Přestože jsem v článku Google zmínil pouze v souvislosti s You Tube, není to jediná služba Webu 2.0, kterou provozuje. Vlastně dá se říct, že mnoho toho, co společnost Google provozuje, můžeme zařadit do škatulky Web 2.0. Na poli sdílení fotografií Google konkuruje službě Flickr službou Picasa. Dále pak Google provozuje například instant messenger, bloger, orkut, webový textový editor, tabulkový kalkulátor a kalendář. Vše z toho umožňuje skupinovou spolupráci.

Registrovaní uživatelé vkládají jednotlivá videa přes webové rozhraní. Po vložení videa je vhodné stejně jako u služby Flickr vyplnit tagy. Registrovaným uživatelům je pak umožněno video komentovat a ohodnotit. Hodnocení je realizováno kliknutím na škálu červených hvězd pod každým videem. U každého videa je zobrazena i četnost jeho shlédnutí a hodnocení.

K nalezení je toho na You Tube opravdu mnoho. Od soukromých videí, přes cenné archivní záběry z filmů, hudební klipy až po celé seriály či filmy. Z našich českých luhů a hájů jsou k nalezení například některé díly Krtečka, Pata a Mata či písně a archivní záběry Karla Gotta, Heleny Vondráčkové a mnohých dalších.

Protože mnoho z obsahu You Tube porušuje autorské licence, některé z vložených snímků se na You Tube dlouho neohřejí a jsou mazány na žádost filmových studií a ochránců autorských práv. Mnoho společností se taktéž s You Tube soudí o finanční vyrovnání za porušení autorských práv. Jak tyto spory soudně dopadnou, bude zajímavé sledovat.

Vytvořte si vlastní rádio: Last.fm

Obrázek: Last.fm, Lvicek právě poslouchal tyto skladby

Rádio jen pro vás, dle vašeho vkusu a chuti. Nejen to je Last.fm. Služba v dnešní podobě vznikla sloučením dvou projektů – Audioscrobbler a Last.fm. První z jmenovaných projektů umožňoval uživatelům zasílání právě přehrávaných skladeb na internet a posléze na základě zaslaných skladeb dohledání posluchačů s podobným hudebním vkusem. Druhá služba poskytovala internetové rádio s možností hodnocení jednotlivých poslouchaných skladeb. Na základě hodnocených skladeb docházelo ke generování dynamických playlistů, které obsahovaly muziku dle posluchačova vkusu. Z historického hlediska vznikly obě služby samostatně v roce 2002. V roce 2005 pak došlo k jejich sloučení.

V dnešní podobě Last.fm poskytuje to nejlepší z obou služeb. Díky pluginům z Audioscrobbleru umožňuje registrovaným uživatelům zasílat lokálně poslouchané skladby a na jejich základě vytvářet síť posluchačů s obdobným vkusem. Jednotliví uživatelé si mohou vytvářet síť přátel nebo se sdružovat do skupin. Svou skupinu má i LinuxEXPRES. Můžete se tedy přidat, jste vítáni na adrese http://www.last.fm/group/LinuxExpres. Díky přínosu někdejšího Last.fm disponuje dnešní služba Last.fm kvalitním internetovým rádiem. Aplikace pro poslech internetového rádia je dostupná i pro Linux. Díky vyšší kvalitě rádia může být jediným omezujícím faktorem rychlost internetového připojení.

Obrázek: Aplikace Last.fm Radio

Registrovaní uživatelé mohou taktéž služby Last.fm využít pro statistiku toho, co poslouchají, nebo si právě poslouchané skladby umístit na své webové stránky. Stránky Last.fm jsou pouze v anglickém jazyce. Díky charakteru stránky to však není na škodu.

Buďte informováni, buďte in

Digg

Obrázek:www.digg.com

Vždy o krok napřed před ostatními budete ve světě vědy a technologií se službou Digg. Vznik služby spadá do roku 2004. Služba je založena na velmi jednoduchém, avšak účinném principu, kdy registrovaní uživatelé přidávají odkazy na nové zajímavé články a ostatní registrovaní uživatelé dávají článkům, které se jim líbí, hlas, takzvaný „digg“.

Po přidání se nový článek nejprve umístí do sekce Upcoming. V závislosti na výpočtu, který je prováděn vnitřním algoritmem Diggu, jsou články na základě počtu hlasů umisťovány na hlavní stránku. Pokud odkaz někteří z uživatelů označí za problematický, může být vymazán. Každý přidaný odkaz obsahuje i krátký popis, čeho se týká. Takže uživatel předem ví, o čem článek může být. Registrovaní uživatelé pak k článku mohou přidat komentář. Stránka Diggu je bohužel celá v angličtině, takže i články, na které se na stránkách odkazuje, jsou v psané v anglickém jazyce.

Linkuj, Vybrali SME

Obrázek: www.linkuj.cz

Na obdobném principu jako Digg funguje česká služba Linkuj.cz nebo slovenská služba Vybrali SME. Přestože počet přispívajících uživatelů těchto služeb je ve srovnání se službou Digg o dost menší, příspěvky se v mnohém týkají českých a slovenských reálií, což je nezanedbatelné plus.

Del.icio.us

Obrázek: del.icio.us

Všechny záložky (odkazy na internetové stránky) na jednom místě. Taková byla v roce 2003 myšlenka zakladatelů služby del.icio.us a jak čas prověřil, dočkala se úspěchu. Služba del.icio.us poskytuje registrovaným uživatelům prostor k vedení vlastních záložek. Tímto je uživatelům umožněno dostat se k uloženým záložkám z každého počítače.

Záložky lze uchovávat privátně, nebo je zpřístupnit ke sdílení ostatním uživatelům. Okolí uživatelů, kterým budou záložky zpřístupněny, je možno specifikovat. Záložky lze tak nabídnout ke sdílení úzké skupině uživatelů, nebo široké veřejnosti. Každé vložené záložce je vhodné přiřadit tagy. Počet tagů k jedné záložce je neomezen.

Encyklopedie Wikipedia

Obrázek: Wikipedia.org

Obrázek: Wikipedia.org

Wikipedia je mezinárodní internetová encyklopedie, která se co do kvality i rozsahu vyrovná renomované encyklopedii Britannica, jež je vytvářena vysoce kvalifikovanými odborníky. Wikipedia vznikla v roce 2001. Každý uživatel internetu může z Wikipedie čerpat a taktéž do ní přispívat. Příspěvky nemusí být pouze formou celého článku, ale je možno editovat i kterékoliv existující příspěvky. Editace se tak může například týkat úpravy pouhého překlepu v příspěvku, korekce věcné chyby nebo dokonce rozšíření článku. Koncem července 2006 existovala Wikipedia ve 229 jazykových verzích. Anglicky psaná verze obsahuje více než jeden a čtvrt miliónu článků. Česká verze více než 45000 článků (v době psaní článku; v době vydání článku více než 67000, pozn. šéfred.).

Obrázek:Wikipedia.org

Život na Webu

Lidé

Obrázek:www.lide.cz

Kde jinde se on-line pobavit, popovídat si, seznámit se, najít radu, porozumění než na Lidé.cz? Historie jednoho z největších a nejznámějších českých webových chatovacích a komunitních portálů sahá do roku 1997, kdy došlo ve spolupráci s Pinknetem ke spuštění služby Lide.cz, která sloužila k vyhledávání e-mailových adres. V roce 2002 došlo k přepracování na chatovací a komunitní portál.

Základem všeho je registrace uživatele. Po zaregistrování a vytvoření elektronického profilu začíná uživatel fungovat jako virtuální bytost. Ne tedy jako někdo, kdo se světu rozhodl ukázat své fotografie, filmy, oblíbené odkazy, jak bylo popsáno u předešlých služeb. Ale jako ten, kdo říká: „Já tu jsem, jsem ten a ten, pojďte se seznámit!“

Uživatelé služby mohou na webu vystupovat pod svými pravými jmény, snažit se chovat tak, jako v reálném životě, komunikovat skutečné reálie, nebo naopak, mohou se vydávat za někoho úplně jiného, předstírat opačné pohlaví, nadsazovat, nebo snižovat věk a mnoho dalšího. Toto vše lze a je na každém uživateli, jak se k tomuto postaví.

Stručně nyní o některých službách, které Lidé nabízí. Je jich skutečně mnoho. Sekce Profily umožní uživatelům procházet a prohlížet si profily zaregistrovaných uživatelů. Mnoho uživatelů má v profilu vyplněné skutečné údaje. Je zde veden seznam přátel a lidí, s kterými si píší. Součástí profilu je i fotografie uživatele, která je v mnoha případech taktéž reálná. Pokud je zobrazený profil uživateli sympatický, je mu dána možnost, aby druhému poslal vzkaz nebo rovnou nabídku k seznámení.

Obrázek: Chat na www.lide.cz

Sekce Chat dává možnost skupinového hovoru. Skupinový hovor je veden v místnostech, které jsou tématicky rozdělené. Místností je velmi mnoho. Pokud by však ani jedna z nich nevyhovovala, je možno založit novou. Nově založená místnost je nejprve dočasná, pokud se však v místnosti sejde trvale více lidí, je možno místnost ustálit, a tak bude trvalá. Mnoho místností má taktéž svá pravidla a moderátory, kteří dbají na pořádek v místnostech. Uživatelům je taktéž dána možnost hovořit přes místnosti.

Alternativou k české službě Lidé je služba Xchat. Nenabízí sice tolik možností jako Lidé, ale disponuje též velmi početnou komunitou uživatelů. Chat i příslib reálného setkání s některými uživateli je obdobný. Každému tedy, komu se zalíbí služba Lidé, doporučuji i Xchat.

Další službou integrovanou do Lidé jsou Spolužáci. Tato služba dává uživatelům možnost založit třídu, která má obraz v realitě a sdružovat v ní lidi, kteří v minulosti chodili do jedné třídy. Ve Spolužácích jsou mimo současných tříd založeny i třídy mnoho let nazpět. Takže určitě každému stojí za to, aby se na Spolužáky podíval a pokusil se svou třídu nalézt. Pokud třída neexistuje, může ji založit.

Poslední významnou sekcí, o které se zmíním, jsou Srazy. V této sekci je uživatelům dána možnost dát „veřejně“ na vědomí, kdy a kde se chystá skutečný sraz skutečných uživatelů z Lidé. Tak se mají lidé možnost potkávat a celý systém Lidé.cz dosahuje nového rozměru, a to prolínání virtuálního a reálného života. Uživatelé přestávají být anonymní, ale dávají se poznat takoví, jací jsou.

Pokud se dnes podívám na české služby Webu 2.0 a srovnám je se zahraničními službami, nevycházejí mi ty naše bohužel z toho srovnání nejlépe. Když pak přemýšlím o tom, proč tomu tak je, docházím k závěru, že hlavní roli hrají dva faktory. Prvním faktorem je, že služby Webu 2.0 jsou u nás relativně mladé, takže se ještě tolik nedostaly do podvědomí uživatelů. Druhým faktorem pak je částečná ostýchavost širší skupiny uživatelů podílet se na internetovém dění. Pevně ale věřím, že každým dnem se to zlepšuje a možnosti Webu 2.0 se naplno začnou využívat i v našich podmínkách.

V předchozích řádcích jsem se zmínil o sociálních systémech, Webu 2.0, jeho principech a představil některé z významných služeb. Ne na všechny se bohužel dostalo místa. Na vysvětlení principu toho, co Web 2.0 přináší, to však nic neubralo. Podstatné je, že web se stává dalším možným místem k životu. Doufejme, že bude dobrým místem.

Diskuze (0) Nahoru