Včera mi volala máma, že jí odešel šest let starý notebook, na kterém jí běželo Ubuntu, a jestli bych jí nepomohl. Moc mě to nepotěšilo, protože teď dny musím trávit nad učebnicemi, ale co se dá dělat. Musel jsem strávit noc nad níže popsaným problémem.
V rodině máme ještě téměř deset let starý notebook Acer Travelmate 223x, který může používat, dokud si nekoupí něco lepšího. Problém byl, že ten notebook měl opravdu slabé hardwarové parametry: Celeron 1,13 GHz, 256 MB RAM a extrémně pomalý disk o velikosti 20 GB. Co s tím? Ano, existují super lehké distribuce, které dokáží běžet pomalu i na kalkulačce, ale musel jsem myslet na mámu, jejíž koníčkem počítače opravdu nejsou. Rozhodoval jsem se mezi prostředím Xfce a LXDE. Nemůžu si pomoct, ale Xfce jsem zkoušel několikrát a nepovažuji ho za příliš dobré "lightweight" prostředí (sorry, Miro). Pokud jej doplníte o nástroje a služby, aby bylo alespoň částečně tak pohodlné jako GNOME, zjistíte, že je téměř stejně tak náročné na hardware jako GNOME (viz Xubuntu).
Z tohoto důvodu jsem se rozhodl pro LXDE, které mi skvělým poměrem pohodlnost/nenáročnost učarovalo. Dalším krokem byl výběr distribuce. Uvažoval jsem o Debianu, ale nenarazil jsem na žádnou vyladěnou instalačku (na easyLXDE se prý pořád pracuje) a nechtěl jsem máti nainstalovat čisté LXDE, v kterém nebude mít applet na ovládání wifi atd. Nakonec jsem tedy sáhl po Lubuntu. Podzimní verze 10.10 však nefungovala, protože současné ovladače od Intelu už chipset GM830 nepodporují. Musel jsem tedy stáhnout verzi 10.04.
LXDE je vlastně jen okenní manažer OpenBox doplněný o panel, na kterém běží pár vlastních appletů a třeba i nm-applet, a další velmi nenáročné nástroje jako správce souborů, textový editor,... Samotný systém s LXDE zabírá v paměti jen pár desítek MB, což je vážně super. Nicméně systémem to nekončí. Potřeba jsou také nenáročné aplikace. Jaký prohlížeč na tak nevýkonný počítač, když prohlížeče dnes běžně v paměti zabírají stovky MB.
Výchozím prohlížečem v Ubuntu je Chromium. To ale nepovažuji za zcela vhodnou volbu. Jedná se o velmi rychlý prohlížeč, ale v případě, že má dostatek systémových prostředků, nenáročný rozhodně není. Zvažoval jsem i další alternativy jako Midori nebo Arora, ale nakonec jsem se rozhodl pro Operu. Ta má totiž překvapivě nízké nároky, pokud se člověk trochu pohrabe v nastavení. Stačí vypnout paměťovou cache, mazat diskovou cache při každém vypnutí,... a Opera se vejde do několika desítek MB. Na počítači běžela jako blesk, nicméně trochu ztěžkla po nainstalování Flashplayeru, který jsem nakonec s těžkým srdcem doinstaloval.
E-mail jsem vyřešil webovým rozhraním Gmailu. Při omezené RAM je lepší, když bude mít e-mail v již otevřeném prohlížeči než v další spuštěné aplikaci. Výchozím přehrávačem hudby je Aqualung, který jsem ale nahradil ještě méně náročným Audacious. Na video tam je GNOME MPlayer, který jsem ponechal. Problém může být s Office. Výchozími programy jsou Abiword a Gnumeric, které jsem tam nechal, otázka je nakolik jsou kompatibilní. Řešením může být i Google Docs.
Výsledný systém je docela svižný i na takové plečce, i když tedy s mnoha kompromisy. Ani se mi nechce věřit, že jsem na tomto stroji zcela plnohodnotně používal Mandrivu 2005. Inu, hardwarové nároky přes všechny řeči o optimalizaci a zeštíhlování letí nahoru.
