Můj první fotoaparát byla ruská SMENA, o které kolovaly dobré zvěsti. Měla jednu nevýhodu = nekvalitní objektiv. Jinak byla ve své třídě (kompakty), na tuhle dobu, opravdu dobrá. Začala jsem s focením...
Moje první snímky se nezachovaly. Opravdu nestály za to. Byly to jen pokusy o dobrou fotku, které většinou končily neúspěchem. Na tu dobu to bylo velmi drahé vyhazování fotek (a hlavně peněz) do koše. O barevných fotkách se mi mohlo jen zdát. Pokud jsem snímek pořídila, výsledek byl vidět až za cca tři týdny. Nejdřív. Rychlejší zpracování role filmu bylo sice možné, ale o dost dražší. A já byla jen studentkou. Proto jsem se snažila co nejrychleji naučit postupy, které by vedly k použitelnému (čti koukatelnému) výsledku.
Jeden z mých raných pokusů vám ukážu. Je to foceno (snad?) na pláži Sluneční pobřeží u bulharského Nesebaru v roce 1974. Fotografie je naprosto bez úprav, jen tak, jak jsem ji naskenovala v programu XSane (nabídka v GIMPu Soubor | Vytvořit | Xsane | Device dialog), tzn. i se všemi chybami. (Nehledím ani na to, že lodi chybí „kousek vpředu“, tj. kousek přední tyče u kýlu). Po kliknutí na tlačítko Sejmout náhled v hlavním náhledovém okně Xsane se objeví obrázek, který pečlivě vyberu myší. V dalším okně s názvem Histogram Perfection upravím gamu, jas a kontrast třemi „trojúhelníky“ pod sekcí s názvem Původní obrázek tak, aby už při skenování byl obrázek co nejlepší. Na obrázku jsou vidět nastavené hodnoty. Nakonec kliknu na tlačítko Skenovat v okně xsane 0.997 Perfection.
Skenovací program XSane
Naskenovaný snímek
Ta loď sloužila jako restaurace a obsluhovali v ní „piráti“. Při vstupu na její palubu jsme dostali na předloktí veliké, kulaté razítko, které nešlo smýt ani po několika dnech. Jídlo bylo na výběr pouze tradiční, bulharské, které oplývá množstvím zeleniny, proto mi fakt moc chutnalo ;-) A jestli ta loď, takovým způsobem, funguje i dnes? To opravdu ani netuším...
Úprava staré fotky výběrovým rozostřením
Zmíněnou fotku lze upravit tak, aby byla kvalitnější, tzn. vyčistit ji, upravit kontrast, doostřit apod. V Linuxu mám na výběr několik kvalitních programů. Pro tento účel je vhodný GIMP a momentálně je k mání verze 2.6.11. Zkusím si s fotkou pohrát a trošku ji vylepšit. Pokud jsem hledala na webu návody na úpravy starých fotografií, našla jsem jich mnoho, ale ani jeden nebyl pro tento účel vhodný. Všechny používaly velmi podobný postup: nástroj léčení a klonovací razítko. V GIMPu mi ani jeden z nich (v tomto případě) vůbec nepomůže, protože oba berou ke klonování a následnému vkládání na špatná místa zdroj ze stávajícího snímku. A záplatu, v tomto případě, není odkud brát. Na snímku je vidět, že fotka je skenovaná, ale také hodně stará a obsahuje mnoho nečistot. Proto jsem zavrhla všechny návody a zkusila jsem upravit snímek po svém. Naštěstí je obloha jednolitá a vhodná k mírnému rozmazání. Ani motiv obrázku není složitý.
Následující návod berte jen jako inspiraci. Přesná čísla vám neřeknu, protože každá fotka potřebuje jiné nastavení.
Kroky, které následovaly:
-
Beru nástroj selektivní rozmazání štětcem [s] a nejhorší nečistoty na snímku malinko, s citem, rozmažu. Přitom měním velikost nástroje. Tahle část mě stojí nejvíce trpělivosti.
-
Následuje nabídka Nástroj | Křivky, kde prohnu křivku do mírného písmene S.
Křivka pro mírné zvýšení kontrastu
-
Poslední nástroj je z nabídky Filtr | Vylepšení | Wavelet sharpen. Posunu táhla Amount (síla) a Radius (poloměr) a sleduji náhled obrázku. Dávám pozor na to, aby nenastal příliš velký „halo“ efekt, tj. okolo tmavých hran bude vidět zářivá aura. Stojím jen a jedině o doostření na hranách objektů, a to mi plug-in splní.
-
Pak dávám OK.
Před doostřením obrázku musím vědět, kam bude fotka umístěna. Pokud to bude na web, napřed snímek zmenším na konečné rozměry a teprve pak ji doostřím. Výsledek bude lepší, protože když napřed fotku doostřím a teprve pak ji zmenším, snímek nebude ani uspokojivý. Důvod? Program sloučí při zmenšování vedlejší pixely na fotce a doostření se „ztratí“.
A výsledek?
Konečná fotka
Snímek má mnoho dalších možností zpracování a fantazii se meze nekladou. Ale myslím, že prozatím můžu být spokojená.
Mé fotografické zkušenosti se s léty násobily (předesílám, že jsem dodnes čistá amatérka s pár zkušenostmi). Ale nejprve jsem se chtěla naučit pro fotografy důležitý požadavek: fotit tak, aby snímek byl ostrý a byl exponován „tak akorát“, tj. ani tmavý, ale ani světlý. Další vlastnosti fotky např. kompozice, ze začátku ustupovaly stranou. Chci jen připomenout, že každé nastavení na mém fotoaparátu bylo mechanické, tj. bez baterie. Já chtěla pořídit kvalitní snímek, proto jsem musela mít v hlavě stupnici hodnot, kterou bylo třeba na fotoaparátu nastavit. Tato znalost mi pomohla v mnoha situacích i v dnešní digitální technice, protože automatika není všelék na kvalitně exponované fotky. Svůj fotoaparát hodně často přepínám do manuálního režimu, protože to situace vyžaduje. Fotografování v manuálním režimu a úpravě snímků v programu DarkTable (samozřejmě v Linuxu), tomu se budu věnovat příště.