Ne až tak teoretický úvod
Minule jsem se v úvodu věnoval vysvětlení problematiky účetního softwaru a definici informačních systému včetně jejich jednotlivých typů. K zásadní legislativní ani teoretické změně v této oblasti za poslední rok dle mých informací nedošlo. Proto bych si ve věcech vysvětlení jednotlivých termínů dovolil čtenáře odkázat na listopadové číslo LinuxEXPRESu z roku 2005.
V rychlosti zopakuji základní teze. Účetnictví je v principu relativně jednoduchý systém pro zaznamenávání přesně strukturovaných údajů o všech hospodářských operacích (pohyb peněžních prostředků a majetku, pohledávky a závazky, náklady a výnosy). Agenda evidence zaměstnanců (personalistika, docházka) a mezd (výpočty, zdanění, odvody) pak stojí samostatně a účetnictví přebírá pouze její výsledky (zaúčtování mezd).
Účetnictví, personalistika a mzdy mohou být součástí mnohem větších informačních systémů pokrývajících další agendy práce firmy (komunikace se zákazníky, řízení výroby, manažerské statistiky), mezi které řadíme např.
- Enterprise Resource Planning (ERP)
- Customer Relation Management (CRM)
- Supply Chain Management (SCM)
- Business Intelligence (BI)
- eBusiness
Trocha pesimistických úvah
Ekonomický software, resp. účetnictví, je důležitou součástí softwarového vybavení každé firmy. Pracuje s ním sice jen omezený okruh lidí, ale většinou vyžaduje vazby na další používaný software (kancelářský balík, internetové bankovnictví, pokladní systém, zásobování a expedici, řízení výroby, statistiky).
Pro dobrou komunikaci účetnictví s nejrozšířenějšími kancelářskými aplikacemi (textový a tabulkový procesor) je výhodou homogenní prostředí na pracovních stanicích. To má za následek zabetonování pozic operačního systému, pro který existuje nejvíce ekonomického softwaru.
Od loňska došlo k pozitivnímu posunu. Můžeme již pod Linuxem plnohodnotně účtovat, včetně mezd, nejen v HoneyCalcu a ALFA Projektu také s pomocí Účetnictví on-line a nově (zatím v emulaci DOSu) s GNU GPL programem Konto. Dle mého názoru tento stav boří mýtus, že pro Linux neexistuje použitelné účetnictví a bludný kruh je tedy prolomen.
Bludný kruh se uzavírá v okamžiku, kdy se výrobci rozhodují, pro který operační systém budou svůj nový ekonomický systém, jehož vývoj stojí stovky tisíc až desítky milionů korun, vytvářet. Většinou se rozhodnou pro ten nejrozšířenější. Ve vzácnějších případech dodávají řešení pro více systémů nebo platformě nezávislá. Jen ojediněle se vyskytuje čistě linuxové řešení.
Nic z výše zmíněného samozřejmě nebrání vzniku konkurenčního řešení na bázi svobodného softwaru, podobně jako přišel GIMP, když Adobe nechtěla předělat Photoshop. Grafické, kancelářské a jiné obecné aplikace jsou totiž "bezúdržbové", tj. když je jednou napíšete, nemusíte se o ně moc starat. Maximálně když jednou za dva roky přijde někdo s novým formátem souborů, dopíšete importní filtr.
Účetnictví je ovšem jiné. Je závislé na legislativě, která se mění velmi často (většinou několikrát do roka), a to nejen v parametrech (sazby daně apod.), ale i způsobem výpočtu, množstvím a strukturou vstupních údajů apod. Tyto parametry jsou navíc odlišné v různých státech.
Nutnost neustálého souladu s legislativou znamená ze strany potencionálních uživatelů přirozenou poptávku po spolehlivém zdroji těchto aktualizací. Pokud totiž vygenerujete špatný dokument z OpenOffice.org nebo obrázek z GIMPu, přijdete maximálně o dobré jméno nebo zákazníka. Když vám program špatně spočítá daň, čeká vás penále nebo trest odnětí svobody.
Účetnictví je závislé na legislativě, která se mění velmi často (většinou několikrát do roka), a to nejen v parametrech (sazby daně apod.), ale i způsobem výpočtu, množstvím a strukturou vstupních údajů apod. Tyto parametry jsou navíc odlišné v různých státech.
I zde ovšem můžeme uplatnit přísloví, že všechno zlé je k něčemu dobré. Nelítostná logika předchozích odstavců v sobě totiž skrývá naději, že jakmile se zmiňovaný bludný kruh podaří prolomit, má Linux dveře k firemním desktopům otevřené (a okna doufejme zavřená). Jak moc jsme se k tomuto prolomení přiblížili, můžete posoudit z další části textu.
Přehled dostupného softwaru
A nyní trocha doufám optimistických fakt. V letošním přehledu jsem se rozhodl soustředit na větší projekty připravené pro reálné nasazení do praxe v českém prostředí. Z výčtu tedy vypadnou malé prográmky pro prosté vedení příjmů a výdajů a projekty nepřeložené do češtiny. Nyní se již vrhněme v abecedním pořadí na představování.
Abas ERP
Jde o komerční ERP systém zaměřený na výrobní nebo distribuční podniky a poskytovatele služeb. Vznikl původně v Německu se zaměřením na automobilový průmysl (Autoliv, BMW, Novem Car), ale uplatňuje se i ve zcela jiných odvětvích (Deutsche Post, Kavárna VIVA, Tesla Jihlava).
Základní systém obsahuje finanční i nákladové účetnictví, ale bez mezd. Mezi dalšími moduly najdeme Prodej, Nákup, Materiálové hospodářství, Výroba, Kalkulace, Oceňování zásob, Majetek a Controlling.
Dále je k dispozici e-business řešení s názvem Abas eB zaměřené (na rozdíl od ERP) ven. Obsahuje např. řízení zakázek (SCM), zákaznický informační systém (CRM), manažerský informační systém a napojení dodavatelů. Pro komunikaci jsou využívány moderní internetové technologie (např. WebService).
Abas je multiplatformní řešení pro Linux a MS Windows jak na straně serveru, tak klienta. Vedle nativních GUI klientů lze využít i přístup přes webové rozhraní. Zajímavostí je krátká doba implementace a strategie průběžné inovace programu. Zákazníci potvrzují, že aktualizace probíhají hladce se zachováním dříve provedených zákaznických úprav.
Pro případné zájemce je důležité především to, že existuje česká lokalizace, a to nejen překladem hlášení programu do češtiny, ale plným přizpůsobením legislativě platné v České republice a na Slovensku. K jejímu udržení (a také implementaci nových funkcí) slouží pravidelné aktualizace.
Lokalizaci, stejně jako prodej, implementaci, školení a hotline zajišťuje již od roku 2003 společnost amotIQ, s.r.o. (http://www.amotiq.cz). Ceny implementace Abas ERP začínají ne moc hluboko pod sto tisíci korun a v závislosti od konfigurace rostou.
Abra
Společnost Aktis, a.s. je známá svým účetním softwarem Abra. Už méně se ví, že dnešní zástupci této značky (Abra G3 a Abra G4) jsou plnohodnotné vícevrstvé informační systémy zahrnující mnohé funkce ERP. Vedle plnohodnotného účetnictví v něm najdete také prvky e_Business (elektronické bankovnictví) a CRM (správa kontaktů).
Z účetních agend jmenujme:- evidence majetku - karty, odpisy, …;
- sklady - karty, příjemky/výdejky, výroba, …;
- personalistika - evidence docházky, zápočtové listy, …;
- kompletní mzdy - od výpočtu, přes tisk výplatních pásek, pokladní výčetky až po přehledy SZ a ZP a zaúčtování;
- daňová přiznání - vše aktuální a přímo na předepsaných formulářích.
Celý systém pracuje na principu třívrstvé architektury. Pouze aplikační a databázový server lze ovšem v současné době přímo provozovat na platformě Linux. Jako databázi využívá Abra G3 otevřený server Firebird. Abra G4 je vázána na komerční Oracle 10g.
Klientské aplikace jsou stále dostupné pouze pro prostředí MS Windows. Jsou však známy úspěšné implementace klientů na Linux pod emulací Windows. Tyto služby ovšem nezajišťuje firma Aktis a, pokud víme, neplánuje ani vytvoření nativního Linux klienta.
Abra je jedním z nejznámějších a nejpropracovanějších ekonomických systémů krabicového typu na trhu v ČR. Jeho cena se pohybuje v desítkách tisíc Kč a je závislá na počtu licencí a konkrétních modulech. Více viz http://www.abra.cz.
ALFA Projekt
Jde o komerční produkt stejnojmenné firmy z Kolína. Je celý v češtině a pracuje v textovém prostředí s nízkými nároky na výpočetní výkon. Za funkce informačního systému jmenujme řízení výroby, home banking, pokladní systémy či evidenci vozidel a jejich provozu (kniha jízd). Z účetnictví vybíráme tyto funkce:
- evidence DPH;
- fakturace - saldokonto, odpis pohledávek, zápočty pohledávek a závazků, objednávky, komisní prodej, …;
- sklady - vratné obaly, regálové zakladače, dodatečné oceňování a doceňování příjmů, vstupní kontrola, …;
- mzdy - definice mzdových složek, jednicové mzdy, elektronické předávání dat úřadům, …;
- personalistika - definice mzdového listu;
- majetek - odepisovaný i drobný majetek, účetní a daňové odpisy, ...
K dispozici jsou nativní klienty pro systémy Linux, DOS a MS Windows. Ceny se v závislosti na počtu stanic a kombinaci modulů pohybují od jednotek po desítky tisíc Kč. Více informací o projektu najdete na stránce http://www.alfaprojekt.cz (jejíž copyright nese datum 1998).
Compiere
Compiere je vyvíjen jako svobodný projekt pod licencí MPL 1.1. Zahrnuje funkce z oblastí ERP, CRM a SCM. V účetnictví najdeme hlavní knihu, pohledávky a závazky, fakturace a platby, DPH atd. dle standardů GAAP. Marně bychom však hledali třeba mzdy. Z ERP je k dispozici skladové hospodářství a různé analýzy, za CRM pak internetový obchod a řízení zákazníků. Na dalších modulech se stále pracuje.
Server je vystavěn na technologiích Oracle, Java a aplikačním serveru JBOSS. Databázově je však nezávislý, takže lze použít třeba Sybase či Firebird. Díky tomu lze server provozovat na systémech Linux, Mac OS X a MS Windows. Pro klientskou část stačí Java, případně i jen webový prohlížeč s podporou Javy, takže vedle zmíněných OS přichází v úvahu i další.
Compiere je příkladem svobodného softwaru, jehož implementací se na komerční bázi zabývají firmy po celém světě. Pro ČR je to Business Systems, a.s., která zajišťuje také lokalizaci. Cena nasazení pro 20 uživatelů se pohybuje v řádech desítek tisíc. Více se dovíte na http://www.compiere.cz.
Economy 10
Svobodný multiplatformní účetní software s prvky ERP. Z účetnictví obsahuje vedení účetních knih, saldokonto, fakturaci apod. Neobsahuje mzdy a personalistiku. Z ERP zde najdeme nákup, prodej a sklady. K dispozici je plně česká verze.
Nedávno došlo ke změně licencování od duálního modelu, kdy bylo možné zvolit si buď GNU GPL (bez podpory), nebo komerční (s podporou). Momentálně za projektem konkrétní společnost nestojí. Projekt je vyvíjen čistě jako open source, a to pod modifikovanou BSD licencí.
Systém Economy 10 funguje na bázi třívrstvé architektury. Každá vrstva přitom může běžet na Linuxu nebo MS Windows. Databázi tvoří Firebird, jako aplikační server byl zvolen TDF 2.0 (viz http://www.tdf2.org). Klientem je nativní aplikace postavená na Qt knihovnách. Bližší informace viz http://economy10.org.
GnuCash
Jednoduchý účetní program, který si našel místo ve většině známých distribucí. Je vyvíjen pod licencí GNU GPL již od roku 1997 týmem cca 10 lidí z různých zemí. V červenci roku 2006 jsme se dočkali přelomové verze 2.0.0.
Tato verze nebyla v době psaní tohoto článku k dispozici v binární podobě pro žádnou distribuci (objeví se však např. v Mandrivě 2007). Pro její otestování jsem si ji tedy musel přeložit ze zdrojových kódů. Ke kompilaci stačila klasická posloupnost (./configure, make, make install), která trvala na mém AMD Athlon XP 1500+ asi hodinu.
A co vlastně nová verze nabízí? Především je to vylepšené uživatelské rozhraní založené na GTK 2 a dodržující zásady GNOME Human Interface Guidelines (HIG). Technologie OFX DirectConnect umožňuje import záznamů po síti. K dalším novým funkcím patří rozpočty a nastavitelné účetní období.
Pozitivním posunem je úprava formátu datových souborů pro zlepšení podpory národních znaků. GnuCash je z části lokalizován do češtiny. Chybí však překlad názvů základní sady účtů a dialogů úvodního nastavení. Lokalizaci lze také vytknout nepřesnou terminologii (např. zaměňování příjmů s výnosy a nákladů s výdaji).
GnuCash funguje plně dle zásad podvojného účtování. Používá anglosaský (tj. vertikální) systém sestavování výkazů. Nezvyklá je také stromová struktura účtů podobná adresářům a souborům na disku. V hlavním adresáři jsou účtové třídy, v nich se schovávají účtové skupiny a v nich pak (jako soubory) vlastní účty, případně dále dělené na analytiky.
Protože původní zaměření GnuCash bylo na domácí účetnictví, obsahuje dodávaný účtový rozvrh položky jako pojištění domácnosti nebo hlídání dětí, ale už ne třeba mzdy nebo náklady na údržbu strojů. Strukturu účtů si lze ale upravit dle vlastních potřeb.
GnuCash samozřejmě není uzpůsoben daňovým potřebám české legislativy v tom smyslu, že by generoval potřebná daňová přiznání nebo rozlišoval typy operací s DPH. Pomocí dobře zvolené analytiky však lze většinu těchto nedostatků obejít.
Jde o základní účetní software. Neobsahuje proto žádné funkce pro mzdy ani jiné části ERP. Dokáže ale importovat data z komerčních programů podobného typu a generovat grafy. Zájemce o bližší informace odkazuji na domovskou stránku projektu - http://www.gnucash.org.
HoneyCalc
Komplexní komerční účetnictví české společnosti X-TRONIC, s.r.o. s dvouvrstvou architekturou typu klient/server. Server je tvořen multiplatformní databází PostgreSQL, který může běže na témže počítači jako klient. Jeho funkci plní první a dosud asi jediná grafická aplikace navržená výhradně pro Linux.
K dispozici jsou mj. tyto funkce:
- banky a pokladny - příkazy k úhradě, tisk paragonů, propojení se skladem a fakturami, …;
- fakturace - saldokonto, DPH (včetně daňových přiznání), přehled zaúčtování, splatnost, …;
- majetek - evidence, účetní a daňové odpisy, … ;
- sklady - evidence (vč. čárového kódu a obrázku), objednávky, …;
- mzdy - výpočet, přehledy SZ a ZP, mzdový list, výpočet a roční zúčtování daně, …;
- personalistika - docházka, OSSZ ELDP, ...
Vedle účetnictví a personální agendy nabízí HoneyCalc seznam adres, ze kterého lze přímo tisknout např. na obálky. HoneyCalc je připraven na českou účetní závěrku, jak z hlediska běžných výkazů nebo inventury účtů, ale vyhovuje i požadavkům na evidenci provedených změn. Chybí však přiznání k dani z příjmů za účetní jednotku.
Jde o software s komerční podporou (školení, hotline) a zajištěnou aktualizací. Aktualizace není jen legislativní, ale také funkcionální. Příjemné vylepšení z poslední doby je grafický instalátor (průvodce), který zajistí nakopírování souborů, úvodní nastavení HoneyCalcu, ale také velmi pohodlné nastavení databáze.
Výrobce nabízí balíčky pro největší distribuce a statickou verzi. K dispozici jsou tři verze (1 nebo více firem, 1 nebo více PC). Cena se pohybuje od 5 do 14 tisíc Kč. Domovská stránka s demoverzí, dokumentací a dalšími údaji se skrývá pod adresou http://www.honeycalc.com.