ZŠ Šumperk (8. května 63) používá Linux již 6 let. Předtím měla jen malou učebnu s 20 počítači a operačním systémem Windows 98, antivirem AVG a balíkem aplikací Microsoft Office. Server s operačním systémem Novell byl již v té době značně opotřebovaný a zastaralý a jeho údržba stála každoročně nemalé finanční prostředky.
Škola tehdy nebyla zařazena do akce INDOŠ, zřejmě proto, že se na rozdíl od jiných škol o učebnu, server a připojení k internetu postarala už dříve sama. Jako náhradu škola později obdržela přibližně 350 000 Kč, ze kterých si měla ICT vybavení zařídit sama. Za tuto částku by v akci INDOŠ byl jeden server a tři počítače pospojované kabely ležícími na zemi (Varianta C).
Základní škola v Šumperku
Naše škola k této částce přidala nějaké vlastní prostředky a podařilo se nám vybudovat učebnu s 31 stanicemi. Rozhodli jsme se neutrácet za operační systém, antivir a kancelářský software a ušetřené peníze použít na nákup více počítačů, projektorů, nového serveru a strukturované kabeláže.
Open source pomohl ušetřit na lepší vybavení
Hlavní výhodou nasazení Linuxu a open-source aplikací je samozřejmě pořizovací cena. V měřítku škol a státních organizací by to celostátně mohla být úspora v milionech až miliardách korun. V Šumperku jsme ušetřili za nákup licencí operačního systému Windows, antivirového programu a kancelářského balíku a dále na serverovém operačním systému pro tři servery.
Za ušetřené peníze jsme pořídili 6 multimediálních učeben vybavených počítači, ozvučením a dataprojektory. Později ještě dvě učebny s interaktivními tabulemi. Tehdy se jednalo o částku asi 300 000 Kč, která se ale postupně navyšuje, neboť se neustále přikupují nové počítače.
V současné době máme Linux ve dvou počítačových učebnách, odborných učebnách a kabinetech; dohromady jde o cca 120 počítačů. Kromě toho používáme Linux pro učitelské notebooky (22 instalací). Serverové služby zajišťují tři linuxové stroje (router IPcop, souborový server NFS a další aplikace (Apache, Postfix, eJabberd, CUPS, FTP atd.).
Windows jsme ponechali na jednom serveru pro výukové aplikace, které nelze provozovat na Linuxu. Navíc má počítač s Windows kancelář školní stravovny, protože zatím žádný stravovací systém v ČR nepodporuje Linux. Podobná je situace i v kanceláři školy – sekretariát, účetní a vedení školy používají Windows – zavedený účetní systém není pro Linux, stejně jako programy pro personalistiku a mzdy. Žáci však přijdou do styku výhradně s instalacemi Linuxu, i když pro výuku obsluhy Windows a kvůli některým výukovým aplikacím používají vzdálenou plochu (RDP) Windows.
Funkční výhody
Kromě nízkých pořizovacích nákladů je významnou výhodou open-source systému přehledná a snadná vzdálená správa (kterou oceňuje zejména správce ICT), ale také tzv. „žákůvzdornost“, tedy nemožnost zásahu do nastavení operačního systému. To jsme ocenili po přechodu z Windows 98, kde byla oprava stanic pomocí záložního obrazu na denním pořádku.
Žáci navíc získali síťové uživatelské profily, které jim umožňují přihlašovat se ke svému účtu z libovolného počítače v síti – práce se školními počítači pro ně začala být mnohem komfortnější.
Výběr softwaru
Programové vybavení řešíme s pomocí bohaté softwarové výbavy v oficiálních repozitářích balíčků linuxové distribuce: na 1. stupni jsou to například svobodný software GCompris (výuková sada pro děti), Tuxpaint (malování pro děti) nebo Childsplay (sada výukových aktivit pro malé děti). Volně dostupné aplikace doplňuje i proprietární software, např. Akční čeština nebo výukové programy od firmy Terasoft (některé tituly fungují přes Adobe Flash, jiné pomocí nástroje Wine, který umožňuje spouštění programů pro Windows v prostředí Linuxu).
Na druhém stupni nachází využití např. freeware Google Earth nebo svobodný software OpenOffice.org (balík kancelářských aplikací), Thunderbird (poštovní klient), GIMP (editor obrázků a fotografií), Inkscape (vektorový grafický editor), Pidgin (posílání okamžitých zpráv) nebo Sweet Home 3D (aplikace pro design interiérů).
Výukové funkce plní mimo jiné aplikace Kig (program pro výuku geometrie), KmPlot (nástroj pro vykreslování matematických funkcí) či KTouch (výuka psaní všemi deseti prsty na klávesnici). Základy programování vyučujeme s pomocí aplikace KTurtle (výukové programovací prostředí inspirované programovacím jazykem Logo).
Uzavřený software pro vyšší ročníky zahrnuje Oxford Project Interactive, slovníky Lingea a programovací prostředí Real Studio (s jazykem Realbasic). Využíváme také interaktivní tabule SMART board a ActivBoard (společně s multiplatformní aplikací s podporou Linuxu).
Stabilní operační systém
Jako podkladový operační systém instalujeme linuxovou distribuci Ubuntu s prodlouženou technickou podporou (verze s Long Term Support), i když dříve jsme zkoušeli i jiné linuxové systémy. Přestože nové verze Ubuntu vycházejí dvakrát ročně, provádíme aktualizace pouze na již zmíněné LTS verze, což znamená jednou za dva roky. V současné době máme verzi 10.04 LTS a zatím není důvod to měnit.
Ubuntu 10.04 (ilustrační obrázek)
Při rozhodování o aktualizaci linuxového systému se projevuje rozdíl mezi otevřeným a proprietárním softwarem: problém s povýšením na novou verzi spočívá v tom, že se musí nejprve vyzkoušet všechny uzavřené výukové programy, jestli budou v nové verzi fungovat (každý produkt je zcela jiný a vyžaduje různé knihovny zpětné kompatibility, neboť na rozdíl od svobodného softwaru nejsou kompilovány nové verze pro každé nové vydání operačního systému).
Totéž platí pro speciální hardware – například interaktivní tabule. Výrobci sice Linux podporují, ale nevydávají aktualizované verze aplikačního softwaru nebo ovladačů hardwaru pro svá zařízení k použití v nových vydáních linuxových distribucí. Takže například interaktivní tužka eBeam podporuje pouze verzi Ubuntu 9.04, která už oficiální podporu ze strany dodavatele nemá.
Na co si dát pozor
V počátcích našeho přechodu na Linux a otevřený software jsme zaznamenali především potíže s přenositelností dokumentů (nekompatibilita rozšířeného formátu Microsoft Office a OpenOffice.org) a odlišným ovládáním. Dnes už se tyto problémy téměř neprojevují – navíc se v OpenOffice.org neustále zlepšuje podpora uzavřených kancelářských formátů. Někteří učitelé si dokonce nechali nainstalovat Linux i na domácí počítače.
Spolu s přechodem na Linux jsme museli také změnit informační systém školy ze softwaru pro Windows (konkrétně SAS) na webovou aplikaci iŠkola. iŠkola umožňuje vést veškerou agendu školy a na rozdíl od desktopových klientů podporuje vzdálený přístup z kteréhokoliv počítače připojeného na internet. Toto řešení se nám velmi osvědčilo a považujeme jej za výrazně lepší než pokusy o spouštění systému Bakaláři v prostředí Linuxu pomocí emulační vrstvy.
V průběhu migrace jsme naráželi zejména na problémy u stávajících počítačů a periferií – byla patrná nedostatečná podpora Linuxu ze strany některých výrobců hardwaru. Nové počítače i externí zařízení už byly ve vznikajících učebnách i kabinetech nakupovány s ohledem na podporu Linuxu, takže tyto potíže brzy pominuly. Přesto je vhodné věnovat výběru hardwaru pozornost a volit takový, který je v rámci Linuxu plně podporován.
Reakce uživatelů
Žáci se učí velice rychle a rádi poznávají nové věci, takže jim změna uživatelského prostředí nevadí. Je pro ně zajímavé, že se seznámí i s něčím jiným než jen s Windows. Naší snahou není vychovávat uživatele konkrétního systému nebo aplikací – to není účelem výuky IT na základní škole.
Většinou se v ročníku najde několik žáků, kterým se Linux natolik zalíbí, že jej začnou používat i doma a po letech se vrací do školy, kde pomáhají se správou sítě a implementací nových věcí.
Postupný přechod
Uvažujete-li o migraci na Linux a otevřený software, vyplatí se nejprve začít používat svobodné multiplatformní programy v rámci Windows. Zpočátku to může být například jen kancelářský balík OpenOffice.org, internetový prohlížeč Firefox, e-mailový klient Thunderbird, komunikátor Pidgin, videopřehrávač VLC a grafické editory GIMP a Inkscape. Všechny zmiňované programy je možné využívat ve verzích jak pro Windows, tak pro Linux. Uživatelům, kteří si na tyto aplikace zvyknou, nebude pozdější přechod na Linux dělat potíže.
Problém může nastat i s některými specializovanými výukovými programy domácí provenience, které nejsou nabízeny ve verzi pro Linux. Jediné řešení je Linux používat a společně vyvíjet nátlak na výrobce softwaru, aby tento operační systém podporovali tak, jak to funguje jinde ve světě.
Závěr
Základní škola Šumperk 8. května 63 je jedna z mnoha škol, které se musí potýkat s nedostatkem financí a dalšími okolnostmi, jež provázejí běžnou existenci většiny vzdělávacích zařízení v ČR. Využitím otevřených alternativ k státem prosazovaným nákladným řešením v oblasti IT jsme docílili významných úspor, což umožnilo nákup vyspělé pomocné techniky, včetně například interaktivních tabulí. Kromě finančních výhod však open source škole přináší výhody v podobě snazší administrace, zvýšené stability a uživatelského komfortu.
Daniel Krhánek je učitel informatiky a výpočetní techniky na základní škole 8. května 63 v Šumperku. Kromě toho je správcem školní sítě a prosazuje využívání open-source řešení při výuce a v rámci IT vybavení školy.
Článek vyšel v pátém čísle magazínu Open source & praxe.
