Na otázky odpovídal Lubomír Průša, učitel informatiky na Gymnáziu Šumperk.
Budova s logem
Řekněte prosím čtenářům něco o sobě.
Jsem absolventem MFF UK s nedokončeným doktorátem, co nikdy neuvažoval o tom, že by učil – přesto nyní učím na šumperském Gymnáziu a vypomáhám se správou sítě.
Jak je organizována vaše školní počítačová síť?
Hlavní systém funguje na spolupráci Windows XP s poslední verzí Novellu + ZENworks. Vedle toho existuje nezávisle a odděleně linuxová síť (oddělení linuxoví uživatelé i soubory). Propojení je sice možné (z Linuxu pomocí ncpfs a z Windows pomocí WinSCP, tj. SSH), ale využívá se zřídka.
Co bylo prvotním impulsem pro nasazení linuxové sítě?
Nadšení nejen mé, ale i hlavního správce sítě (přece jen jsme oba absolventi MFF UK, kde byl zdomácnělý Unix, později Linux).
Byly s nasazováním potíže?
Nasazení šlo poměrně hladce. Problémy dělalo pouze nasazení ovladačů pro grafiku a občas pro síťovou kartu. Přece jen, jak škola nemá peníze, tak se kupují počítače postupně, tak jak se na ně najdou peníze a monitory zrovna tak. Výsledkem je, že co počítač, to hardwarový originál – jiná grafika, monitor, chipset apod. Zlobilo i novellovské DHCP, které bylo potřeba žel zachovat – více by mi vyhovovalo DHCP na linuxovém serveru. Při přeinstalacích občas zlobil zavaděč.
Které distribuce používáte? Jak probíhá výběr?
Začali jsme s tehdy ještě SUSE – bylo asi uživatelsky nejpříjemnější a česky a my jsme byli začátečníci. Poté školou prošli šikovní studenti, kteří ovlivnili výběr dalších distribucí, protože jsem jim dával dosti volnou ruku při pomoci správy linuxové sítě – včetně výběru distribuce – takže dále bylo Gentoo (mimochodem správcům vřele doporučuji, protože být proškolen Gentoo kompilovaným téměř od nuly včetně samotného jádra systému dá nahlédnout mnohem více do toho, jak linuxový systém vlastně funguje – jenže to stojí tolik cenný čas.) Následoval Arch Linux především díky své rychlosti a jednoduchosti. Momentálně poslední distribucí je Sidux nedávno přejmenovaný na aptosid (to už byla moje vlastní volba) opět pro svoji rychlost a hlavně pro to, že bezproblémově zvládal heterogenitu hardwaru, lze ho také nabootovat z USB do RAM, načež pak základní instalace trvá pouze od dvou do pěti minut. Výhodou je také správa založená na Debianu – jednom z nejrozšířenějších linuxových systémů správy – včetně Ubuntu. Do budoucna zvažuji nasazení Linux Mintu a openSUSE zároveň.
Jaké hlavní výhody a nevýhody má vaše současné řešení?
Otázkou je, jestli chcete můj pohled, nebo pohled vedení školy. Kdyby to bylo na mně, tak bych ze školy okamžitě odstranil veškeré produkty Microsoftu, především Windows. Výhod je nesčetně:
-
nulová pořizovací cena,
-
žádná starost o antiviry, antispyware apod.,
-
bezproblémové propojení do sítě,
-
přirozené víceuživatelské prostředí,
-
snadná vzdálená správa všech počítačů,
-
a v neposlední řadě určitý pocit svobody (žádné vazalství na monopolu Microsoftu a trpění všech jeho záměrných komplikací a nesmlouvavého a často zbytečně drahého diktátu) a také sdílení nadšení s ostatními správci, ať už amatéry, nebo profesionály.
Pohled vedení školy je žel jiný – řekl bych, že odpovídá pohledu běžného uživatele – chci mít to, co mám doma, tzn. Windows. Tečka. Bez dalšího přemýšlení či bilancování. Mnozí argumentují tím, že v Linuxu některé programy a ovladače nejedou tak jako ve Windows nebo nejedou vůbec.
Rád bych na tomto místě zdůraznil, že to není problém Linuxu a ani s tím samotný Linux nemůže nic udělat – to je problém výrobců softwaru a ovladačů samotných. Stačilo by, aby podíl uživatelů s Linuxem stoupl nad padesát procent (myslím, že by stačilo i dvacet procent) a vše by v něm najednou jelo jako po másle. Jenže to by se právě muselo najít ještě větší množství trochu odvážnějších uživatelů a v tom spočívá nesmírná síla monopolu, a to je to věčné jenže. Marně by se člověk dovolával toho, že Linux pomohl zvednout se takovým gigantům, jako je Google, že samotná služba Windows update běží (nebo běžela – teď už nevím) na linuxových serverech, že nebýt Linuxu, jsou dnes Windows možná dvakrát dražší a mají nejspíš mnohem méně funkcí.
Na druhou stranu musím uznat, že i Linux má své problémy. Problém je s kancelářským balíkem – OpenOffice.org již delší dobu stagnuje a neodstraňuje již roky některé chyby – proto velmi vítám iniciativu LibreOffice. Problém nastává také s přílišnou snahou „kopírovat“ systém Windows – což možná vedlo k zahození funkčního a propracovaného prostředí KDE 3.5 a přechodu ke KDE 4, které teprve po několika letech začíná být trochu použitelné. V poslední době se uživatelům začínají spouštět služby, o které vůbec nestojí, např. Akonadi, Nepomuk apod. Některá dříve snadná nastavení se stávají nepřehlednými, až skrytými – zmizel xorg.conf pro nastavení grafiky, zahodil se pěkný a přehledný Grub a prosazuje se Grub 2, kde si člověk stěží nastaví preferovaný systém (ale rozhodně ne vzhled a text na úvodní startovací obrazovce) apod. To vše žel silně a nápadně připomíná filozofii Microsoftu – že by to nebyla náhoda?
Můžete odhadnout, jestli vám použití Linuxu ušetřilo peníze?
Vzhledem k tomu, že linuxová síť u nás funguje jako doplněk k hlavní síti Windows + Novell, tak se nejspíš o žádné úspory nejedná. Kdyby ovšem byly hlavním systémem, tak by určitě přinesly, a to následovně:
-
Microsoft Windows – cca 2500 Kč na jeden počítač (tj. 2500 Kč × 90 = 225 tisíc Kč)
-
Novell – nevím přesně kolik doposud stál, odhaduji tak 20 tisíc Kč
-
ZENworks – odhaduji minimálně 10 tisíc Kč
-
Multilicence na AVG antivirus – taky nevím (odhaduji minimálně 10 tisíc Kč)
-
Čas správců – nelze přesně odhadnout, ale jedná se za ty roky o stovky hodin zbytečné práce
Plánujete do budoucna převod veškeré infrastruktury na Linux?
Vedení školy zatím neplánuje převod veškeré infrastruktury na Linux, možná se ale povede alespoň nahrazení Novellu Linuxem, především souborového serveru na linuxový systém propojený s počítači s Windows Sambou.
Jak používáte Linux při výuce?
V Linuxu probíhá v mých hodinách celá výuka IVT a programování. Ostatní učitelé Linux využívají při probírání tématu „Operační systémy“ a při učení základů (La)TeXu.
Jaký je přístup učitelů k Linuxu? A žáků?
Žáci nemají s používáním Linuxu ve výuce téměř žádné problémy – přece jen jsou více zvyklí poslouchat a učit se nové věci. Mnozí dokonce okamžitě začnou zkoumat, co ten Linux vlastně vše umí a začnou si v něm „hrát“. Existují žáci, kteří jsou raději v Linuxu než ve Windows.
S učiteli je to horší – přece jen nejsou tak zvyklí poslouchat a učit se nové věci – zvláště když nemusí :-)
Nachází u vás Linux nebo open source uplatnění i v administrativních činnostech školy?
Na místním linuxovém webovém serveru běží školní administrativní webová aplikace (vlastní PHP + MySQL produkt pro pedagogické rady, který je postupně rozšiřován) a e-learningový systém Moodle. Také na jiném linuxovém serveru běží databázový server Firebird potřebný pro agendu školy.
Máte nějaké rady pro školy, které chtějí na Linux přejít?
Ať se nebojí nových věcí a zkusí alternativu – třeba na začátek Linux Mint. Myslím, že to též může přispět k dobrému renomé školy.
Gymnázium Šumperk
Masarykovo nám. 8
787 58 Šumperk
