Autorem textu je David Dvořák, ITC koordinátor a správce sítě na Základní škole J. Valčíka 4411, Ostrava-Poruba s rozšířenou výukou jazyků.
Příběh softwaru
V září 2007 nejenže žáci přišli do nové „staré“ počítačové učebny, ale všechny (vč. učitelů) čekalo několik zásadních změn. Nejdůležitější změnou bylo, že každý měl svůj účet a ten se zobrazoval na všech strojích stejně. Učitelé v kabinetech tak měli stejné prostředí jako po přihlášení v počítačové učebně, žáci měli stejné prostředí, ať už se přihlásili ke klientu na chodbě, nebo v některé z učebně. Navíc, pokud si žák něco „zbořil“ ve svém profilu, přihlásil se příště k témuž „zbořenému“ profilu. Žáci se zorientovali velmi rychle, a protože počítače hojně užívají i o přestávkách nebo ve volných hodinách, mají zájem o funkční profil. Po období, kdy se žák přihlásil na cizí účet, ke kterému znal heslo a to pak změnil, si žáci začali hlídat svoje hesla – neboť není větší mrzutosti než přijít o přestávce k počítači a zjistit, že se nemůže přihlásit.
Počítačová učebna
Překvapením byl pak i fakt, že se přihlašují do „divných“ Windows (Edubuntu 7.04). Další změnou bylo používání jiného kancelářského balíku (OpenOffice.org 2.x) a s tím související objevení různých formátů dokumentů. Učitelé byli konfrontováni s existencí eGroupwaru (a přístupem z domu) a žáci s Moodle.
Dnes je instalováno Ubuntu 10.04 LTS jako LTSP server, OpenOffice.org 3.3, Mozilla Firefox, Opera, Chromium. Pro žáky je pak využíván vzpomínaný Moodle a učitelé a vedení používají eGroupware, na který mají přístup odkudkoliv z Internetu.
Počítačová učebna
K softwaru pár postřehů – nejmenší problémy s přechodem měli žáci, přičemž zavedení individuálních účtu mělo za následek větší zodpovědnost z jejich strany.
Dále se domnívám, že Linux ve škole má silně edukativní dopad – doma mají žáci většinou Windows, škola jim nejen ukazuje, že existuje rovnocenná funkční náhrada zdarma, ale hlavně je pro ně samozřejmostí, že není pouze jeden formát dokumentů, že někde musí být nabídka „uložit jako“ atd. Jednoduše řečeno, není pro ně podstatné pamatovat si, že „uložit jako“ je nabídka se žlutou ikonkou na třetím řádku po kliknutí tam někde na horní liště, ale že tato nabídka může mít libovolnou ikonku a měla by být u nabídek týkajících se „souboru“.
Samostatnou kapitolou je Moodle. Dokud jsem nebyl přítomen v hodině, kde Moodle využívali, byl jsem mírně skeptický ohledně zájmu žáků. Ovšem skutečnost mě překvapila, nicméně chování žáků dává logiku – při vyplňování testů v Moodle sedí žáci vedle sebe, a protože nemohou opisovat (každý má jinou sadu otázek), přeroste jejich chování v soutěživost, kdo „rychleji“ a kdo „lépe“ – pro toto je podstatná vlastnost Moodle a tou je, že výsledek se dozví okamžitě po skončení testu. Navíc si mohou dělat zkušební testy. Kamenem úrazu je ovšem vytváření obsahu / otázek do Moodle. Toto by měla být iniciativa učitelů…
K nasazení Linuxu ještě jeden fakt – po vyřešení spouštění programu Bakaláři přes Wine, nic nebránilo, aby si Linux vyzkoušel i ředitel. Vhodná příležitost nastala, když mu starý počítač nabíhal pomaleji a pomaleji až jednou nenaběhl vůbec. S novým strojem dostal Ubuntu 10.04 LTS a Windows 7 Pro do virtuálu. Po nějaké době si všiml, že počítač nabíhá stále stejně rychle, „nechroustá“ mu antivir atd. Výsledkem je, že na nový notebook už chtěl především Linux, na domácí počítač by ho rád nainstaloval taktéž. Zástupkyně ředitele má na domácím počítači Ubuntu 10.04 LTS a na pracovním ve škole již také. Tato fakta jsou nejlepšími argumenty pro nasazení Linuxu na pracovním počítači.
Počítačová učebna
Jelikož se jedná o základní školu s rozšířenou výukou hudební výchovy, využívají se programy pro práci se zvukem – Audacity (stejně jako ve Windows), EasyTag, SoundConverter a samozřejmě přehrávače VLC, Totem, Rhythmbox.
Příběh správce
Jak jsem psal úvodem, nedovedu si představit nasazení Linuxu bez podpory vedení, a pokud je školní koordinátor ICT odpůrcem Linuxu. Pokud podpora je, je klíčové kvalitní nasazení. Nefunkčnost, která by prošla u nasazení Windows, bude brána jako naprostá tragédie v případě Linuxu. Tohle vychází s faktu, že se stoupajícím věkem roste odpor k počítačové technice, a pokud je to ještě akcelerováno přechodem na jiný systém, než je doma... Jak jsem již uvedl – nejmenší problémy s Linuxem mají žáci.
K vlastní konfiguraci prostředí – jeden virtualizovaný (KVM virtualizace) server je vyhrazen Moodle, druhý Sambě a eGroupwaru a třetí BINDu, Squidu a LDAP (účtů je cca čtyři sta). Tohle rozdělení není nutné, ale na základě minulých zkušeností jej pokládám za praktičtější. Provoz je bezproblémový od okamžiku, kdy je nastavení odladěné – pak je Linux „nezmar a dříč“. Protože se setkávám s odlaďováním jak linuxového, tak windowsového prostředí, mohu srovnávat výhody open source s uzavřenými Windows. Faktem je, že bez angličtiny by to moc nešlo, ale otevřený kód dává takřka stoprocentní jistotu, že pokud je problém v nějaké používané aplikaci, vždy se najde odborné a zdůvodněné řešení. U Windows se na fórech spíše setkávám s „mělo by pomoci to nebo ono“, ale problémem je to, že se jedná o empirickou zkušenost poplatnou dané konfiguraci daného uživatele, a nikoliv o řešení na základě analýzy kódu.
Neodpustím si pár poznámek ohledně financí ve školství. Zkušenost ukazuje, že bezplatný software může být nevýhodou – protože provize 1, 2, 3 nebo 5 % z ničeho je bohužel nula.
Počítačová učebna
Dále vše nasvědčuje tomu, že peněz bude ve školství asi dost, ale na cestě do konkrétní školy jsou rozkrádány. Těch příkladů je dost – od rozhovoru s internetovým providerem, který si v rozhovoru stěžoval na fakt, že „soutěž“ na konektivitu pro školu vyhrála firma s dražší nabídkou (ale s bývalými radními ve statutárních orgánech), přes telefonát rozhořčeného koordinátora z jedné základní školy s dotazem, jak jsme u nás vyřešili tlak na změnu poskytovatele Internetu – škole bylo doporučeno, aby přešla (jaká náhoda) k již vzpomínané firmě s dražší konektivitou, v opačném případě se ředitelka nemusí obtěžovat žádostmi o dotace nebo o peníze do rozpočtu navíc. Vše jede podle stejné šablony – zřizovatel pod záminkou cenové výhodnosti a lepší koordinovanosti zorganizuje větší zakázku, kdy jako jediné logické zdůvodnění se nabízí kouzelné slovo „provize“.
Možná se dívám na věc špatnou optikou, ale co říci na fakt – škola dostala do osmi tříd nové počítače s projektory a plátny. A teď postupně – elektricky stahuji plátno formátu 4:3, zapínám monitor s nativním formátem 16:10 a nakonec počítač s monitorem s nativním formátem 16:9. To, že se jedná o počítač s Windows, přestože škola je postavena na Linuxu, je jen malá perlička. Vezmu-li to od začátku – můžeme vyloučit, že zřizovatel projekt zorganizoval, protože má k dispozici lepší odborníky. To, co dodali, hraničí s trestní odpovědností toho, kdo zadal/schválil takovou dodávku. A protože se jedná o dodávku většího rozsahu, logicky by se jednalo o škodu většího rozsahu. Pouze v jednom případě by to mělo logiku – pokud by mělo být žákům dnes a denně demonstrováno, že kombinace monitoru formátu 16:9 a projektoru formátu 16:10 dává vždy na jednom z nich zkreslený obraz… a pro tuto demonstraci je plátno formátu 4:3 zbytečně moc velké. Nemluvě o tom, že svítivost je vhodná pro domácí kino, nikoliv do školy s denní výukou, kdy ani zatažené žaluzie nezajišťují zřetelnou viditelnost.
Počítačová učebna
Taky můžeme vyloučit, že šlo o úmysl dodat to nejvýhodnější pro školu – škola běží na Linuxu, dlouhodobým záměrem je poskytnout v menší učebně žákům dualboot, ale zatím k tomu z důvodu nedostatku financí nedošlo. Proto jsem požadoval, aby, když už dodávají do linuxové školy Windows, ať je neinstalují, resp. neaktivují – použijeme zakoupené licence pro výuku v počítačové učebně. Počítače přišly s aktivovanými Windows.
S největší pravděpodobností můžeme vyloučit také fakt, že zorganizováním větší zakázky docílil zadavatel nižších cen, než je na trhu obvyklé. Lidskou přirozeností je špatné zakrýt, dobrým se prezentovat. V případě dotazu na cenu dodaného, je škole sděleno, že není důvod cenu sdělovat, fakturu nedostanou, do inventarizace si dodávku zanesou jako zápůjčku. Jak by to bylo snadné „pochlubit se“, že úřad vyjednal poloviční cenu oproti průměrnému e-shopu, tady máte fakturu, podívejte se, jak se má nakupovat.
Závěrem
Nasazení Linuxu na základní školu nic nebrání – přesto platí věta: „Kdo chce, najde důvod, kdo nechce, najde výmluvu.“
Počítačová učebna
Faktem zůstává, že Linux na pracovním počítači je ekonomicky výhodnější, stabilnější, bezpečnější a správa je transparentnější. Navíc škola s linuxovými počítači v praxi předkládá funkční alternativu zdarma, což může být nezanedbatelné pro sociálně slabší rodiny, které mají zájem na počítačové gramotnosti svých dětí.
