Drážní inspekce a její informatika
Drážní inspekce je organizační složka státu, která provádí vyšetřování nehod na dráhách. Instituce byla zřízena podle modelu Evropské unie k 1. 1. 2003. Má celkem šedesát zaměstnanců v pěti lokalitách republiky. Těžiště pracovní náplně našich vrchních inspektorů spočívá v práci v terénu, kde vyšetřují nehody a vykonávají státní dozor na dráhách. Z tohoto stavu plynou požadavky na vzájemnou komunikaci pracovišť, sdílení dat, mobilitu zaměstnanců a manipulaci s multimediálními daty.
Každé z pěti pracovišť Drážní inspekce má svůj server, který plní funkci firewallu, zajišťuje přístup k Internetu, VPN spojení s ostatními pracovišti a mailovou komunikaci. Z druhé strany je k serveru připojena lokální síť obsahující řádově deset pracovních stanic, jedno multifunkční síťové zařízení a dva notebooky. Na pracovišti v Brně je navíc umístěn hlavní server Drážní inspekce, kde běží intranetové aplikace, centrální správa uživatelů a hlavní mailový server. Všechny servery, pracovní stanice i notebooky používají Mandrakelinux.
Historie Linuxu na Drážní inspekci je rok a půl dlouhá. Začínali jsme s Mandrake 9.1 a přes 9.2 jsme se dostali k verzi 10.0. Za tu dobu udělal Mandrakelinux velký pokrok, opravy a nové verze odstranily mnoho problémů a my jsme získali řadu zkušeností.
Současný stav informatiky
Současný stav informačních technologií Drážní inspekce založených na operačním systému Mandrakelinux je konsolidovaný. Správu padesátky PC a desítky notebooků v celkem pěti lokalitách ČR provádí jeden informatik. Většinou se jedná o opravy uživatelských nastavení a o řešení problémů, které uživatelé tu a tam odhalí. Správu sedmi serverů naší instituce zajišťuje dodavatelsky firma QCM, která nám také poskytuje technickou podporu.
Všechna PC a notebooky mají identickou instalaci, jejíž provedení a obsah je odrazem našich dosavadních zkušeností s aplikacemi obsaženými v distribuci. Instalace provádíme ručně, protože se nám dosud nepodařilo najít žádný efektivní způsob jak identicky hromadně nainstalovat větší počet počítačů. Na každém serveru je uložen kompletní zdroj oficiální distribuce Mandrakelinuxu a také automaticky zrcadlený zdroj updatů. Tyto zdroje jsou nastaveny na všech PC i noteboocích a jednou týdně se pomocí nich automaticky provádí aktualizace softwaru. U notebooků intenzivně cestujících uživatelů je kompletní zdroj oficiální distribuce uložen přímo na disku a updaty se spouští každý den. To proto, aby se zvýšila pravděpodobnost, že bude v danou chvíli počítač připojen k lokální síti některého z našich serverů.
Každému novému uživateli je implicitně přiřazeno jednotné uživatelské nastavení pracovního prostředí a všech programů, které zaručuje optimální funkčnost všech aplikací v grafickém režimu. S tímto nastavením uživatelé rádi experimentují a často se dostávají do kuriózních situací, kdy volají na pomoc správce. Nedávno jsme proto vyzkoušeli zálohování individuálního uživatelského nastavení a připravujeme jeho hromadné nasazení. Jedná se o zazálohování celého domovského adresáře uživatele s výjimkou dokumentů a pošty, které umožňuje rychlý návrat do funkčního stavu v případě, že se zvídavému uživateli podaří provést nevhodnou změnu nastavení pracovního prostředí.
Osvědčené aplikace
Před několika týdny jsme dokončili přechod na verzi Mandrakelinux 10.0 s jádrem 2.6.3. Tento krok zcela odstranil problémy s připojováním USB zařízení, přinesl opravené nastavení OpenOffice.org, rychlejší a propracovanější prostředí KDE (verze 3.2) a podstatně spolehlivější prohlížeč Mozilla 1.6. Ten je sice v anglické verzi, ale jeho lokalizace pomocí stránek www.czilla.cz je intuitivní a bezproblémová.
Všichni uživatelé pracují v grafickém prostředí KDE. To působí propracovaným, příjemným dojmem a přeškolovaným lidem nedělá problémy. Přepínání klávesnice klávesovými zkratkami funguje spolehlivě pro všechny námi používané aplikace, ale přepínací applet v panelu se neosvědčil. Výbornou možností je export do PDF v rámci standardního tiskového dialogu KDE, takže prakticky jakýkoliv druh materiálu můžeme vyexportovat do platformně nezávislého formátu PDF. Při jeho otevírání v různých prohlížečích jsme však narazili na nedostatky v interpretaci grafiky a českých znaků, a proto jsme zvolili Acrobat Reader, který je v distribuci Mandrakelinux obsažen.
Stěžejním softwarem pro naši práci je kancelářský balík OpenOffice.org. Používáme téměř všechny jeho součásti - textový editor Writer, tabulkový editor Calc, prezentátor Impress, vektorový kreslič Draw včetně práce se zdroji dat v návaznosti na hromadnou korespondenci. Pro nás je rozhodující vlastností tohoto balíku úroveň kompatibility s balíkem Microsoft Office. V případě novějších verzí MS Office, které již podporují různá kódování češtiny, je kompatibilita pro běžnou práci dostačující. Horší je situace v případě starších verzí MS Office, kde dochází k nekorektní interpretaci češtiny. Dosud také nefunguje korektně import z formátu RTF, což by podle odpovědi na naše hlášení měla vyřešit verze OpenOffice 1.1.4. Mile nás však překvapila naprostá kompatibilita nástroje "revize dokumentu", která funguje v obou směrech. Celkově se v naší praxi jeví úroveň kompatibility tabulkových editorů (Calc - Excel) a (Impress - PowerPoint) jako vyšší než u textových editorů (Writer - Word).
Pro prohlížení Internetu používáme již zmíněnou Mozillu 1.6. a jako mailového klienta KMail, který je přehlednější a vhodnější pro méně zručné starší uživatele. Drag&Drop v něm funguje bezproblémově a jako jediný z mailových klientů umožňuje uložit naráz všechny přílohy došlého mailu (To umí např. Thunderbird také, pozn. red.). Bohužel verze Kmail 1.6.1 již nepodporuje výběr adresátů mailu z adresáře pomocí šipek a mezerníku, a tak nezbývá než namáhavě rolovat a klikat myší. Občas se také setkáme s mailem, jehož přílohu Kmail správně nerozpozná. Jedná se však o případy starších a dnes už raritních kódování - TNEF a UUENCODE, což řešíme řádkovou konverzní utilitou nebo konzultací s odesílatelem.
Drážní inspekce nepoužívá klasické skenery. Skenování provádíme pomocí síťových multifunkčních zařízení RICOH, která prostřednictvím funkce scan-to-email odesílají naskenované materiály mailem. Zařízení jsou konfigurovatelná prostřednictvím webového rozhraní, a proto nevyžadují žádnou instalaci ovladačů či platformně závislého software. Multimediální data však získáváme i z digitálních fotoaparátů, videokamer a diktafonů. Všechna tato zařízení připojujeme přes USB bez nutnosti instalace jakéhokoliv software. Uživatelům se jeví jako externí disky s adresářovou strukturou a soubory. Při práci s těmito daty často používáme archivaci - buďto klasické "zipování" pomocí aplikace ARK nebo vypalování CD pomocí K3B. Obojí je intuitivní a podporuje Drag&Drop.
Přenos digitálního videa z kamer probíhá po lince IEEE 1394 (FireWire). V tomto případě však bylo třeba sáhnout mimo distribuci Mandrakelinux 10.0 a nainstalovat aplikaci Kino 0.7.3. V této verzi již Kino "nezamrzá" a kromě obousměrného toku digitálního videa přes IEEE 1394 umí také jeho základní střih, převod na sekvenci obrázků a kódování pomocí různých kodeků. Menu této aplikace dává tušit ještě další možnosti, ovšem jejich funkčnost není ještě bez problémů.
Pro přehrávání multimédií používáme přehrávač MPlayer s grafickým rozhraním, který zvládá čtení obrovského množství audio- i videoformátů. Pro prohlížení obrázků se nám nejlépe osvědčil velmi rychlý prohlížeč Kuickshow, který dokáže pomocí kláves [Page+Up] a [Page+Down] procházet soubory s obrázky ve zvoleném adresáři -- podobně jako při listování v knize. Tato vlastnost zpříjemňuje zejména prvotní třídění pořízené fotodokumentace, protože není nutné každý záběr jeden po druhém "rozklikávat" ani zařazovat do alba. Následné úpravy fotografií pak provádíme pomocí známého bitmapového grafického editoru Gimp, často srovnávaného s Adobe Photoshopem.
Na obecnou grafiku, jako jsou letáky, vývěsky, popisky a informační či naučné materiály se nám pak nejlépe osvědčil vektorový kreslič Draw, jenž je součástí kancelářského balíku OpenOffice.org. Vyniká množstvím importních filtrů a jeho schopnosti po roce a půl stále ještě objevujeme. Při kreslení jednodušších technických výkresů, kótovaných náčrtů a situačních schémat však upřednostňujeme program QCAD. Jeho ovládání je, podobně jako v případě Gimpu, do značné míry atypické. Pomocí názorných piktogramů však nabízí až překvapivé množství funkcí.
Poněkud specifickými případy je spolupráce s mobilními telefony a PDA. Mobilní telefony Nokia 6310i připojujeme pomocí FIR, Bluetooth či sériového rozhraní. Pomocí aplikace KPPP jejich prostřednictvím navazujeme mobilní vytáčené připojení k internetu (GPRS). KPPP umožňuje grafické zobrazení aktivity na lince, z čehož je i mírně pokročilý uživatel schopen rozpoznat aktuální rychlost linky či občasnou poruchu na straně mobilního operátora. Mobilní datové připojení nám standardně poskytuje T-Mobile, ale máme ověřenou také funkčnost v případě Eurotelu i roamingu v zahraničí. Ke správě nastavení samotného telefonu a k synchronizaci jeho dat používáme aplikaci Xgnokii. Kromě správy kontaktů, diáře a SMS zpráv zvládá také úpravy uvítacího loga, loga operátora a vyzváněcích melodií. Xgnokii je obsažena v distribuci Mandrakelinux stejně tak jako J-Pilot, který slouží ke správě a synchronizaci dat PDA řady Palm. Ta připojujeme prostřednictvím jejich kolébky a USB portu. Synchronizaci dat, nastavení Palmu a instalaci softwaru zajišťuje J-Pilot, avšak přenos multimediálních dat uložených na paměťové kartě provádíme pomocí USB čtečky karet.
Shrnutí a doporučení
Pro hromadné profesionální nasazení Linuxu je vhodné mít někoho, kdo má s tímto systémem zkušenosti, nebo si realizaci někde objednat a sjednat technickou podporu. Na samém začátku je třeba uvážit, jaké činnosti budou na počítačích provozovány. Od této zdánlivě banální úvahy se totiž zcela zásadně odvíjí výběr hardwaru a instalace a doladění softwaru.
Linuxové distribuce většinou nabízejí pro každou činnost hned několik variant -- aplikací. Doladění proto nezahrnuje pouze uživatelské nastavení pracovního prostředí, ale především výběr nejvhodnější aplikace pro každou činnost, podle konkrétních představ a požadavků. Na první pohled se to může jevit jako negativum, ale faktem je, že doladění znamená přizpůsobení individuálním požadavkům a že takto vyladěný systém pracuje trvale, aniž by cokoliv z toho časem ztrácel. Toto doladění je vhodné provést nejprve na jednom počítači a teprve takto doladěnou "typovou" instalaci hromadně provést na všech strojích.
Při správě Linuxu se vyplatí postupovat systematicky a konzistentně, neinstalovat bezhlavě software z různých zdrojů. Rovněž není rozumné instalovat stále novější a novější verze, aniž by přinesly něco, co u té stávající postrádáme. K hromadné instalaci nové verze je navíc dobré přistoupit až po důkladném testovacím provozu. Ne vždy totiž nová verze znamená úbytek problémů, což platí zejména v době bezprostředně po jejím uvolnění.
Naprosto základní podmínkou úspěšného nasazení Linuxu je pečlivý výběr hardwaru. Dnes totiž většina dodavatelů stále ještě takzvaně "nepodporuje Linux". Při nákupu počítačů je proto vhodné prakticky ověřit, jak se s konkrétní distribucí Linuxu chovají. Zvláště u některých značek notebooků se vyskytují potíže se správou napájení, vypínáním a hibernací, rychlostí USB a spoluprací s vnějším monitorem či projektorem. Většina z těchto záležitostí je řešitelná, ovšem je lépe jim předejít.
Podobně je možné předejít i případným problémům s perifériemi, které velmi často vyžadují instalaci speciálního softwaru, jenž je zpravidla dodáván pouze pro některý operační systém. U tiskáren je vhodné vybírat z těch, které umí PostScript a jsou vzdáleně konfigurovatelné pomocí www rozhraní. U multifunkčních kancelářských center ušetří starosti funkce "scan to email", tedy schopnost posílat naskenované dokumenty mailem. V případě USB zařízení typu fotoaparátů, čteček paměťových karet, diktafonů a kamer je zase vhodné volit taková, která se chovají jako standardní USB flash-disk.
|
zařízení |
účel připojení |
rozhraní |
|
Ricoh Afficio 1224C s PostScriptovým modulem |
síťový barevný tisk do A3, skenování (scan to email) |
LAN |
|
tiskárna HP LaserJet 1300 |
černobílý laserový tisk do A4 |
USB |
|
mobilní tiskárna Canon i70 |
tisk (ovladač Canon BJC7000) |
USB |
|
GSM telefon Nokia 6310i |
GPRS připojení k Internetu, správa a nastavení telefonu |
FIR, Bluetooth, sériové |
|
PDA Palm Zire 71 |
synchronizace dat |
USB |
|
čtečka Palm KESD-USBA |
čtení a zápis dat ??? SD karty |
USB |
|
fotoaparát Olympus C5050 |
přenos fotografií a videosekvencí |
USB |
|
diktafon Safa SR-M280F |
přenos nahrávek mp3 |
USB |
|
kamera Sony DCR-TRV60E |
přenos digitálního videa a fotografií |
USB, IEE1394 |
Tabulka osvědčených zařízení
Závěr
Všechno však má své klady a zápory. I přes rychlý pokrok Linuxu nám ještě působí vrásky tiskový systém CUPS, který při neúspěšném pokusu o vytištění úlohy označí dotyčnou tiskárnu jako pozastavenou s tím, že toto označení může zrušit pouze administrátor. Neuspokojivě funguje také "uspávání" notebooků a jejich USB disketové mechaniky.
To, že řešitelné je téměř všechno, však dokládá případ právního systému ASPI. Jeho nasazení na Drážní inspekci pozdržel fakt, že zatímco serverová část existuje jak pro Windows tak Linux, klienty jsou pouze pro Windows. Pomocí emulátoru Wine se nám však po několika hodinách experimentování s nastavením podařilo klienty ASPI pod Linuxem spustit.
Zkušenosti Drážní inspekce s operačním systémem Mandrakelinux nejsou dlouhé - něco víc než rok. Za tu dobu udělal tento systém obrovský pokrok zejména v uživatelské přívětivosti aplikací a dnes jej lze jednoznačně doporučit.