Položili jsme několik otázek správcům IT městské knihovny:
Kolik počítačů pro veřejnost má celkem městská knihovna a na kolika z nich běží Linux?
Pro veřejnost je v knihovně 295 počítačů, z toho 180 určených pro přístup na Internet, na těch běží Linux.
Počítač s Ubuntu
Máte představu, kolik lidí denně tyto počítače využívá?
V průměru 3100 lidí, z toho na Internet cca 850. Bezplatný přístup k Internetu mají na počítačích pro veřejnost jak registrovaní, tak i neregistrovaní čtenáři, registrovaný čtenář má pouze nějaké možnosti navíc, například si může místo u počítače předem rezervovat a díky tomu má při momentálně plně obsazených místech přednost před neregistrovanými návštěvníky, kteří takovou možnost nemají.
Jakou distribuci Linuxu používáte?
Používáme distribuce Fedora 6 a Ubuntu 8.04.
Požíváte celkem staré verze distribucí, má to nějaký zvláštní důvod, nebo je to jen kvůli zásadě „Když něco funguje, nesahejte na to“?
To je v zásadě dobrý přístup. Když něco funguje, neopravovat to!
Problém je ale trošku jinde. Počítačů je hodně a jsou rozstrkány po pobočkách po celé Praze. Každá pobočka má provozní dobu, kdy u počítačů sedí veřejnost, a nemůžeme s nimi pracovat.
Nějakou dobu trvá vůbec připravení kompletní instalace, její vyzkoušení, jestli funguje správně na mnoha rozličných počítačích, a pak nastane hledání děr v časovém rozvrhu všech poboček, aby se tam postupně mohla ta nová distribuce nainstalovat. Krom toho, celou věc dělají lidé, kteří mají na starosti mnoho jiných věcí, takže se tomu ani nemohou věnovat na 100 %.
Snadno si spočítáte, že než uvedeme novou instalaci kompletně v život, vyjde distribuce nová, a člověk by začal nanovo...
Proto ty staré distribuce, protože prostě není v našich silách takové množství počítačů neustále aktualizovat.
Jaké důvody vás vedly k použití Linuxu?
Lepší zabezpečení proti nechtěnému (ale i chtěnému) poškození systému uživatelem. Důvody, které vedly k použití Linuxu byly mimo lepší zabezpečení samozřejmě i rozpočtové, na dnes bezmála dvou stech počítačů už dělají licenční poplatky za ta léta značnou sumu.
Od kdy vlastně na počítačích pro veřejnost běží Linux? Bylo to odjakživa?
Je to už dlouho, nejsme schopni přesněji lokalizovat datum.
Když se na situaci zpětně podíváte, vidíte nějaké výrazné výhody používání svobodného operačního systému? Například menší náklady?
Robustnost systému se potvrdila. Počet počítačů se v průběhu let postupně zvyšoval, proto je těžké dopočítat se přesné finanční úspory, nicméně nepochybně se pohybujeme nad částkou jednoho milionu korun, a to i při opravdu velmi vlídné cenové politice Microsoftu vůči veřejným knihovnám.
Systém je tak osekaný, že nelze ani jednoduše pořídit snímek obrazovky
A nevýhody?
Nedostatek ovladačů pro hardware. Kromě toho i jednoznačně vyšší pracovní náklady na počáteční zprovoznění a údržbu. Přestože celková finanční bilance vyznívá ještě stále jednoznačně pro Linux, právě třeba otázka automatických pravidelných aktualizací je zde problematičtější než u Windows. Drobné problémy s sebou nese i vizuální odlišnost plochy a
drobet jiný způsob ovládání, než na které je majorita uživatelů zvyklá.
Mohli byste prosím uvést nějaký konkrétní příklad chybějícího ovladače? Nemůže být jejich nedostatek způsobený právě starou verzí systému?
Problémem jsou například integrované zvukové karty v chipsetech, grafické karty, atd. Pravděpodobně by novější verze pomohly. Jenže jak jsem se zmínil výše, není v našich kapacitách neustále zkoušet nové a nové distribuce a zjišťovat, jestli tohle či tamto už konečně začalo fungovat.
Krom toho, aby se mohlo takovéto množství počítačů spravovat, potřebujeme je mít nainstalované co nejvíce stejně, abychom se při správě nezbláznili. ;-)
Takže čas od času vezmeme nějakou právě aktuální distribuci a připravíme generální upgrade všech počítačů. To nějaký čas trvá. Pak nastanou problémy typu: „tyhle počítače tu novou distribuci už výkonově nezvládají“, nebo „tyhle nově nakoupené počítače ta distribuce ještě nepodporuje“, atd.
A co softwarová výbava, jaké programy mají návštěvníci knihovny k dispozici?
Kancelářský balík OpenOffice.org, Firefox, Gaim.
Co uživatelé, tedy návštěvníci knihovny, vnímají Linux pozitivně, negativně, případně je jim to úplně jedno?
Uživatelé si občas stěžují na nefunkčnost některých webových stránek. Linux jako takový však nekomentují.
Používáte Linux i jinde než na stanicích pro veřejnost?
Ano, používáme jej na databázových serverech.
Na služebních stanicích používáte Windows, má to nějaký konkrétní důvod?
Ano, používáme aplikace psané pro Windows.
Používáte na počítačích s Windows nějaký svobodný software?
Firefox a Thunderbird.
Co Koniáš, musí běžet na Windows, nebo funguje i na jiných operačních systémech?
Koniáš je vlastní knihovní systém městské knihovny zajišťující nejen rozhraní pro čtenáře (Opac) ale také řídící chod veškerých knihovnických prací (akvizice, katalog, výpůjční protokol, rezervace, blokace, …).
Koniáš je psaný pro Windows a probíhá neustálým vývojem. Přepsat jej pro jinou platformu by bylo příliš nákladné.
Městská knihovna v Praze
www.mlp.cz
Mariánské nám. 1
Praha 1 - Staré Město
Odpovídali správci IT Lukáš Gebauer <gebauerl@mlp
cz> a Pavel Klikar <klikarp@mlpcz>.
