Jak velká je vaše škola?
Do statistik jsem nenahlížel, ale nebudu daleko od pravdy, když řeknu, že ve škole je kolem 1000 studentů a více než 100 učitelů, administrativní pracovníky nepočítaje. K tomu si přidejme kolem 150 počítačů a notebooků umístěných na hlavní budově a dvou domovech mládeže.
Jaké operační systémy používáte?
V naprosté většině to jsou MS Windows XP, nově přibývá počet počítačů s MS Windows Vista. Na serverech a mém osobním počítači to je Linux v podání distribuce Debian.
Učebna 221
Proč jsme se rozhodli použít na serverech Linux?
Bylo to mé rozhodnutí, a tak záleží na správci sítě, co chce, nebo nechce používat. Po pravdě řečeno to takto idylické ve skutečnosti není. Pokud uživatelé znají jen Windows, pak chtějí pracovat pouze s Windows a z toho vyplývá i nasazení tohoto systému na jejich počítačích.
Aby to nebylo tak jednoduché, pokud uživatelé znají Windows XP, pak chtějí používat pouze Windows XP, a pokud jim dáte novější Windows Vista, pak je to pro ně skoro totéž, jako byste jim dali nějakou linuxovou distribuci.
Na serverech je situace jiná, pokud jste schopni garantovat dostupnost určitých služeb, pak je uživatelům zcela jedno, co na serveru poběží (a možná se budete divit, ale před nasazením Linuxu na všech serverech to byl Novell Netware) - a tak to bylo i se mnou. Protože mi Linux vyhovuje, použil jsem ho.
Jak použití Linuxu na serverech vlastně začalo?
Hledal jsem nástroj, který by mi hlídal několik síťových kamer. Tím slovem "hlídal" rozumím ukládání záznamu z kamer v případě nějakého pohybu, sestavení videa se záznamem ke konci dne a také nějakou automatizaci celého procesu, abych si toho nemusel více všímat, ale mohl se spolehnout na to, že je záznam s určitou časovou zpětností vždy k dispozici.
K tomu jsem použil program Motion a napsal o něm i článek Motion - zachyťte pohyb. Když teď koukám na datum vydání článku, musím říct, že od té doby si to celé spokojeně běželo téměř dodneška, později začal zlobit hardware počítače. A i když máme všude cedule o sledování vymezeného prostoru, několikrát jsme zloděje kamerou zachytili přímo při činu.
Zhruba ve stejné době jsem začal spravovat i webový a poštovní server. Tady musím říct, že jsem se toho při jeho sestavování dost naučil a zároveň přitom poprvé a ne naposled ocenil dostupnost různých návodů HOWTO i vstřícnost linuxové komunity. Prostě stačilo vědět, co chci vytvořit (např. poštovní server) a pomocí návodu jsem ho vytvořil. A takto jsem vlastně rozběhal všechny služby, které nyní server poskytuje.
O jaké aplikace se jedná?
Popis všeho by mi nějakou dobu zabral, a tak protože jsme škola, omezím se právě na ty aplikace, které by se mohly školám hodit. Web jsme postavili na Drupalu (viz seriál Drupal). Předtím jsme měli stránky statické, nyní si může každý učitel znalý Wordu vytvářet stránky svoje. Dál jsem k tomu přidal webovou galerii v podobě Gallery2 (článek Vaše fotky na vašich stránkách: Instalace Gallery 2), do které ukládáme fotografie z různých akcí a tak vlastně udržujeme webovou kroniku školy.
Dál jsem nainstaloval e-learning Moodle. Jeho využití je zatím v počátcích (tím chci říct, že ho používám já, no a pár učitelů k tomu, tzn. celkem budeme tak 3), ale vidím v něm s ohledem na naši školu velkou budoucnost i význam.
Pokud chcete používat takové služby, je třeba nějak sjednotit přihlašování uživatelů, abyste neměli hned několik databází uživatelů a netrávili noci jejich synchronizací, přidáváním a dalším nastavováním. Díky použití Samby jako řadiče domény a správce přihlašování (k uchování uživatelů byl použit adresář OpenLDAP) se to podařilo, a tak probíhá přihlašování uživatelů do počítačové sítě, Moodlu, Drupalu, pošty a na další z jednoho místa (adresáře OpenLDAP). Tím, že jsou uživatelské účty uchovány na jednom místě, může nově vytvořený uživatel ihned začít používat dostupné služby, třeba hned publikovat na webu nebo začít studovat pomocí Moodlu.
Z dalších aplikací bych jmenoval ještě alespoň LimeSurvey, což je nástroj určený pro tvorbu a vyhodnocení dotazníků. Pokud má mít učitel zpětnou vazbu, pak mi přijde zbytečné trávit hodiny vyhodnocováním tištěného dotazníku, přesně tohle za vás provede LimeSurvey.
Přihlašování do sítě je realizováno pomocí Samby, jaké s ní jsou zkušenosti?
Vcelku dobré. Jakmile se s ní člověk naučí trochu pracovat, pak už stačí jen provádět obvyklou kontrolu. Díky SW RAIDu jsou naše data v bezpečí i v případě výpadku jednoho či několika disků a kromě toho používám i samostatný zálohovací server. O zálohování se přitom stará BackupPC. Ten zálohuje hned několik serverů s Linuxem i stanic s Windows. Vždy mě fascinuje, když se podívám do jeho webového konfiguračního rozhraní a vidím, že obsahuje přes 1 000 000 souborů a více než 1 TB dat, to celé zabalené do necelých 200 GB šifrovaných dat, takže na zálohu takového množství stačí dnes běžně dostupný disk. Jen pro upřesnění - zálohy to jsou zhruba za poslední měsíc a komprese závisí na povaze zálohovaných dat.
Kromě toho používáme i síťovou tiskárnu. Vlastně to je obyčejná tiskárna, kterou mám za zády a které je připojena k jednomu počítači s Linuxem. Díky rozšíření PyKota přidaného do CUPS je možno sledovat, kolik si kdo vytiskl stránek. Stránky vytištěné nad určitý počet pak studenti platí. Díky krycím stránkám s uživatelským jménem studenta tisk snadno najde svého majitele. Jen mě mrzí, že si studenti svůj tisk často ani nevyzvednou.
Ještě jednu věc by mohli ocenit správci školní sítě. SAMBA umožňuje vzdálené vypnutí počítače s Windows, k tomu se používá volání "net rpc shutdown" (vložením do vyhledávače jistě najdete potřebné informace). Protože mám rád automatizaci (a také si cením svého času) nastavil jsem si pravidelné spouštění vzdáleného vypnutí počítačů na počítačových učebnách pomocí CRONu a dál se to vypíná ve stanovenou dobu samo. Tím šetříme nejen počítače, ale i výdaje za elektrickou energii.
Když jsme u té automatizace, ještě ji používáte někde?
Na práci si nestěžuji, a tak si to snažím ulehčit, kde se dá. Nejdřív jsem používal linuxovou distribuci System Rescue CD, pomocí které jsem klonoval obrazy disků či diskových oblastí na jiné počítače. Později jsem se od kamaráda dozvěděl o jiné linuxové distribuci: Clonezilla, která umí lépe pracovat s diskovými oblastmi NTFS a je více "klikací". Na System Rescue CD jsem však nezanevřel a používám ho i nadále, např. na změnu velikosti oblasti disku.
V poslední době pak Microsoft začal doslova chrlit jednu aktualizaci za druhou, a tak jsem začal hledat spíš nástroj, který by mi pomohl při udržování aktuálnosti systému. Částečně se mi to podařilo, program je opět opensource a jmenuje se WPKG. Umožňuje mi provádět hromadné instalace a aktualizace softwaru na počítačích s MS Windows. Bohužel někdy to neproběhne zcela korektně (v závislosti na instalovaném systému Windows XP resp. Windows Vista) i v těch základních operacích, např. při kopírování dat. Jiné vysvětlení nemám, než že tyto systémy obsahují mnohem více chyb, než si jen umí kdokoliv z nás představit. Také mi dělají vrásky časté aktualizace vyžadující souhlas správce systému, to pak musím počítače prostě obejít. :-(
Hned z několika důvodů jsem také instaloval počítač s linuxovou distribucí IPCop. Proč a k čemu slouží, si můžete přečíst v seriálu IPCop.
Učebna 227
Dalo by se tedy zcela přejít ve vaší škole na Linux?
Z 80% ano. Zbytek jsou taková místa, kde nejde použít nic jiného než Windows. Znáte to sami, např. bankovnictví bývá často napsáno přesně na míru Windows a dokonce i na Windows po některé aktualizaci systému mohou přestat fungovat.. Velkým problémem by také bylo vedení školní agendy, ty jsou v současné době k dispozici v ČR celkem dvě a z nich si školy mohou vybírat. Něco o instalaci jedné z nich ve Wine jsem už psal článek do blogu s názvem Jak na instalaci SASu ve Wine.
Protože chtějí být rodiče informováni o prospěchu svých studentů, patří k takové školní agendě i webové rozhraní, které jim tyto informace ukáže. Budiž jim přičteno k dobru, že alespoň jedna školní agenda používá rozhraní PHP.
Podobně se chovají i jiné aplikace, které používáme. I když jsou nativně vytvořeny pro Windows (jejich klientská část), databáze běží na serveru Firebird nebo lépe MySQL. Tak třeba knihovní systém Kp-sys (možná někdo znáte jeho DOSovou verzi), který nyní používá architekturu klient-server (v podobě Firebirdu) a webové rozhraní v jazyce PHP.
Dál musím jmenovat např. program Smile sloužící pro tvorbu ŠVP. Díky tomu, že je napsán v Javě, můžete si ho stáhnout jak ve verzi pro Windows, tak i pro Linux. Bohužel, Java je pomalá...
Protože jsme zdravotnická škola, možná by vás zajímalo, jak jsou na tom zdravotnické programy. V lékárnách či u lékaře se ještě stále můžete setkat s programy určenými pro MS DOS. Holt, on to tam tenkrát někdo nainstaloval a od té doby to nikdo nemusel nijak měnit. Tady by se dal Linux použít, např. s pomocí DosBox, který je nutný často použít k emulaci DOSu i v novějších systémech Windows. Doba ovšem pokročila, a tak se nyní objevují aplikace používající MS SQL server spolu s klientskými aplikacemi postavenými na nejnovějším rozhraní .NET Framework a to už v Linuxu asi nenahradíte.
Používáte open source i ve výuce?
Samozřejmostí je kancelářský balík OpenOffice.org. S příchodem nových MS Office 2007 řada uživatelů začala používat právě OpenOffice.org, protože má podobné rozhraní jako předchozí verze MS Office. Také je tento trend vzrůstající popularity OpenOffice.org vidět i u studentů, kteří si koupí notebook s předinstalovaným MS Windows, ale samozřejmě bez MS Office. V tomto případě často sáhnout právě po OpenOffice.org.
Dál jsem si oblíbil (a studenti snad také) grafické programy Inkscape a GIMP, kterém umí řadu běžně prováděných operací a také k nim existuje hned několik návodů a tutoriálů na internetu, které mohou využívat i studenti. Protože si často učitelé přinesou různá videa v různých formátech, máme kromě běžných kodeků nainstalován i odpovídající přehrávač, kterým je VLC. A tak bych mohl ještě pokračovat.
Ono je myslím dobré studentům ukazovat programy zdarma, nebo ještě lépe rovnou ty s otevřeným zdrojovým kódem. Nejen, že se jim to může hodit v životě, ale zároveň nejsou odkázáni ve svých přípravách do školy a na hodinu na programy nainstalované pouze ve škole, ale mohou si je také nainstalovat doma na svůj počítač. A hlavně legálně.
Kromě toho řadu alternativ nabízí i společnost Google. I když se nejedná o opensource projekty, dovolím si ještě zmínit alespoň Google Earth, Google Překladač, Google SketchUp a Google Picasa. Tyto programy najdete snadno zadáním zmiňovaného hesla do vyhledávače www.google.com a věřím, že naleznou uplatnění i na vaší škole.
Pokud hledáte nástroj pro získání přehledu o tom, co se děje na studentských počítačích, pak se určitě podívejte na nástroj iTalc, o kterém jsme hovořili v článku iTalc: Pomocník při výuce v počítačové učebně.
Slovo závěrem?
Za open-source programy nic nezaplatíte, tak proč je nevyužít? Takto používáme open source v naší škole, možná ho používáte podobně, nebo jeho nasazení teprve plánujete. Pak doufám, že vám tento článek pomůže při vašem rozhodování.
