Byl jsem požádán, abych provedl školení několika uživatelů ve firmě, která zrovna přešla na Linux, protože ještě nejsou sžití s novým systémem. Problém však byl někde jinde, zejména pak ve volbě špatné distribuce, špatné konfiguraci a hlavně v technické podpoře.
Na počátku bylo cca 5 počítačů s MS Windows 95 a 98 (většinou Intel Pentium Celeron na 300MHz, 256MiB RAM), zaměstnanci si stěžovali, že počítače zamrzají, jsou nestabilní, atd. Jako "levné" řešení byl tedy nabídnut systém GNU/Linux. A vzhledem k tomu, že firma zpracovává hodně dokumentů od zákazníků, které jim je opět vrací, byl kvůli nejlepší kompatibilitě s produkty společnosti Microsoft vybrán jako kancelářský balík OpenOffice.org 1.0.2.
Selhání první - správce sítě
Člověk, který instaloval sít se přiznal, že s Linuxem teprve začíná. Podle toho vypadal celkový stav sítě (nefungovaly sítové disky v režimu zápisu a jiné libůstky), pracovních počítačů i zaměstnanců, kteří nemohli přijít Linuxu na jméno, protože jim nikdo nevysvětlil, jak s ním mají pracovat a co nového jim přináší, přibývalo.
Pokud hodláte nasadit GNU/Linux do firemní sítě, určitě si musíte vyhradit finanční prostředky na kvalitního správce, a to finanční prostředky nemalé. Profesionál v oboru, který bude mít dostatek zkušeností a praxi, bude stát nějaký ten peníz. Pokud si ho firma nemůže dovolit, je daleko vhodnější zaplatit za instalaci a správu vyšší částku a přizvat si odbornou firmu či renomovaného odborníka, než nějakého studenta nebo počítačového nadšence.
Selhání druhé - špatná distribuce
Jak už jsem zmínil, člověk, který prováděl instalaci byl linuxový začátečník a jeho volba nebyla nejšťastnější - rok a půl stará z nějakého časopisu. Hájil se tím, že novější distribuci by staré počítače stejně neutáhly.
Toto je bohužel zakořeněný mýtus známý z jiných operačních systémů. Pečlivou volbou aplikací a prostředí lze získat kvalitní prostředí i na starších počítačích. V tomto případě bylo zvoleno KDE (které vyžaduje o něco více systémových prostředků), to mohlo byt nahrazeno prostředím GNOME nebo IceMaker, které při nižších nárocích poskytují dostatečný komfort pro většinu uživatelů. To samé lze říci i o volbě aplikací. Je potřeba zvážit jestli, je pro společnost nezbytně nutné používat OpenOffice.org, nebo jestli jejich funkcionalitu nenahradí o něco méně náročné KOffice popř. GNOME Office (AbiWord, GNumeric,...) - z tohoto důvodu, je dobré si pořídit dražší, krabicové, řešení (SUSE, Mandrake), která přeci jenom nejsou volně ke stažení, ale obsahují řádově stovky aplikací a není tedy problém najít vhodné alternativy. Cena těchto řešení je navíc zanedbatelná, vezmeme-li v úvahu, že povětšinou je lze instalovat na libovolné množství počítačů. Dalším způsobem jak, získat aplikace je projít seznam programů na freshmeat.net - tento způsob na druhou stranu není tak pohodlný jako instalace z distribučních CD.
Selhání třetí - špatná technická podpora
V tomto případě padá odpovědnost na člověka, který prováděl instalaci. Pokud firma není schopna měsíc řádně využívat své počítače a síť, evidentně to vede k poklesu produktivity. (Nejkritičtější byl stav, kdy síťtový souborový systém NFS běžel pouze v režimu čtení a dotyčný nevěděl co s tím.) Pokud se k tomu přidá fakt, že zaměstnancům nikdo nevysvětlil takové základní záležitosti jako například jak se komprimují soubory, jedná se o smrtící koktejl.
Proto opět musím zdůraznit, že volba profesionálního řešení je na místě. Je vhodné objednat si společnost, která se implementaci linuxových řešení zabývá a provede i proškolení zaměstnanců. Případně si alespoň zakoupit placenou distribuci, která obvykle obsahuje literaturu, popisující základy práce s GNU/Linux, nebo dokonce můžete získat technickou podporu v ceně (např. SUSE).
Selhání čtvrté - všechno na jednou
Při přechodu na GNU/Linux je nezbytné otestovat, jestli všechny aplikace, které jsou potřeba, fungují a fungují na 100%. Nejlépe pak vyčlenit několik lidí, kteří se budou na zkoušku zabývat tím jestli aplikace splňují plně jejich požadavky, než se na všechny počítače na instaluje GNU/Linux.
Pokud provedeme otestování OpenOffice.org pouhým otevřením několika souborů s příponou .doc s tím, že to nějak funguje, je to naprosto nedostačující. To se projevilo i v našem případě. OpenOffice.org sice má jedny z nejkvalitnějších filtrů pro převod formátu Microsoft Office, bohužel ne všechny dokumenty jsou převedeny bez chyb. Typický příklad - odsazovaní pomocí mezer, vede k rozhození dokumentu (v důsledku jiných vlastností písem, apod.). Problémy se projevily už záhy a vedlo to až k nespokojenosti zákazníků. Odsazovaní pomocí mezer je sice častý nešvar, ale zkuste zákazníkovi nutit, ať píše dokumenty tak, jak má, protože vy používáte jiný operační systém. S největší pravděpodobností o takového zákazníka přijdete.
Nastal dokonce případ, kdy jeden ze zaměstnanců potřeboval ke své práci specializovanou aplikaci, která není pro GNU/Linux k dispozici. V našem případě si dotyčný nosil do práce vlastní notebook s Microsoft Windows. Proto je dobré řádně otestovat všechen nezbytný software a v případě, že něco nefunguje tak, jak má, zkusit provozovat aplikaci v emulovaném režimu (Wine), nebo dokonce vyhradit několik počítačů a ponechat na nich Microsoft Windows pro provoz těchto programů.
Shrnutí
Na závěr bych dodal pár shrnujících rad, pro přechod na GNU/Linux, aby to neskončilo stejným fiaskem jak v tomto případě.
- na instalaci systému si vždy zvolte firmu zabývající se implementací těchto řešení - jsou sice výrazně dražší než "běžný student", ale získáte kvalitní technickou podporu, případně i školení zaměstnanců;
- pořiďte si rozsáhlejší distribuce (SUSE, Mandrake) - kromě rozsáhlého množství aplikací, získáte obvykle i publikace;
- vše si řádně otestujte - je potřeba opravdu aplikace používat, před nasazením v celé firmě;
- používáte-li nějaký specializovaný software, je vhodné zjistit, jestli k němu existuje alternativa, a pokud ne, kontaktovat výrobce jestli nemá verzi pro GNU/Linux nebo jestli nezvažuje její portovaní (v současné době hodně firem toto zvažuje - dáte jim tak najevo, že o linuxovou verzi je zájem), nebo vyzkoušet provozovat aplikaci pod emulátorem.
- zvolte si nejvhodnější aplikace - není nutné používat aplikace, které mají nejvíc funkcí, je potřeba vybrat aplikace, které budou splňovat vaše požadavky;