Stručně o ÚHKT
Historie Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) započala 1. ledna 1952, nyní tedy ústav slaví šedesát let své existence. Byl zřízen ministerstvem zdravotnictví, dnes má formu jeho příspěvkové organizace. Představuje unikátní spojení výzkumu s klinikou a s vysoce nadstandardní specializovanou transfuziologickou částí. Významně se také podílí na vzdělávací činnosti – kromě výuky magisterského studia ve spolupráci s 1. lékařskou fakultou Univerzity Karlovy je školicím pracovištěm profesního postgraduálního vzdělávání ve spolupráci s Vysokou školou chemicko-technologickou v Praze a Institutem postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví.
Kromě špičkových odborníků potřebuje ústav pro svou vědeckou, klinickou i vzdělávací činnost také náležité zázemí včetně kvalitní přístrojové techniky a informačních a komunikačních technologií. Podobně jako všude jinde, i v ÚHKT roste význam rychlého a spolehlivého získávání, ukládání, zpracování a přenosu dat.
ÚHKT používá open-source software
Protože se v ÚHKT ve velké míře používá operační systém Linux a mnoho programů patřících do kategorie svobodného a open-source softwaru, zajímalo nás, kde všude nachází v ústavu takový software uplatnění a jak jeho nasazování probíhalo. Informace nám poskytl Ing. Vladimír Tymáň, vedoucí Oddělení informačních a komunikačních technologií (IKT).
Na serverech v ÚHKT běží Linux již více než 10 let. Postupně zde nahradil dříve používaný Novell NetWare, který v 90. letech obecně v oblasti sítí dominoval.
© Jean Scheijen
Na linuxových serverech je nasazena linuxová distribuce CentOS (založená na úspěšné komerční distribuci Red Hat Enterprise Linux). Kromě specifických serverových aplikací vyžadujících Microsoft Windows a kromě firewallu se systémem OpenBSD běží Linux na všech serverech. Využívá se i virtualizace – Xen a v poslední době KVM.
Hlavním důvodem pro volbu Linuxu bylo podstatné snížení nákladů (které by v případě nákupu licencí proprietárních operačních systémů – ať již by se jednalo o Windows, nebo o komerční Unix – byly značné), funkcionalita a flexibilita. To se ale netýká jen Linuxu, nýbrž open-source softwaru obecně. Nyní se tento software používá v ÚHKT například pro souborový server (Samba), autentizační server LDAP (program OpenLDAP), poštovní a webový server, proxy, DNS, DHCP a řadu dalších. Migrace z dřívějších řešení probíhala bez zásadnějších problémů.
Kromě serverů je Linux (ve formě systému OpenWrt) také na routerech pro zajištění VPN spojení se třemi dislokovanými pracovišti. ÚHKT rovněž provozuje Wi-Fi síť pro pacienty, dárce a návštěvníky – i zde se využívá hardware s Linuxem, k řízení přístupu slouží svobodný software CoovaChilli.
Z desktopů je Linux zatím jen na dvou správcovských strojích (v rámci Oddělení IKT). Ale i tam, kde pracují běžní uživatelé, se využívá open-source software, zejména kancelářské aplikace OpenOffice.org/LibreOffice (v částečné míře; hlavním kancelářským balíkem je v ÚHKT Microsoft Office), PDF Creator, Mozilla firefox a Mozilla Thunderbird. Uživatelé práci s nimi zvládají bez problémů.
Kromě obecných programů (používaných ve všech sférách lidských činností) se v ÚHKT používá OSS také pro vysloveně zdravotnické úkoly. Nemocniční informační systém UNIS je provozován v prostředí OS Linux a běží nad databází firebird. Stejný operační systém, pro změnu v kombinaci s aplikačním serverem Apache Tomcat, se využívá také pro software SWLab DRG, sloužící k optimalizaci vykazování léčebné péče zdravotním pojišťovnám.
Zajímavou oblastí použití OSS, které se zde navíc neomezuje zdaleka jen na ÚHKT (podle aktuálních informací je do sítě zapojeno 171 zdravotnických zařízení a 3 vědecká pracoviště), je systém ePACS. Jedná se o komunikační síť pro přenos obrazové zdravotnické dokumentace v elektronické formě. V ÚHKT je implementován komunikační uzel sítě ePACS (nad Linuxem) a také úložiště dat (PACS server) s webovým rozhraním pro uživatelský přístup (prohledávání archivu a prohlížení dat v libovolném webovém prohlížeči) – i na něm běží Linux a aplikační server Apache Tomcat.
OSS má ve zdravotnictví své místo
Příklad ÚHKT ukazuje, že Linux a open-source software obecně má ve zdravotnictví, a to včetně center špičkové medicíny a specializovaného lékařského výzkumu, jednoznačně své místo. V tomto případě se dokonce Linux používá na serverech velmi dlouho – a sice od dob, kdy na serverech ještě vládly úplně jiné systémy. To dokládá, že se OSS není potřeba bát a že se naopak jedná o software, který může být funkčně bohatý, spolehlivý, flexibilní a v neposlední řadě šetří nemalé finanční prostředky.
Ve světě není využití OSS ve zdravotnictví ničím výjimečným. V současné době například probíhá velká migrace třinácti nemocnic (s celkem 25 tisíci zaměstnanci) kodaňského regionu v Dánsku na kancelářský balík LibreOffice. Akce byla spuštěna po důkladném vyhodnocení dvouletého pilotního provozu v nemocnici Bispebjerg Hospital v Kodani a hlavním důvodem je finanční úspora, protože náklady na licence (každý uživatel musel mít vlastní licenci, protože se může připojovat na svůj virtuální desktop odkudkoli) byly enormně vysoké. Navíc, jak řekl IT manažer nemocniční skupiny, v mnoha případech řeší open-source komunita problémy rychleji než proprietární dodavatelé.
ÚHKT
Článek vyšel ve čtvrtém čísle magazínu Open source & praxe.
