Praxe XXII
Open-source model je i přes svoji více než dvacetiletou historii stále mladý a mnoho lidí včetně učitelů si ještě plně neuvědomilo jeho potenciál. Open source nám nepřináší pouze software, který lze svobodně používat, ale také možnosti, jak se rozvíjet a sbírat zkušenosti. Stačí se podívat na začarovaný kruh vysokoškolského studenta. Ten má mnohdy problém najít práci, protože nemá žádnou praxi. A žádnou praxi nemá, protože ho nikdo nezaměstná. Jednou z možností, jak tento začarovaný kruh rozbít, je zapojení do vývoje open-source softwaru. Týká se to především studentů IT.
Oboustranný přínos
Drtivá většina open-source projektů je nejenže otevřená novým lidem, ale dokonce je aktivně vyhledává. Pro studenta tedy není problém zapojit se do projektu, který mu přijde zajímavý. Open-source model mu dává možnosti, které by jinde nenašel. Projekty, pracující s otevřeným softwarem, mají většinou všechny procesy otevřené a transparentní a všechny informace a technologie jsou lidem, kteří se chtějí zapojit, k dispozici. Student se tedy může relativně rychle zapojit i do rozsáhlých projektů.
Nikdo netvrdí, že nezkušený student bude moci okamžitě provádět v daném projektu zásadnější změny, ale už samotné seznámení s technologiemi a učení se od zkušenějších kolegů je mnohem intenzivnější, pokud jste uvnitř dění, než pokud jej sledujete zpovzdálí. Takovéto získávání praxe navíc probíhá nenásilnou formou. I práce na open-source softwaru vyžaduje zodpovědnost a nasazení, ale je mnohem pružnější než regulérní práce při škole. Dnes se od studentů očekává, že budou pracovat při škole, ale u těch nejtěžších škol to jde jen velmi těžko.
Co škola nenaučí
Zapojení se do open-source projektu má ale i další výhody než jen seznámení a získání zkušeností s danými technologiemi. Pomáhá se i zbavit některých studentských zlozvyků, protože studenty učí pracovat v týmu, který může někdy čítat desítky lidí. V Red Hatu se snažíme zapojit studenty do open-source projektů prostřednictvím studentských prací už nějaký čas a kromě splnění samotného zadání klademe důraz na to, aby si student osvojil způsoby, které jsou ve vývoji nejen otevřeného softwaru běžné. Jedná se především o komunikaci s ostatními v projektu. Studenti jsou ze školních prací a projektů zvyklí pracovat zcela sami nebo v omezeném počtu lidí. V reálném životě ale většinou probíhá vývoj v týmech, které se často skládají z velkého počtu lidí. Členové týmu mezi sebou musí neustále komunikovat a svoji práci koordinovat s ostatními. Na to nejsou studenti zvyklí.
CC: Elvert Barnes
Další významnou výhodou je prostý fakt, že v open-source projektu se dostanete k něčemu „skutečnému“, k něčemu, co má reálné uplatnění a uživatele. Co si budeme povídat, je mnohem zajímavější pracovat na něčem, co se opravdu využije a najde si své vděčné uživatele než na uměle vytvořených školních projektech, jejichž život končí odevzdáním. Limity toho, kam až to můžou open-source iniciativy studentů dotáhnout, neexistují. Příkladem budiž Matthias Ettrich, německý student, jenž v roce 1996 založil prostředí KDE, které dnes používají miliony uživatelů po celém světě.
Ekonomický smysl
Ale zpátky na zem. Běžnému studentovi může práce v open source z výše uvedených důvodů přinést neocenitelné zkušenosti a znalosti, které výrazně zvýší jeho cenu na trhu práce. U nás v Red Hatu se o práci ucházejí dva typy absolventů – jedni, kteří se můžou pochlubit jen školními projekty, a druzí, za kterými stojí práce v některém z open-source projektů. A vězte, že absolventi z druhé skupiny vycházejí úspěšně z výběrového řízení mnohem častěji než absolventi z první skupiny.
Z tohoto důvodu si myslím, že školy by měly pracovat s open source mnohem intenzivněji, podporovat studenty v tom, aby se do něj zapojovali, a vypisovat studentské práce a školní projekty, které by studentům umožnily se zapojit do skutečných projektů. Ano, existují i další způsoby, jak toho dosáhnout. Školy mohou využít spolupráci s jednotlivými firmami, vytvořit společné týmy, posílat studenty na stáže atd., ale open source je velmi dobrá univerzální cesta. Navíc tvorba open-source softwaru je do určité míry také služba společnosti, což by mělo být posláním každé školy.
Výhody pro zaměstnavatele
Získávání lidí z komunity je výhodné také pro firmy. Představte si, že se k vám dojde o práci ucházet někdo, kdo nejenže zná technologie, se kterými vaše firma pracuje, ale dokonce se nějakým způsobem podílel na jejich vývoji. Navíc ověření kvality uchazeče a jeho dosavadní práce je relativně jednoduché. Pokud se opravdu podílel na tvorbě open-source softwaru, jeho práce není skryta před nikým.
Pokud jste firma, která se zabývá vývojem open-source softwaru, může být situace ještě jednodušší. Člověk, který se na vývoji daného softwaru podílel z komunity, už většinou zná všechny procesy a vztahy projektu a jeho zapojení je hladké. V některých případech se pro uchazeče vlastně nic nezmění, pořád dělá, co doposud, jen je nyní za tuto práci placen. Člověk z komunity se sice ještě automaticky nerovná kvalitní uchazeč, ale vzhledem k jeho dosavadní práci určité předpoklady má.
Článek vyšel ve třetím čísle magazínu Open source & praxe.
