Linux E X P R E S

Časopis vypadá pěkně. Co nám o něm můžeš říct?

Časopis vydávají žáci základní školy v Adamově. Píšou do něho články (velkou měrou jim vypomáhají i jejich vyučující). Mimo letní prázdniny vychází každé dva měsíce jedno číslo. Všechny starosti kolem časopisu má na svých bedrech zdejší učitelka a výchovná poradkyně v jedné osobě.

Všiml jsem si, že starší čísla nebyla vydávána ve Scribusu. Co vedlo k přechodu na Scribus?

Asi bych měl říct, že nejsem zaměstnancem školy. Když jsme se před pár lety s rodinou stěhovali do Adamova, pročítal jsem si stránky města a místních institucí. Včetně školy, kam budou děti chodit. Narazil jsem právě na tento časopis a napadlo mne, že by nebylo od věci dotlačit je k tomu, aby se na počítači trochu přiučily, dělaly i něco tvůrčího a k tomu získaly nějaké plusy ve škole do začátku. Ten starší nastupoval do osmé třídy, takže mu to spadlo do klína. No a Scribus byl jasná volba, protože je to jediný – a přitom z hlediska finálního výstupu velmi kvalitní – svobodný multiplatformní WYSIWYG DTP program. Multiplatformní byl potřeba proto, že doma na počítačích máme Arch Linux, a pokud by se rozhodli sázet časopis v rámci kroužku ve škole, nebyl by problém používat šablonu i ve Windows.

Titulní strana časopisu Devítka

Co by měl uživatel šablony vědět?

Vzhledem k tomu, že Devítka není tisknuta jako klasický časopis, zvolil jsem formát naležato, který je pro čtení z monitoru vhodnější, a po mnoha experimentech jsem vybral i písmo, které se na obrazovce velmi dobře čte – Liberation Serif. Doplnil jsem ho bezpatkovým CMU Bright pro nadpisy a některé drobnosti. Oba jsou k šabloně přibaleny. Vzhled úvodní stránky a loga časopisu ponechám na tvůrčím duchu uživatelů.

Šablona samozřejmě obsahuje několik vzorových stránek – úvodní stranu, vnitřní stranu s vodítky pro čtyři sloupce textu, vnitřní stranu s vodítky pro tři sloupce textu a prázdnou stranu. Dále se v šabloně nacházejí styly odstavců a čáry, kterou doplňuji doprava vedle nadpisu. Věřím, že styly mají dostatečně vypovídající názvy, takže by neměl být problém se v nich zorientovat.

Dále je v dokumentu přednastaveno vytvoření obsahu na úvodní straně. Každému rámci s nadpisem přiřadím atribut TOC, jehož hodnotou je název článku tak, jak se vygeneruje v rámci s obsahem po spuštění příkazu Vytvořit obsah z nabídky Extra. Více na anglické wiki Scribusu.

Chybí vám ve Scribusu nějaké funkce?

Určitě. Například drobnost, jakou je vržení stínu, ať už jde o text, nebo o celý objekt. Také bych uvítal lepší práci s odrážkami a číslováním nebo třeba nastavení obrysu pro každou stranu rámce zvlášť a samozřejmě tabulky. Ocenil bych i styly pro objekty (myslím tím možnost nastavit si styl například pro textový rámec, v němž bych měl nastaveny sloupce, barvy, okraje a další vlastnosti). A ještě bych zmínil možnost impozice přímo v programu, která by mi umožnila vytvořit si tiskový arch i se spadávkami.

Ukázka časopisu

Jak byste Scribus zhodnotil?

Rád bych řekl, že je to špičkový software, který nahradí InDesign či QuarkXPress, ale k tomu mu ještě kus cesty chybí. Pokud se ale přenesu do nižších cenových hladin a budu srovnávat s Microsoft Publisherem, vítězí Scribus zcela jednoznačně. Je to program, který umožňuje vyprodukovat kvalitní výstup, podporuje správu barev, umí řádkový rejstřík, dovolí nastavit šířku mezislovních mezer a další drobnosti potřebné k pěkné sazbě.

A jak byste zhodnotil dokumentaci programu?

Velmi dobře. Sice jsem ji podrobně nestudoval, ale zatím jsem v ní vždy našel to, co jsem hledal.

Používáte při výrobě časopisu i další open-source programy?

Ano. Jednak LibreOffice Writer pro zpracování dodaných textů a jednak GIMP pro úpravu obrázků. Ve Writeru texty nechám opravit pomocí rozšíření TypoJTB (nedávno jsem objevil typografické rozšíření z dílny Liberixu, které brzy určitě také vyzkouším). Články ukládám ve formátu ODT. Jelikož je tento formát vlastně archív, lze z něj následně vybalit originální soubory vložených obrázků, které případně upravím v GIMPu a vkládám do časopisu. Také si občas vypomohu grafikou generovanou z Context Free, což je zajímavý projekt, o němž jsem se dozvěděl na stránkách šikovného grafika Vlada Gerasimova.