Open-source software, tedy software s otevřeným zdrojovým kódem, se často stává nejen lepší alternativou, ale také stále oblíbenějším nástrojem pro běžnou práci ve firmě, škole či domácnosti. Běžný člověk nebo podnikatel na něm zpravidla ocení cenu (mnohdy zadarmo) a užitnou hodnotu (zvládne v něm provést vše potřebné), vývojáři či studentovi se navíc může zalíbit otevřenost zdrojového kódu, díky které z něj může získávat nové zkušenosti a znalosti, a dokonce software přetvářet nebo na něm rovnou stavět další nové aplikace. Tímto jednoduchým mechanismem je navíc zajištěna kontinuita vývoje softwaru. Následující článek přibližuje, jak a kde používají open-source software na Univerzitě Hradec Králové (UHK).
Školení Moodle
Praxe
Funkční síťové prostředí tvoří nedílnou součást ICT struktury každé větší organizace. Univerzita Hradec Králové patří mezi větší organizace, jejíž síťová infrastruktura je rozsáhlá a složitá nejen velikostí, ale i množstvím provozovaných systémů a aplikací. Své místo zde nachází jak proprietární software v podobě produktů firmy Microsoft, tak open-source software zastoupený nejen na serverové platformě, ale i na některých studentských počítačích. Open-source software se uplatňuje především v těchto oblastech:
Sdílení souborů
Pro sdílení materiálů a ukládání skenovaných dokumentů využívají některé části univerzity úložiště spravované open-source systémem FreeNAS. Ten se osvědčil především díky své stabilitě, nízkým systémovým nárokům a nenáročné konfiguraci a obsluze. Úložiště lze snadno integrovat do stávající sítě domény Windows, a práce s ním tak není nijak náročná pro stávající uživatelskou základnu.
Automatické instalace programů
Pro automatickou instalaci a aktualizaci aplikací na systémech Windows se osvědčil open-source systém WPKG, který nejenže umožní správci sítě držet krok s aktuálním softwarem, ale také zajistí, že správce sítě nemusí fyzicky instalovat aktualizace softwaru na každém počítači zvlášť. Systém WPKG lze také využít při instalaci nových aplikací podle požadavků vyučujících.
Klonování počítačových učeben
Dynamické školní prostředí s sebou přináší potřebu občasné reinstalace operačního systému a aplikačních programů. Tato činnost se dnes běžně provádí pomocí nástrojů pro automatické klonování celých stanic. Po instalaci vzorového počítače je vytvořen jeho obraz a ten je pomocí specializovaného softwaru FOG dál distribuován na počítače. Tento systém umožňuje také vzdálené zapnutí počítačů a jejich automatické přeinstalování v nočních hodinách. Systém je přitom možné vzdáleně ovládat přes webové rozhraní a tím se po instalaci a nastavení stává nenáročným na svoji obsluhu.
Záchrana dat a testování hardwaru
Testování hardwaru a diagnostika chyb se provádí s využitím open-source nástrojů, jako jsou RescueCD, Ultimate Boot CD a PartedMagic. Uvedené nástroje lze použít i pro záchranu dat z poškozených datových médií, a tak se tyto běžně dostupné open-source programy stávají široce použitelnými a neocenitelnými pomocníky nejen pro výuku. V současné době je také vyvíjen specializovaný přenosný přístroj pro automatickou obnovu dat z optických médií, který využívá výhradně open-source software. Toto mobilní zařízení s názvem Hydra je určeno pro obnovu dat v knihovnách a podobných institucích.
Evidence výpočetní techniky a softwaru
Dobrý správce sítě by měl mít přehled o softwarovém i hardwarovém vybavení ve své organizaci. Z tohoto důvodu je vhodné využít některou ze specializovaných aplikací pro správu ICT zdrojů. Výhodnou volbou pro UHK je open-source software GLPI, který se využívá na Filozofické fakultě a Ústavu sociální práce. V kombinaci se softwarem OCS Inventory je možné provádět automatizovaný audit hardwaru a obslužného softwaru.
Servery
Vedle serverů s Microsoft Windows jsou využívány i linuxové operační systémy, a to nejčastěji distribuce Ubuntu nebo Debian. Díky tomu, že s nimi studenti sami aktivně pracují a zároveň jsou používány při výuce (např. v podobě virtuálních strojů), stává se toto prostředí funkční ukázkou aplikace ve výuce obsažených technologií a postupů.
Nový server pro Moodle
Virtualizace
Vybrané servery využívají virtualizační platformu Citrix XenServer a pro testování také Proxmox Virtual Environment. Pro virtualizaci na lokálních počítačích se používá oblíbený VirtualBox, který nevyžaduje žádné větší znalosti virtualizace obecně, a tak ho ocení nejen studenti, ale také učitelé při přípravě na výuku a provádění praktických ukázek.
Open source při výuce počítačových sítí
Při výuce počítačových sítí v rámci Filozofické a Pedagogické fakulty se jeví jako nezbytné seznamovat studenty s open-source technologiemi. V praxi budou často narážet na velmi omezené finanční zdroje, které může daná organizace vyčlenit na vybudování a obnovu síťové infrastruktury. Open-source řešení jsou mnohdy funkčně srovnatelná nebo lepší než uzavřené technologie, a tak mohou nahradit proprietární produkty. Z tohoto důvodu studenti během výuky aktivně pracují s open-source softwarem a učí se ho využívat s ohledem na svou budoucí praxi. Jako příklad můžeme jmenovat výuku (včetně instalace a zprovoznění na svém testovacím serveru) open-source redakčního softwaru Drupal, který dále využijí nejen budoucí učitelé na školách, ale také v dalších organizacích – knihovnách, archivech či muzeích.
Od tohoto akademického roku je v rámci Filozofické fakulty k dispozici specializovaná učebna pro výuku počítačových sítí, instalaci, údržbu a záchranu dat fungující kompletně na open-source softwaru. Tato učebna vznikla s ohledem na specifické potřeby a požadavky studijního oboru Počítačová podpora v archivnictví.
Open source ve výuce obecně
Také ve výuce předmětů zaměřených na základy práce s ICT a na získávání počítačové gramotnosti se využívá open-source software. V obecně zaměřených předmětech je to zejména kancelářský balík OpenOffice.org, který je dnes spíše nahrazován LibreOffice. V jeho textovém procesoru (Writer) studenti vytvářejí seminární i závěrečné práce a učí se pravidlům práce v textovém procesoru obecně. Další využívanou částí tohoto kancelářského balíku je tabulkový procesor Calc, ve kterém studenti získávají základní dovednosti pro statistické zpracování dat nejen v seminárních pracích. Na Pedagogické fakultě si studenti pro vytváření výukových materiálů oblíbili kreslicí nástroj Draw.
Pro výuku počítačové grafiky je využíván open-source vektorový editor Inkscape a bitmapový editor GIMP. Obojí lze vhodným způsobem využít nejen v předmětu Počítačová grafika, ale i v ryze odborných předmětech k tomu vhodných. Další nástroje umožňují vytváření a manipulaci s populárními PDF soubory. Nespornou výhodou všech těchto nástrojů je jejich legální dostupnost pro studenty doma a později i v zaměstnání.
E-learning Moodle
Na UHK byl v tomto roce nasazen za účasti občanského sdružení RokIT Learning Management System Moodle. Systém využívá převážná část univerzity, kde nahradil stávající WebCT. Pro snadnější přechod do nového prostředí vznikly Karty rychlé nápovědy Moodle určené především pro učitele, kterým pomáhají seznámit se s novým prostředím a ukazují postupy pro vytváření studijních materiálů a testů.
Přečtěte si také
E-learning Moodle byl upraven, aby lépe odpovídal univerzitním potřebám. Systém byl napojen do stávající infrastruktury tak, aby bylo možné používat jednotného přihlášení uživatelů prostřednictvím používaného adresáře Active Directory a místní domény Windows.
Mgr. Václav Maněna, Ph.D. z Filozofické fakulty o rozdílech mezi původním a novým systémem:
„Když jsem se snažil přesvědčit ostatní o užitečnosti migrace na Moodle, používal jsem často tvrzení: ‚Neměli bychom chtít přejít na Moodle kvůli tomu, že je zdarma, ale protože je lepší než současný systém.‘ Samozřejmě že takové tvrzení samo o sobě nestačilo a navíc někdy naráželo na zažité stereotypy týkající se nízké kvality open-source systému a špatné podpory ze strany ‚výrobce‘ v porovnání s komerčními systémy.
Osobně spatřuji hlavní rozdíly právě v oblastech technologické vyspělosti, uživatelské přívětivosti a podpory. Oproti původnímu e-learningovému systému je Moodle uživatelsky přívětivější a nabízí pedagogům užitečné nástroje, které jim ulehčí práci (i když samozřejmě nic není ideální a už teď víme, co by se v Moodlu mohlo vylepšit). Díky podpoře moderních webových technologií je uživatelské prostředí příjemnější a intuitivnější. Moodle funguje dobře v aktuálních prohlížečích na různých operačních systémech, což je asi největší rozdíl oproti původnímu systému. Zároveň je ale možné s Moodlem pracovat i ve starších prohlížečích, i když to samozřejmě není tak pohodlné a představuje to jistá omezení. Pedagogové si také pochvalují možnost snadno přepnout jazyk uživatelského rozhraní – přepínání je snazší a navíc Moodle podporuje více jazyků než předchozí systém.“