Zmiňované čtyři „pilíře“ – neboli svobody – určují, že software lze jakkoliv používat, studovat, distribuovat a vylepšovat. Další informace najdete na na webu Liberix.cz.
Olomoucké Stavebniny u komína jsou v nejlepším slova smyslu běžnou firmou – provozují nákladní dopravu, samozřejmě stavební činnost, půjčovnu nářadí. Mají prodejny v Olomouci, Prostějově a Lutíně, které jsou obsluhovány v rámci firemní počítačové sítě. Firma dává práci osmdesáti pěti lidem, přičemž tržby za rok se pohybují kolem sto padesáti milionů, které jsou rovnoměrně rozloženy mezi nákladní dopravu, stavební činnost a stavebniny.
Na dotazy Vlastimila Otta odpovídal Ing. Robert Křenek, ekonomický ředitel, a Petr Hroch, IT správce.
Přechod na Linux – důvody a rozhodnutí
Proč jste se rozhodli použít Linux a jaká motivace vás k tomu rozhodnutí vedla?
V roce 2005 jsme předělávali počítačovou síť a rozšiřovali přípojná místa. Také se dá říci, že jsme budovali novou pobočku. Stáli jsme před rozhodnutím, co dál. Uvažovali jsme o nabídce Windows, ale dostali bychom se při počtu tehdejších stanic na částku 300 až 400 tisíc Kč. Proto jsme tuto možnost zavrhli a uvažovali jsme o operačním systému Linux s kancelářským balíkem OpenOffice.org.
Samozřejmě že některé aplikace jedou pod operačním systémem Windows, protože nejdou spustit pod Linuxem, ale to je pouze okrajová záležitost. To byla hlavní motivace – peníze. Okamžitá investice, která by byla v případě Windows, nebo nebyla v případě Linuxu.
OpenOffice.org jste zvolili kvůli úspoře financí?
Přesně tak. Uspořili jsme za licence operačního systému Windows a také za Microsoft Office.
Hrála při rozhodování roli také robustnost Linuxu a jeho odolnost vůči virům?
Určitě. Ve Windows je potřeba mít antivirové programy. Ale nedokážu posoudit náročnost údržby počítačů s Windows a s Linuxem. Nemáme srovnání, jaká je cena práce IT správce s počítači Windows a kolik s Linuxem. Linux je snad náročnější na údržbu, znalosti a konfiguraci. Ale opakuji, že nemáme srovnání, protože už jsme se vydali cestou Linuxu.
Když jste tedy v roce 2005 přešli na Linux a OpenOffice.org, bylo nutné nějak upravit firemní procesy?
Před rokem 2005 i po něm byl informační systém stejný a terminály také. V tomto ohledu to nebylo nic zásadního. Změnilo se trochu uživatelské prostředí. Devadesát procent naší práce probíhá v softwaru OBIS od firmy EPOS. A zbývajících deset procent práce je ve Wordu, Excelu, ale teď už i ve Writeru a Calcu z OpenOffice.org. Problémy ale byly minimální.
Který linuxový systém používáte?
Na serveru je Ubuntu, který spravuje firma EPOS, a na desktopech je od firmy Novell openSUSE a SLED.
Měli uživatelé nějaké požadavky na funkčnost nebo projevovali odpor vůči novinkám?
Lidé samozřejmě při každé změně brblají a něco takového se projevilo, ale nic zásadního. Řekl bych, že oproti Windows je tam více uživatelských problémů, protože Linux není tak úplně intuitivní. I pro správce sítě je náročnější dávat instrukce uživatelům, kteří se systémem mají pracovat.
Proběhlo nějaké školení uživatelů?
Dnes je to už šest let. Ale pokud si pamatuji, během půl až jedné hodiny se jednotliví lidé seznámili se změnami a vysvětlilo se jim, jak se systémem pracovat. Drtivá většina lidí potřebuje vědět, jak se dostat k OBISu a jakmile se k němu dostanou, pak už pracují s ním.
Stav po přechodu na Linux
Jakou strukturu má počítačová síť v současnosti?
Máme dva linuxové servery, z toho jeden je NFS. Všechny uživatelské účty jsou na serveru a všechny jsou na OBISu, plus terminály na jednotlivé externí prodejny. Dále máme e-mailový linuxový server a pak ještě Windows server, ve kterém jedou všechny programy, bez kterých se neobjedeme a které fungují pouze v tomto operačním systému.
Firma má tři pobočky, které také patří do topologie sítě. V Olomouci u Baumaxu, ta má deset až dvanáct počítačů, pak ještě pobočky v Prostějově a Lutíně.
Celý systém spravuje pan Petrů z firmy EPOS, který nám serverové řešení navrhl, produkoval ho a v současné době se o něj stará. Prodejny jedou na terminálech v hlavním programu OBIS. Mají záložní variantu a když síť vypadne, pak mají možnost fungování na lokálním OBISu. Na síť jsme připojeni přes wifi, protože nemáme možnost se připojit kabelem.
Které programy používáte kromě zmiňovaného OBISu?
Kromě psaní dopisů, vytváření pomocných tabulek a e-mailů se vše odehrává v OBISu.
Máte nějaký hardware, který potřebuje speciální ovladač?
Máme barevnou tiskárnu od Brotheru, která potřebuje zvlášť nainstalovat speciální ovladač. Ostatní hardware nemá originální ovladače a musíme s nimi trošku laborovat a zkoušet je. Ale např. na Hewlett-Packard se použije ovladač a tiskárna funguje.
Prodejna
Téměř všechny tiskárny jsou zasíťovány. Objevují se občas běžné problémy: spadne tiskový server u stanice nebo se nenačte seznam tiskáren. Ale zásadní problémy s hardwarem nebo tiskem nemáme.
Chybí vám řešení nebo nástroj, který by vám usnadnil konfiguraci nebo správu?
Ne, žádný nástroj nám nechybí. Pouze některé programy jedou jen ve Windows a tak potřebujeme půl minutky navíc, abychom se dostali k jeho terminálu. Některé programy se ale dají rozjet pod Wine, to není problém. Naproti tomu máme např. program pro sledování aut, který se nedá rozjet v Linuxu, proto je na serveru s Windows.
Koncepční rozhodnutí směruje firmu na dlouhá léta
Jaké máte další plány pro rozvoj IT struktury ve firmě?
Aktuálně se do praxe začíná zavádět sledování dopravních prostředků. Do strojů a aut se instalují informační systémy na sledování nádrže nebo sledování formou GPS, kde se auto pohybuje. Dále se do některých vybraných aut montují i klávesnice a do některých i malé tiskárničky s tím, že by následné zpracování knih jízd vyřídil řidič sám a bezdrátovým přenosem by se data automaticky dostala např. k fakturaci do informačního systému.
Dělali byste něco jinak, kdybyste se znovu rozhodovali, zda přejít na Linux? Hodnotíte rozhodnutí jako správné, nebo špatné?
Správné – pořád vidíme tu úsporu. Tenkrát to bylo řádově tři sta tisíc korun. Dnes (březen 2011, pozn. aut.) máme o padesát procent počítačů více, takže postupně by se dokupovalo a úspora by byla třeba 450 tisíc Kč. Na druhou stranu nedokážu poměřit to, kdyby tu bylo Windows a správce IT by přišel např. na dvě hodiny týdně a bohatě by to stačilo. Nemusel by se platit komplet IT správce.
Už jsme se jednou cestou vydali a nepídili jsme se po tom, co by to stálo, kdybychom se rozhodli jinak. Dnes máme dvacet pět stanic, a kdybychom měli Windows, přesto by systém potřeboval několikahodinový týdenní servis. Vydali jsme se cestou Linuxu.
