Co se děje ve světě Linuxu a open source
Kdo vytváří Linux?
Mezi lidmi stále přetrvávají různá klišé o Linuxu, které se nezakládají na pravdě. Jedním z nich je i to, že na Linuxu (v tomto případě ve významu jádra) pracují jen dobrovolníci a to jen ve volném čase. Kdo se o tuto tematiku zajímá, ví, že vývoj Linuxu dnes táhnou z velké většiny placení vývojáři, kteří jsou často zaměstnaní těmi největšími softwarovými firmami na světě. Na toto téma jsem psal již před časem, ale situace kolem vývoje Linuxu se mění a tak nadace The Linux Foundation opět vydala zprávu, která se na vývoj Linuxu dívá z několika pohledů.
Podle této zprávy do Linuxu přispělo od roku 2005 přes 5000 vývojářů z téměř 500 firem. Průměrná doba vývoje jedné verze se pohybuje kolem 81 dnů. Linuxové jádro postupně narůstá a už nyní obsahuje 11,5 milionů řádků kódu. S tím roste i množství patchů, které se do jednotlivých vydání dostanou, v poslední verzi 2.6.30 jich bylo již téměř 12 tisíc, což je 6,4 patchů za hodinu. Každý den je přidáno kolem 12 tisíc řádků kódu.
A kdo za tím vším stojí? Počet vývojářů také výrazně roste. V roce 2005 Linux tvořilo 389 vývojářů z 68 známých firem, do poslední verze již přispělo 1150 vývojářů z 240 firem. Ač se jedná o číslo ohromné, značnou část kódu stále tvojí malá skupina vývojářů. Deset nejaktivnějších za poslední čtyři a půl roku vytvořilo 12 % kódu, přičemž nejaktivnějším vývojářem je David S. Miller z Red Hatu s 1,5 %.
Red Hat zůstává i nadále nejaktivnější firmou ve vývoji Linuxu. Od roku 2005 vytvořil 12,3 % kódu. Následován je IBM (7,6 %), Novellem (7,6 %) a Intelem (5,3 %). Vývojáři, kteří se nehlásí k žádné firmě, vytvořili dohromady 18,2 %. Důležitou úlohu však nemá pouhé vytváření nového kódu, ale také jeho kontrola a následné zařazení do hlavní větve. V této činnosti jsou opět nejaktivnější lidé z Red Hatu, kteří takto zkontrolovali a zařadili 36,4 % kódu. Zajímavá je v tomto případě silná aktivita Googlu, který je se svými 10,5 % hned na druhém místě.
Anglická Wikipedia má tři miliony článků
Svobodná encyklopedie Wikipedia, kterou vytvářejí sami její uživatelé, se za posledních několik let stala doslova fenoménem a informačním zdrojem, který denně využívají stovky milionů lidí. Jak roste pokrytí jednotlivých témat, přirozeně se snižuje i tempo, s jakým přibývají nové články. Přesto nyní anglická verze Wikipedie dosáhla dalšího milníku – tří milionů článků. Onen jubilejní článek, který má pořadové číslo tři miliony, se věnuje norské herečce Beate Eriksen.
Druhou nejobsáhlejší jazykovou mutací Wikipedie je německá verze, která obsahuje něco přes 940 tisíc článků. Třetí je francouzská s 840 tisíci články. Česká verze, která je známa relativně striktní politikou přijímání nových příspěvků, má 135 tisíc článků a je na dvacáté pozici. Celkově se napříč jazykovými mutacemi nachází na Wikipedii přes třináct milionů článků.
Dell: Netbooky s Linuxem jsou vraceny stejně jako s Windows
V jednom z rozhovorů představitel společnosti MSI prohlásil, že netbooky s Linuxem zákazníci vracejí několikrát častěji než s Windows. Nikdo jiný tento trend nepotvrdil, stal se však častým argumentem v boji na poli malých notebooků. Často toto tvrzení využívají představitelé Microsoftu a to dokonce tak, že jej vydávají jako fakt ve své výroční zprávě.
Před časem se proti takovému počínání postavila společnost Canonical, tvůrce populární distribuce Ubuntu, a nyní se veřejně ohradila i společnost Dell, která podle jejích slov netbooky s Linuxem úspěšně prodává. Todd Finch, senior product marketing manager Dellu, prohlásil, že prodeje linuxových netbooků se blíží jedné třetině všech prodaných kusů. Také podle jeho slov nezaznamenali žádný zásadnější rozdíl mezi mírou vrácených netbooků s Linuxem a Windows. Podle Finche je největší překážkou Linuxu především fakt, že si Microsoft dokáže pokrýt celý obchodní kanál od poskytování peněz a marketingových prostředků obchodníkům po získání souhlasu s výhradním prodejem Windows a umísťováním do prodejen.
V tom, že má Microsoft nad Linuxem obrovskou marketingovou převahu, se shoduje s Joem Brockmeierem z Novellu, který tvrdí, že kdyby se daly marketingové prostředky, které má on k dispozici, k prostředkům Red Hatu a Ubuntu, stále by se jednalo o částku, která pro Microsoft znamená jen chybu v zaokrouhlení. Podle něj je sice pěkná myšlenka mít Linux na většině netbooků, ale momentálně nemá nikdo peníze na to, aby dokázal Linux prosadit. Zajímavé bude sledovat vývoj kolem nového operačního systému Google Chrome, protože jestli někdo má prostředky na prosazení svého produktu, je to právě Google.
Dell a Linux, zdroj nytimes.com
SCO je opět ve hře
Je to až k neuvěření, jak velkou schopnost přežít již společnost SCO dokázala předvést. Zatímco v dnešní ekonomicky turbulentní době padá jedna firma za druhou, SCO stále žije, i když utržila jednu soudní porážku za druhou, ocitla se de facto v bankrotu a její akcie byly staženy z trhu. Společnost zachránil fond rizikového kapitálu, který zaplatil dluhy a nadále financuje chod společnosti ve víře, že se mu peníze z případných výher v soudních sporech vrátí.
A SCO se nyní opět dostalo do hry v soudní při s Novellem o tom, kdo vlastní práva na UNIX a UnixWare, z nichž byla část kódu uvolněna Novellem do Linuxu. V případě výhry by mohlo SCO žalovat prakticky všechny uživatele Linuxu. Novell před dvěma lety tento spor drtivě vyhrál a rozsudek pro SCO znamenal téměř konec existence. Nyní však odvolací soud v Utahu zrušil několik bodů z předchozího rozsudku a nařídil nový proces. Celý spor se tak opět vrací na začátek.
Novinky ze světa softwaru
Pidgin 2.6 přináší podporu audia a videa
Seznam kontaktů, zdroj pidgin.im
Pravděpodobně nejpopulárnější komunikátor mezi uživateli Linuxu, ale dostupný i pro jiné platformy – Pidgin – se dostal do verze 2.6, kterou s sebou přináší celou řadu změn.
Výrazně se zapracovalo na knihovně libpurple, která řeší samotnou podporu jednotlivých protokolů a komunikaci v rámci jednotlivých sítí a není využívána pouze Pidginem, ale celou řadou dalších komunikátorů. Nejzásadnější novinkou je podpora audia a videa pro Jabber. Jako první tuto podporu přinesl Google v podobě knihovny libjingle, její specifikace byla potom s úpravami přijata jako rozšiřující protokol Jingle do protokolu Jabber/XMPP. Za implementaci Jingle v libpurple můžeme vděčit projektu Google Summer Of Code. Ačkoliv se specifikace Jingle a libjingle liší, Pidgin nemá žádné problémy s voláním klientům Google Talk.
Další významná změna se taktéž týká Jabberu. Pidgin umí konečně prohledávat služby serveru. Dosud tuto vlastnost Jabberu úplně ignoroval a uživatelé tak museli prohledávat a nastavovat služby v jiných klientech. Změny proběhly také v podpoře dalších sítí jako AIM, ICQ, MSN, Yahoo!, Gadu-Gadu, ale jednoznačně nejvíce změn patří protokolu Jabber/XMPP a lze říci, že od verze 2.6 se Pidgin konečně stává kvalitním klientem pro Jabber.
K dispozici jsou balíčky pro Ubuntu, Fedoru, RHEL / Cent OS a také instalátory pro Mac OS X a Windows. Program lze také zkompilovat ze zdrojových kódů. Uživatelé verze pro Windows, těšící se na podporu audia a videa, si musí ještě chvíli počkat, protože pro Windows ještě není implementována.
Quake Live už i pro Linux a Mac OS X
Společnost id Software je známa především díky dvěma veleúspěšným řadám akčních počítačových her – Quake a Doom. Jedná se také o společnost, která vždy své tituly vydávala také pro operační systémy Linux a Mac OS X. Id Software také přispívá otevřenému softwaru tak, že enginy svých starších her uvolňuje pod svobodnou licencí. Na jejich enginech tak začínala celá řada známých akčních open source her jako například Nexuiz.
Quake Live je revoluční počin, který přenáší úspěšnou hru Quake III Arena do webového prohlížeče. Hru lze stáhnout ve formě pluginu, který má několik set MB. Podporovány jsou prohlížeče Firefox 2+, Internet Explorer 7+ a Safari 3+. Hra je kompletně zdarma.
Quake Live, zdroj gamespy.com
Novinky ze světa distribucí
SAM Linux 2009
Na vlně popularity distribuce PCLinuxOS se před časem svezla také sesterská distribuce SAM Linux, která je založena na stejném základu, využívá stejné repozitáře, jen si jako grafické prostředí zvolila odlehčené Xfce. První verzí, která se dostala do povědomí uživatelů, byla verze 2007, která přinesla velmi atraktivní a přitom nenáročné a rychlé prostředí. Stejně jako PCLinuxOS se snaží být maximálně uživatelsky přívětivá, proto již v základní instalaci obsahuje software jako Flashplayer, multimediální kodeky atd.
Nová verze je jako poslední založená na PCLinuxOS, konkrétně verzi 2009.1. Vývojáři SAM Linuxu patří mezi ty, kteří opustili vývoj PCLinuxOS a vrhli se na vývoj nové distribuce Unity Linux, která bude sloužit jako základ i ostatním distribucím doposud založeným na PCLinuxOS.
Verze 2009 přináší již poněkud starší verzi jádra – 2.6.26.8. Xfce je v nejnovější verzi 4.6.1. Autoři mají očividně v oblibě Operu, protože již v minulých verzích ji zvolili jako výchozí prohlížeč a nyní nahradila Thunderbird i na pozici poštovního klienta.
SAM Linux se vejde na jedno CD a ISO obrazy můžete stahovat ze stránek projektu.
SAM Linux na notebooku, zdroj sam.hipsurfer.com
