Tento článek vychází z třetí alfa verze Ubuntu 11.10 Oneiric Ocelot a ačkoli je již v platnosti tzv. Feature Freeze a nemělo by tedy docházet k výrazným změnám ve vlastnostech nové verze Ubuntu, stále je možné, že vzhled a některé další součásti prostředí budou ještě několikrát mírně změněny.
Unity a Unity
Zatímco u Ubuntu 11.04 Natty Narwhal se ti, kteří nemají rádi koncept prostředí Unity, ještě mohli utěšovat možností přepnout do klasického rozhraní s GNOME Panelem, u tohoto vydání jim již mnoho možností nezbývá, protože v základní instalaci naleznou pouze Unity, a to dokonce dvakrát. Jednou v jeho standardní variantě a jednou jako Unity 2D, které se obejde bez potřeby 3D akcelerace a slouží tak jako fallback pro počítače s nedostatečným výkonem nebo grafickými kartami, které pro plné využití vyžadují nesvobodné ovladače.
Koncept zůstává
Pokud jste se těšili, že v dalších vydáních dojde k nějaké další revoluční změně a Unity bude najednou zcela jiné, bohužel vás musím zklamat – celkový koncept Unity s „vyskakovacím“ postranním panelem a horním panelem s indikátory a integrovanou nabídkou oken stále zůstává a nevypadá to, že by se v brzké budoucnosti měl změnit. Změny, které na Unity probíhají, jsou spíše drobnějšího rázu, opravují chyby a mírně mění ovládání, ale koncept jako celek zůstává.
Unity Dash
Jedinou částí Unity, která prošla opravdu výraznou změnou je Unity Dash, tedy ta část Unity, která supluje hlavní nabídku. Kromě výrazného faceliftu se také jedná o částečné vyléčení jeho schizofrenie – nyní se Dash spouští pouze z jednoho místa, jednou ikonou na Launcheru, nikoli čtyřmi různými způsoby jako dříve, a pro přepínání mezi jeho módy (procházení aplikací, procházení souborů a složek a rychlé spouštění) slouží tlačítka integrovaná přímo do samotného Dashe.
Unity Dash v novém kabátě
Spouštění Dashe pomocí ikony Ubuntu na postranním panelu (Launcheru) je v době psaní tohoto článku horkou novinkou a je možné, že toto bude ještě změněno. Původně se dal Dash spustit pomocí ikony Ubuntu umístěné v levém horním rohu obrazovky (a tedy v horním panelu), jehož funkci ale málokdo z uživatelů dokázal bez nápovědy pochopit a získal si kvůli tomu dokonce nelichotivou přezdívku Big Funny Button. Jedná se tedy o zjevnou snahu se s tímto problémem vypořádat. Tato snaha ale zatím působí poněkud zvláštně a nezvykle.
Unity 2D
Jak již bylo řečeno výše, s Ubuntu 11.10 přijde do základní instalace 2D verze Unity. Na této verzi se pracovalo již v průběhu vývoje Ubuntu 11.04, ale nakonec nebyla přítomna v základní instalaci, ale pouze jako volitelný doplněk dostupný v oficiálních zdrojích softwaru.
Unity 2D – od originálu k nerozeznání
Unity 2D si neklade za cíl být samostatným prostředím s vlastním vývojem – jedná se jen o klon Unity vytvořený bez použití Compizu, který vyžaduje fungující podporu 3D akcelerace. Samotné Unity 2D je vytvořeno s pomocí grafické knihovny Qt a jazyka QML a jako správce oken používá Metacity z projektu GNOME. Ačkoli mu ze začátku chyběly mnohé funkce z jeho 3D bratříčka, v současné době se mu již téměř vyrovná a až na drobné detaily nejde poznat rozdíl. Mezi Unity a Unity 2D by měl být v budoucnu rozdíl pouze na úrovni efektů – tedy pravé průhlednosti prvků, stínů pod okny a tak podobně.
Výběr aplikací
Jako každý půl rok se vedly opravdu rozsáhlé diskuse o výběru výchozích aplikací pro Ubuntu. Ubuntu na rozdíl od některých jiných populárních distribucí nenabízí při instalaci systému možnost volby instalovaného softwaru a kvůli tomu je kladen na správný výběr výchozích aplikací opravdu velký důraz.
Situaci s výběrem vhodného softwaru ještě ztěžuje požadavek na velikost instalačního obrazu, který se musí vejít na jedno CD. O možnosti prolomení této hranice se vedly také rozsáhlé diskuse – padly například návrhy na rozšíření na 750 MB velké obrazy (které by bylo možné s pomocí technologie Overburning vypálit i na standardní CD), ale také na přechod k DVD médiím – které však vedly do ztracena a na změnu v této oblasti si tedy ještě počkáme.
Největší změnou ve výchozím softwaru se v tomto vydání stane nahrazení poštovního klienta Evolution programem Mozilla Thunderbird. Vyřazení bez náhrady se dočká video editor PiTiVi a také velice kontroverzní nástroj pro odstraňování nepotřebných balíků Computer Janitor. Rozloučit se také musíme se Správcem balíků Synaptic, který Ubuntu provázel již od prvního vydání a letos byl nahrazen Centrem softwaru pro Ubuntu. Do základní instalace naopak přibude nástroj Déjà Dup, který by měl všem uživatelům nabídnout jednoduchou možnost zálohování.
Ostatní
Centrum softwaru
Centrum softwaru pro Ubuntu již provází Ubuntu dva roky a s každým vydáním nabývá na síle. Výjimkou není ani toto vydání, kdy se navíc stává jediným grafickým správcem softwaru a mělo by tak nahradit i Synaptic. Z novinek je pro uživatele zajímavé zobrazení nejlépe hodnocených aplikací, možnost upravit (případně i smazat) své recenze u jednotlivých aplikací a také vylepšené vyhledávání, které (v případě neúspěšného hledání) umí napovědět jiné možné varianty.
Možná budoucí podoba Centra softwaru
Vývojáři také připravují přepsání Centra pro novou verzi grafické knihovny GTK 3. Raná verze s kompletně novým vzhledem je již dostupná, ale stále není jako výchozí (a zjevně není zatím dokončena) a není zatím jisté, jestli se v novém Ubuntu nakonec objeví.
LightDM
Jednou ze změn, která byla ohlášena již celkem dlouho, je nahrazení dříve používaného správce přihlašování GDM za relativně mladý LightDM. Z pohledu běžného uživatele se změna bude týkat především vzhledu přihlašovacího okna, jelikož LightDM nabízí v tomto ohledu mnohem více možností. Oproti GDM také nepotřebuje načítat žádné knihovny z prostředí GNOME, což ocenili především vývojáři Xubuntu, ve kterém bude LightDM také nasazeno jako výchozí.
Graficky propracované přihlašovací okno LightDM
Přepínání oken
Jednou ze změn, která je opravdu jen na oko, je zbrusu nové grafické znázornění přepínání oken pomocí klávesové zkratky [Alt+Tab], které vypadá opravdu povedeně, a dokonce umožňuje zobrazení pracovní plochy (tj. minimalizaci všech oken).
Přepínání oken evidentně sází na efektnost
Ubuntu pro pokročilé
Jednou z věcí, které byly Unity opravdu hlasitě vytýkány, byla nemožnost nastavení (která byla navíc záměrná). V průběhu vývoje Ubuntu 11.10 se zformoval nový tým Ubuntu Power Users, který by měl pokročilejším uživatelům, kteří si rádi přizpůsobují prostředí sami sobě, přinést dokumentaci a nástroje, které toto umožní. Podporu těmto snahám vyjádřili i někteří vývojáři a další vlivní lidé z komunity Ubuntu, takže můžeme čekat, že se situace bude do budoucna jen zlepšovat. Již nyní jsou v přípravě některé nástroje umožňující úpravy Unity pohodlněji než přes příkazovou řádku a pracuje se na dalších.
Rozjetý vlak
Kdo čeká od Ubuntu 11.10 Oneiric Ocelot nějakou revoluci nebo třeba odklon od Unity, bude v říjnu jistě zklamán. Komu však Unity vyhovuje, může se těšit na různá drobná vylepšení zpříjemňující práci, která naznačují další evoluci tohoto prostředí. Každopádně se máme jistě na co těšit.
