Předchozí stabilní verze Debianu vyšla již před téměř třemi roky, což znamená nejdelší vývojový cyklus v historii Debianu. Za tu dobu se jistě mnohé změnilo. Například vzniklo několik distribucí na Debianu založených. Může jim Debian konkurovat? Nabízí něco víc než jeho soupeři? Pojďme se podívat, co je v Debian GNU/Linuxu 3.1 nového.
Instalace
Začněme obligátně instalací, protože to je první věc, se kterou se nový uživatel distribuce potká.
Instalační program byl od minula přepsán úplně od základu s cílem, aby byl co nejjednodušší a poskytoval rámec pro další rozšíření pomocí zásuvných modulů. Někoho možná překvapí, že instalace probíhá v textovém režimu, ale jak uvidíme dále, není to na úkor funkčnosti nebo uživatelské přívětivosti. Minimální požadavky pro instalaci na platformě i386 jsou procesor třídy 486, 24-32 MB RAM a pevný disk o velikosti 200 MB. Na této konfiguraci by však byla instalace zkouškou trpělivosti a následné používání projevem masochismu.
Instalovat můžete z DVD/CD, z pevného disku, ze sítě nebo z paměťových USB médií (někteří si dokonce nosí instalaci Debianu v digitálním fotoaparátu, aby mohli pohotově asimilovat další počítače). Binární balíčky Sarge zaberou zhruba 9,1 GB, což znamená dvě DVD nebo čtrnáct CD. Pro instalaci samozřejmě nepotřebujete všechny balíčky a během instalace můžete přecházet mezi jednotlivými zdroji (například zavedete z pevného disku, základní systém nainstalujete z mini CD a zbytek balíčků stáhnete třeba ze sítě).
Po zavedení instalačního systému se objeví úvodní obrazovka, kde si můžeme zvolit instalaci v některém z více než třiceti jazyků, mezi kterými samozřejmě nechybí ani čeština a slovenština. Prostředí je velmi jednoduché a k jeho ovládání postačují šipky nahoru a dolů a klávesa [Enter].
Celý proces instalace by se dal zjednodušeně popsat kroky: výběr jazyka a klávesnice, nastavení sítě, rozdělení disku, instalace základního systému, instalace zavaděče, restart do nového systému, nastavení hodin a časového pásma, založení uživatele, nastavení zdrojů balíčků, výběr a instalace balíčků, nastavení pošty a hotovo. Mezi tím vším se několikrát spustí automatické rozpoznávání hardwaru, které hledá vhodná zařízení pro danou situaci.
Podporovaný hardware je dán instalačními jádry 2.4.27 (výchozí) a 2.6.8. Nefunguje-li hardware s jedním jádrem, můžete vyzkoušet to druhé. (Jedna nejmenovaná USB klávesnice například funguje pouze s jádrem 2.6.8.)
Když mluvíme o instalaci, musíme se zmínit o nástroji pro dělení disku. Dříve používaný cfdisk, na němž bylo vidět, že vzhledově nezapadal do zbytku instalace, byl nahrazen vlastním řešením Debianu, které v sobě úhledně integruje jak samotné dělení disků, tak formátování a připojování oddílů. Nyní musím uživatele varovat, protože partman, jak se tato komponenta instalátoru jmenuje, nemusí být na první pohled zcela intuitivní a možná bude třeba malý trénink. Po pár minutách vám však přijde ovládání naprosto přirozené a za chvíli se přistihnete, že se vám dokonce líbí. Bázlivý uživatel začátečník může s výhodou využít automatické dělení disku, které odvede špinavou práci za něj. Pokročilý uživatel zase ocení podporu všech běžných souborových systémů (ext2, ext3, ReiserFS, JFS, XFS, vfat, NTFS (pouze pro čtení)) a možnost vytváření softwarových RAID polí a LVM svazků. Z dalších vlastností můžeme zmínit třeba podporu pro kopírování dat mezi oblastmi a možnost detailního nastavení parametrů přípojných bodů.
Dále se na chvíli zastavme u výběru a instalace balíčků. Mnoho uživatelů je strašeno zkazkami o neintuitivním a složitém výběru balíčků programem dselect. Pro tyto uživatele mám dobrou zprávu - pryč je obávaný dselect, místo něj se již nadále budeme setkávat s mnohem modernějším, barevnějším a mocnějším aptitude (zkuste si třeba zapnout prohlížeč kategorií). Koneckonců, nechcete-li vybírat balíček po balíčku, nikdo vám to nenutí. Stačí zvolit některou z předpřipravených úloh (desktopové prostředí, webový server, tiskový server, SQL databáze a několik dalších). Bohužel není výběr úloh příliš vyvážený, protože pro běžného uživatele přichází v úvahu pouze volba "desktopové prostředí", která obsahuje jak prostředí KDE, tak prostředí GNOME. Ostatní úlohy jsou zaměřeny spíše pro správce serverů, ti si však raději vyberou konkrétní balíčky, aby měli nad systémem co největší kontrolu.
Balíčky mohou při instalaci klást různé otázky. Tyto otázky slouží k doladění konfigurace balíčku přímo při instalaci, což je jistě příjemné, ale na druhou stranu to znamená, že musíte u instalace sedět a číhat, zda se "někdo" na něco nezeptá. Pochvalou budiž fakt, že oproti Woodymu ubylo "nedůležitých" nebo méně významných otázek a že se některé přesunuly hned na začátek instalace, což uživatelé jistě ocení. O další zpříjemnění se jistě postará i lokalizace dobré poloviny otázek do českého jazyka (slovenština v tomto bohužel pokulhává).
Pokud byste na Sarge chtěli přejít ze starší verze Debianu, není pro vás určen instalační program, ale standardní nástroje pro správu balíčků. Stačí nasměrovat /etc/apt/sources.list na distribuci sarge, respektive stable a postupovat podle poznámek k vydání (release notes).
První přihlášení
Zde se jako recenzent dostávám do drobného problému, co vlastně popisovat. Debian totiž uživateli nevnucuje určité výchozí prostředí, vše závisí na tom, jaké balíčky si uživatel nainstaluje.
Místo popisu konkrétního správce oken se tedy podívejme na dostupný software jako celek a začněme od grafického prostředí, které koncové uživatele zajímá nejvíce (soudě podle hromad přeplácaných nicneříkajících screenshotů válejících se všude po internetu). Je pravdivé zažité tvrzení, že je Debian vhodný pouze na servery? Posuďte sami. Uživatel si může vybrat z mnoha okenních prostředí, počínaje populárními GNOME 2.8.2, KDE 3.3.2, XFce 4.0 nebo GNUstep, přes lehčí Sawfish, IceWM, FVWM, Fluxbox, WindowMaker až po netradiční Ion3, ratpoison a nejméně desítku dalších.
Stejně jako v předchozích verzích Debian nijak výrazněji nezasahuje do výchozího vzhledu prostředí a kromě občasné změny pozadí používá takový vzhled, jakým jej obdařili tvůrci daného prostředí.
K čemu by ale bylo pěkné prostředí bez pořádných aplikací? Přítomny jsou samozřejmě kancelářské balíky OpenOffice.org 1.1.3, KOffice 1.3.5 a GnomeOffice (tj. Gnumeric 1.4.3, AbiWord 2.2). Grafičtěji zaměření uživatelé jistě využijí Gimp 2.2, Sodipodi 0.34, Inkscape 0.41 nebo nástroj pro kreslení diagramů Dia. Samozřejmě pokud si chcete obrázky pouze prohlížet, máte k dispozici přehršel prohlížečů, namátkou gqview 2.0, gthumb 2.6.3, pornview 0.2, (x)zgv a kview 3.3.2.
Od statického obrazu je jen krůček k videu a ani zde nás Debian nenechá na holičkách. Video z dovolené jednoduše sestříháte a otitulkujete v aplikaci kino verze 0.75, pro DVD připravíte v nástroji dvdauthor a na závěr vypálíte pomocí posledních dvd+rw-tools 5.21.4.10.8. Následné prohlížení obstará přehrávač xine, nebo některá z jeho nadstaveb totem či kaffeine. Kvůli problémům s licencemi tradičně chybí populární MPlayer.
Svět bez internetu si dnes již většina z nás neumí představit, a proto v Debianu naleznete vše potřebné pro prohlížení webu (produkty z rodinky Mozilla v nejnovějších verzích, Galeon, kazehakase, (e)links nebo emacs), zpracovávání pošty (Evolution, Mozilla Thunderbird, mutt, emacs), vykecávání se (gaim, psi, kopete, tkabber, emacs), stahování souborů (bittorent, gnutella, lftp, emacs) nebo pro internetovou telefonii (GnomeMeeting, kphone, emacs by se dal určitě přemluvit). Snad nemusím zdůrazňovat, že se jedná pouze o namátkový výběr a s největší pravděpodobností je v Debianu obsažena i ta vaše oblíbená aplikace.
Ve hrách se moc nevyznám, ale určitě doporučuji adventurku Flight of The Amazon Queen, kterou jistě mnozí pamatují z dob Amigy a která byla svými autory uvolněna ke svobodnému použití. Do stejné kategorie her spadá i kultovní Beneath a Steel Sky, nyní přímo součástí distribuce. Příznivce tahových strategií s fantasy prvky nelze než nasměrovat k Battle for Wesnoth. Z různých simulátorů zmiňme třeba Fligt Gear a Simutrans.
Mimochodem, víte, co zdrželo vydání Sarge? V jedné vlně to byla zmíněná hra Battle for Wesnoth a poté to byl netris, kvůli kterému byl dokonce zřízen speciální server v doméně debian.net.
Lokalizace
Jak je na tom nový Debian po stránce lokalizace? Z pohledu jednotlivých aplikací je Debian počeštěn naprosto stejně jako ostatní distribuce, protože všichni distributoři získávají překlady ze stejných zdrojů, tj. přímo s danými programy. Co se však může mezi distribucemi lišit, je míra počeštění vlastních nástrojů a také složitost úvodního zapnutí lokalizace.
V tomto ohledu je Sarge ohromným skokem kupředu. Ve Woodym byl totiž počeštěn pouze instalační program (neúplně) a nástroj pro správu balíčků dselect. Sarge již má přeloženy všechny důležité aplikace vzniklé v rámci projektu Debian (apt, aptitude, menu, synaptic, ...) a také již více než polovinu otázek, které kladou balíčky při své (od)instalaci.
Samotné zapnutí české lokalizace se děje zcela automaticky během instalace, kde stačí zvolit český jazyk. Bohužel, některým aplikacím je však stále potřeba pomoci vhodnou úpravou konfiguračního souboru. Návod na zprovoznění nejběžnějších aplikací naleznete v uživatelské části na stránkách www.debian.cz.
Druhý pohled
Poté, co jsme namlsali desktopové uživatele, se pojďme podívat do vývojářské a serverové oblasti. Debian 3.1 obsahuje očekávaný serverový software jako PostgreSQL 7.4.7 a MySQL 4.1.11, Apache 1.3.33 a 2.0.54, Postfix 2.1.5, Sendmail 8.13.4, Exim 4.50, Dovecot 0.99.14, Samba 3.0.14, BIND 9.2.4, OpenLDAP 2.2.23, vsftpd 2.0.3, ClamAV 0.84 a spousta dalších. Samozřejmě nemůže chybět ani kryptografický software zahrnutý přímo do hlavní části distribuce (viz poznámka o archivu non-US dále).
Jelikož Debian neoplývá svým vlastním centralizovaným nástrojem pro správu, nastavují se serverové aplikace běžným způsobem, tj. ruční úpravou konfiguračních souborů, popřípadě jejich vlastním konfiguračním programem. Vždy zde samozřejmě existuje možnost použít nějaký nástroj třetích stran, například webmin, pak ale riskujete, že si s daným konfiguračním souborem neporozumí na 100%. Konfigurační soubory jsou v Debianu tradičně bohatě okomentovány a nyní ještě více zmodularizovány, takže je jejich správa o něco snazší (doporučuji nahlédnout třeba do nastavení Apache2).
Co nabízí Debian 3.1 vývojářům? Celá distribuce je samozřejmě vystavena na standardních C knihovnách (libc) verze 6, nicméně kvůli starším programům můžete doinstalovat i libc verze 5. Z nejpoužívanějších překladačů a interpretrů jmenujme GNU Compiler Collection (GCC) 3.3.5 (ale i 2.95.4 a 3.4.3), Perl 5.8.4 nebo Python 2.4.1. Programátoři v netradičních jazycích (Scheme, Lisp, Ruby, Forth, Pascal, Fortran, Haskell, Tcl a dalších) si také přijdou na své. Stále populárnější jsou celá vývojová prostředí jako KDevelop 3.2.0 nebo Anjuta 1.2.2.
Specifickou oblastí je v Debianu Java. Kvůli problémové licenci Javy nebyla podpora tohoto jazyka v Debianu nikdy na takové úrovni jako podpora ostatních programovacích jazyků. Ve Woodym sice byly rané verze JVM kaffe a gcj/gij, které se však hodily spíše pro demonstraci funkčnosti, než pro rozumné používání. Tři roky je dlouhá doba, takže oba nástroje dozrály do verzí 1.1.5 a 3.3/3.4, které jsou již o notný kus dále. Dalším důležitým krokem byl vznik skupiny vývojářů, kteří mají k Javě kladný vztah a snaží se ji co nejvíce podporovat. Díky jejich snaze bylo vytvořeno mnoho nových balíčků s javovými programy a hlavně začal jejich postupný přesun ze sekce contrib (svobodné, ale závislé na nesvobodném softwaru) do sekce main (zcela svobodné). Tato iniciativa bohužel vznikla poměrně pozdě, tudíž si na její větší výsledky budeme muset počkat až do Etche (kódový název další verze Debianu - pozn. redakce).
Pod pokličkou
Srdcem každé linuxové distribuce je linuxové jádro. Debian 3.1 běží ve standardní instalaci na jádře 2.4.27, určeném řekněme pro serverové instalace, nebo novějším jádře 2.6.8, vhodném zejména pro desktopy. Pro pokročilejší uživatele není problém si přeložit vlastní (novější) jádro ze zdrojových kódů, a to přímo do úhledného balíčku, který pak stačí nainstalovat jako jakýkoliv jiný. Jelikož jsou ale jádra v Debianu přeložena s veškerou podporou hardwaru ve formě modulů (připojitelných do jádra za běhu podle potřeby) a opravy bezpečnostních chyb jsou poměrně rychle vydávány ve formě nové verze balíčku s jádrem, nemají v běžné praxi začínající ani pokročilejší uživatelé Debian GNU/Linuxu vůbec potřebu překládat si jádro vlastní.
Jinak co se týče úprav jádra Debianu oproti původním zdrojovým kódům (vanilla) obecně, je jádro Debianu záplatováno velmi konzervativně, což znamená, že jsou zahrnuty právě záplaty opravující různé chyby a navíc už jen záplaty zajišťující větší stabilitu jádra a celého systému (konkrétně jádro obsahuje sadu záplat -as Andres Salomona, vývojáře Debianu). To také znamená, že Debian nepoužívá žádné bezpečnostní modifikace jádra typu SELinux, nicméně Manoj Srivastava, sekretář Debianu, plánuje tuto podporu zabudovat do příští stabilní verze a již na tom intenzivně pracuje.
Debian zatím stále používá adresář /dev se statickými zařízeními, ale není problém doinstalovat balík udev a nechat si tak zařízení vytvářet dynamicky podle toho, jaký hardware jádro aktuálně rozpozná. Mnoho uživatelů jej dokonce používá, aniž by o tom věděli, protože udev se poměrně nečekaně nainstaluje tranzitivně při instalaci desktopového prostředí GNOME 2.8.
Střípky
Archiv balíčků non-US, jenž obsahoval software, který musel být umístěn na serverech mimo území USA, již není potřeba, protože Spojené státy americké uvolnily svá pravidla ohledně exportu kontroverzních (např. kryptografických) materiálů. Veškeré balíčky z tohoto archivu byly integrovány do hlavní distribuce (ať už přímo, nebo prostřednictvím ekvivalentního programu), a proto bude v dohledné době zrušen.
Opačným krokem je vytvoření nového (neoficiálního) archivu debian-volatile, který bude obsahovat aktuální verze balíků, jejichž obsah zastarává tak rychle, že by se jinak staly nepotřebnými. Příkladem budiž databáze virových vzorů nebo pravidla pro filtrování spamu. Pro administrátory serverů to je jistě pohodlnější a bezpečnější než používání balíků z testovací nebo nestabilní verze, protože nehrozí riziko zavlečení nechtěných balíků kvůli nesplněným závislostem.
Shrnutí
9,1 GB balíčků obsahuje impresivní sbírku svobodného softwaru, která je poskládána do koherentního celku, ze kterého si každý sestaví systém dle svých potřeb.
Tato verze Debianu není revoluční, ale evoluční. Za tři roky se sice mnohé změnilo, ale Debian se vždy snažil poskytovat bezbolestný přechod na další verze a pokud možno zachovávat zpětnou kompatibilitu, takže i větší změna může vypadat jako drobná aktualizace. O Debianu se dá říct, že už dlouhá léta "prostě funguje".