Debian patří k nejstarším a, jak už bylo řečeno, také k nejvíce konzervativním distribucím Linuxu. Intervaly mezi jednotlivými verzemi jsou podstatně delší než u většiny ostatních distribucí. Uvolnění nové verze probíhá vždy až po důkladném odladění a otestování. I proto nachází uplatnění zejména jako serverové řešení, ale své zastoupení má i jako systém pro domácí nebo pracovní stanice.
Proč Debian?
Distribuce Debianu patří k mým oblíbeným a používám ji už dlouhá léta. Původně jsem začínal na RedHatu v dobách, kdy ještě byl volně k dispozici, po přechodu této distribuce do komerční sféry jsem přešel na Debian, který mi vyhovuje díky své spolehlivosti a stabilitě, dostupnosti diskusních fór a kvalitní dokumentace, bezproblémové funkčnosti aplikací, které používám denně doma i ve firmě pro přístup k zařízením a serverům běžícím pod Windows.
Základní vlastnosti Debianu
- Aktuální stable verze 9.4 má jádro verze 4.9,
- podporuje více architektur procesorů (arm64, armel, armhf, i386, mips, mipsel, ppc64el, s390x, x86_64),
- je k dispozici pro 32bitovou i 64bitovou platformu,
- systémové nároky jsou nižší, lze využívat i starší hardware,
- určeno pro server, desktop i live spouštění z média,
- používají jej spíše zkušenější uživatelé a profesionálové, což se odráží i v kvalitě diskusních fór,
- desktopové prostředí: AfterStep, Awesome, Blackbox, Cinnamon, Fluxbox, flwm, FVWM, GNOME, i3, IceWM, ion, JWM, KDE, LXDE, MATE, Openbox, pekwm, Ratpoison, LXQt, WMaker, XBMC, Xfce,
- instalace a naladění systému může být pro někoho složitější,
- v základní instalaci chybí firmware pro non-free hardware (např. některé typy síťových a grafických karet apod., které lze ve většině případů doinstalovat později),
- správa software pomocí apt, aptitude, Synaptic (grafické), dpkkg,
- základní instalace obsahuje software staršího data,
- dobrá diskusní fóra, v nichž lze dohledat spoustu návodů, triků a řešení problémů.
Stručná historie distribuce Debian
Historie distribuce s názvem Debian se datuje od devadesátých let minulého století, kdy Ian Murdock začal s vývojem vlastní distribuce a pojmenoval ji po své přítelkyni Debry tedy Deb a svým křestním jménem Ian - Debian. Začátky byly složité, a proto se o prvních verzích dá hovořit pouze jako o testovacích. První stabilní verze byla vydána v roce 1996 a byl v ní implementován balíčkovací systém „dpkg“, používaný dodnes. Po odchodu Iana Murdocka se dalšího vývoje Debianu ujal Bruce Perence. Už pod jeho taktovkou se od verze 2.1 objevuje nový balíčkovací systém „apt“. V roce 2004 se jako odnož Debianu začala vyvíjet dnes velmi populární distribuce Ubuntu. Od roku 2005, kdy byla vydána verze 3.1, následovalo uvolňování nových hlavních verzí Debianu pravidelně v dvouletých intervalech až po aktuální verzi 9 ze dne 17. 6. 2017. Ukončení podpory starší verze je vždy po třech letech vydání verze nové.
Aktuálně má Debian tři vývojové verze:
- Debian stable – v současnosti verze 9.4 „Stretch“, která byla uvolněna ke dni 10. 3. 2018, jde o stabilní otestované prostředí, ve kterém ovšem mohou vadit starší verze programů,
- Debian testing – v současnosti verze „Buster“, testovací verze obsahuje novější, ne důkladně otestované balíčky a můžeme se zde setkat s novějšími aplikacemi, ale zároveň může obsahovat chyby a vyvolávat nečekané chování
- Debian unstable – v současnosti má označení „Sid“, verze unstable je doporučována pouze pro testovací a zkušební účely
Co lze očekávat od Debianu verze 9.4
Jak už bylo zmíněno, Debian je velmi konzervativní distribuce, a proto od předchozího vydání nenajdete ve verzi 9.4 žádné převratné novinky. Nová verze řeší především opravu bezpečnostních problémů a jiných chyb systému. Debian 9.4 přichází s celkem 89 opravami chyb a výkonnosti v různých balíčcích, existují nové upstreamy verze jádra, PostgreSQL, Flatpack atd. Na straně zabezpečení je zde 71 aktualizací pro aplikace jako Tor, Wireshark, Thunderbird, Firefox, LibreOffice, Drupal… Úplný výčet oprav lze nalézt na stránkách Debianu.
Debian verze 9.4 běží na jádře verze 4.9.0.6, je k dispozici pro 64 i 32bitovou architekturu. Ke každodennímu použití nabízí distribuce stabilní verze aplikací LibreOffice (verze 5) Pidgin IM, Firefox (52.2) webový prohlížeč, a XChat IRC klient. Z dalších aplikací jsou to ještě BitTorrent client, Thunderbird email klient (45.8), GIMP image editor (2.8.18), Inkscape editor (0.92.1) a také Shotwell pro prohlížení a správu obrázků.
Instalace Debianu
Pokud vás předchozí řádky zlákaly, abyste Debian vyzkoušeli, můžete obraz s tímto operačním systémem stáhnout z různých míst. Doporučujeme využít přímo stránky Debianu, kde jsou odkazy i na verze „non-free firmware“, které obsahují neoficiální firmware pro některé komponenty hardware (například pro některé typy síťových karet apod.). Tento firmware je samozřejmě možné doinstalovat i později v případě problémů či nefunkčnosti některého druhu hardware, nebo rovnou stáhnout verzi s non-free firmware.
Pokud zatím nemáte s Debianem zkušenosti, doporučujeme před vlastní instalací spuštění a otestování živé distribuce ze zaváděcího média. Po zavedení instalačního média v takovém případě vyberte volbu Debian Live with Localisation Support. Dále vyberte lokalizaci Czech (cs), potvrďte stiskem tlačítka Enter a počkejte, až systém nastartuje.
Pokud jste rozhodnuti systém rovnou instalovat, můžete vybrat volbu Graphical Debian Installer, po níž vás instalací provede grafický program, díky němuž v několika krocích nastavíte vše zatím podstatné:
- Jako první krok vyberte nastavení češtiny pro instalační program.
- V dalším kroku nastavte lokalizaci nového systému do češtiny.
- Dále nastavte rozložení klávesnice.
- Instalátor si načte potřebné soubory z instalačního média a zeptá se na druh připojení k síti, například enp0s25, což odpovídá drátovému ethernet připojení, případně wlo1, tedy bezdrátovému připojení (v tomto okamžiku se může vyskytnout problém s non-free firmware a nemusí být rozhraní dostupné, je proto lepší spouštět instalaci s pevným připojením k síti).
- V dalším kroku proběhne ověření síťového připojení a získání IP adresy. Pokud je vše OK, pokračujte dále.
- Následně zvolte hostname – jméno počítače, pod kterým bude vidět v síti, případně název domény (pokud nepoužíváte doménu, ponechte toto pole prázdné).
- Pokračujte dále a nastavte heslo pro roota.
- Vytvořte uživatele, pod kterým se budete hlásit, a nastavte jeho heslo.
Nyní se dostáváme k výběru disku a míst, kam bude systém instalován. Pokud budete využívat celý disk pro systém Debian, můžete vybrat Asistované – použít celý disk. Máte-li více systémů nebo jinak dělený disk, vyberte Ruční. Zde už byste měli dobře vědět, kam chcete systém umístit a jak správně formátovat jednotlivé časti disku. Po přechodu na další obrazovku už vás instalátor upozorní na zapsání rozdělení na disk a akci nelze vzít zpět, proto buďte opatrní.
Dále proběhne instalace nového systému a bude chvíli trvat, než se vše zapíše na disk. V další fázi si vyberte síťové zrcadlo pro instalaci aktualizací a dalšího software. Nejlepší je volit nejbližší známý zdroj, pro české uživatele např. ftp.cz.debian.org.
Nakonec je třeba ještě doinstalovat GRUB zavaděč do hlavního zaváděcího záznamu dev/sda. Ve většině případů zřejmě zvolíte pevný disk, pokud máte více operačních systémů, volíte ten, v němž je zavaděč pro ostatní systémy. Tím je základní instalace u konce, následuje restart a zavedení nového OS Debian 9.4.
Blíží se vydání Debianu 10 „Buster“
Na závěr dodejme, že v těchto dnech byla uvolněna třetí alfa testovací verze Debianu 10, která by měla ve finální podobě vyjít začátkem příštího roku. Je postavena na jádře 4.16, což mimo jiné znamená lepší podporu hardware, takže je pravděpodobné, že Debian 10 bude možno nainstalovat i na novějších počítačích. Třetí alfa verze také přidává podporu pro jednodeskové počítače CubieTruck Plus, NanoPi NEO, SolidRun CuBox a SolidRun ClearFog, stejně jako podporu pro instalaci 32bitových jader na Raspberry Pi 3 a podporu zařízení NVMe. Také se zlepšuje detekce hardware systémů Apple, pokud plánujete instalaci systému Debian Buster na počítači Mac.