V nedávné době vyšla nová verze, která by měla být ještě jednodušší. Co tedy nabízí? Na distribuci jsem se rozhodl podívat z pohledu průměrného uživatele, pro něhož je tato distribuce určena. Testoval jsem verzi Desktop Edition 3.0.
Dreamlinux - plocha
Dreamlinux je brazilský projekt, který vede dvaašedesátiletý univerzitní administrátor João Batista Esteves, který je mimochodem vzděláním právník. S vývojem distribuce mu pomáhají dva další vývojáři, takže v tomto směru patří Dreamlinux mezi opravdu malé projekty. Je založený na osvědčeném Debianu, i když v minulosti čerpal také z jeho derivátů Morphixu a Kanotixu a některé balíčky používal také z Ubuntu.
Dreamstalace
Dreamlinux funguje jako live distribuce. CD vložíte do mechaniky a necháte z něj nabootovat celý systém. Můžete si jej nezávazně vyzkoušet, a pokud se vám zalíbí, nainstalovat jej na disk. Většina distribucí má instalační proces složený z jednotlivých kroků, které mají každý svoji obrazovku. Instalace Dreamlinuxu má jedno okno, kde nastavíte vše potřebné a necháte systém nainstalovat.
DLI - instalátor Dreamlinuxu
Abych pravdu řekl, mně osobně to nepřišlo moc přehledné. Dost mě také zmátlo rozdělení disku. Instalátor totiž rozdělit disk neumí a pokud jej nemáte dopředu rozdělený, musíte mezi aplikacemi hledat Gparted a vytvořit oddíly pomocí něj. To může především začátečníky zmást.
Instalace na disk
Na první problém jsem narazil při instalaci Dreamlinuxu na notebook. Instalace proběhla bez problémů, ale na konci se zastavila na konfiguraci zavaděče GRUB a pomohlo až sestřelení celého instalačního procesu. Při restartu počítače jsem potom zjistil, že původní GRUB je poškozený a nedostanu se ani do ostatních systémů. Bohužel ani po opravě zavaděče jsem se do Dreamlinuxu nedostal, systém asi nebyl korektně nainstalovaný.
Možnosti instalace
Prostředí
Dreamlinux se mi nakonec podařilo nainstalovat ve virtuálním stroji na stolním počítači a mohl jsem tak pokračovat v objevování všem specifik této distribuce.
Přihlášení do Dreamlinuxu
Dřívější verze obsahovaly pouze grafické prostředí Xfce, ale v poslední verzi je k dispozici také GNOME. Podle autorů nemá žádná jiná distribuce tak čisté GNOME s nízkou spotřebou paměti. Na první pohled jsou si obě prostředí velmi podobná. Vzhled Dreamlinuxu je velmi povedený a je to první věc, která člověka na této distribuci upoutá. Nezapře v sobě inspiraci systémem Mac OS X, a to především kvůli přítomnosti Engage z prostředí Enlightement, který imituje Dock. Osobně mi tento způsob spouštění aplikací nepřijde moc vhodný. Vypadá sice efektně, ale při práci s maximalizovanými okny je zakrytý a tudíž špatně dostupný. Navíc přidávání a odebírání aplikací z Engage není příliš jednoduché.
Software
Distribuce se musí vejít jedno CD, takže výběr základního softwaru je omezený, přesto obsahuje většinu potřebných aplikací. Jako výchozí webový prohlížeč je nainstalovaný Firefox s debianovským názvem IceWeasel, v nabídce ho ale najdete po názvem Firefox. Pro správu e-mailů zde naleznete Thunderbird a pro výměnu zpráv je tu Pidgin. Netradičním programem v základu je CheckGmail pro kontrolu pošty na Gmailu. Kancelář zastupuje osvědčený OpenOffice.org. Pro přehrávání videí jsou tu MPlayer a gXine.
Přehrávání videa
Místo K3b je k vypalování určené Brasero, což považuji za dobrou volbu, protože je intuitivnější a stačí většině uživatelů. Na pozici hudebního přehrávače bylo od minulé verze XMMS nahrazeno Rhythmboxem. Prohlížení dokumentů má na starosti Envice a obrázky gThumb. Pro grafiky je k dispozici Inkscape a GIMPShop. Byl jsem na něj zvědav, ale pod tímto názvem se mi spustil obyčejný GIMP s původním rozhraním.
Sledování systému
Administrace systému a instalace softwaru
Dreamlinux má vlastní ovládací centrum, které obsahuje 23 nástrojů pro nastavení systému, hardwaru a sítě. Jednoduše zde můžete nastavit např. 3D akcelerovaný desktop, tiskárnu nebo správu napájení. Hodně konfiguračních nástrojů je použito z GNOME nebo je můžeme najít v jiných distribucích, některé - jako zapínání Compizu - jsou vlastní. Další nástroje může uživatel nalézt také na liště v nabídce Systém.
Ovládací centrum systému
Zajímavou aplikací je Easy Install, pomocí kterého můžete nainstalovat 17 vybraných aplikací jedním kliknutím. Patří mezi ně aplikace od Googlu, Skype, Opera, Adobe Reader, nVidia ovladače, podpora pro DVD, multimediální kodeky, ale také Firefox, což příliš nechápu vzhledem k tomu, že se v základní instalaci nachází totožný IceWeasel. Naopak mně tu chybí například Flash Player, který instaluje snad každý a byl by tak ideálním kandidátem na instalaci jedním kliknutím. Jednoduše lze nainstalovat i aplikaci Wine-Doors, která umožňuje snadnou instalaci vybraných aplikací ve Wine. V jiných distribucích tento nástroj člověk většinou nenajde.
Wine-Doors - běh aplikací pomocí Wine
Běžnou instalaci softwaru zajišťuje prověřený Synaptic. Jelikož je Dreamlinux postavený na Debianu, používá také jeho repozitáře, konkrétně lenny a testing. Díky tomu má k dispozici velké množství softwaru, kolem 22 tisíc balíčků. Aktuálnost balíčků mě příliš nenadchla. Ač byl Dreamlinux vydán teprve nedávno, obsahuje např. jen GNOME 2.20 a OpenOffice.org 2.2.
Snadná instalace - Easy install
Dreamlinux nemá příliš dobře vyřešené aktualizace. Nástroj na hlídání aktualizací nemá, takže si jen musíte hlídat sami a jednou za čas pomocí apt nebo Synapticu aktualizace nainstalovat.
Tvorba vlastní distribuce
Dreamlinux obsahuje utilitku zvanou MkDistro, která původně pochází z Morphixu. Pomocí ní si můžete složit vlastní distribuci a následně si ji vypálit na CD/DVD. Bohužel se mi tento nástroj nepodařilo uvést do chodu. Úspěšnější jsem byl až s dalším nástrojem – Pen-Drive DL Installer. Ten slouží k vytvoření a nakopírování distribuce na klíčenku. Vytvořit si distribuci pro klíčenku je tak v Dreamlinuxu docela snadné.
Lokalizace
Ne každý umí anglicky a lokalizace do češtiny, případně slovenštiny, je důležitá pro mnoho uživatelů. Jak je na tom Dreamlinux? Moc dobře ne. V základu podporuje pouze dva jazyky – angličtinu a portugalštinu, takže instalací distribuce musí uživatel projít v těchto jazycích. Ke cti Dreamlinuxu patří, že má v ovládacím centru docela šikovný nástroj na lokalizaci prostředí. Stačí vybrat jazyk a nechat lokalizaci nainstalovat. Prostředí bude poté kompletně počeštěné. To ale neplatí o konfiguračních nástrojích Dreamlinuxu, ty jsou nepřeložené.
Nastavení češtiny
Dreamlinux: Ano či ne?
Konkurence mezi distribucemi je vysoká a každý uživatel si říká, co mu daná distribuce nabídne navíc oproti ostatním. Osobně si myslím, že Dreamlinux nic významného oproti ostatním nenabízí. To ale neznamená, že je to špatná distribuce. Naopak, mnoha lidem může velmi dobře sloužit. Jak vývojáři proklamovali, je docela svižná. Estéty může zaujmout jeho vzhled, který rozhodně patří k tomu nejlepšímu, co Linux nabízí.
K dispozici jsou také různé utilitky usnadňující správu a instalaci vybraného softwaru. Velkou předností je obrovské množství balíčků v repozitářích. Na druhou stranu nevýhody Dreamlinux má taky - a není jich málo. Malý vývojářský tým čítající tři lidi není zárukou trvalého a pravidelného vývoje. Česká komunita je prakticky nulová a celosvětová není také příliš početná. Fórum distribuce pro celý svět má desetkrát méně registrovaných uživatelů než české fórum Ubuntu. Naštěstí je Dreamlinux postavený na Debianu, takže většina postupů pro Debian bude platit i pro něj.
Dreamlinux lze provozovat také USB disku a rozšířit jej např. o multimediální moduly. V plánu jsou také další moduly, např. hry nebo programy pro vývoj.
Stabilitou jsem také nebyl příliš oslněn, instalace na notebook ztroskotala a několikrát se mi stalo, že mi systém při některých operacích úplně zatuhl. Od vydání distribuce však vyšla již řada oprav, takže je možné, že se stabilita celkově zlepšila. Dreamlinux nepatří mezi distribuce, které svým známým doporučuji, na druhou stranu nepatří ani mezi ty, od kterých odrazuji, protože své výhody má a mnoha uživatelům může být dobrým služebníkem.