Vista prostě útočí ze všech rohů a růžků. Naneštěstí pro ni se začíná objevovat docela dost „brblalů“, kterým se nelíbí to či ono (hlavně některé licenční záležitosti a nesvobodné programy). Není to samozřejmě nějaký zběsilý úprk, ale podle mne je ten trend patrnější. Pokud držíte náš časopis v ruce, patrně již nějakou zkušenost s Linuxem máte. A i když jste zrovna ve fázi hledání, zkuste si přečíst tento článek. Nebo jej můžete podstrčit někomu, kdo by se třeba chtěl pokusit ovládnout i něco jiného než Billova okénka.
Už od doby svého prvního uvedení se Mandriva profiluje jako distribuce od základů navržená tak, aby bylo její ovládání co nejpříjemnější (rozuměj co nejvíce klikací) a z toho pramení nelibost některých „hardcore“ linuxáků. Je však nutno říci, že čas ukázal, že doba si žádá masivní řešení založená na grafickém kabátku. Ano, Mandriva je určena především na stolní počítač, ale i na serveru si najde své místo. A začátečníci to jistě ocení.
Nedávná historie
Jak a kde se Mandriva vzala? Zdá se, že to bylo v podstatě nedávno, ale první verzi zveřejnil její tvůrce Gaël Duval již před devíti lety. První zlom přišel v roce 2004, kdy byla distribuce přejmenována (kvůli sporům o jméno) z původního Mandrakelinuxu na Mandriva Linux. Další drobné zemětřesení se odehrálo při příchodu verze 2006, kdy se změnil cyklus vydávání. Další změna se objevila letos, kdy bylo vyhlášeno, že se Mandriva vrací k půlročnímu vydávání verzí. Na podzim se objevila nová verze označovaná Mandriva 2007 a nyní verze 2007.1.
Verze označovaná Free (ke stažení na domovské stránce Mandrivy), samozřejmě disponuje plně počeštěným rozhraním a instalačním procesem. V základní verzi najdete také mnoho jiných jazyků, čeština je opravdu jen jedním z mnoha.
Stalo se už takovou tradicí (a musíme říci, že hlavně zásluhou pana Ivana Bíbra), že je pro české uživatele k dispozici česká edice Mandriva Linuxu. Není volně ke stažení, ale můžete si ji za rozumnou cenu kolem 600 Kč zakoupit. Vychází z verze PowerPack a přidává některé věci navíc. O tom budeme mluvit ještě později.
Aby byl výčet kompletní, je nutno zmínit i speciální verzi Mandrivy nazývanou Flash. Jde o klasický USB flash disk s předinstalovanou Mandrivou. Ta zabírá 1 GB, vaše data se tak mohou rozrůst až do 3 GB, protože 4 GB je kapacita nabízeného flash disku. Myslím si, že je to od Mandrivy chytrý tah.
Stručně o vydávání Mandriva Linuxu
Jak již bylo řečeno, nový model (který je možná spíše marketingovým tahem) počítá s vydáváním Mandriva Linuxu dvakrát ročně. K dispozici je několik verzí. První je nazývána Discovery. Je to základní verze Mandriva Linuxu obsahující vše potřebné. Má obvykle podobu ISO CD nebo DVD obrazu, který si stáhnete a vypálíte na médium. Druhým stupněm je tzv. PowerPack, který navíc přidává některé komerční programy a ovladače (se speciálním jádrem obsahujícím řadu záplat a ovladačů navíc). Třetí verzí je PowerPack+. Tato verze obsahuje navíc ještě aplikace do firemního prostředí. U Mandrivy však můžete narazit ještě na verzi nazvanou One. Jedná se o dnes velmi populární vydání tzv. live CD distribuce. Je to samostartující médium. Stačí jej vložit do mechaniky a spustit počítač. Nemusíte nic instalovat, vše je detekováno a celý systém běží přímo z tohoto média. Je to ideální způsob, jak se s Mandriva Linuxem seznámit. Pokud se vám zalíbí, je možno provést i instalaci tohoto systému na pevný disk vašeho počítače.
Ještě jedna velmi důležitá záležitost – stala se na jaře loňského (2006) roku. Tvůrce Mandriva Linuxu po neshodách s dalšími členy vývojářského týmu odešel. Nelíbil se mu styl směřování distribuce. Více se o tom dočtete v rozhovoru s ním v tomto čísle LinuxEXPRESu.
Co je jiného na CZ verzi a co je v balení?
Zmíněno už bylo, že česká verze vychází z PowerPack verze. Najdete zde některé komerční aplikace (např. Acrobat Reader, Flash Player, Skype) nebo komerční ovladače grafických karet (NVIDIA a ATI). České uživatele však bude spíše zajímat to, že si na médiu mohou přečíst kompletní ročník 2006 LinuxEXPRESu v PDF nebo doinstalovat novější verzi OpenOffice.org 2.2 (originální verze má „jen“ verzi 2.1) či internetový prohlížeč Opera. Navíc je zde i skoro kompletní zdroj PLF, který obsahuje mnoho balíčků s programy, které neobsahuje standardní distribuce, hlavně z důvodů licenčních. To hlavní, čeho si však cením nejvíce, je velmi kvalitní kniha již zmiňovaného Ivana Bíbra.
Tvůrci Mandrivy se rozhodli, že do ní nezařadí žádné „problémové“ aplikace. V oficiálním výčtu tak například nenajdete žádné emulátory (Atari, GameBoy, ZX Spectrum, NES atd.). Právě proto se snaží nezávislí vývojáři připravovat balíčky i s těmito aplikacemi. Máte tak k dispozici snad všechny aplikace, jen je zapotřebí přidat potřebné zdroje balíčků. Samozřejmě že to jde i instalací ze zdrojových kódů samotných tvůrců programů, ale proč? Balíček většinou existuje. Jen exotičtější aplikace obvykle balíček nemají.
Za cenu jen o trochu nižší, než je 600 korun, si přinesete domů balíček s knihou nazvanou Mandriva Linux 2007.1 CZ – Instalační a uživatelská příručka. Uvnitř knihy jsou vlepena dvě DVD média. Jedná se o dvouvrstevná média, uváděná suma obsazených dat je více než 8 GB na každém z nich. Média jsou dvě hlavně proto, že na každém z nich je k dispozici jedna varianta Mandriva Linuxu pro 32- a 64bitové procesory. Ale zpět ke knize. Jedná se o velmi dobrou a opět docela předělanou příručku čítající více než 400 stran.
Rozhodně doporučuji si v knize přečíst kapitolu o optimalizaci výkonu, je zde celá řada tipů a postupů, které kupodivu fungují a jsou velmi účinné (uvedu třeba povypínání nepoužívaných systémových služeb nebo využití programu prelink). Pan Bíbr skutečně ví, co dělá.
Je určena naprostým začátečníkům, které dobře provede tím, co je to vlastně Mandriva Linux, pokud mají základ z Oken, nebudou tápat. Navíc však tato příručka obsahuje tolik tipů a triků, že i pokročilý zde najde nepředstavitelnou studnici moudrostí. Rozhodně se vyplatí tuto příručku projít. Ve vydání verze 2006 však byly součástí české verze knihy dvě, druhá se zabývala pokročilými postupy. Autor v příručce píše, že se zatím tuto knihu nechystá opět vydávat a že postupy ze staré verze jsou použitelné i pro novou verzi.
S čím nová Mandriva přichází?
Mandriva 2007.1 CZ není jen něco jako service pack pro starší verzi 2007 (jak by se mohlo zdát z názvu). Byla opravena spousta chyb a byly zaktualizovány hlavní součásti (např. GNOME 2.18 a KDE 3.5.6). Určitě si všimnete (pokud znáte starší verze), že se změnila i podoba instalačního programu, čeština se dá zvolit skoro úplně na začátku a i vestavěná nápověda s vámi komunikuje mateřským jazykem.
Podstatnou změnou je přechod od zavaděče LILO na GRUB. Funkčnost je samozřejmě stejná, jen to vypadá graficky o něco lépe. K dalším příjemným změnám patří nový aktualizační nástroj, který si sám zjistí, zda jsou aktualizace k dispozici a pak je umožní nainstalovat. Osobně se mi tato funkce líbí.
Verze 2006 přišla s nástrojem KAT, což byl program zajišťující tzv. indexování obsahu. Tato aplikace má za úkol udržovat aktuální seznam všech souborů na disku a má pomoci zrychlit a zjednodušit vyhledávání informací. Volba KAT však byla velmi nešťastná, mnoho uživatelů si na ni stěžovalo (kvůli nestabilitě), a proto bylo její implicitní zapnutí zakázáno. Ve verzi 2007.1 však najdete novinku Beagle, což přineslo kladnou odezvu. Zásadnější změnou je také nahrazení původní nabídky systémem XDG. Zrychlení přineslo i paralelní spouštění skriptů. Už v nové verzi 2007 jste si mohli všimnout, že systém startuje výrazně rychleji (ta změna je opravdu viditelná na první pohled).
Srovnání s Windows Vista
Teď se podíváme na to, proč jsem na začátku zmiňoval Windows Vista. V zásadě jde říci, že Mandriva Linux nabízí skoro to stejné, co nejnovější systém z Redmondu. Hlavním tématem všech recenzí a reklam je u Windows nové prostředí nazývané Aero. V Mandrivě máte k dispozici podobná prostředí dokonce tři – Compiz, Beryl a Metisse. Horkou novinkou je zpráva, že projekty Compiz a Beryl byly sloučeny do jednoho, neboť by asi nemělo smysl tříštit programátorské síly. Jakýmsi „mateřským“ projektem se tak stává Metisse, ve kterém se Mandriva docela dost angažuje. Dovolím si spekulaci – možná se nakonec všechny tři spojí do jednoho projektu.
V zásadě jde o sadu grafických efektů a vychytávek, které zkrášlují vizuální stránku systému. Ale jak říká Ivan Bíbr: „...z panelu vyjíždí klikatice, přičemž okolo vybuchuje modro-zlatý ohňostroj...“, což nemusí být v každodenní práci příliš žádané. Navíc se dá 3D prostředí v Mandrivě docela dost upravovat a nastavovat, Vista je v tomto ohledu poněkud pozadu.
Každopádně oproti Vistě má Mandriva jednu obrovskou výhodu. Pro její provoz nepotřebujete nutně kompletně nový hardware. Jsem zářným příkladem toho, jak může být Mandriva nenáročná. Mandrivu jsem si totiž nainstaloval na dva počítače. Prvním je již dnes letitý IBM Thinkpad A 22 (Celeron III 500 MHz, 256 MB RAM, ATI Rage Mobility). Na něm Mandrivu provozuji bez nejmenších problémů, i když na 3D prostředí to není. Ovšem běžná práce kancelářského typu vůbec není utopií, používám jej tak skoro denně. Brouzdám po internetu, píšu maily, dopisy nebo počítám v tabulkách.
Druhý stroj je na tom podstatně lépe (Pentium IV HT 3,2 GHz, 512 MB RAM, NVIDIA 6600), kde běhá Mandriva úplně nádherně včetně 3D prostředí. Ale když jsem zkoušel test připravenosti počítače na Vistu, byl jsem odkázán do patřičných mezí, hlavně co se týká paměti RAM. Pro pohodlnou práci s počítačem bych se asi upgradu hardwaru nevyhnul. Mandriva získala body.
Stále však musíme mít na paměti, že i na šest let starém počítači s dnes již naprosto podprůměrnými parametry můžeme provozovat úplně nejnovější linuxovou distribuci. A to mu ještě dávám zabrat „nenažranci“ typu OpenOffice.org, KDE a Mozilla Firefox. I tak je práce docela pohodlná.
Stále častěji se uživatelé začínají ozývat, když dojde na licenční politiku Windows Vista. Krabicové verze, které jediné můžete aktivovat vícenásobně (lépe řečeno vícekrát než OEM verze), jsou pro české uživatele až příliš drahé. Český kutil totiž relativně často něco mění ve svém PC a operační systém to nemá rád. Myslí si, že jste jej přemístili a žádá novou aktivaci. Po překročení jistého pevného počtu aktivací pak již nelze OEM verzi provozovat a musíte si koupit novou licenci. Chtěl bych speciálně upozornit na to, že i když Mandriva Linux 2007.1 CZ stojí skoro 600 korun, po zakoupení už nejste nijak omezování v tom, kolik si toho v počítači obměníte a dokonce nejste omezeni v tom, na kolik počítačů Mandrivu nainstalujete. Vše je samozřejmě v souladu s licencí.
Máte ve firmě deset počítačů? Mandriva stojí skoro 600. Máte ve firmě padesát počítačů? Zase zaplatíte 600. A jste velká korporace s řádově tisíci počítačů? Opět zaplatíte 600. Dokáže tohle vaše Vista? I když má progresivní licenční model (čím více toho koupíte, tím nižší je cena za jednu licenci), Mandriva 2007.1 bude vždy levnější.
Chcete-li mít ještě i nějakou další hodnotu (třeba speciální neveřejné verze), můžete si předplatit členství v tzv. Mandriva klubu. Samozřejmě i tyto verze jsou šířeny pod stejnou licencí.
Členství v Mandriva klubu je samozřejmě placené a je nabízeno ve třech úrovních. Liší se hlavně dle toho, co si můžete všechno stáhnout ze speciálních stránek klubu. Zájemcům doporučuji prostřední úroveň – Silver. Jde hlavně o to, že váš poplatek bude sloužit k dalšímu rozvoji distribuce.
Také jsem se setkal s uživateli, kteří si stěžují, že jim některé programy ve Vistě nefungují. A znám i člověka, kterého Vista natolik rozezlila, že mne požádal o instalaci „toho Linuxu, protože to tak bude lepší.“ Jeden znak mají oba systémy společný – spousta Windows programů zde nepoběží. Je to samozřejmě takový vtípek. Vista změnila strukturu a některé programy přestaly fungovat (musíte si počkat na to, až vývojář dané aplikace připraví verzi schopnou běžet ve Vistě), Mandriva potřebuje speciální projekty, jako je např. Wine, a pak se podaří něco spustit. Ale nelze na to spoléhat. Nicméně kvalitních náhrad, které dělají totéž, je docela dost, nemusíte se bát, že by vás Mandriva (a potažmo i jakákoliv jiná linuxová distribuce) nechala na holičkách. Někteří uživatelé se prostě rozhodli a zjistili, že jim Mandriva vyhovuje a že Okna vlastně ani nepotřebují.
U větších firem pak doporučuji podívat se například po komerční podpoře, ta sice něco stojí, ale stále se „nevyrovná“ cenám podpory od konkurence. Mandriva proto samozřejmě nabízí i speciální verzi s podporou pro firmy.
Co je jinak než dříve?
Určitě je také nutno říci, že nic nemůže být dokonalé. Je zde několik věcí, které Mandriva ve verzi 2007.1 změnila. Docela dobrou věcí (soudě dle ohlasu v diskuzních fórech) byly dvě aplikace, šířené v rámci verze 2007. První je komerční přehrávač DVD nazvaný LinDVD a druhým je komerční běhové prostředí pro aplikace a hry (především) z Windows nazvané Cedega. Ve verzi 2007.1 prostě nejsou součástí Mandrivy a musíte si je zakoupit zvlášť. Pokud jste si starší verzi Mandrivy nekoupili a chcete si pořídit novou verzi právě z důvodu přítomnosti těchto aplikací, nedělejte to. Naopak upgradem ze starší verze byste o ně neměli přijít.
Navíc se mi na některých počítačích s USB myší a klávesnicí stávalo, že systém měl problém po startu s grafickým rozhraním, které nenaběhlo správně. Pokud jsem na chvíli tato zařízení odpojil, vše už bylo v pořádku.
Jako výchozí je v Mandrivě nainstalováno jádro 2.6.17.13, které mělo problémy při detekci připojených USB zařízení. V případě problémů přejděte na novější 2.6.17.14. Pokud používáte nástroj Mandriva Online, bude vám dokonce nabídnuto.
Snídejte s Mandrivou!
Tento článek rozhodně nemá ambice říkat „Zahoďte ty nemožné Visty a přejděte na Mandrivu.“ Chtěl jsem jen srovnat dva operační systémy, které vyšly ve stejné době a ukázat na nich, jak se staví k uživatelovu hardwaru. Za celou dobu používání Mandriva Linuxu 2007.1 jsem nenašel výraznější problémovou oblast. Pokud jste začátečník a disponujete v podstatě standardním hardwarem, mohu Mandrivu jen doporučit. Chcete-li moderní systém s moderními vlastnostmi, jste na správné adrese. Pokud jsem váš zájem nevzbudil, nashledanou na podzim, třeba to bude lepší.