Historie Linux Mintu je relativně krátká, první verze vyšla teprve před rokem a půl a na svědomí ji měl Clement Lefebvre z Irska. Byla postavená na Ubuntu 6.06 a od té doby nové verze vycházejí ve stejném rytmu jako Ubuntu, jen s menším zpožděním.
Prostředí Linux Mintu
Instalace systému
V mém případě proběhla naprosto bez problémů. Navíc je až na konec prakticky totožná s Ubuntu. Na konci instalace se však setkáte s první utilitkou vlastní pouze Linux Mintu, je jí MintAssistant, který se uživatele zeptá, jestli chce připojit NTFS oddíly, zobrazovat citáty v terminálu nebo vytvořit účet root. To je trošku proti filozofii Ubuntu, které administratorská práva řeší přes sudo, ale ještě si živě pamatuji, jak jsem byl rozčarovaný po prvním nainstalování Ubuntu, že nemám k dispozici účet root, a stejně jsem si ho nakonec vytvořil. MintAssistant to uživateli ulehčuje.
Hardware - detekce, nastavení, a-desktop
Detekce hardwaru v mém případě proběhla naprosto bez problémů, ale s mým notebookem dnes nemá vážnější problémy žádná distribuce. Dá se říci, že Linux Mint má totožnou detekci hardwaru jako Ubuntu - se všemi svými klady a zápory. Při prvním spuštění již byl zprovozněn 3D akcelerovaný desktop za pomoci AIGLX a open-source ovladače pro ATI. Jelikož jsem však nebyl u efektů příliš spokojený s výkonem, rozhodl jsem se nainstalovat proprietární ovladače. To může člověk v LinuxMintu jednoduše udělat dvěma způsoby: přes Správce nesvobodných ovládačů, kterého známe z Ubuntu, a Envy, což je utilitka, která stáhne aktuální ovládač, nainstaluje ho a nastaví X server. Tato jinak složitá operace znamená s Envy pár kliknutí myší. Samozřejmě Envy funguje i v Ubuntu a jiných distribucích, ale Linux Mint ho má předinstalovaný a je uživateli hned k dispozici. Výhoda použití Envy před Správcem nesvobodných ovládačů je zřejmá. Envy totiž instaluje nejnovější ovládač, zatímco Správce pouze ten z repozitářů, který bývá většinou starší. V současné době to je docela zásadní rozdíl, protože aktuální ovládač pro ATI Fglrx 8.42 již podporuje AIGLX. Tuto skutečnost jsem se jal okamžitě vyzkoušet. Po restartu se opět bez problémů spustil 3D akcelerovaný desktop s AIGLX. Přesto nejsem s výkonem příliš spokojený, efekty, které mi v Ubuntu v kombinaci XGL/Fglrx fungují naprosto bez problémů, se v Linux Mintu v kombinaci AIGLX/Fglrx lehce trhají.
S Envy je instalace ovladačů hračka
Podle vývojářů bylo provedeno několik změn, které by měly Linux Mint oproti Ubuntu zrychlit. Jednou z nich je např. defaultně vypnutá podpora IPv6. Subjektivně jsem však nějaké zrychlení oproti Ubuntu nepozoroval.
Vzhled a prostředí
Výchozím prostředím pro Linux Mint je stejně jako v Ubuntu GNOME, taktéž ale vychází jednotlivé klony a jiná prostředí není problém doinstalovat. Jinak distribuce přichází podle mého názoru s povedeným vzhledem, který je elegantní a svěží (heslo distribuce taky zní: Ze svobody přichází elegance) Přijde mi modernější než Human z Ubuntu, ten je s námi ale už nějaký ten pátek a v další verzi bude také vyměněn. Výrazným rozdílem je to, že Linux Mint narozdíl od Ubuntu přichází s jednopanelovým rozvržením. Pro uživatele Windows to může být méně matoucí, mně osobně to nevyhovuje, navíc jsou vypnuty virtuální plochy. Můžu však všechny uklidnit, GNOME je v tomto velmi přizpůsobitelné a dostat ho do téměř identické podoby jako v Ubuntu byla v mém případě otázka cca dvou minut.
Linux Mint k nerozeznání od Ubuntu (2 minuty práce)
Dalším výrazným prvkem a odlišením od Ubuntu je vlastní menu, které se mi líbí. Momentálně se můžeme setkat se dvěma typy přístupů - klasickým (např. v Ubuntu) a alternativním - SUSE. MintMenu stojí někde uprostřed a kombinuje výhody obou. Uživatel má všechno pohromadě, může určitou aplikaci vyhledávat buďto klasicky přes několikaúrovňové menu, nebo napsáním názvu, přičemž se zobrazují vyhovující programy. Určitou daní za toto všechno je trošku vyšší paměťová náročnost, protože MintMenu je napsáno Pythonu. Není ale problém se vrátit ke klasickému menu z Ubuntu, opět je to otázka několika kliknutí.
MintMenu
Instalace a aktualizace
Ačkoliv má Linux Mint i vlastní repozitář, drtivou většinu balíčků čerpá z repozitářů Ubuntu. Grafický nástroj starající se o instalaci je zde také osvědčený Synaptic. Postrádám tu pouze grafický správce zdrojů, ale Synaptic dokáže spravovat repozitáře taktéž dobře. Co však přináší Linux Mint oproti Ubuntu navíc, je tzv. one-click instalace. Tuto novinku nedávno uvedlo také openSUSE 10.3. Této funkce se komunita kolem Linux Mintu snaží využít při budování softwarového portálu, který mi připomíná Click'n'run od Linspire. Jedná se o portál, kde se nacházejí stránky aplikací rozřazené do kategorií. Na každé stránce se pak nachází popis, screenshoty, hodnocení a komentáře uživatelů. Pokud si chcete vybranou aplikaci nainstalovat, stačí kliknout na tlačítko Install now a o zbytek už se postará instalační proces.
MintInstall - ještě jednodušší instalace
Ač je utilitka na hlídání aktualizací v Ubuntu docela dobře udělaná, tvůrci Linux Mintu se rozhodli pro vlastní řešení a musím říct, že chybu neudělali, opravdu se jim povedlo. Jejich nástroj pro aktualizace mi přijde více přívětivý k začátečníkům. Ti totiž mnohdy neví, co je a co není nutné aktualizovat. mintUpdate jim rozděluje software do pěti skupin od skupiny balíčků, o které se přímo starají tvůrci distribuce, až po balíčky, které jsou označené jako nebezpečné a můžou ovlivnit stabilitu systému. Každá skupina je pěkně popsaná a barevně odlišená, v seznamu balíčků k aktualizaci je pak jasně vidět, do které skupiny ten který balíček patří. Člověk tak má jasný přehled o tom, jaký typ aktualizací se mu stahuje do počítače.
MintUpdate - přehledné aktualizace
Další vlastnosti a odlišnosti
Ubuntu je často vytýkáno, že nemá kompaktní ovládací centrum, Linux Mint se to snaží částečně řešit. V menu naleznete položku Control Center, která otevře okno, kde jsou k dispozici všechny konfigurační nástroje rozdělené do kategorií. Něco podobného má i Ubuntu, ale není to defaultně k dispozici a není to integrované do prostředí.
Ovládací centrum
Vlastní utilitkou je také MintDesktop, který by měl ulehčit uživateli nastavení grafického prostředí. Můžete jeho pomocí nastavit např. položky, které chcete mít na ploše nebo v jakém režimu bude spuštěn Nautilus.
Za zmínku také stojí, že Linux Mint není narozdíl od Ubuntu čiště GTK distribuce, naopak v základu můžeme najít například Amarok.
Funkcí, která mi opravdu učarovala, je MintUpload. Asi jste si už někdy říkali: Proč jen je posílání souborů tak složité? S MintUploadem není! Stačí kliknout pravým tlačítkem na jakýkoliv soubor, z kontextového menu vybrat položku Upload a napsat, komu se má odkaz na soubor odeslat - a samozřejmě nechat soubor nahrát. Může to jít vůbec jednodušeji? Každý uživatel má na serveru k dispozici 1,1 GB místa. Dojem ze super funkce kalí pouze skutečnost, že limit na jeden soubor činí 10 MB, to mi v dnešní době přijde docela málo. Vidím tu ale prostor na nadstandardní placenou službu. Kdyby se za nějaký menší poplatek limit na jeden soubor zvýšil až na velikost prostoru na serveru, byl by MintUpload doslova übercool.
MintUpload - jde to vůbec jednodušeji?
Jednou z největších výhod Linux Mintu jsou multimédia, které podporuje již od instalace. Zatímco Ubuntu z právních důvodů v základu neobsahuje problematické kodeky a uzavřený software, Linux Mint je malou distribucí a příliš to neřeší. Takže aniž bych cokoliv instaloval, přehrál jsem všechny formáty, které mám na disku. To samé platí o flash playeru. Když jsem po instalaci zapnul prohlížeč, flash obsah prostě fungoval.
Není ovšem všechno zlato, co se třpytí. I LinuxMint má oproti Ubuntu pár nevýhod, pravděpodobně největší je chybějící podpora 64bitové architektury, Linux Mint podporuje pouze x86. Ostatní, aspoň prozatím, mají smůlu.
Také lokalizace je trošku slabší než v Ubuntu. LiveCD obsahuje o trochu méně jazyků (čeština mezi nimi naštěstí je) a vlastní utility Linux Mintu nejsou lokalizované vůbec. Jinak je úroveň lokalizace shodná s Ubuntu.
S Linux Mintem se při práci v konzoli dozvíte i různá moudra
Máta vůbec ne peprná
Na začátku jsem si položil otázku, zda přináší Linux Mint oproti Ubuntu něco navíc, a musím si odpovědět: Ano, přináší. Nabízí prakticky všechny funkce, které má nejnovější Ubuntu, přitom jsem nenarazil na chyby, které by tam vývojáři navíc oproti Ubuntu zanesli. Naopak přináší několik svých utilitek a vychytávek, takže přidaná hodnota tam je. Jestli je dostatečná, na to už si musí každý odpovědět sám.