Při seznámení s distribucí se sluší zabrousit krátce do historie. Ta není, ač je u nás PCLinuxOS ještě relativně málo známá distribuce, úplně krátká. Jeho začátky se datují do roku 2000. V onom roce začal Texasan s přezdívkou Texstar vytvářet RPM balíčky pro populární Mandrakelinux. Své repozitáře udržoval až do roku 2003, kdy se rozhodl od Mandraku oddělit a vytvořit na jeho verzi 9.2 vlastní distribuci zvanou PCLinuxOS. Od té doby se tato distribuce vyvíjí nezávisle, ač určité části systému s Mandrivou synchronizuje.
Instalace z live CD na disk
Instalace systému
PCLinuxOS si můžete stáhnout v podobě ISO souboru pro jedno CD. Na českých stránkách PCLinuxOS naleznete odkaz na české zrcadlo, na anglických stránkách pak na dalších 13 z celého světa. Funguje podobně jako například Ubuntu. Jedná se tedy o live systém, který nabootujete z CD, můžete vyzkoušet a pokud se vám zalíbí, tak ikonou na ploše můžete spustit instalační proces. Že PCLOS vychází z Mandrivy, lze zpozorovat již při instalaci, je totiž téměř totožná s tou v Mandrivě a každý, kdo někdy dělal v Mandrivě, se bude v PCLOS velmi dobře orientovat, podobnost je opravdu veliká.
Průběh instalace
Při instalaci narazíte pravděpodobně na největší nevýhodu této distribuce – instalace nenabízí češtinu. Instalací tak musíte chtě nechtě projít v angličtině. Pro někoho to nepředstavuje žádný problém, pro někoho to naopak může být dosti významná komplikace. Pozitivní zprávou je, že systém lze po instalaci počeštit do pěti minut. Stačí nainstalovat lokalizační balíčky a češtinu nastavit v Ovládacím centru KDE a systému. Abyste počeštili Ovládací centrum, stačí jen přeinstalovat balíček drakconf. Bohužel ne všechny programy se automaticky počeští. U nich zpravidla pomůže přeinstalace.
Prostředí
Příliš dobrou zprávou pro uživatele jiných grafických prostředí není to, že PCLinuxOS je zaměřen na KDE. Jiná prostředí lze dodatečně nainstalovat z repozitářů, ale pouze v surové verzi. Svítá však na lepší časy, verze s GNOME se již připravuje a pro příznivce XFce je tu SAM Linux, což je prakticky PCLinuxOS s grafickým prostředím XFce. KDE v PCLOS je laděno do tmavomodra, přihlašovací dialog zase do černa a musím říct, že vzhled působí příjemně.
Start systému
Správa softwaru
Správa softwaru je oblastí, kde se PCLinuxOS odlišuje od Mandrivy zásadně. Autoři kompletně opustili urpmi a zvolili z Debianu osvědčený APT, jako jeho grafickou nadstavbu pak taktéž osvědčený Synaptic. Obě tyto volby považuji za šťastné. Instalace z repozitářů funguje bez problémů a Synaptic pracuje svižně. PCLinuxOS je zajímavý tím, že má pouze jeden repozitář, který je rozdělen do čtyř částí – main, extra, nonfree a kde, přičemž všechny tyto části jsou přednastaveny, uživatel tak nemusí vymýšlet, jaké přidat repozitáře, a automaticky má všechny dostupné balíčky k dispozici. Tohle ocení především začátečníci.
Momentálně je k dispozici zhruba 6500 balíčků, počet se může zrcadlo od zrcadla lehce lišit. Mně se osvědčilo české zrcadlo na serverech ČVUT, u kterého jsem neměl nikdy problémy s dostupností balíčků. Čerstvou novinkou je část testing, která obsahuje asi 60 balíčků a jako jediná není automaticky aktivována, není totiž určena běžným uživatelům.
Synaptic – správa softwaru
Jelikož tým vývojářů kolem PCLOS není zrovna nejpočetnější, ulehčují si práci tak, že kromě tvorby vlastních balíčků přebírají balíčky z jiných distribucí, především Mandrivy. I když to může vyvolávat dojem nestability a problémů, v praxi jsem se s žádnými problémy nesetkal.
Zatímco jiné distribuce se z různých důvodů vyhýbají defaultní podpoře uzavřených multimediálních formátů, PCLinuxOS toto příliš neřeší a snaží se nabídnout co nejširší podporu multimédií okamžitě po instalaci. Zbytek balíčků pro podporu multimédií pak může uživatel nainstalovat několika kliknutími z repozitáře. Podobná situace panuje i u uzavřených ovládačů grafických karet. Opět jsou k dispozici ihned po instalaci a v případě dobré podpory karty je 3D akcelerovaný desktop k dispozici ihned. Snadnou správu 3D desktopu má PCLOS převzatu z Mandrivy.
Prostředí a hlavní nabídka aplikací
Instalační CD obsahuje 700 MB komprimovaných dat, což představuje zhruba 2 GB softwaru. Instalátor se neptá, co má nainstalovat, ale prostě nainstaluje všechno. Tento trend, nezatěžovat uživatele výběrem balíčků, ale nainstalovat mu to, co považují autoři za vhodné, není jen záležitostí PCLOS, ale prosazuje se ve více distribucích. Musím konstatovat, že v případě PCLOS je výběr autorů naštěstí dobrý. Ač je distribuce zaměřena na KDE, neomezují se pouze na Qt programy, ale naopak v případě existence lepší alternativy ji neváhají použít, takže se jedná o opravdu dobrý a vyvážený výběr.
Správa systému
Pokud znáte ovládací centrum z Mandriva Linuxu, v ovládacím centru PCLinuxOS se budete cítit jako doma. Jsou si totiž velmi podobné. Největší rozdíl je v tom, že je vyjmuta správa softwaru. Jak už jsem psal výše, o ni se stará Synaptic jako samostatný program. Kompaktní ovládací centrum považuji za silnou zbraň Mandrivy a vývojáři udělali rozhodně dobře, že ji z Mandrivy převzali. Uživatel si tak může drtivou většinu věcí naklikat a všechny konfigurační prvky systému má na jednom místě. Problém může nastat při ruční konfiguraci nebo kombinaci ruční konfigurace a konfigurace v „klikátku“. V tomto PCLOS převzal nepříjemnou vlastnost Mandrivy a může se stát, že ruční konfiguraci prostě přepíše. Některé konfigurační soubory jsou dokonce přímo doplněny komentáři jako #DO NOT EDIT THIS FILE BY HAND -- YOUR CHANGES WILL BE OVERWRITTEN.
Ovládací centrum
Lze srovnávat
Velmi mě překvapila rychlost distribuce. Ač je založená na nabobtnalém KDE, běží a startuje velmi svižně. Subjektivně mi přijde jako to nejrychlejší „klikací“ distro, s jakým jsem se zatím setkal. Běhá solidně i na starším hardwaru. Ne nadarmo se o PCLinuxOS říká, že má velmi dobře optimalizovaný kernel. Pokud potřebujete ještě něco méně náročného, můžete zkusit derivát SAM Linux, který kombinuje rychlost PCLinuxOS a lehkost XFce (SAM má lepší podporu češtiny, již od instalace). SAM není jediným derivátem, za všechny další jmenujme např. Amarok LiveCD nebo VideoLinux.
Celkově považuji PCLinuxOS za povedenou distribuci, bere si dobré věci z Mandrivy a přidává další. Zaměřuje se na začátečníky a uživatele, kteří konfigurací systému nechtějí trávit mnoho času. Jejich požadavky se mu daří naplňovat velmi dobře. Achillovou patou je úroveň podpory češtiny. Většinu systému lze sice jednoduše a rychle počeštit, ale není to dokonalé, občas člověk při práci narazí na nepřeložené části programů. Podpora češtiny je zatím v Mandrivě nesrovnatelně lepší. Nevýhodou může být také to, že za PCLinuxOS nestojí žádná velká firma, počet vývojářů je spíše menší než větší a do jisté míry distribuce stále stojí a padá se zakladatelem Texstarem. Že se dá ale PCLinuxOS dlouhodobě věřit, dokazuje to, že se ho rozhodlo nasadit filipínské ministerstvo sociální péče a rozvoje.