Krátká vsuvka o budoucnosti distribuce
Jak je obecně známo, firma Novell, která za distribucí openSUSE stojí (a které tato distribuce slouží jako „testovací“ pro SUSE Linux Enterprise), se nachází v procesu akvizice dvěma jinými firmami (navíc s tím, že patenty a patentové přihlášky putují úplně jinam). Tato akvizice ještě nebyla dokončena, byť je velmi pravděpodobné, že antimonopolní úřady vydají nakonec kladné stanovisko a záměr již schválený akcionáři Novellu bude završen.
Podle nejnovějších informací dojde pravděpodobně k akvizici celého Novellu pouze firmou Attachmate Corporation, samostatný prodej patentů se nejspíš nekoná.
Vzhledem k této situaci není příliš jasné, jakou budoucnost bude distribuce openSUSE (resp. i SUSE Linux Enterprise) mít. Může zůstat vše při starém nebo jen s malými změnami, ale také se to může vydat cestou, kterou již máme možnost pozorovat po akvizici Sun Microsystems firmou Oracle – tedy směrem k větší uzavřenosti. Musíme se nechat překvapit, nic jiného se v tuto chvíli dělat nedá.
Co je nového?
Tak jako vždy, čeká v nové verzi distribuce openSUSE celá řada nových nebo aktualizovaných součástí a funkcí, například:
-
jádro 2.6.37
-
knihovna GNU C verze 2.11
-
X.org 7.6
-
FreeType s podporou subpixelového renderingu
-
odstranění technologie HAL
-
KDE 4.6 s Qt 4.7
-
GNOME 2.32
-
Xfce 4.8
-
OpenJDK 1.6.0
-
Mozilla Firefox 4 beta
-
LibreOffice 3.3
-
Thunderbird 3.1
-
Scribus 1.4
Nejvíce změn je na první pohled neviditelných. Například už v systému chybí tradiční ISC Cron, místě něj najdeme Cronie s lepší podporou bezpečnostních technologií (PAM, SELinux) a snazší konfigurací.
Podobně i start systému je ve znamení změn. Začíná to už zavaděčem, je k dispozici nejen GRUB (verze 0.97), nýbrž experimentálně i nový GRUB2. Dále je pro odvážné připraven také systemd nahrazující starý známý init.
HAL je pryč, smiřte se s tím. Místo něj nastoupily programy jako upower nebo udisk. V zásadě by s tím neměl být problém, i když se ještě mohou vyskytnout aplikace, které by na HAL spoléhaly.
Nová verze openSUSE bude uvolněna v průběhu dneška
Instalace
K instalaci, nabídce obrazů a všemu, co s tím souvisí, se nedá příliš dodat. Vše zůstává při starém – doufejme, že podle hesla „když to funguje, nerýpej se v tom“. Zmíněné se týká celého instalačního procesu, prostě kdo instaloval některou z posledních verzí openSUSE (zejména 11.2 nebo 11.3), nejspíš nepozná žádný rozdíl.
Úvodní obrazovka po startu z instalačního DVD
Samotná instalace, tedy od dokončení výběru balíčků do restartu systému, trvala na fyzickém testovacím stroji (Intel Core2Quad Q8300 2,5 GHz, 4 GB RAM, disk WD10EALS 1 TB) přibližně deset minut. Jednalo se o 64bitovou verzi distribuce, pro cílový oddíl byl použit souborový systém ext4, instalovalo se cca 1700 balíčků, indikovaný datový objem byl zhruba 4,2 GB. Jednalo se o výchozí výběr balíčků pro desktop s prostředím KDE, k tomu byly přidány balíčky pro vývoj a dále různé jednotlivé balíčky s nezbytnými programy (Wireshark, mc, nmap apod.). Celý instalační proces, včetně rozdělení disku, výběru balíčků a automatických poinstalačních činností zabral okolo dvaceti minut.
Prakticky všechno je v instalaci stejné jako u předchozích verzí distribuce, proto nemá smysl se tím blíže zabývat. Někdo by možná ocenil, kdyby byly texty v instalačním procesu konečně dopřeloženy do češtiny, když už jsou tak dlouho v zásadě stejné. To je ale asi tak jediné, co se tomu dá vytknout, protože instalace je už dobře propracovaná a funguje spolehlivě.
Používáme openSUSE 11.4
Čerstvě spuštěná distribuce openSUSE 11.4 nepřináší žádná překvapení, zejména ne v negativním smyslu, jako to (viděno subjektivním pohledem) učinila rok stará verze 11.2 se svou kysele zelenou barevností. Naopak, prostředí laděné do tmavě zelené (ještě tmavší než u 11.3) a obsahující velmi decentní barevné téma by urazilo asi málokoho a pravděpodobně nebude překážkou v tom, pustit se hned do používání nově nainstalované distribuce.
Vzhled plochy openSUSE 11.4 po instalaci
Následující obrázek ukazuje pohled na základní vlastnosti počítače zobrazené v programu Konqueror. Jak je z obrázku vidět, prostředí KDE je ve verzi 4.6.0, přestože již vyšla verze 4.6.1 – je ale tak čerstvá, že není ještě ani ve specializovaném repozitáři openSUSE Build Service, natož v hlavním repozitáři distribuce samotné.
Pohled na zobrazení počítače
Mimochodem právě Konqueror je výchozím webovým prohlížečem v prostředí KDE v openSUSE, lze ale nově nainstalovat a používat také prohlížeč Rekonq založený na frameworku QtWebKit. Ovšem WebKit jako renderovací jádro používají oba tyto prohlížeče.
Webový prohlížeč Rekonq
Vylepšení FreeType
FreeType je engine pro práci s fonty (písmy), včetně TrueType, CFF, OpenType, Type 1 a řady dalších. Knihovna se používá pro vykreslování písem a další práci s nimi. Novou věcí v openSUSE je v této knihovně podpora tzv. subpixelového renderingu. Lze jím dosáhnout hladší vykreslování textů, předpokladem je ale správné nastavení podle konkrétního displeje (jinak je to ještě horší) – buď na základě znalosti uspořádání jednotlivých barev uvnitř pixelů, nebo experimentálně.
Mozilla Firefox
Nebývá zvykem dávat do běžných distribucí betaverze důležitých programů, mezi něž prohlížeč Mozilla Firefox jednoznačně patří. Tady ale tvůrci usoudili, že funkční přínosy nové verze Firefox 4 převažují nad problémy spojenými s používáním betaverze, proto ji do distribuce zařadili. Jak dobré rozhodnutí to bylo, nechť každý posoudí sám. Faktem je, že se dá prohlížeč bez problémů používat a hlavní komplikací tak je, že mnohé doplňky ještě novou verzi nepodporují, a tak se bez nich člověk bude muset chvíli obejít. Navíc stabilní „čtyřka“ vyjde každou chvíli a uživatelé by se jí jinak v repozitáři verze 11.4 nedočkali, takto dorazí aktualizace na stabilní verzi krátce po vydání distribuce.
Mozilla Firefox 4 beta
Základní příručka
Hodně zapracováno bylo na základní příručce uživatele distribuce. Na rozdíl od mnohých příruček pro KDE je tato opravdu čerstvá a aktuální. Každý, kdo zvládne čtení anglického textu, by ji mohl ocenit.
Základní příručka openSUSE
LibreOffice
Že LibreOffice zaujme na některých distribucích místo ještě nedávno neotřesitelně vládnoucího balíku OpenOffice.org, se dalo očekávat. Mezi těmito distribucemi je i openSUSE, kde je navíc ještě možnost využít tzv. split build pro snazší vývoj LibreOffice a opravy chyb.
Novell se na vývoji LibreOffice podílí, takže není divu, že v openSUSE dostal přednost. Stejně jste se v minulých verzích setkávali s edicí Go-oo, nikoli s originálním OpenOffice.org.
Kancelářský balík LibreOffice
Další novinky
V openSUSE 11.4 je obsažen Wireshark 1.4 s podporou mnoha protokolů, s novým uživatelským rozhraním, ale také s možností skriptování v jazyce Python.
Síťový monitorovací program Wireshark
Výčet dalšího nového nebo aktualizovaného softwaru by byl velmi dlouhý, změny se odehrály například u virtualizačních nástrojů (Xen, VirtualBox, KVM apod.), vývojových prostředí (KDevelop, Anjuta, QtCreator, MonoDevelop...), finančních aplikací (KMyMoney, Gnucash, Skrooge) a v mnoha dalších oblastech.
Změny se však týkají i repozitářů a způsobu aktualizací. K dispozici je Tumbleweed, systém pro plynulou aktualizaci (rolling releases), který sice není výchozí metodou aktualizací, nicméně ho lze zapnout a mít tak stále nejnovější verze softwaru.
Známý repozitář Packman (není součástí openSUSE, ale jeho popularita je vysoká) má nyní čtyři menší samostatné repozitáře s omezeným výběrem balíčků. Kdo tak potřebuje pouze balíčky pro specifický účel, nemusí si připojovat obrovský hlavní repozitář se všemi důsledky.
Kdo si chce přečíst v kostce o všech hlavních novinkách openSUSE 11.4, může navštívit stránku k tomu určenou: Feature guide.
Poznámky k verzi 11.4
Distribuce openSUSE 11.4 na notebooku IBM ThinkPad R51
Instalace na poměrně starý notebook IBM ThinkPad R51 proběhla hladce, stejně tak následný start systému. Pak už ale distribuce zklamala na celé čáře a vysloužila si jednoznačné ohodnocení: nevyhovuje. Proč? Při pokusu pracovat s aplikacemi se GUI naprosto zbláznilo. Okna místo zobrazení pouze problikávala, zůstávaly zobrazeny jejich fragmenty atd. Pracovat s tím nejde.
Pohled do zpráv jádra ukázal doslova chrlení zprávy [drm:intel_prepare_page_flip] *ERROR* Prepared flip multiple times. To nasvědčuje tomu, že je chyba v jádře, konkrétně v DRM ovladači pro grafickou kartu Intel. Chyba již byla hlášena (#24202), údajně se jedná o známou regresi a nezbývá tedy než čekat, zda bude brzy odstraněna. Při vypnutí grafického režimu (přechodem na runlevel 3) došlo k další chybě v témže ovladači, konkrétně k dereferenci nulového ukazatele. Asi to souvisí s již zmíněnou chybou.
Na daném notebooku tedy nic skutečně otestovat nešlo, zatím je tento test pouze varováním pro uživatele počítačů s grafickými kartami Intel, přinejmenším typu Extreme Graphics II.
GNOME a ti druzí
Jako již tradičně, lze při instalaci zvolit, které desktopové prostředí se nainstaluje jako výchozí (další lze samozřejmě doinstalovat později). Kromě již popsaného KDE je to především GNOME, které je druhou ze dvou hlavních voleb. Není k němu příliš co dodat – prostě funguje. Je barevně laděno do tmava, což někomu nemusí vyhovovat, ale samozřejmě není problém si ho nastavit jinak.
Prostředí GNOME 2.32
To ale není vše. Nedočkavci, netrpělivě vyhlížející nové GNOME 3, mohou okusit i něco z tohoto soudku (byť si v tuto chvíli ještě nevyzkoušejí novou vymoženost spočívající v odstranění tlačítek pro maximalizaci a minimalizaci okna). Stačí si nainstalovat GNOME Shell a související komponenty, a potom při přihlašování zvolit „GNOME 3 Preview“. Stabilita samozřejmě není nezaručena.
Komu nesedí ani KDE, ani GNOME, má stále na výběr z dalších prostředí, případně lze samozřejmě grafiku zcela vynechat a pracovat jen v textových konzolích. Mezi ona „další prostředí“ patří populární Xfce a méně známé LXDE, které je vidět na následujícím obrázku.
Prostředí Xfce
Prostředí LXDE
Zkušenosti s provozem
Při testování na třech fyzických strojích (dvou klasických desktopech a jednom notebooku, viz výše) a na jednom virtuálním (VirtualBox 4.0) se systém až na zmíněnou výjimku choval velmi stabilně a bezproblémově. Subjektivně byl navíc možná o něco rychlejší než starší verze 11.2 a 11.3, což ale může být způsobeno i jinými vlivy.
Jako nestabilní se však ukázal (když nepočítám GNOME Shell, který je ale ryze experimentální) multimediální program Amarok, který často a zcela nepredikovatelně padal. Zejména se to stávalo při přehrávání vzdálených souborů a streamů.
Multimediální přehrávač Amarok neběží nejstabilněji
Celkový dojem
Již dobře odladěná distribuce se stala opět o něco odladěnější, současně ale „jaksi mimochodem“ přibyla řada nových, většinou zvenčí neviditelných věcí. To, co je vysloveně syrové nebo experimentální, není nastaveno jako výchozí volba, přece však může odvážnější uživatel takové věci snadno vyzkoušet. V distribuci jsou fungující aplikace i grafická prostředí, jen občas lze narazit na přetrvávající drobné nedodělky, hlavně v překladech do češtiny. Určitým zklamáním jsou pro mě problémy s grafickou kartou Intel, ale v tom jsou tvůrci openSUSE vcelku nevinně.
