K dispozici je na stránkách http://www.slax.org/ v sekci download jako asi 200 MB obraz CD ve formátu ISO, což není ani málo ani moc, ale pokud nejste zrovna otrokem vytáčeného připojení, tak pro vás určitě nebude problém si ho stáhnout. Pak už zbývá jen vypálení na CD-R popř. CD-RW (vejde se i na 8 cm CD) nebo zkopírování např. na USB FlashDisk a Slax je připraven k použití.
Hodí se k ledasčemu, od pouhého prostého vyzkoušení možností Linuxu, přes ukázku u kamaráda či kolegy, až po opravu jiné instalace Linuxu na disku vašeho či sousedova počítače. Zkrátka, pokud často pracujete s počítačem a používáte Linux, ale nejen ten, určitě se vám čas strávený jeho stahováním bohatě vyplatí.
Požadavky
Nároky Slaxu na počítač, na kterém jej chcete provozovat, jsou na dnešní dobu docela skromné. Posuďte sami - procesor řady 486, ale takový je už spíše rarita, takže nějaké to Pentium, 30 MB paměti a mechanika CD-ROM nebo jiné zařízení, ze kterého jej lze zavést (např. již zmíněný USB FlashDisk nebo dokonce i pevný disk). Pokud máte CD-ROM, ale váš BIOS z něj neumí zavádět, nezoufejte, i na to se myslelo, podle instrukcí vytvoříte pomocnou disketu, která je pak schopna CD zavést.
Vraťme se ještě k paměťovým nárokům. Podotýkám, že 30 MB je opravdu minimum, které vás odsoudí pouze k textové konzoli, daleko lepší je mít 64 MB, to už si pak spustíte i X Window, no a normální řadoví občané, kteří disponují minimálně 128 MB paměti si užijí i KDE. Pokud máte ovšem 256 MB a více, pak se otevírají ty pravé možnosti CD, lze jej totiž kompletně načíst do paměti a CD poté z mechaniky vyjmout, tedy použít i jiná CD a stále zůstat ve Slaxu.
A na závěr odstavce ještě poznámku, která je sice určitě téměř všem jasná, ale stojí za to se o ní zmínit. Mám na mysli to, že v současnosti si většina lidí nedokáže představit počítač bez pevného disku. Ten ale se Slaxem vůbec nepotřebujeme! Stačí nám opravdu jen CD-ROM (či jiné zařízení, ze kterého je počítač schopen zavést operační systém) a disketová mechanika nebo USB FlashDisk pro ukládání dat. Další možností je také vypalovačka a počítač s více než 256 MB paměti - pak už stačí jen CD-RW médium pro data.
Start!
Pro jednoduchost předpokládejme, že máme k dispozici počítač s mechanikou CD-ROM a že z ní funguje a je nastaveno zavádění. Po vložení CD do mechaniky a následném restartu nás uvítá obrazovka s velmi pěkným logem Slaxu. Pokud nyní zmáčkneme klávesu Enter nebo vůbec nic, tak se bude dál standardně pokračovat v procesu zavádění. Klávesou F1 se dostaneme k další obrazovce s přehledem všech důležitých parametrů pro ovlivnění startu Slaxu.
Nemá cenu je zde všechny vypisovat a podrobně je rozebírat a tak uvedu jen ty nejzajímavější. Zadáním volby memtest spustíme test paměti MemTest86 (http://www.memtest86.org), což je velmi šikovné a nikdy nevíte, kdy se to bude hodit. Dále je možné nechat hned spustit systém X Window nebo pomocí slax copy2ram eject zkopírovat všechny moduly do paměti (potřebujeme aspoň 200 MB volné paměti) a vysunout CD, které pak můžeme nahradit např. CD s filmem. Můžeme též přinutit X Window ke zvolení vyšší obnovovací frekvence monitoru.
Ještě než Slax definitivně spustíme, rád bych zde uvedl, že je možno Slax velmi snadno rozšířit o jiný program či hru - na stránkách projektu je totiž možné si stáhnout obrazy, které se vloží buď přímo na CD, případně se "připojí" za chodu. V nabídce najdeme například Mozilla Firefox nebo hru Frozen Bubble.
Jakmile tedy definitivně odklepneme počáteční výzvu, nastane klasické načítání Linuxu se všemi hláškami o tom, co se právě děje, tj. o nalezení hardware, nastavování všeho možného i nemožného, o spouštění subsystémů a startování skriptů, až se nakonec dostaneme k výzvě k přihlášení a informaci o hesla účtu root (je to toor).
V systému
Pokud jsme při startu nezvolili přímé spuštění X Window, dostaneme se po přihlášení do klasické textové konzole. Nyní můžeme ručně spustit GUI a to buď s příchutí KDE a nebo FluxBoxu, kterou si ovšem budeme vychutnávat rychleji (zvláště na pomalejších a paměťově chudších strojích). Dále je k dispozici oblíbený manažer souborového systému Midnight Commander, upravení nastavení hlasitosti zvuku pomocí nástroje rexima a také uložení a načtení vlastních nastavení např. z diskety nebo z disku.
Ale to je jen zlomek toho, co se Slaxem můžeme provádět. CD obsahuje spoustu software, jak pro práci v konzoli tak v GUI. V textovém režimu máme k dispozici např. bc (kalkulačka), cdparanoiu (např. pro čtení CD i s chybami), nástroje pro práci s multimédii jako lame (pro vytváření souborů ve formátu MP3), mpg321 (přehrávač MP3), mplayer (přehrávač filmů a videa), seejpeg (prohlížeč obrázků), síťové programy jako nmap (síťový scanner), ssh (bezpečný shell), lynx (WWW prohlížeč), tcpdump (zachytávač síťového provozu), mutt (e-mailový klient), wget (stahovač souborů), dále pak nástroje pro vypalování a démony, které jsou součástí každé linuxové distribuce.
Co se týče GUI, tak to je jasně zaměřeno na KDE (K Desktop Environment). Proto zde nemůže chybět kancelářský balík KOffice, dále pak vypalovací program K3B, přehrávač KPlayer, který je založen na MPlayeru, KPDF -- prohlížeč dokumentů ve formátu PDF a textový editor KWrite. Se způsobilostí pro pobyt v síti Internet na tom taky nejsme špatně, na CD najdeme Kopete (ICQ a spol.), webový prohlížeč s příhodným názvem Konqueror, poštu pošleme nebo si ji přečteme pomoci KMailu a pokud pro připojení využíváme protokol PPP, jistě se nám bude hodit příjemné prostředí aplikace KPPP. Ale co by to byl za Linux, kdybychom v něm nenašli alespoň některé více či méně klasické hry pro potrápení šedé kůry mozkové, např. logické, deskové, karetní a další.
Novinky verze 4.1.4
Už jste jistě celí nedočkaví, co je vlastně nového. Slax verze 4.1.4 je založen na téměř nejnovějším jádře řady 2.4.x a sice konkrétně 2.4.28-pre2 se zakompilovanou podporou pro Serial ATA rozhraní, což asi využijí jen majitelé nejnovějších počítačů. Dále je použit nejnovější MPlayer verze 1.0pre5 a po změně licence projektu XFree86 je použito X.org.
Příznivce KDE jistě potěší nejnovější verze 3.3.0, KOffice 1.3.2 a verze 0.11.14 příjemného vypalovacího programu K3B. Dále byl také přidán rdesktop, což je nástroj pro využívání Microsoft Terminal Services, kterého využívá KDE aplikace krdc. V aktuální verzi KDE přibyly nové aplikace jako Kolourpaint (náhrada KPaintu), KSpell2 nebo třeba KThemeManager ke globálnímu nastavování témat KDE. Zvýšila se integrace některých komponent a přibyla řada vylepšení, ale také bylo opraveno 7000 chyb.
Přibylo více možností spouštění GUI z příkazové řádky, došlo k opravě skriptu pro nastavení X Window a došlo také ke změně jejich standardní konfigurace. Také byl opraven skript pro instalaci Slaxu na pevný disk. Pokud to tedy shrneme, hlavními devizami Slaxu 4.1.4 je bezpochyby nové jádro, nové KDE a KOffice a zajisté nové verze některých dalších balíčků.
Závěrem
CD jsem zkoušel na počítači s procesorem Intel Celeron taktovaný na frekvenci 1,2 GHz a osazený 256 MB paměti, odezva byla celkem svižná a nesetkal jsem se s nějakými vážnými problémy. Neobsahuje sice vše, nač si člověk vzpomene, ale spoustu věcí lze doplnit pomocí modulů. Vzhledem k velikosti obrazu CD jej lze vypálit i na malé 8 cm médium, klidně strčit do kapsy od košile a pak jej při vhodné příležitosti někde vytáhnout a zvýšit si tak společenské renomé. Pokud tedy chcete mít své vlastní live CD a ještě pořád se nemůžete rozhodnout, musíte Slax v každém případě vyzkoušet.