Scénář
Počítač dosáhl kmetského věku desíti let a pohání jej zastaralý operační systém Windows XP, jehož instalace se navíc častými změnami softwaru „zaneřádila“. Počítač tak začal být „dýchavičný“. Tohoto počítače, jenž celý svůj život věrně sloužil, se uživatel nechce prostě jen tak zbavit.
Starý počítač bude nově pořízenému modernímu sekundovat coby záložní (např. pro hosty) a experimentální (např. zkoušení aplikací). Těžiště předpokládaného nasazení spočívá v normální kancelářské práci, v surfování internetem, ve stahování z internetu, v obvyklých open source aplikacích (např. retuše obrázků GIMPem), v manipulaci se soubory (např. zálohování dokumentů), v přehrávání multimédií, v odreagování při hraní nenáročných her a v podobných všedních aktivitách, dále v zkoušení open source softwaru a v koketování s Linuxem. Uživatel se rozhodl starému počítači dopřát moderní operační systém a sáhl po Linuxu [Poznámka 1], o němž - byť s ním nemá přímé zkušenosti - již mnoho slyšel. Dosluhující stroj bude určen i k seznamování s tímto operačním systémem.
Obecná poučení o životnosti hardwaru/softwaru
Základní parametry komponent, vyjma monitoru a baterií, jsou pevně dány již z výroby, a tedy se časem ani nezhoršují a ani se nezlepšují. Může však nastat celá řada poruch. Jednou se závady projevují před úplným selháním (např. náhodné restarty počítače), druhdy fatální porucha udeří zcela nečekaně. Nelze říci, že by se po uplynutí určité doby dramaticky zvyšovala frekvence incidentů. Neexistuje žádná ostrá horní „hranice životnosti“ počítače; mnohé i po patnácti či dvaceti letech stále šlapou jako hodinky.
Překážky však tvoří omezená tzv. morální životnost. Takto se označuje lhůta, kdy lze plnohodnotně produkt používat způsobem obvyklým v dané době. Jinými slovy výrobek stále dostačuje nárokům aktuálních verzí aplikací, nejnovějším technologickým standardům, obvyklým požadavkům na kvalitu výstupu (např. rozlišení videa), módním trendům... Zaostalost hardwaru se projevuje především ve výpočetně a paměťově intenzivních úlohách, mezi něž patří především vytváření a úprava videa, vizualizace, hraní her usilujících o fotorealistickou vizuální prezentaci, virtualizace více operačních systémů a vědecko-technicko-inženýrské výpočty.
Rovněž software zastarává, což dává dobrý důvod upgradovat software i na starém hardwaru. Konkrétně operační systém po vypršení své morální životnosti skýtá mimo jiné následující handicapy:
- Po několika měsících až letech končí technická podpora distribuce. Obecně výrobci „podnikových“ distribucí nabízejí podporu trvající déle, než nabízejí výrobci distribucí pro „domácnost“. Po skončení podpory se již nevytvářejí balíčky a vypínají se zdroje softwaru, takže uživatel si musí obstarávat software sám.
- Mohou se vyskytnout problémy s nekompatibilitou (např. stará knihovna GTK), což vylučuje upgradování aplikací.
- Staré verze aplikací nepodporují všechny soudobé standardy, což vede k nekompatibilitě (např. neotevře se kancelářský dokument).
- Starý software výrazně pozbyl popularity a podílu na trhu. Vzhledem k zanedbatelné uživatelské základně jen stěží získáte rady na internetových fórech.
Poměřuji jen nové distribuce, neboť nasazení historického softwaru zjevně není ideální řešení. [Poznámka 2]
Testovací sestava
| procesor | 1 GHz, Pentium III 1000 |
| grafická karta | GeForce2 MX200 32 MB |
| operační paměť | 2x256 MB DDR-266 [Poznámka 3] |
| pevný disk | 20 GB, 7200 rpm, Parallel ATA |
| monitor | 17" CRT, testováno při 1024x768 |
| zvuková karta | Creative Labs CT4810 |
| CD mechanika | 52x čtení |
| periferie | laserová tiskárna, disketová mechanika 3,5" a JAZ [Poznámka 4] |
Distribuce
Testuji tři distribuce. V kategorii „běžná distribuce“ testuji Debian 6.0 Squeeze (GNOME), v kategorii „odlehčená běžná distribuce“ Xubuntu 12.10 a v kategorii „specializované distribuce“ Webconverger 16.0. Jednoúčelová bezúdržbová distribuce Webconverger cílí jen na surfování internetem, podrobnosti naleznete v článku Webconverger: Linux s jediným účelem – prohlížení webu. Při testu byly preferovány aplikace předpřipravené tvůrci distribuce a byla ponechána standardní nastavení desktopového prostředí.
Webconverger
Zaměřil jsem se především na čtení populárních zpravodajských webů (linuxexpres.cz, openoffice.cz, novinky.cz, idnes.cz...), vyhledávání informací (Seznam, Google, Wikipedia), hledání dopravního spojení (idos.cz), vytváření obsahu a publikování ve Wordpressu, vybírání mailové schránky přes webové rozhraní, mapové aplikace (mapy.cz) a videa (youtube.com). Celkově jsem strávil přerušovaným testováním Webconvergeru odhadem 10 hodin.
Nesetkal jsem se s ničím, co bych mohl vytknout přímo Webconvergeru. Potíže pramenily výhradně z podřadného hardwaru.:
- Stránky s množstvím animací, převážně reklamy, se překreslovaly pomalu a trhaně.
- Přehrávání videa nebylo zcela plynulé, nicméně video zůstalo „sledovatelné“.
- Otevření vysokého počtu stránek současně zpomalovalo prohlížeč, což se převážně projevovalo znatelnou prodlevou při přepínání mezi jednotlivým stránkami (taby).
- Některé webové stránky jsou silně optimalizované pro širokoúhlé monitory.
Celkově však byl Webconverger dobře použitelný. Testovaný počítač s Webconvergerem by bez problémů mohl být umístěn například ve škole, aby umožnil studentům bezplatný přístup na internet.
Xubuntu a Debian
Nejprve jsem letmo otestoval živá CD, tedy spuštění z CD bez instalace na disk. Start byl extrémně pomalý (přes šest minut) a i aplikace nabíhaly značně líně. Přinejmenším z tohoto důvodu považuji živá CD pro trvalé praktické užívání nevhodná.
Následně jsem testoval běžné instalace, v nichž jsem pracoval coby komerční programátor. Práce spočívala především v úpravě textových souborů, kompilaci v gcc, manipulaci se soubory, skriptování v Pythonu, hledání informací na Internetu, tvorbě pdf (LyX, LaTeX) a statistickém zpracování dat (systém R). Postřehy z testování jsou pro oba systémy obdobné.:
- Instalování systémů neskrývalo žádné záludnosti. Nainstalavat Debian a Xubuntu svépomocí zvládne kdokoliv počítačově gramotný, a to i bez specificky linuxových/unixových znalostí.
- Kurzor reagoval na pohyb/klikání myši okamžitě. Někdy, především ve webovém prohlížeči, se zobrazování již napsaných písmen přerušilo na půl až jednu vteřinu, načež naráz „vyskočila“ skupina několika naposledy napsaných znaků.
- Operační systém nebo aplikace nikdy nespadly. Během testu nedošlo k „urputnému“ swapování a počítač stále reagoval na uživatele. Nevyskytly se žádné mimořádné situace.
- U Xubuntu se objevovaly chyby v zobrazení. Pod pohybující se myší ikony a jiné grafické prvky podivně „problikávaly“. Několikrát „problikla“ i celá obrazovka. Dále scrollování dokumentů občas zanechávalo v obrázcích šedivé horizontální pruhy. Značně se tím komplikovalo surfování internetem, protože pro správné zobrazení bylo nutno minimalizovat a následně znovu maximalizovat okno prohlížeče. Přesnou příčinu popsaného neznám; hypotéza o špatných ovladačích hardwaru se zdá uvěřitelná. V ani jednom z obou systémů nefungovala mechanika Jaz. Jinak ovladače hardwaru fungovaly hned po instalaci systémů perfektně.
- Surfování ve Webconvergeru bylo mnohem svižnější než v Debianu a v Xubuntu. Při brouzdání ve dvou zmíněných systémech jsem se musel omezovat (např. maximálně otevřených pět tabů), abych netrpěl pomalostí prohlížeče. Výrazné zlepšení přineslo až zablokováním reklamy, což se však z hlediska spravedlivé odměny autorovi obsahu jeví jako eticky sporný krok.
- Ztížena byla rovněž práce s dokumenty (pdf, Apache OpenOffice) s desítkami stránek. Problematické bylo především prohlížení/editování více dokumentů současně a dokumentů obsahujících obrázky. Problematická byla i úprava fotografií s velkým rozlišením.
- Desktopová prostředí a uživatelská rozhraní aplikací zůstala ergonomická i při rozlišení obrazovky 1024x768.
- Přehrávání videa a hudby z pevného disku (mpeg-2, ogg, mp3...) bylo bezproblémové. Streamované video (youtube.com...) však již plynule neběželo.
- Nejenže nefungovaly velké hry typu Flight Gear, nýbrž i menší moderní hry typu Word of Goo byly zcela nehratelné. Naopak starší hry typu Trigger fungovaly skvěle a samozřejmě bavit se šlo u herních druhů, jež nevyžadují okázalou grafiku (viz např. seriál Deskové hry v Linuxu).
- Oba operační systémy nastartovaly do dvou minut. Uživatelské aplikace se spouštěly v řádu vteřin.
- Výpočetně náročné úlohy jako kompilace programů pochopitelně trvaly déle než u moderních počítačů.
Plynulost a pohodlnost práce byla v obou systémech srovnatelná. Práce v obou systémech byla možná, nicméně bylo nutno se obrnit trpělivostí a neprovádět simultánně mnoho činností.
Výsledek testování
Počítač je smysluplně použitelný ke kancelářské práci, avšak za cenu nižšího komfortu. Využití nastíněné úvodním scénářem je rozumné. I velmi starý počítač splňuje minimální hardwarové požadavky některých moderních distribucí Linuxu.
Poznámka 1
Záměru upgradovat Windows XP brání jednak nutnost kupovat stále nové licence při upgradu operačního systému a jednak vytrvalý nárůst minimálních požadavků nových vydání Windows, který kopíruje pokrok na poli hardwaru. Například minimální požadavky na paměť rostly takto.:
| 1995 | Windows 95 | 4 MB |
| 1998 | Windows 98 | 16 MB |
| 2000 | Windows Me, Windows 2000 | 32 MB |
| 2001 | Windows Xp | 64 MB |
| 2007 | Windows Vista | 512 MB |
| 2009 | Windows 7 | 1024 MB |
| 2012 | Windows 8 | 1024 MB |
Nasazení Windows 8 na testované sestavě (viz pokračování článku) zjevně zhatí již jen požadavky na velikost operační paměti. Navíc investice přesahující 2000 Kč do nutné licence vzhledem k ceně hardwaru postrádá ekonomického smyslu.
Poznámka 2
Na druhou stranu ani používání posledních testovacích verzí není zrovna ideální kvůli nízké dokončenosti, kdy například budou částečně chybět české překlady aplikací, a případným skrytým nedostatkům, které odhalí až praxe. Například počátkem roku 2011 se zlepšilo jádro přidáním bezpečnostního testování přítomnosti technologie ASPM. Některé nekvalitní základní desky však obsahovaly skrytou vadu, takže paradoxně lepší podpora standardů v novém jádře zvýšila spotřebu elektřiny až o 30%. Za několik týdnů byla uvolněna jaderná záplata, jež zajišťovala „blbuvzdornost“ jádra vůči lajdáctví (některých) návrhářů hardwaru.
Poznámka 3
Sestavu jsem rozšířil druhým 256 MB modulem operační paměti. V roce 2002 by bylo celkových 512 MB paměti nevídaným přepychem.
Poznámka 4
Technologie „pokročilých disket“ Jaz neobstála v konkurenci s vypalovatelnými CD/DVD disky a flash klíčenek.
