Linux E X P R E S

Facebook

Ubuntu je Linux pro lidské bytosti

ubuntu.png

Distribuce, která se stala skokanem roku 2005 a stále ji nedochází dech. Co se za ní skrývá a z čeho se narodila?


Pro koho?

Přestože se nejedná o cíl jediný, distribuce je silně zaměřená na běžné desktopové uživatele. Tedy ty, kteří potřebují jednoduše a rychle v grafickém prostředí pracovat, ale rádi by se i bavili. Není jim cizí internet, rádi poslouchají hudbu a koukají na filmy. Na druhou stranu ale nemají čas řešit problémy s instalací grafické karty nebo chuť zápasit s bezdrátovou kartou.

To ale není všechno, to by na první místo na serveru distrowatch.com určitě nestačilo. Přidejte velký smysl pro svobodu a volnost šíření, zaměřte se na použitelnost, podepřete to puntičkářskou pravidelností vydávání nových verzí a završte garancí tříleté podpory každé verze (u serverových verzí je poskytována dokonce pětiletá podpora). Vše okořeňte vynikající autodetekcí hardwaru a máte recept na slávu Ubuntu.

Jak vidíte, každý si vybere. Abych byl přesný, na počátku platilo: "Každý, kdo si oblíbil GNOME, si vybere." Za jediný původní systém bylo zvoleno právě toto prostředí. Dlouho to však netrvalo a našli se tací, kteří chtěli využít nabídky Ubuntu, ale měli oblíbené jiné. A tak vzniklo Kubuntu postavené jak jinak než na KDE, Xubuntu využívající služeb odlehčeného Xfce nebo Edubuntu, které sice zůstává u původního GNOME, ale obohacuje ho o bohatý košík výukového softwaru.

Jelikož byly tyto odnože dostatečně úspěšné, přijala je komunita Ubuntu za své a jejich balíčky je možné najít v oficiálních zdrojích a jsou dokonce odkazovány na úvodní stránce projektu. Jak už to je ve světě Linuxu běžné, začaly vznikat nové a nové odnože s různým zaměřením. Za zajímavé a často protřepávané bych jmenoval Ubuntu Christian Edition, která se do zvoleného softwaru snaží promítnout křesťanské myšlenky, nebo gNewSense vystavěné pouze na otevřeném softwaru.

Image

Od kdy?

Skončilo léto roku 2004 a vývojový cyklus Debianu se už příliš vlekl. Pro správce stabilní serverů plně vyhovující stav, nikoliv však pro domácí uživatele lačnící po novinkách. Trpělivost přetekla a 20. října 2004 se z lůna Debianu zrodila nová distribuce, která se po pár úvodních peripetiích přejmenovala na Ubuntu. A po svém otci také zdědila veškeré své zvyklosti a základy, včetně balíčkovacího systému APT.

Od samého počátku se za něj postavila společnost Canonical Ltd., kterou vede Jihoafričan, podnikatel a milionář Mark Shuttleworth. Pokud byste hledali její sídlo (nemyslím tím to webové, ale kamenné), budete hledat na mapě dlouho. Až narazíte na ostrůvek Isle of Man nedaleko Britských ostrovů a až v tu chvíli budete na správném místě. Pan Shuttleworth si vybral právě toto místo, protože se jedná o pověstný daňový ráj, ke kterému mají mnohé ostatní státy dosti daleko.

Přelomovým rokem se stal hned následující rok 2005. V něm Mark Shuttleworth založil nadaci Ubuntu Foundation s počátečním vkladem 10 milionů dolarů na podporu budoucích verzí tohoto linuxového klonu. A přestože samotnému Ubuntu nebylo o moc více než rok, propracovalo se poprvé na vedoucí pozici na serveru distrowatch.com.

Co v něm najdete?

V řeči čísel bych řekl, můžete instalovat z CD majícího 700 MB, nebo z DVD, které má 3,5 GB. V každém případě (tedy pokud máte přístup k internetu) se však dostanete k nepřebernému množství více než 16 000 balíčků softwaru z oficiálního a komunitních internetových zdrojů a další tisíce najdete na neoficiálních. Jsou zde balíčky pro grafiku, zábavu, internet, kancelář, multimédia, vzdělávání, programování, servery. Nebylo zapomenuto ani na zrakově nebo sluchově postižené uživatele.

Na druhou stranu je v distribuci velice dbáno na patentovou čistotu, která je velice důležitá ve Spojených státech, pokud nechce mít vydavatel problémy. V základu tedy nenajdeme patentované kodeky na hudbu a video (např. oblíbené MP3, MPEG2 apod.), komerční archivátory (rar, 7-zip, ace) nebo programy (Skype, Flash atd.).

Jelikož naštěstí v Evropském parlamentu nebyl zákon o patentech uzákoněn, můžeme si je s klidem v duši doinstalovat. A aby to bylo co nejjednodušší, vznikl projekt Easy Ubuntu, který to umožňuje na pár kliknutí.

Jak vidíte, distribuce Ubuntu je pro každou lidskou bytost. Nezbývá mi než vám doporučit, abyste ji vyzkoušeli.

Diskuze (18) Nahoru