Součástí konference byly i dvě párty, první z nich se konala v klubu The Pub a druhá na lodi. Pokusím se shrnout své dojmy z konference, resp. přednášek, kterých jsem se zúčastnil. Všechny přednášky byly živě přenášeny na YouTube a proto si je můžete kdykoliv pustit z kanálu konference, některé si můžete přehrát přímo v tomto článku.
Už od prvního dne bylo na první pohled jasné, že se Flock bude týkat hlavně nadcházející 21. verze Fedory. Vždyť je to po dlouhé době nějaká výraznější změna, která zasáhne všechny uživatele této linuxové distribuce. Celou konferenci zahájil Fedora Project Leader Matthew Miller a hned po něm se slova ujal Gijs Hillenius z Evropské komise, který hovořil o nasazování svobodného softwaru na počítače ve státní sféře a také o problémech s tímto spojených.
Kde je Wayland?
Matthias Clasen, vývojář GTK+ se rozpovídal o aktuální situaci kolem náhrady za zastaralý X server, Waylandu. Prezentace začala mapou, na které byla města Weston a Wayland, a tím i odpověděl na otázku v názvu prezentace – Wayland je malé město vzdálené 25 km od Westonu nacházející se ve státě Massachusetts v USA.
Wayland sice ve Fedoře 21 nebude výchozím zobrazovacím serverem, ale téměř plnohodnotnou alternativou k X serveru. Mnoho chyb se od posledního vydání Fedory (na podzim tomu bude už rok) podařilo opravit, některé problémy a nedostatky jsou však stále na Waylandu patrné. Například úplně chybí podpora pro Drag and Drop, Wacom tablety a konfiguraci vstupních zařízení.
Fedora 21 má tedy umožnit denní používání Waylandu uživatelům, kteří dokáží překousnout výše zmíněné problémy. Sezení by už nemělo padat, stejně jako aplikace v něm spuštěné. Ve Fedoře 21 už jde pod Waylandem pouštět aplikace určené pro X, bohužel však vykreslování probíhá na procesoru přes ovladač llvmpipe. Tento problém by měl být spolu s dalšími odstraněn až v následujícím vydání Fedory.
Matthias do své přednášky zahrnul i stručnou historii Waylandu, která sahá až do roku 2008, krátce po přidání podpory pro KMS (kernel-mode-setting) do jádra. Práce na podpoře Wayland backendu v GTK+ započaly už v roce 2010. Dva roky poté vyšla první stabilní verze Waylandu 1.0.
Podpora se do prostředí GNOME začala dostávat v roce 2013, experimentální podporu obsahovala verze 3.10 (obsažená ve Fedoře 20) a následné vydání 3.12 opravilo mnoho problémů s Waylandem a přidalo podporu pro další funkce. Matthias také představil principy fungování protokolu Waylandu a termíny jako „Every frame is perfect“ a „Client-side dekorace“.
Kam míří Workstation?
„Desktop neumírá!“ pronesl Christian Schaller na začátek. Poznamenal také, že 35 % všech prodaných laptopů tvoří Chromebooky a na Steamu už má svůj linuxový port přes 600 titulů.
Jedním ze základních kamenů tohoto produktu budou kontejnery. Právě se debatuje nad tím, jak je využít tak, aby z dlouhodobého hlediska poskytly maximální bezpečnost a zejména komfort svým uživatelům. Jednou z možností je i využití Dockeru, rozhodnuto však ještě není. Vývojáři se budou snažit o růst platformy a nalákání uživatelů, kteří Fedoru opustili, zpět.
Součástí bude i marketing a psaní článků na blogy a hlavně zmenšení odstupu komerční distribuce Red Hat Enterprise Linuxu a Fedory. Například by měla nová rozhraní být dostupná v RHEL a ta starší by zase neměla z Fedory mizet. Rovněž nezbytné bude udržování kompatibility ABI na všech úrovních.
Christian zmínil také rostoucí důležitost webových aplikací. Někteří uživatelé ani lokální aplikace nespouštějí a vše obstarávají přes webový prohlížeč. I této skupině musí Fedora vyjít vstříc, a proto se pracuje na způsobech těsnější integrace webových aplikací.
Fedora QA
Luke Macken si připravil prezentaci o změnách v infrastruktuře Fedory. Šlo samozřejmě o Bodhi a jeho novou verzi Bodhi 2, která bude nasazena krátce po vydání Fedory 21. Luke začal historií aktualizačního procesoru Fedory. Od prvního vydání (Fedora Core 1) do Fedora Core 4 se aktualizace řešily čistě ručně.
Počínaje čtvrtou verzí Fedory byl dostupný systém aktualizací pro zaměstnance společnosti Red Hat. Až od Fedora Core 7 začalo fungovat Bodhi. Přineslo koncept karmy a prakticky tentýž systém obstarává infrastrukturu i dnes. Luke se pak zmínil i o problémech s takto starým systémem a několika pádech během aktualizací.
Bodhi 2 přinese novou příkazovou řádku, REST API a celkovou modernizaci uživatelského rozhraní. Podporovat bude integraci s nástrojem fedmsg a hlavně Taskatronem, což umožní automatizované testování a integraci s „odznáčky“.
Jak je na tom jádro?
Josh Boyer pohovořil o stavu jádra ve Fedoře a plánech pro následující 21. vydání Fedory. Kernel by v další Fedoře měl být ve verzi 3.16, což je aktuální stabilní řada, popřípadě 3.17, která se nyní nachází ve stadiu vydávání rc verzí. Záležet bude zejména na různých odkladech a posunech vydání Fedory a osobně to tipuji spíše na řadu 3.17. Tak či tak se Fedora bude držet průběžných aktualizací jádra v poslední stabilní verzi.
Během příprav na Fedora.next vývojáři Fedory Cloud požádali o zmenšení velikosti jádra. Velikost základního obrazu jádra ve Fedoře se tak zmenšila díky oddělení mnoha nepotřebných modulů do samostatného balíku a zvládnuta byla i komprese některých jaderných modulů, což také přispělo k redukci objemu.
Řeč se dostala i na COPR playground repozitář. V podstatě jde o možnost, jak vyzkoušet funkce, které ještě nebyly přidány do hlavní větve jádra. Třeba Kdbus (jaderný DBUS) a Overlayfs v 23. Tyto patche jsou považovány za stabilní, bohužel však nemohou být do Fedory přidány, dokud je správci linuxového kernelu nezačlení.
Zajímavé bylo i sledovat graf jaderných bugů nahlášených na fedoří bugzillu. Na něm byly patrné zuby směrem nahoru, které odpovídaly začlenění nové verze kernelu do stabilního vydání Fedory. Většina z nich se dle slov Joshe týká vždy problémů s jasem a uspáváním, přičemž právě problémy s uspáním patří k těm nejobtížněji opravitelným.
Fedora.next
Jak jsem se již zmínil v úvodu, celý Flock se točil okolo iniciativy Fedora.next. Na prezentaci Christopha Wickerta bylo úplně plno a spousta lidí si už ani neměla kam sednout. Christoph začal vysvětlením, co to vůbec Fedora.next je a hlavně, o co se snaží. Poznamenal, že dnešní linuxové distribuce jsou nudné, není mezi nimi moc rozdílů a uživatelé si tak vybírají tu svou podle osobních sympatií a ne podle toho, která je nejlepší.
Fedora.next má zajistit to, že vždy jeden produkt bude cílit na určitou skupinu uživatelů – Workstation tedy na vývojáře a uživatele, naproti tomu Cloud bude k dispozici ve formě obrazu připraveného ke spuštění ve virtualizovaném prostředí. Server nabízí Cockpit, což je nástroj, který může správcům serverů výrazně usnadnit jejich administraci a údržbu. Časem může vzniknout více produktů, třeba o Fedora Plasma se poměrně hodně diskutovalo.
Jaký Flock byl?
Kromě zmíněných přednášek na Flocku samozřejmě byla spousta dalších. Ty jsou zajímavé spíše pro programátory a určitě doporučuji každému projít Rozvrh konference a pokud vás něco zaujme, tak určitě navštivte kanál konference na YouTube a pusťte si to.
Flock 2014 byl v porovnání s dalšími linuxovými konferencemi podobného rázu, jako je třeba DevConf, určitě menší; odhadem tam mohlo být tak 300 návštěvníků, oficiální čísla však neznám. Atmosféra celé konference byla skvělá a určitě doporučuji příznivcům Fedory další ročník navštívit. Flock 2015 se bude konat někde v USA a poté zamíří zase zpátky do Evropy.