Pi Desktop promění váš Raspberry Pi v něco, co se bude vzhledově a do jisté míry i funkčně podobat oblíbeným mini PC Intel NUC nebo Gigabyte BRIX. V podstatě jde o stylovou krabičku doplněnou přídavnou deskou určenou pro připojení ke sběrnici GPIO a jednomu z USB portů.
„Pi Desktop ze strany konektorů“
Samotná deska obsahuje elektronický vypínač, hodiny reálného času, a slot pro připojení mSATA SSD. K těmto komponentám přidal výrobce sestavy Farnell element14 malý pasivní chladič pro Raspberry Pi, baterii pro pohon hodin reálného času a nezbytné montážní prvky. Stačí jen přidat Raspberry Pi, napájecí zdroj a mSATA SSD. Sestavu je pak možné doplnit 8MPx kamerou, pro níž je v krabičce připraveno montážní místo s průzorem.
„Uhodnete, co na snímku chybí?“
Montáž a instalace operačního systému
Ačkoli je účelem Pi Desktopu udělat z Raspberry Pi počítač, který bude bez problémů použitelný i naprostými laiky, jeho samotná montáž patří mezi poměrně komplikované. Budete při ní dočasně potřebovat paměťovou kartu microSD o kapacitě alespoň 4GB a rozhodně se nesmíte bát ani šroubováku, ani příkazové řádky. Žádné obavy, výrobcem poskytnutý návod je dostatečně podrobný. Některé jeho části vám možná budou připadat trochu nelogické, např. montáž přídavné desky na Raspberry Pi bez jeho předchozího zabudování do krabičky. Jsou ale nezbytné např. uvedený krok je nutný pro zkopírování systému z karty do SSD. Budete-li postupovat krok za krokem přesně podle návodu, bude vaše úsilí korunováno úspěchem v podobě fungujícího mini desktopu. Dodejme, že softwarový balíček, který podporuje přídavnou desku je sice přímo určený pro Raspbian, ale dá se v podstatě shodným postupem doinstalovat i do OSMC.
Funkce
Start hotové sestavy z SSD je mnohem „rozvážnější“ než při použití paměťové karty. Po stisku tlačítka na horní ploše počítače se ihned rozsvítí světelný kruh signalizující činnost počítače. Na připojeném monitoru se ale ještě téměř minutu nic neděje. Až poté vás přivítá duhová obrazovka testu GPU. Dále pokračuje nabíhání systému obvyklým způsobem. Vysoký výkon SSD není při běhu sestavy dokonale využit. Raspbian reaguje podobně, jako při spuštění z kvalitní paměťové karty. K vypnutí počítače stačí stejně jako u PC zadat příkaz „Shutdown“ ze panelu systému. Po ukončení činnosti systému začne světelný kruh blikat a za zhruba půl minuty odpojí Raspberry Pi od elekrického proudu. Pokud sestava z jakéhokoli důvodu „zamrzne“, stačí podobně jako u většiny PC podržet vypínací tlačítko po dobu několika sekund.
„Pi Desktop v činnosti“
Kromě elektronického vypínače je největší výhodou Pi Desktopu dlouhodobá životnost a spolehlivost SSD ve srovnání s paměťovými kartami. Nezapomeňte na nastavení odkládacího souboru, které bylo uvedeno v jednom z předchozích dílů tohoto seriálu. Raspbian se vám za ně odvděčí mnohem plynulejším chodem a možností spouštět mnohem víc aplikací najednou. Hodiny reálného času jsou sice téměř neviditelným vylepšením, ale jejich přínos oceníte například při startu sestavy bez fungujícího spojení na časové servery. Start sestavy z SSD pracuje stejně spolehlivě ať už jste do ní namontovali Raspbery Pi 3B+ nebo starší model 3B. Uživatelskou idylu kazí přehřívání počítače při běžné zátěži.
Problém zvaný chlazení
Teplota procesoru se často vyšplhá přes 80 ºC. Tím je procesor (přesněji SoC) donucen ke snižování taktu tzv. throttlingu. Výrobce se zjevně příliš nezamyslel nad prouděním vzduchu uvnitř skříně. Chladicí otvory umístil na její levou a částečně zadní stranu, kde je velký prázdný prostor. Horký prostor mezi oběma deskami plošných spojů je od tohoto prázdného prostoru do značné míry oddělen konektorem, který propojuje GPIO sběrnici Raspberry Pi s přídavnou deskou.
Nabízí se několik možných řešení. Tím nejjednodušším je doplnění počítače malým 5V ventilátorem. Sestava se v tomto provedení dokonce i prodává. Radost z dobrého chlazení vám ale bude trochu kazit hlučnost ventilátoru. Můžete-ji sice snížit řízením jeho otáček v závislosti na teplotě procesoru, ale dokonalého ticha nedocílíte.
Lepším řešením by bylo použití velkého pasivního chladiče. Ovšem, kde ho vzít? Nejlákavěji vypadá chladič Kintaro určený pro krabičku Kintaro Super Ursus.
Chladič Kintaro
Jeho montáž do Pi Desktopu se ovšem neobejde bez úprav. Za prvé je nutné odebrat chladiči čtyři žebra, které překážejí slotu pro baterii hodin reálného času na přídavné desce. Dále je nutné upravit kovové sloupky Pi Desktopu tak, aby výška jejich zúžené části se závitem byla prodloužena o výšku úchytů chladiče. Délku závitu měnit nemusíte, jenom je nutné odsoustružit cca. 4,3 mm šestihranu zhruba na vnější průměr závitu. Sám jsem se s oběma úpravami obrátil na kamaráda, který má nejen dílenské vybavení, ale především potřebnou zručnost.
„Chladič v Pi desktopu, všimněte si odebraných žeber“
Sestava, doplněná chladičem Kintaro se chová mnohem kultivovaněji. Teplota jejího procesoru se při běžném provozu pohybuje v přijatelném rozmezí mezi 50 ºC a 75 ºC.
Shrnutí
Pi Desktop vypadá jako dokonalé řešení proměny Raspberry Pi v uživatelsky přívětivý desktop, připomínající mini PC. Tato proměna se ale neobejde bez investice do mSATA SSD a vyžaduje značnou zručnost při montáži celé sestavy. Největší „vadou na kráse“ je nedostatečné chlazení, které je nutné řešit nákupem dalších komponent, případně souvisejícími svépomocnými úpravami některých součástek. Nákup Pi Desktopu tedy lze doporučit pouze těm, kdo se těchto úprav odváží.
