Krátký poetický úvod
Jeden z mých nejoblíbenějších filmů, který se vztahuje k létání, je pro mne bezesporu snímek s názvem Operace: Zlomený šíp. A to nejen proto, že v něm hraje jeden z mých nejoblíbenějších herců John Travolta, ale také proto, že v tomto filmu byla celkem slušně, a to za použití moderních filmových triků, vyzdvižena technologie zvaná Stealth, v podobě neviditelného bombardéru B-3, o jehož existenci se dodnes vedou spory, podobně jako je tomu u obdobných typů letadel této kategorie (TR-3 Black Manta, Aurora a další). Dle některých je na jedné straně toto letadlo pouhým výmyslem filmových tvůrců, na straně druhé ale ti, kteří pracovali v v testovacím zařízení Groom Lake taktického letectva U. S. Nellis, se v době, kdy jim skončila povinnost mlčenlivosti dle zvláštní smlouvy s americkou vládou, na dotaz novinářů o podivných úkazech na obloze v tomto prostoru (Area 51) odvolávali na testy B-3, které byly podle jejich slov tou nejčastější příčinou hlášení o pozorování UFO.
B-2 Northrop Grumman – příprava na přistání
Je to již několik let zpátky, co jsem si pořídil vlastní model samokřídla z extrudovaného polypropylenu (EPP), jež má právě obdobný tvar, jako je tomu u letounů B-2 či B-3, abych si mohl otestovat své vlastní letecké dovednosti. Po nějaké době se ze mne stal obstojný pilot. Ovšem takové lekce létání se neobejdou bez obětí. A tak se stalo, že tehdy velmi futuristický vzhled modelu vzal velmi rychle za své, a to i napříč faktu, že je postaven z nezničitelné hmoty, jež se využívá mimo jiné i v kosmonautice. Pořád jsem na tom ale o něco lépe než můj otec, který uvažuje o tom, že si pro své modely zřídí vlastní hřbitov.
JAS-39 Gripen se zapnutým přídavným splaováním
Zkrátka... něco nám tu chybí. Ano, je to věc, která se nazývá letecký simulátor. Jenže ne vše, co se tak nazývá, má takovou užitnou hodnotu, aby to bylo možné považovat za letecký simulátor. Jistě stojí za zmínku i to, že profesionální simulátory pro piloty se pohybují ve stejných cenových relacích jako samotná letadla, na nichž piloti létají. Existují však i mnohem levnější varianty, a to v podobě počítačového softwaru, který nám to umožní ve stejném rozsahu. Není jich mnoho, ale přesto existují. Já se budu věnovat jednomu z nich, který není až zas tak znám běžným uživatelům počítačů, avšak nabízí toho daleko více, než je tomu u běžných počítačových her pro děti s prvky sci-fi. Ba co víc... Je to svobodný software dostupný pro všechny nejpoužívanější platformy včetně Linuxu.
JAS-39 Gripen se stal součástí výzbroje letectva AČR již před několika lety
JAS-39 Gripen – pohled z vrchu
JAS-39 Gripen – detailní pohled z vrchu
JAS-39 za letu. Vysoce realistické kondenzační páry na odtokových hranách křídla
Každý si přijde na své
Řeč je o projektu s názvem YSFlightRealism, leteckém simulátoru, který sice příliš nevyniká svým grafickým zpracováním, má dokonce i pár chyb u samotného ovládání, souvisejících s českou klávesnicí, avšak na druhou stranu je to asi nejvhodnější letecký simulátor, který na rozdíl od simulátorů obdobného typu neklade takové nároky na výkon počítače. Je vysoce realisticky koncipován z mnoha hledisek, ať už se jedná o typy letounů, skutečná letiště (včetně Edwards Air Force Base), ovládání letounu, zbraní a tak dále. Ne náhodou jsem se v předchozích odstavcích zmínil o svých modelářských začátcích, neboť tento simulátor podporuje i použití RC vysílače jako joysticku, což ocení právě samotní modeláři.
Dost mne překvapilo, že digitální RC souprava, kterou si koupil můj otec a která má výstup pro připojení k počítači, si velice dobře rozumí s mým operačním systémem Ubuntu, a to bez jakéhokoliv náznaku potřeby instalace dodatečných ovladačů.
Pohled z pilotní kabiny B-2 Northrop Grumman
Co je také nutno zmínit, YSFlightRealism není hra. Tak jako jiné typy simulátorů, i tento postrádá jakékoliv úrovně (levely). Zkrátka si vyberete misi, vyberete stroj, se kterým ji chcete absolvovat, doplníte výzbroj, palivo a jdete na věc. Zde se ovšem musím vrátit opět k té realističnosti. Pokud si zvolíte jako stroj již zmíněný B-2 Spirit, nacpete jej bombami „k prasknutí“ a následně si pro svůj start vyberete nějaké sportovní letiště s krátkou vzletovou dráhou, zapomeňte na to, že odstartujete.
V lepším případě se vám povede posekat zahrady okolních domů, v tom horším oslavíte silvestra už v březnu. Zkrátka proto, že plocha bude příliš krátká pro dosažení vztlakové síly či jednoduše proto, že letoun bude přetížen. Je tedy zcela nutné mít představu o tom, jakou misi a s jakým letadlem, popřípadě výzbrojí, chcete absolvovat. Tento simulátor však nenabízí pouze moderní letouny. Najdete zde výběr snad ze všech možných existujících letadel od samého prvopočátku. Některé jsou v simulátoru dostupné ve výchozím nastavení, jiné je nutno dodatečně povolit. Naleznete zde letouny vojenské, civilní, průzkumné, vývojové, včetně několika perliček.
A co na to nepřítel?
Popravdě, toho nebude moc zajímat, že jste nějaký začátečník. Vlastně ho nebude zajímat nic. Pouze vaše výška, souřadnice, případně letiště, ze kterého jste odstartovali. Tady si troufnu říci, že autor simulátoru to trošku přepískl. V některých případech se vám může stát, že svoji misi zkrátka nesplníte, a to jen kvůli houževnaté protivzdušné obraně, která na vás bude pálit jako vzteklá vším, co bude mít zrovna po ruce. Ta může být v podobě protiletadlových kanónů, nosičů raket, radarů, ale i palubních zbraní válečných plavidel na moři. Tam, kde nebude přítomna protivzdušná obrana, očekávejte početný uvítací výbor, který vás bude doprovázet na každé míli.
EF-2000 Typhoon Alpha – O tomto letounu se často mluví jako o technologické příšeře
Hodně mě překvapilo, že některé triky, známé ze skutečných leteckých soubojů, zaberou i zde. Jedním z nich je tzv. S-manévr, kdy se snažíte tímto způsobem setřást letoun, který se na vás zavěsí. K dispozici máte rovněž u řady strojů i klamné cíle, které matou tepelně naváděné střely vzduch–vzduch, či země–vzduch. Bohužel, ne všechny triky zaberou. Některé budou účinné jen z části a některé vůbec. Máte-li k dispozici například neviditelný bombardér kategorie Stealth, zcela určitě to neznamená, že jste pro nepřítele neviditelní! I tak po vás půjde, a tak se občas může hodit let nízko nad zemí ve chvíli, kdy pronikáte na území nepřítele. V okamžiku, kdy se však dostanete na dostřel protivzdušné obrany, je naopak nutná co největší výška.
Trochu komicky působí některé mise, ve kterých naopak obhajujete vlastní zázemí, tedy své letiště, které se váš nepřítel rozhodl přestavět proto, že nebylo zkolaudováno. Dočkáte se tak momentu, kdy vás nepřítel bombarduje dvěma letouny, z nichž jedním je Mustang z druhé světové války, a hned za ním druhý F-22 Raptor. Tady je to trochu nedomyšleno, ale všechno má své mouchy, a já pevně věřím, že i tento detail bude časem vyladěn.
S vámi nebo bez vás
Někoho může pobavit směsice útočících letadel z různých období letecké techniky, jiného zas vlastní eskadra. Osobně raději volím nastavení mise tak, abych ji provedl sám. Je tu ovšem možnost zvolit si asistenci počítačem vytvořených spolubojovníků, kterým máte možnost jako velitel letky vydávat několik jednoduchých rozkazů, mezi které patří například přistání, start, semknutí, útok jeden na jednoho apod. Ovšem připravte se na pěkný cirkus. Je to tak trochu umělá inteligence, pokud se v tomto případě vůbec o inteligenci hovořit dá.
EF-2000 Typhoon Alpha na startovací ploše. Tento letoun byl jedním z kandidátů pro zařazení do výzbroje letectva AČR
Vaši soukmenovci budou tak trochu působit jako zelenáči, kteří ke všemu den před leteckou bitvou malinko oslavovali. Například se budou snažit chránit vás samotné, ale výsledkem nakonec bude spíš kolize, po přistání na domovském letišti budou zapomínat své stroje uprostřed dráhy, často nezvládnou pilotáž, a to hned po startu. Budou se zkrátka motat pod nohama (pod křídly). Tuto možnost zvolte tedy spíše v případech, kdy se chcete pobavit.
Přelet B-2 Northrop Grumman nad leteckou základnou Edwards Air Force Base
Je tu však i možnost účastnit se mise po síti se skutečnými lidmi. K tomu je však nutné znát IP veřejně dostupného serveru. Těch bohužel moc není. Mohou být i otevřené pouze pro zvané. Tento simulátor však může fungovat ve dvou módech, a to buď jako klient, nebo jako server. Vřele doporučuji prostudovat nápovědu, která je v anglickém jazyce. Pro dorozumívání mezi hráči lze pak případně použít i nějakou službu pro hlasovou komunikaci. Zcela určitě bude také vhodné domluvit si předem kdo s kým, co a jak, či proti komu.
Jednoduchá instalace
Instalace je to nejjednodušší. Stačí pouze stáhnout archiv simulátoru, který se v linuxových distribucích neinstaluje. Pouze se rozbalí jeho obsah a spustí se běh aplikace poklepáním na soubor s názvem ysflight. Je však nutné mít zprovozněnu 3D akceleraci. Simulátor YSFlightRealism lze stáhnout v aktuálním vydání 23 na webových stránkách projektu flightsimHQ. Standardně se simulátor ovládá za pomoci klávesnice a myši. Můžete však použít i běžný joystick nebo RC vysílač. Odinstalaci provedete pouze smazáním adresáře simulátoru, který může být umístěn kdekoliv.
Problémy s českou klávesnicí
Bohužel, u této aplikace jsou některé funkce nedostupné, a to z jednoduchého důvodu. Nespolupracují s českou klávesnicí. Jedná se zejména o navádění ILS, které v tomto směru nelze označit číslem, použití autopilota a vydávání instrukcí letce. Jsou zde dvě možnosti, jak tento nedostatek vyřešit, a to buď změnou na anglickou klávesnici, anebo definicí vlastních klávesových zkratek v nastavení. Rovněž nemusí fungovat zvuk. To jsem bohužel zatím nevyřešil. Možná by ale mohla pomoci změna v nastavení zvuků (z Alsa na ESD apod.).
Grafika jako taková
Jak jsem již zmínil, po grafické stránce se nejedná o nic převratného, avšak simulátor vám za to na oplátku nabídne plynulý běh grafického prostředí, a to bez nějakého závratného zatížení výkonu počítače. Sám jsem tuto aplikaci spustil i na Celeronu s mizernou grafickou kartou (typ si už nepamatuji). Osobně bych tento simulátor zařadil do kategorie obdobných aplikací, jako je například Extreme Tux Racer.
Cíle a zaměření
Bez ohledu na početnou komunitu těch pilotů, kteří dávají přednost soubojům ve vzduchu, je tento typ leteckého simulátoru zcela jednoznačně zaměřen na výcvik v oblastech civilního i vojenského letectví, a to v několika fázích. Ty se dají rozdělit na tři základní kategorie, a to na vzlet, let a přistání, z nichž přistání je asi tím nejobtížnějším, podobně jako je tomu i ve skutečném letadle. Tyto základní dovednosti lze pak postupně zdokonalovat v různých situacích. Máte například možnost měnit povětrnostní podmínky během startu či přistání.
Autorem tohoto simulátoru je Galen Thurber, který jej vydává pod licencí GNU GPL. Pro více informací si přečtěte přiložený soubor s názvem 1st-readme-realism.txt, kde je rovněž uvedeno i to, jakým způsobem lze dodatečně povolit další letouny v nastavení.
Reálný simulátor i pro slabší hardware
Osobně bych letecký simulátor YSFlightRealism ohodnotil velmi kladně, a to zejména proto, že jako jeden z mála projektů v této kategorii se skutečně soustředí na vysokou realističnost, jak už vyplývá z jeho vlastního názvu. Díky nízkým nárokům na výkon ho lze použít i na starších typech počítačů, a to jak na většině linuxových distribucí, tak i na počítačích se systémy Microsoft Windows. Jako jeden z mála umožňuje použití RC vysílače jako joysticku, nabízí nepřeberné množství modelů letadel i letišť, která vesměs vychází ze skutečných map.
Někoho možná zarazí skutečnost, že u některých misí je zapotřebí urazit značnou vzdálenost k nepřátelským cílům (až několik minut), což může někomu připadat trochu nudné, a to zejména tehdy, kdy předchozí mise nedopadly dobře a je nutné opakovat start. Samotné letecké údery, ať již na pozemní, námořní, či vzdušné cíle, v obranných, či útočných misích už nabízejí poměrně vysokou autentičnost, interakci a vzrušení ze hry, dá-li se to tak nazvat.
Osobně mohu tento simulátor vřele doporučit...
