Přečtěte si předchozí díl: Recenze: Herní mikrokonzole OUYA
Začalo to hromadným výběrem financí
Vraťme se zhruba o rok zpátky do prázdnin roku 2012, kdy tvůrci zahájili dobře promyšlenou kampaň přes server Kickstarter.com, kde požadovali několik desítek tisíc dolarů na zahájení projektu.
Za nějakých 99 dolarů plus poštovné mohl kdokoliv spolufinancovat vývoj konzole, která v té době byla k dispozici jen na obrázcích a 3D modelech. Každý sponzor měl získat konzoli s ovladačem ještě před oficiálním uvedením na trh, tedy za předpokladu, že bude projekt úspěšný. Můžu prozradit, že dílo se zdařilo - já tu svoji držím právě v ruce. A celkový zájem myslím předčil i ty nejdivočejší sny tvůrců.
Původní cíl se podařilo splnit do osmi hodin, takže byl navýšen o 1000 %. Hráči z celého světa posílali dál své peníze, protože pochopili, že nezávislí vývojáři mají do naších obývacích pokojů cestu v podstatě uzavřenou. Vytvořit hru pro současnou generaci konzolí s sebou nese nemalé náklady - kromě relativně drahých licencí na vývojářský kit musíte najít lidi, kteří mají know-how, a ti jsou drazí. Je to prostě uzavřená společnost.
Svět dotykových telefonů a tabletů ukázal, že je zde jiná cesta. Tou cestou je otevřenost platformy (Android), případně alespoň dostupnost vývojářského kitu s možností jednoduchého publikování (iOS). OUYA přidává ještě něco navíc - poplatky za vstup na market a publikování hry jsou nulové. Peněz se nakonec vybralo cca 8,5 milionu amerických dolarů, 904 % původní částky. Dodnes je to nejúspěšnější projekt na webu kickstarter.com v celé jeho historii.
Hardware výkonný jako nový iPad
Vraťme se zpět k hardwaru. Tegra 3 je poměrně slušný SoC (system on chip - vše v jednom) a svým výkonem se blíží nejnovější generaci iPadu (New iPad). Paměť jeden gigabajt je adekvátní hodnota (to je více, než má PS3 i XBox 360) a na jednočipu T33 je rychlejší DDR3, což je výhodou oproti pomalejším modelům Tegry 3 ve většině tabletů (DDR2). Někoho může znepokojit pouze 8 GB paměti flash, avšak podle různých zdrojů by mělo být možné flash paměť rozšířit pomocí USB slotu (funkce bude součástí budoucí aktualizace).
Takže má vlastně konzole OUYA své místo? Není lepší si koupit Tegra 3 tablet, připojit ovladač a hrát ty hry, které jej podporují? Musím říct, že to není ono. Kromě určitého nepohodlí v podobně připojování tabletu a faktu, že některé tabletové hry prostě ovladač neumí, musím poznamenat důležitou věc. Jakmile připojíte mobil nebo tablet k televizoru přes HDMI, grafický výkon zařízení (framerate) jde rapidně dolů, v nejhorších případech až na polovinu. A to se týká nejen Androidu, ale i zařízení s iOS. Navíc, tablety i telefony nemají z důvodu úspory energie nejvýkonnější verzi Tegry T33, tedy až na pár výjimek.
Skutečná aktuální nabídka her
Celkový počet her je ve srovnání s Google Play zatím řádově nižší a chybí “áčkové” Android tituly, jako je například série FPS stříleček Modern Combat od vydavatele Gameloft, tabletí klasika Angry Birds od finských Rovio nebo třeba střílečka z pohledu třetí osoby Shadowgun od českých vývojářů Madfinger games. Velcí herní vydavatelé nebo renomované tabletové značky se začnou o tuto platformu zajímat ve chvíli, kdy se ukáží čísla prvních prodejů, ale první vlaštovkou je například japonské studio Square Enix s portací klasické RPG hry Final Fantasy III, která je mimochodem hitem v současné OUYA nabídce. Za zmínku stojí známý japonský vydavatel Namco, který také údajně připravuje nějaké ty herní pecky. Potvrzena je stovka projektů.
Na platformě OUYA nenajdete obchod. Hry se totiž nekupují podobně jako v Google Play nebo Apple App Store. Všechny hry jsou zdarma, stáhnete a nainstalujete je tlačítkem Download a můžete rovnou začít hrát. Platíte až ve hře, ať už v podobě odemčení dalších úrovní, pokračování v hraní po deseti minutách nebo klasického free-to-play modelu. Opět je zde vidět snaha tvůrců se odlišit a orientovat se na hráče. Proč by měli kupovat zajíce v pytli? Že dá recenzent hře 9 bodů z deseti ještě neznamená, že se mi hra bude líbit. Chcete znát tajemství? Když se komerční hra nepovede, obvykle se nevydá demoverze. Jak (s)prosté.
První spuštění konzole
Dost bylo teorie, pojďme konzoli zapnout. Musím uznat, že aktivní větráček je slyšet a spustí se poměrně brzy po naběhnutí systému. V zápřahu je téměř pořád. Je však rozhodně tišší než u PS3, úrovní hluku mírně nad pevným diskem. Jak jsem napsal, ovladač mi dobře padne do ruky, avšak touchpad na přední straně je doslova titěrný a z horní a dolní strany není nijak ohraničen, takže člověk nemá hmatovou odezvu, když se prstem přiblíží k okraji. Používat jej však naštěstí nemusíte - pár her jej sice vyžaduje, ale to jsou méně atraktivní tituly. Po čase se ovladač uspí a šetří baterii, opětovné spárování je rychlé.
Někteří uživatelé hlásili prodlevu (lag) mezi stiskem tlačítka a projevem na televizoru a já jsem tuto prodlevu také zaznamenal. Stačilo ovšem televizor přepnout do herního režimu, kdy se vypnou postprocessingové filtry a “zlepšováky”, kterých mají moderní televizory až moc. Pak byla reakce ovladače okamžitá a nezaznamenal jsem žádné problémy. Jisté problémy byly s ranou verzí ovladače, které byly odstraněny. Já nic vadného nezaznamenal, rozsah analogových páček je v pořádku.
Na ovládacím rozhraní je vidět, že po softwarové stránce OUYA ještě není hotový produkt. Sem tam na vás vykoukne “androidí” dialog, například když jdete do nastavení nebo instalujete hru (musíte potvrdit bezpečnostní práva aplikace jako na telefonu). Předpokládám, že to vývojáři odstraní.
Internetový prohlížeč je velmi jednoduchý a moc funkcí u něj zatím nehledejte. Prostředí pro stahování her je velmi minimalistické, nelze zvětšit náhled hry (screenshot), posun do strany je trošku trhaný a už se mi stalo, že při intenzivním stahování více her zároveň mi prostředí zamrzávalo. Zde musejí tvůrci zapracovat také na straně serveru a nákupu dostatečné internetové kapacity (momentálně používají službu Amazon S3) a samozřejmě vylaďovat prostředí samotné.
Ovládání a software
Vše je rozděleno na čtyři části: PLAY, DISCOVER, MAKE a MANAGE. V první sekci najdete nainstalované hry. Ve druhé pak hry objevujete a stahujete. Položka MAKE slouží pro vývojáře. Jak jsem již napsal, každá konzole OUYA je také vývojovým nástrojem použitelným pro ladění a testování her. A konečně poslední sekce MANAGE pojímá nastavení a nějaké ty informace.
Jak jsem uvedl, OUYA se snaží maximálně vyjít vstříc vývojářům. Proto v části DISCOVER najdeme položku SANDBOX, kam může kdokoli nahrát svoji hru. Vše je tříděno podle oblíbenosti (dávají se palce nahoru - “lajky”). Hra se objeví nejprve v novinkách a v sandboxu je uvedena až na konci. Postupně ji hráči mohou posunout nahoru.
Spouštění her je rychlé a snadno se dlouhým (nebo dvojitým) stiskem párovacího tlačítka dostaneme zpět na hlavní stránku. Reakce je okamžitá, a to i když takto ukončíte náročnější hru. Nemůžu si pomoct, ale kdyby vývojáři “velkých” konzolí použili jako operační systém Linux, asi by to také vypadalo tak.
Někoho může iritovat, že zapnout přístroj můžete jen hardwarovým tlačítkem přímo na konzoli (vypnout by do budoucna mělo jít i přes ovladač). Někteří uživatelé také hlásí horší signál wifi (potvrzuji). Jiným zase vadí o něco delší rukojeť ovladače. No a dalším sponzorům se nelíbí tužkové baterie místo vestavěného dobíjecího článku. Je nutné si však uvědomit, že cena přístroje je zmíněných 99 dolarů. A kdybych byl hnidopich - nějaký ten pohyb při zapnutí hráčům jen prospěje, místo wifi lze použít ethernet a originální ovladač lze nahradit jiným (údajně funguje Dualshock ze systému Playstation 3 - avšak ne u všech her).
Další možné způsoby, jak OUYA využít
S přístrojem s názvem OUYA však můžete dělat i jiné věcí - již dnes na něm bezproblémově funguje software, jako je například XBMC. Vývojářský tým bude tuto mikrokonzoli oficiálně podporovat a uživatelé, kteří zkoušeli alfa verzi, hlásí bezproblémový provoz včetně FullHD přehrávání. Nebo třeba aplikace pro video na požádání Netflix, která je populární především za mořem. Možností je mnoho.
Uvedu příklad toho, proč je skvělé mít v obýváku “krabičku”, která není zaplombovaná a nepřátelská vůči různým úpravám nebo instalacím softwaru třetích stran. Když už zapnu televizi, obvykle koukám na Primu ZOOM, nebo ČT2 a ČT4. Moje “chytrá” televize pak nabízí aplikaci VOYO, avšak moji na tabletu oblíbenou aplikaci iVysílání nikoliv. Díky možnosti načítání APK souborů z USB je snadné si tuto moji oblíbenou aplikaci nainstalovat a používat na velké obrazovce. Ovšem, něco podobného můžete udělat i u “čínských” android krabiček, ale OUYA má již dnes širší uživatelskou základnu, budou na ni vycházet déle aktualizace a třeba se dočkáte své oblíbené aplikace přímo v oficiálním distribučním kanálu. Za nepřemrštěnou cenu si můžete klidně pořídit tuto mikrokonzoli jen na sledování filmů nebo internetového obsahu, neuděláte chybu.
Jaké hry mě za tu chvíli bavily? Je jich mnoho: Bomb Squad, Dub Wars, Knightmare Tower, Canabalt, Ice Rage, Natural Soccer nebo No Breaks Valet. Na jaké hry se těším? Z těch oznámených asi nejvíc na AirMech, Offensive Combat a Fez. To jsou ty potvrzené, z nepotvrzených pak všechno od Madfinger games, Team 17 a třeba hru GTA 3. No a ze všeho nejvíc bych si zahrál Modern Combat 4, což je střílečka, která vypadá na Tegře 3 úchvatně. Také bych si přál, aby se do akce vložilo nějaké studio s licenčními právy na staré hry z platforem Commodore, Sega nebo Nintendo a vydávalo emulované hry za poplatek. To je ovšem nesplnitelný sen.
Budoucnost OUYA
Co bude dál? Projekt OUYA spěje do finále a jestli bude konzole úspěšná, o tom rozhodnou zákaznící-hráči. V letošním roce do projektu vstoupil investor, což je důležitý krok pro to, aby mohlo být napumpováno více peněz do samotného startu, který je nesmírně důležitý. Je třeba překročit určitý práh prodaných kusů, aby se o konzoli začalo zajímat více herních studií, včetně těch velkých. Důležité bude také získat co nejdříve exkluzivní titul - hru, kterou si na jiné konzoli nezahrajete. Prostě udělat všechno pro to, aby si zákazníci k tomuto sympatickému přístroji našli cestu.
Neudělám stejnou chybu, jako mnoho jiných recenzentů, kteří konstatovali že se jedná o průměrný (až podprůměrný) hardware a nedodělaný software. Každý týden vychází aktualizace systému a nové hry, takže hodnotit nefinální produkt je mírně řečeno nefér. Jak řekla Julia, všechno to, co nám recenzenti vytkli, máme ještě v TODO.
Takže dneska nehodnotím a můj subjektivní pocit by se dal definovat jako spokojenost a očekávání. Dobrý hardware, horší software. V tomto stavu OUYA díru do herního světa jistě neudělá, ale stále před sebou máme pár týdnů. Potenciál tam je obrovský - vždyť stačí nainstalovat aplikaci F-Droid, která je takovým “marketem” pro open-source Android aplikace a stáhnout si třeba Frozen Bubble. Hra funguje perfektně. Nebo skvěle jede také OpenArena a další hry - na YouTube lze zahlédnout plně funkční Grand Theft Auto 3 nebo Max Payne včetně ovladače a bez sebemenšího sekání.
Takže si zapište do diářů - 25. června 2013 se začíná OUYA prodávat v USA, Kanadě a Velké Británii za cenu 99 amerických dolarů. Vzhledem k DPH, clu, poplatkům a poštovnému bude asi nejvhodnější si přístroj objednat z Británie, ovšem v době psaní článku byl předprodej dostupný pouze na americkém Amazonu. Této nadějné platformě držím palce.