Linux E X P R E S

Co se děje ve světě Linuxu a open source

IBM prý opouští MS Office

Internetem se začala šířit informace, že společnost IBM hromadně přechází z MS Office na vlastní kancelářský balík Lotus Symphony. Velká modrá, jak se IBM přezdívá, je jednoznačně největší firmou v oboru výpočetní techniky, ať už podle finanční výkonnosti nebo podle počtu zaměstnanců. Takový přechod by tedy představoval zatím největší ztrátu, jakou by MS Office zaznamenal.

Německý ekonomický deník Handelsblatt přišel s informací, že všichni ze 400 tisíc zaměstnanců dostali nařízení do deseti dnů přestat používat MS Office a přejít na Lotus Symphony. Situace však pravděpodobně není tak žhavá, jak se zdá. Přece jen migrovat takový kolos za deset dnů na nový kancelářský balík je prakticky nemožné. Podle vyjádření jednotlivých zaměstnanců se politika kolem kancelářských balíků liší podle oddělení. V některých odděleních opravdu dostali všichni zaměstnanci nařízení přejít na Symphony, v jiných se to týká pouze nově příchozích. Ti, kteří již mají MS Office, jej mohou používat i nadále, nákup nových licencí MS Office je výrazně limitován a zaměstnanec si musí podat žádost s odůvodněním. Na všech nových počítačích je automaticky Lotus Symphony.

Lotus Symphony, zdroj wikimedia.org

Počin IBM lze snadno pochopit. Moc přesvědčivě by společnost asi nevypadala, kdyby prodávala vlastní kancelářský balík a její zaměstnanci by přitom používali produkt konkurence. Podle vnitropodnikových směrnic je také novým formátem pro výměnu dokumentů ODF. IBM se prý bude snažit prosadit výměnu dokumentu v tomto formátu i u zákazníků a obchodních partnerů. Vzhledem k velikosti IBM by to mohl být zajímavý posun v popularizaci ODF.

Kancelářský balík OpenOffice.org, který patří mezi největší software pracující s ODF, používá také množství organizací (firem, škol) v České republice a Slovenské republice. Mnoho z nich své zkušenosti popisuje v dotazníkových článcích na webu OpenOffice.cz – jejich spokojenost i nespokojenost je podrobena kritice ostatních uživatelů, často se ukazuje, že chybí některé zásadní informace a ve výsledku se vše klade za vinu kancelářskému balíku.

Srovnání hospodaření GNOME a KDE

Bruce Byfield si v článku na Linux Magazine posvítil na to, jak hospodaří GNOME Foundation a KDE e.V., dvě neziskové organizace, které se starají o vývoj dvou nejpopulárnějších linuxových prostředí. Materiálem k posouzení se staly čvrtletní zprávy, které obě organizace vydávají.

První čeho si všiml, bylo, že zpráva GNOME Foundation se více podobá výročním zprávám klasických společností. Podle Byfielda je to dáno tím, že GNOME mělo ke korporátní sféře vždy blíže než KDE. Naopak zpráva KDE e.V., které sídlí v Německu, je mnohem kratší a více odpovídá komunitnímu stylu.

GNOME Foundation v posledním čtvrtletí evidovala příjmy ve výši 102 tisíc dolarů. 65 tisíc připlulo od sponzorů každoročního Desktop Summitu. 20 tisíc poslali korporátní sponzoři (tentokráte Sun a Novell) a 12 tisíc se podařilo získat programem Friends of GNOME, kde příspěvky zasílají sami uživatelé. GNOME i nadále silně závisí na korporátních sponzorech, kteří letos kvůli krizi nepřispívají tak moc jako dříve. GNOME Foundation se to snaží vyvážit rostoucími příjmy z příspěvků od uživatelů.

Příjem KDE v posledním sledovaném čtvrtletí činil 111 tisíc dolarů, což je oproti minulému roku nárůst. Stejně jako GNOME i KDE dostává nejvíce peněz od korporátních sponzorů, ale zanedbatelná není ani částka vybraná od samotných členů. KDE na rozdíl od GNOME letos zaznamenalo zlepšené příjmy, možná to je dáno i sídlem. Zatímco GNOME sídlí v USA, které jsou krizí zasaženy více, KDE sídlí v Evropě.

Na výdajové stránce GNOME Foundation nejvíce ční platy. Organizace zaměstnává dva zaměstnance, za které čtvrtletně vydá 34 tisíc dolarů. KDE na zaměstnance vydá zhruba polovinu této částky. Naopak vydá více peněz na cestovní výdaje vývojářů, kteří se dopravují na nejrůznější vývojářské mítinky a konference.

Příjmy a výdaje GNOME a KDE jsou sice v porovnání s rozpočty softwarových společností zanedbatelné, ale rozhodně neplatí, že tyto částky zajišťují vývoj obou prostředí. Ty jsou většinou podporovány společnostmi tak, že na nich pracují jejich zaměstnanci. Neziskové organizace projekt spíše jen zastřešují.

Microsoft se zbavuje patentů týkajících se Linuxu

Wall Street Journal přišel se zprávou, že se Microsoft chystá v aukci odprodat některé patenty týkající se Linuxu. Kupcem by se měla stát společnost Open Invention Network, která se zabývá odkupem patentů týkajících se Linuxu a přidružených aplikací a jejich uvolněním pro ty, kteří se zavážou, že nebudou nikdy svými patenty Linux ohrožovat. Mezi zakladatele této společnosti patří IBM, Novell, Red Hat, Phillips a Sony. Později se také přidaly společnosti jako Oracle, Google nebo TomTom.

OIN také nedávno oznámila, že koupila 22 patentů od Allied Security Trust, což je další patentová společnost, která se ale zabývá jen ochranou svých členů (Verizon, Sysco, HP,...). Ta tyto patenty získala od Microsoftu v aukci již dříve.

Umísťování patentů týkajících se Linuxu do aukcí může signalizovat, že Microsoft opravdu nemá zájem své patenty proti Linuxu v budoucnosti použít. Ředitel Linux Foundation Jim Zemlin tomu ale nevěří. Naopak si myslí, že to byl další z pokusů Microsoftu, jak zaútočit na Linux, tentokráte nepřímo tak, že patenty umístil do aukce, kde se jich mohl zmocnit patentový troll, který by pak udělal práci za Microsoft.

Microsoft zakládá vlastní nadaci na podporu open source

Jen několik málo dnů po tom, co se dal Microsoft do křížku s Linux Foundation kvůli uvolněným patentům, založil vlastní nadaci na podporu open source nazvanou CodePlex Foundation. Ředitelem nadace se stal Sam Ramji, který dosud působil na pozici ředitele pro platformní strategii a angažoval se za Microsoft v projektech jako Apache nebo Eclipse. V radě nadace sedí i Miguel de Icaza z Novellu, který je známý pro svůj praktický přístup k věci a open-source komunitou často osočován za přílišnou náklonnost k Microsoftu.

Podle stránek nadace by mělo být hlavním cílem pomáhat s výměnou a porozuměním kódu mezi společnostmi a open-source komunitami. Nadace také přebírá zodpovědnost za stránky CodePlex.com, které hostí jíž 10 tisíc projektů. CodePlex.com by se také mělo stát místem, kde se budou setkávat vývojáři open-source a proprietárního softwaru.

Podle některých komentátorů je to náznak toho, že Microsoft se snaží přizpůsobit novým trendům a pomalu se otevírá. Odpůrci naopak tvrdí, že se jedná jen o pokus smazat hranici mezi OSS a proprietárním softwarem a přetáhnout co nejvíce open-source vývojářů ke své platformě a technologiím.

Novinky ze světa softwaru

Pět nejlepších novinek v jádře 2.6.31

Známý linuxový publicista Steven J. Vaughan-Nichols se na blogu ComputerWorldu rozepsal o pěti novinkách, které považuje v nově vydaném jádru 2.6.31 za nejvýznamnější pro desktopové uživatele.

1. Podpora USB 3 – USB 2.0 už je tu s námi nějaký čas a jeho rychlostní limity začínají uživatele omezovat. Maximální rychlost toku dat přes USB 2.0 je 480 Mbit/s. Výrobci USB zařízení už ale pracují na USB 3, které má mít až desetinásobnou rychlost. První zařízení by se měla objevit koncem tohoto roku. Jádro 2.6.31 na rozdíl od konkurence (Windows 7 a Snow Leopard) již USB 3 podporuje.

2. Vylepšená rychlost desktopu – Kvůli některým nedávným změnám v jádře správa paměti špatně zacházela s běžícími prioritními programy. Když začalo docházet místo v paměti, byly ukládány na disk, což jejich běh výrazně zpomalilo. Správa paměti však byla v novém jádře vylepšena a běžící prioritní programy jsou i nadále udržovány v paměti. Podle benchmarků to zrychlí běh desktopu s plnou pamětí až o 50 %.

3. Zlepšení výkonu souborového systému – V jádře 2.6.28 se objevila poprvé podpora Ext4, který sice výrazně zlepšuje výkon oproti Ext3, ale také není nijak superrychlý. Linus Torvalds si všiml jedné vlastnosti, která se na výkonu souborového systému negativně projevovala. Úpravou bylo dosaženo zvýšení rychlosti čtení o 3 %. Pokud vám to přijde málo, vězte, že Btrfs, který představuje novou generaci souborových systémů, ale stále má problémy s výkonem, zrychlil o 15 %.

4. Vylepšená podpora grafických karet – Během posledního roku si majitelé grafických karet Intel docela užili, vývojáři Intelu se rozhodli ovladače kompletně přepsat a to se neobešlo bez porodních bolestí. S novým jádrem by však měla být jejich podpora již bezproblémová a uživatelům se odvděčí mnohem vyšším výkonem. Zlepšena byla také podpora grafických karet ATI Radeon.

5. Lepší podpora síťování – Nové jádro přináší podporu pro zařízení Intel Wi-Fi 802.11 3200, které by se měly objevit na trhu v roce 2010. Ovladače zatím neobsahují čerstvě schválený standard 802.11n Wi-Fi, ale do uvolnění prvních zařízení na trh by už měla být jeho podpora přidána.

Nový Skype pro Linux

Začátkem září společnost Skype uvolnila beta verzi Skype 2.1 pro Linux. Normálně na vývojové verze neupozorňuji, ale beta verze mi přijde stabilní a i Skype už ji nabízí oficiálně ke stažení. Nová verze přináší několik zajímavých novinek. Přibyl video kodek po vysokou kvalitu obrazu. Podporován je také zvukový kodek SILK z dílny Skypu. Konečně lze zasílat SMS. V chatu přibyla možnost editace a mazání zpráv. Nová je také podpora pro zprávy o náladě. Seznam kontaktů umožňuje seskupování do skupin. Zlepšená je také podpora ALSA včetně podpory USB headsetů. A asi nejdůležitější novinkou je podpora PulseAudio, takže by již Skype neměl s tímto zvukovým serverem dělat problémy. Třešínkou na dortu je nová ikona do oznamovací oblasti.

K dispozici je ke stažení také 64bitová verze pro Ubuntu, ale jedná se pouze o balíček s 32bitovou verzí upravený tak, aby systém při instalaci neodmlouval. Vývojáři však prohlásili, že na 64bitové verzi už pracují.

Novinky v připravované verzi OpenOffice.org 3.2

Na webu OpenOffice.org vyšel seznam novinek, které budou ve verzi kancelářského balíku OpenOffice.org 3.2; jeho zveřejnění je plánováno na konec listopadu. Seznam je „zmražený“, to znamená, že není přidávána žádná nová vlastnost ani vylepšení. Vše se musí testovat a ověřit správná funkčnost. Novinek je opravdu veliké množství a není v našich silách je popsat všechny. Z těch nejdůležitějších přinášíme malý přehled:

• byla změněna syntaxe souboru klávesových zkratek; mělo by to pomoci lepší přenositelnosti mezi jednotlivými programy;

• pro klávesové zkratky bude možné použít i Alt; vznikne tak mnoho možností, jak si přizpůsobit prostředí k obrazu svému;

• v Impress i Draw bude pole s názvem „Page Count“; funguje podobně jako pole Číslo stránky, ale bude zobrazovat pořadí stránky z celkového počtu v dokumentu;

• v Draw a Impressu budou také poznámky jako ve Writeru a Calcu; protože se v Impressu už slovo 'notes' – poznámky, používá jinde, budou poznámky v Calcu a Writeru přejmenovány na 'comments' - komentáře, aby to bylo všude stejné; nová vlastnost bude přístupná v nabídce Panel nástrojů | Komentáře;

• MediaWiki už nebude součástí instalace OpenOffice.org, ale bude součástí instalace rozšíření Wiki Publisher; to bude umožňovat její nezávislé aktualizace;

• bude také změněn dialog pro nabídku Převést | Text → Na tabulku; v otevřeném dialogovém okně bylo změněno tlačítko Automatický formát; nyní je okno podobné nabídce Vložit | Tabulku;

• bude možné importovat dokumenty Microsoft Office XML chráněné hesly

Tato novinka je vyňata z článku Pooostřehy – novinky v připravované verzi OpenOffice.org 3.2, zajímavá rozšíření na portálu OpenOffice.cz, kde najdete další informace a také náměty na použití několika zajímavých rozšíření.

Nero Linux 4

Společnost Nero vydala čtvrtou verzi svého vypalovacího programu pro Linux. Nejvýraznější novinkou je rozdělení do dvou různých aplikací, které cílí každá na jinou skupinu uživatelů. Při instalaci si můžete vybrat, zda chcete používat Nero Burning ROM, které je pro pokročilejší uživatele, nebo Nero Linux Express, které je naopak určené pro uživatele méně počítačově zdatné.

Nero Linux 4, zdroj nero.com

Většině uživatelů bude pravděpodobně stačit K3b nebo Brasero, ale ti, kteří potřebují některé pokročilé vlastnosti, Nero Linux jistě ocení. K dispozici je 32- i 64bitová verze v balíčcích RPM a DEB. Mezi oficiálně podporovanými distribucemi jsou Red Hat Enterprise Linux, Fedora, SUSE Linux, Debian a Ubuntu. Nero také nabízí trial verzi, kterou můžete bezplatně vyzkoušet. Jeho zakoupení vyjde na 19,99 dolarů, upgrade z verze 3 je levnější.

Nero Linux Express, zdroj nero.com

CrossOver Games 8.0

Společnost CodeWeavers uvolnila další verzi CrossOver Games, který se specializuje na běh her pro Windows. Stejně jako CrossOver Linux, který je zaměřený obecně, je postavený na známém Wine. Společnost CodeWeavers je také největším přispěvatelem do Wine a její produkty CrossOver navíc obsahují různé optimalizace a knihovny, kter ve Wine být nemohou.

Verze 8 přináší podporu pro hry Left4Dead, Tales of Monkey Island, Perfect World, Jade Empire, Ether Saga a Dragon Sky. Také zlepšuje běh her Half-Life 2, Team Fortress 2, Spore, Guild Wars, Civilization IV a Bejewelled. K dnešnímu dni CrossOver Games oficiálně podporuje a garantuje běh třinácti her, několik desítek dalších v něm běží bez problémů. Uživatelé dosud ohodnotili zlatým kovem (hra běží stejně jako ve Windows) 64 her. Pokud vás zajímá, jestli podporuje zrovna tu vaši, tak CodeWeavers na svých stránkách nabízí seznam kompatibilních her. Cena licence s půlroční podporou je 39,95 dolarů.

Hra Guild Wars v CrossOver Games, zdroj codeweavers.com

Id Tech 5 pro Linux pravděpodobně bude

Společnost id Software vždy patřila k těm výrobcům, kteří na linuxové hráče nezapomínali. Zdálo se však, že s příchodem nového hracího enginu id Tech 5 se to změní. John Carmack z id Software prohlásil, že kvůli pracnosti, nákladům a špatným ovladačům grafiky se port pro Linux pravděpodobně dělat nebude. Nyní však Timothee Besset na blogu prozradil, že udělá všechno proto, aby port pro Linux byl. Timothee je jediným člověkem v id Software, který za poslední léta za linuxovými verzemi stál a plno práce udělal v přesčasech.

Momentálně byly dokončeny porty na Mac OS X a PS3 a dalším jeho cílem je Linux. Uživatelé jen budou muset oželet novou verzi Wolfstein, na které se vůbec nepodílí a verze pro Linux se nechystá. Prozradil také, že počet hráčů QuakeLive přistupujících z Linuxu se pohybuje kolem 5 %.