Linux E X P R E S

Facebook

Recenze knih vydaných sdružením CZ.NIC

nic.png

Jednou z vedlejších aktivit správce domén .cz, sdružení CZ.NIC, je vydavatelská činnost. Článek stručně recenzuje všechny čtyři dosud vydané knihy: Internetový protokol verze 6, Báječný svět elektronického podpisu, Pro Git a Ponořme se do Python(u) 3.


Knihy jsou volně ke stažení na stránkách CZ.NIC. Tištěná verze je pochopitelně již zpoplatněna.

Autor

Typ

Počet stran

Cena [Kč]

Web originálu knihy

Dostupné formáty

Vydáno

Internetový protokol verze 6

Pavel Satrapa

česká kniha

409

309/259

PDF, EPUB, MOBI

listopad 2011

Báječný svět elektronického podpisu

Jiří Peterka

česká kniha

438

479/409

bajecnysvet.cz

PDF, MOBI, EPUB, autorské PDF

duben 2011

Pro Git

Scott Chacon

český překlad

267

vyprodáno

progit.org

PDF

listopad 2009

Ponořme se do Python(u) 3

Mark Pilgrim

český překlad

435

479/409

diveintopython3.ep.io

PDF

listopad 2010

Nižší cena uvedená za lomítkem platí pouze při objednání elektronicky skrze protokol IPv6. Uvedené datum vydání vychází z informací z předmluvy elektronické verze dokumentů.

Překlady anglických originálů jsou šířeny pod licencemi Creative Commons. U Pro Gitu jsou zvoleny atributy SA a BY. U Ponořme se do Python(u) jsou zvoleny atributy BY, NC a SA. Původní české knihy Internetový protokol verze 6 a Báječný svět elektronického podpisu jsou elektronicky šířeny pod vlastní licencí znějící: „Toto autorské dílo může být kýmkoliv volně šířeno a překládáno v písemné či elektronické formě, na území kteréhokoliv státu, a to za předpokladu, že nedojde ke změně díla a že zůstane zachováno označení autora díla a prvního vydavatele díla, sdružení CZ.NIC, z. s. p. o.“

Internetový protokol verze 6

Kniha z pera jednoho z nejznámějších počítačových publicistů Pavla Satrapy, který je autorem například populárního tutoriálu k Vimu, se zabývá problematikou protokolu IPv6. Vzhledem k brzkému vyčerpání rozsahu adres vyjádřitelných protokolem IPv4 je téma IPv6 mimořádně naléhavé. Monografie podrobně popisuje celý protokol IPv6 a studuje souvislosti z nejrůznějších úhlů. Na publikaci se mi líbilo především:

  • Text doprovází množství velmi názorných diagramů, které výrazně zvyšují celkovou srozumitelnost.

  • Přesné znění norem je odkazováno přímo z textu hyperlinky.

  • Kniha nabízí různé seznamy (rezervované adresy, všechny specifikace, literatura...) a pěkně zpracovaný rejstřík termínů.

  • Jedná se o třetí aktualizované vydání, takže nejsou předkládány zastaralé informace.

Internetový protokol verze 6 Internetový protokol verze 6

Nenašel jsem nic, co by šlo dílu vytknout. Kniha bezesporu patří ke světové špičce a vřele ji doporučuji.

Báječný svět elektronického podpisu

Tato kniha je určena lidem, kteří chtějí (či musí) používat elektronický podpis, chtějí mu rozumět, ale současně nepotřebují být počítačovými specialisty ani odborníky na kryptografii. S touto informací vydavatele plně souhlasím. V této komplexní monografii najdete vše, co můžete v praxi v souvislosti s elektronickým podpisem potřebovat vědět. Autor je na českém internetu znám jako vytrvalý popularizátor tématu elektronického podpisu, zkušenosti zúročil a knize dodal velmi stravitelnou formu.

Recenzovaná publikace zohledňuje české reálie a zvláštnosti českého právního prostředí. Tato poměrně unikátní vlastnost umocňuje uživatelskou hodnotu textu. Například se seznámíte s možnostmi datových schránek nebo třeba s přesným významem pojmů datová zpráva, písemnost, listinná podoba dokumentu či uznávaná elektronická značka...

Báječný svět elektronického podpisu Báječný svět elektronického podpisu

Pro dvě cílové skupiny se však kniha nehodí:

  • Zájemci o matematické principy elektronického podpisu a kryptografii nemá kniha co nabídnout. Titul skutečně pouze pokrývá možné potřeby osob pejorativně označovaných jako „běžný Franta uživatel“.

  • Předvádí se práce s certifikáty v Microsoft Windows, Microsoft Office, Acrobat Readeru, 602XML Filleru a Mozilla Firefoxu. Srovnatelné popisy zaměřené na aplikace z běžných distribucí Linuxu v publikaci schází. Bohužel pro příznivce Linuxu a svobodného softwaru materiál srovnatelný s Báječným světem elektronického podpisu zřejmě neexistuje.

Pro Git

Po roce 2000 již existovalo několik moderních distribuovaných systémů správy verzí (např. GNU Arch, BitKeeper), ale žádný z nich plně nevyhovoval pro účely vývoje Linuxu. V dubnu 2005 byl pro projekt Linux vytvořen speciální systém Git, který vyniká v situacích nezávislé práce velmi mnoha vývojářů u značně rozvětvených projektů. V Linuxu získal Git velmi přesvědčivé referenční nasazení a byl brzy nasazen i u několika dalších prominentních projektů. Ze všech čtyř recenzovaných publikací Pro Git nejvíce souvisí s Linuxem. Za necelých sedm let se stal Git jedním z nejvýznamnějších systémů pro správu verzí. Obecně o třech nejpopulárnějších distribuovaných systémech správy verzí – Gitu, Bazaaru, Mercurialu – neexistuje dostatek literatury. V tomto ohledu je kniha Pro Git přelomovým počinem.

Ze začátku jsou objasněny základní koncepty jakéhokoli systému správy verzí (např. větev) a politiky systémů správy verzí (např. centralizované systémy). Zároveň autor obecná povídání zbytečně nenatahuje, a proto nenudí ani zkušené programátory, kteří již rozumí třeba fungování systému Bazaar. Začátek knihy ocení vývojáři pracující pod Gitem, kteří nabudou nezbytné dovednosti po přečtení několika desítek úvodních stránek. Zbylé kapitoly se soustředí na pokročilé uživatele a především na administrátory instalací Gitu.

Pro Git Pro Git

Konkurenčním systémům dopřává monografie málo pozornosti. V knize nehledejte kapitolu podrobně srovnávající například Git, Bazaar a Mercurial. Problematika migrace repozitáře jiného verzovacího systému do Gitu je vysvětlena pouze v případě programu Subversion.

V knize naleznou administrátoři a uživatelé Gitu vše potřebné. Celkově ji vřele doporučuji.

Ponořme se do Python(u) 3

Jedná se o učebnici Pythonu, která se věnuje řadě Python 2.6 a i specifikům řady Python 3.x. Tato publikace vznikla výrazným přepracováním zastaralého Ponořme se do Pythonu z roku 2004. Titul mě z důvodů uvedených níže příliš nezaujal.

Kapitoly jsou tematicky zaměřené a výklad probíhá od motivačního úvodu přes jednoduchý demonstrační zdrojový kód ke složitějším zdrojovým kódům ukazujícím pokročilé partie. Vybrané řádky zdrojového kódu jsou komentovány podrobně, místy až příliš podrobně. Text mi připadal jako uměle nafukovaný a některé celé odstavce jako vata.

Následuje příklad takového odstavce: „Ta dnešní mládež. Jsou tak zkažení těmi rychlými počítači a módními ‚dynamickými‘ jazyky. Rychle napsat, pak dodat a ladit až nakonec (jestli vůbec). Za mých časů jsme dodržovali disciplínu. Říkám disciplínu! Museli jsme psát programy ručně, na papír a cpát je do počítače na děrných štítcích. A ono se nám to líbilo! A cože? Že je ten nadpis anglicky? Buďte rádi, že není v ruštině. Mnozí z vás ani neví, jak přečíst jednotlivá písmenka azbuky. No dobrá, trochu zvážním. Dá se to přeložit jako ‚testování jednotek‘ nebo ‚jednotkové testování‘. Ještě se k tomu dostaneme.“

V podobných pasážích se naneštěstí ukrývá i několik zavádějících tvrzení. Například v souvislosti s představením UTF kódování kniha prohlašuje, že korejština používá několik tisíc znaků. (Ve skutečnosti se korejština zapisuje foneticky hláskovým písmem Hangul, jehož počet znaků je srovnatelný například s českou abecedou. Kódování korejštiny však nekóduje jednotlivé znaky, protože aplikační software neovládá neobvyklá typografická pravidla Hangulu. Konkrétně UTF převážně kóduje rovnou různé kombinace znaků (Hangul Syllables Area) podle jednoduchého vzorečku.)

Ponořme se do Python(u) 3 Ponořme se do Python(u) 3

Přes značný rozsah výtisku je popisován v podstatě jen samotný jazyk. Základní popis navazujících témat jsem silně postrádal.

  • Chybí základní informace o problematice nejdůležitějších implementací jazyka (CPython, Jyton, Psyco).

  • Chybí základní informace o balíku locale, který zapíná zvyklosti požadovaného národního prostředí (např. správný formát psaní data).

  • Chybí základní představení různých frameworků (např. PyGTK) a populárního rozhraní C/API, které umožňuje přistupovat k běžnému C/C++ kódu.

  • Problematika vývojových prostředí podporujících Python je vtěsnána do prostoru poloviny jedné stránky.

  • Velmi mě zklamala kapitola „Odstraňování problémů“. Čtenáři se v ní dostává pouze dvou banálních rad, jak spustit terminál a jak spustit z terminálu Python.

Osobně bych zájemcům o Python, kteří ovládají angličtinu alespoň v její písemné podobě na úrovni čtení technické dokumentace, spíše doporučil originální tutoriály z oficiálních stránek Pythonu. Například tutoriál pro aktuální verzi Python 3.2.

Diskuze (1) Nahoru