Alternativní...
Autor vychází z toho, že základním prohlížečem je Microsoft Internet Explorer, a alternativní jsou všechny ostatní. Celou knihou nás tedy provází srovnávání s tímto browserem. Mnohdy se jedná o dost kritický pohled (z hlediska „alternativních“ prohlížečů), nicméně je docela znát, k jakému pokroku došlo za těch několik měsíců od napsání díla.
Kniha má tři hlavní části. Po kratičkém úvodu následují kapitoly představující jednotlivé prohlížeče. Programy Mozilla Suite (SeaMonkey) a Firefox jsou uvedeny každý zvlášť, kromě nich autor popisuje také Operu, Maxthon a Netscape – vždy v podobě, v jaké jsou browsery k dispozici pro Windows. Každá kapitola obsahuje velmi detailní popis častých operací, které se s prohlížečem provádějí. Začíná to vždy instalací, pokračuje běžným ovládáním a končí přizpůsobením k obrazu svému (vzhled, doplňky, změna jádra apod.). Vše je bohatě doplněno černobílými obrázky, dobře znázorňujícími popisované operace.
Prohlížečům na „jiných operačních systémech“ (zastoupených ovšem jen GNU/Linuxem) je věnována samostatná kapitola. Autor ve stručnosti zopakuje již představené browsery a přidá k nim ještě Konqueror. Kdo by ale čekal něco linuxově specifického (třeba problematiku instalace pluginů), bude bohužel zklamán. Podobně ostrouhají i majitelé počítačů Apple, na které není pamatováno vůbec.
Tak který?
Druhá část knihy je věnována výběru prohlížeče pro určité nasazení. Autor jednak posuzuje určité modelové situace (např. domácí počítač pro zábavu, kancelářský počítač) a přiřazuje jim konkrétní browsery, a dále pak hodnotí jednotlivé prohlížeče podle různých kritérií (instalace, bezpečnost, podpora standardů atd.). O správnosti přiřazení a kvalitě hodnocení bychom sice mohli polemizovat (byť se jedná o starší verze a dnes už je vše trochu jinak), nicméně pro toho, kdo tápe, může být takový přehled užitečný. Kapitola končí Acid2 testem, který žádný z představovaných prohlížečů neabsolvoval úspěšně.
Samostatná část je věnována bezpečnosti. Autor ji nedává do souvislost s žádnými konkrétními prohlížeči, pouze popisuje různá rizika (chyby v programech, spyware, phishing atd.) a doporučuje způsob obrany. I když je to trochu mimo hlavní téma, vzhledem k nízké úrovni znalostí uživatelů jde zcela určitě o pozitivní počin.
V závěrečné kapitole se dočteme o budoucnosti webových prohlížečů. Vzhledem k tomu, že uběhlo několik měsíců, ona budoucnost se z velké části stala (nebo velice brzy stane) skutečností, je tato kapitola spíš pro zajímavost. Mezi zajímavosti lze zařadit též krátkou informaci o webových aplikacích, kterou zde také najdeme (časy se mění a vše se vyvíjí trochu jinak, než autor předpokládal – ostatně třeba o AJAXu nebylo ještě nedávno skoro vůbec slyšet).
Závěr
Kniha je dobře napsána, obsahuje spoustu hodnotných informací, zejména praktických návodů. Občas sice narazíme na nějaké chyby (či spíše nedostatečnou informovanost autora), ale hlavní problém je spíše určitá zastaralost, způsobená bouřlivým vývojem v oblasti webových prohlížečů a internetových technologií obecně. V každém případě se ale jedná o knihu, kterou lze s klidným svědomím doporučit, a to hlavně dosavadním uživatelům Internet Exploreru, kteří zatím nemají větší povědomí o jiných prohlížečích a chtěli by do tohoto nového světa co nejhladčeji a nejpříjemněji proniknout.
Bednář, V. Alternativní webové prohlížeče, Computer Press 2006. 168 stran černobílých, 149 Kč/219 Sk.