Co je Creative Commons
Creative Commons označuje jednak skupinu licencí (o kterých bude řeč za chvíli), v první řadě je to ale nezisková organizace založená s cílem podporovat tvorbu a sdílení autorských děl všeho druhu. Vznikla v roce 2001 a v prosinci 2002 vydala první sadu licencí. Inspiraci čerpala především ve Free Software Foundation a její licenci GNU GPL. Licence Creative Commons (CC) jsou ale určeny hlavně pro díla jiného typu, než jsou počítačové programy.
Licence CC byly postupně vylepšovány, aktuálně je k dispozici již čtvrtá verze. Existují v původní (Unported) formě a ve formách lokalizovaných pro různé státy (jazykově i právně). Právě poslední verze (4.0) byla ale mezinárodně sladěna tak, aby vyhovovala většině právních řádů a nebylo potřeba pracovat s lokalizovanými verzemi. Je proto také označena jako International.
Hlavním polem působnosti licencí CC jsou různá „média“, tedy grafika (kresby, fotografie, koláže apod.), video, hudba, texty (dokumentace, odborná literatura, beletrie…), mapová data, databáze a různá další autorská díla požívající právní ochrany. Technicky nic nebrání použít licence CC i na software, ale vhodnější je zvolit některé z licencí navrhovaných přímo pro tyto účely (protože lépe řeší některé aspekty).
Licence Creative Commons
U licencí CC se hovoří o jejich sadách, protože je u každé jejich verze k dispozici několik různých licencí. Obecně to – až na jednu výjimku (uvedenou dále) – funguje tak, že se vyjde ze základní licence permisivního charakteru a k ní se mohou přidávat různá omezení. Podle toho se pak řídí nakládání s dílem, možnost jeho užívání, šíření a úprav.
Žádná práva vyhrazena (CC0)
Toto je ta zmíněná výjimka z pravidla. Licence CC0 je v podstatě public domain, tedy vzdání se veškerých práv k dílu. Právní řády různých zemí se liší a v některých úplné vzdání se v podstatě není možné (podle některých právních názorů je to i případ Česka). Proto vznikla – relativně pozdě, až v roce 2008 – speciální licence, která specifikuje nakládání s dílem tak, aby bylo nejširší možné v daném právní řádu. Chcete-li tedy dát své dílo do public domain, můžete použít CC0 a zajistit tak sobě i uživatelům relativně vysokou právní ochranu.
Uveďte autora (CC BY)
Základní licence CC toho požaduje nejméně – aby byl u díla uveden jeho autor, odkaz na licenci a informace o tom, zda bylo dílo změněno. Nic dalšího licence nepožaduje. Lze tedy dílo libovolně užívat, šířit a upravovat, to vše komerčně. Lze ho i přelicencovat, ovšem samozřejmě jen při splnění uvedených podmínek.
Je logické, že pokud bude dílo přelicencováno na proprietární licenci, už se nebude na toto dílo vztahovat CC BY, ovšem pořád je potřeba u něj uvést, kdo je původním autorem a že na původní dílo se CC BY vztahuje.
Uveďte autora – zachovejte licenci (CC BY-SA)
Copyleftová verze přidává požadavek na zachování licence. Jde o obdobu GNU GPL. Dílo lze užívat, šířit a upravovat (vše i komerčně), ale nelze změnit licenci – musí zůstat tato. Nejznámějším případem použití této licence jsou články na Wikipedii (kdysi se používala licence GNU FDL, ale byla z řady důvodů nevýhodná). Také hodně fotografií a dalších obrázků ve Wikimedia Commons používá tuto licenci, často v kombinaci s GNU FDL; některá díla však mají licenci CC BY.
Uveďte autora – nezpracovávejte (CC BY-ND)
Někdy se hodí mít možnost zakázat tvorbu odvozených děl, resp. původní dílo upravovat. Typickým příkladem jsou různé analýzy, testy, posudky nebo vědecké práce, které mají vypovídací hodnotu jen v původní podobě. Jakmile by je někdo upravil, mohl by tím uvést čtenáře v omyl a poškodit původního autora. Licence nijak nebrání šíření ani komerčnímu využití.
Uveďte autora – neužívejte komerčně (CC BY-NC)
Další variantou licence je ta, která zakazuje komerční užívání. Mohou být samozřejmě spory o to, co je a není komerční užití. Jinak licence sice zakazuje využívat dílo komerčně, nebrání však jeho úpravám ani přelicencování – samozřejmě při dodržení všech podmínek klasické CC BY (viz výše) a současně zákazu komerčního užití.
Uveďte autora – neužívejte dílo komerčně – zachovejte licenci (CC BY-NC-SA)
Jednotlivá omezení lze kombinovat. V tomto případě se kombinuje zachování licence a zákaz komerčního užití. Licence není copyleftová, protože nesplňuje definici copyleftu (resp. ani svobodné licence). Šíření díla ani jeho úpravy omezeny nejsou.
Uveďte autora – neužívejte komerčně – nezpracovávejte (CC BY-NC-ND)
Druhý případ kombinace omezení – zakázáno je komerční užití i změny. Dílo lze ale stále neomezeně šířit. Tato licence je ze všech uvedených nejpřísnější.
Kterou licenci si zvolit
Licence CC nespadají všechny do kategorie licencí svobodných. Svobodnými licencemi jsou pouze CC-BY a CC-BY-SA (a v podstatě i CC0), první z nich je permisivní a druhá copyleftová. Tyto licence organizace CC označuje jako licence svobodné kultury (obdoba svobodného softwaru). Zbývající licence nejsou svobodné, mají ovšem stále svůj smysl a své oblasti použití.
Chcete-li své dílo maximálně rozšířit do světa a učinit ho základem pro různá další díla, zvolte CC BY. Pokud chcete uchovat jeho svobodu (a i pro díla z něj odvozená), použijte CC BY-SA. Licence CC BY-ND se, jak již bylo řečeno, hodí pro díla, u kterých je jejich neměnnost důležitá. Zvolit pro své dílo můžete samozřejmě i některou z ostatních licencí.
Verze 4.0 zavedla zajímavou novinku: možnost autora vymínit si odstranění svého jména při úpravě díla. Pokud budete tedy upravovat dílo, u něhož bude tento požadavek uveden, při šíření upraveného díla nejenže nemusíte původního autora uvést – vy ho dokonce uvést nesmíte. Původní autor se tak může chránit proti tomu, aby byl spojován s upraveným dílem.
Licenční metadata
Ještě jedna věc si zaslouží zmínku: metadata informující o licenci CC. Pokud nějaké dílo zveřejníte na webu, můžete tím vyhledávačům a dalším systémům říct, že je dílo licencováno pod CC a pod jakou licencí konkrétně. Existuje k tomu speciální jazyk: Creative Commons Rights Expression Language (CC REL).
Metadata se zakódují pomocí RDFa nebo XMP a vloží do souboru (například fotografie). Pro tyto licenční informace je definován i speciální jmenný prostor XML a lze je vkládat do (X)HTML přímo na webu.
Pár slov závěrem
V loňském roce byly licence CC využívány u téměř 900 milionů autorských děl (u kterých to bylo veřejně deklarováno) a o kvalitu licencí se stará více než 100 poboček organizace CC ve více než 70 různých jurisdikcích (u nás působí Creative Commons Česká republika). Pokud jste licence CC zatím nepoužívali, můžete o nich začít pro svá díla uvažovat. Výhodou je jejich propracovanost (i v mezinárodním kontextu), jednoduchý text a výběr z řady připravených variant pokrývajících různé potřeby.