Mimo přednášek zde bylo také mnoho stánků nejrůznějších skupin. Svá stanoviska tu v atriu měly nejen různé distribuce a firmy je připravující, jako Debian, Gentoo, Red Hat, Slax, SUSE nebo Ubuntu, ale také jednotlivé projekty, ať už zaměřené na software (LibreOffice), hardware (OpenMobility) nebo prodej dekorativních předmětů (LinuxMarket).
Vyšší patro potom zabíraly workshopy. Konkrétně stavba 3D tiskáren pro týmy, kde si zájemci mohli zakoupit díly na 3D tiskárny a během celé konference je pod odborným dozorem členů laboratoře 3D tisku FIT ČVUT oživovat, a potom v průběhu dní jednotlivé „standardní“ workshopy, na kterých se Ondřej Caletka věnoval CGI, Ondřej Guth WYSIWYM editorům, Martin Bruchanov trikům v Bashi a Petr Němec tvorbě Loga v GIMPu.
Stánky na LinuxDays
Demo: Multipath TCP
Pro plné nasazení je ještě potřeba vyřešit změny směrovacích politik, které dosud nepočítaly s více alternativními cestami. Pak je už ale Multipath TCP plně připraveno, jak ostatně ověřil Ondřej Caletka bezchybným provozem za poslední měsíc. Dle posledních zpráv se tomuto novému protokolu už svěřují první velké společnosti, jako např. Apple, který tento standard již podporuje v iOS 7 pro hlasovou službu Siri.
Ondřej Caletka se jal prezentovat nový protokol Multipath TCP, který oproti klasickému TCP umí využít více síťových rozhraní současně. Největší překážkou, která brání masivnějšímu rozšíření, jsou tzv. middle-boxy, kterých je plný internet. Jedná se o nejrůznější firewally, proxy servery a podobná zařízení, která nejsou obeznámena s Multipath TCP a podezřelé spojení ukončují. Nejen proto je 60 % kódu tohoto nového protokolu zaměřeno na obcházení těchto middle-boxů.
Git a SW pro project management
Tomáš Srna se chopil vývoje softwaru opravdu od píky. Nejprve se zaměřil na verzovací systém Git, který je zejména v OSS světě velice rozšířen. Následně se věnoval project management systémům, které Git využívají pro správu repozitářů. Jeho pozornosti neunikl Gitlab, Redmine ani jeho fork Chiliproject.
Integrace Linuxu a OSS na Gymnáziu Frýdlant nad Ostravicí
Pavel Valach zevrubně popsal nedávný přechod střední školy na GNU/Linux a OSS, který osobně realizoval. Pro tento konkrétní případ použili Debian pro centrální server, Ubuntu pro jednotlivé stanice, Puppet a clusterssh pro hromadnou správu a Likewise-open pro navázání na stávající Active Directory. Nemluvil však pouze o drobných technických problémech, na které se při nasazování naráželo, ale zmínil také problémy mezilidské, kdy se vedení školy a rodiče studentů rozdělily na příznivce a odpůrce OSS.
CTUstyle – bakalářky a diplomky v TeXu
Petr Olšák představil svou šablonu CTUstyle, kterou vytvořil jako koncept pro sazbu studentských závěrečných prací na ČVUT. CTUstyle je postavena na TeXu a makrech OPmac, kterých je rovněž autorem. Výsledek zohledňuje nejen typografické hledisko, ale také záležitost struktury závěrečné práce, zejména povinných částí. Výsledná šablona není nikomu vnucována, ale slouží jako zajímavá alternativa stávajících neoficiálních šablon, které se však téměř výhradně zaměřují na tvorbu v textových procesorech. Na závěr byla prezentována i šablona CUstyle, která byla vytvořena stejným autorem pro studenty Karlovy univerzity.
Sage
Štěpán Starosta a Tomáš Kalvoda předváděli open source matematický software, jehož cílem je konkurovat největším komerčním matematickým softwarům. Sage je sbírkou existujících open source balíčků spojených pod společné rozhraní založené na jazyku Python.
Přednáška byla oživena ukázkou práce v Sage, která se velice podobá např. Matlabu. Dále předvedli také možnost napojení na SageCloud, díky kterému můžete výpočty delegovat na zdarma dostupný server. Na závěr zmínili seznam zahraničních univerzit, na kterých se Sage již používá.
Překvapivým zjištěním i pro prezentující byla Mendelova Univerzita v Brně, která se na seznamu rovněž objevila.
Vim a Bash v éře UOS
Petr Hodač během přednášky doslova proletěl náplň celého semestru UOS, což je obávaný předmět bakalářské etapy na FIT ČVUT. Během přidělené půlhodinky mluvil netradiční formou jak o cílech jednotlivých cvičení, tak i o nejčastějších problémech, se kterými se studenti potýkají a které jsou samozřejmě výsledkem jejich nedbalosti.
Petr Hodač přednáší o editoru Vim a shellu Bash
Matematika, strážný anděl uživatelův
Jan Schmidt se hned po obědě pustil do přítomných pěkně zostra. Zatímco ve své přednášce objasňoval matematické pozadí pro řešení závislostí správce balíčků, bylo vidět, jak jej stále méně a méně posluchačů stíhá sledovat. Naštěstí si toho všiml i přednášející a správnými příklady nadále udržoval obecenstvo v obraze. Na závěr své přednášky tak nepřímo připomněl, kolik úsilí stojí za každou drobnou komponentou systému, jako je například správce balíčků.
Opensource antispamová ochrana
Jiří Ráž nejprve v rychlosti zmínil základní ochrany před spamem. Od základních, jako je blacklisting, greylisting nebo whitelisting, přešel k pokročilejším metodám, které využívají např. Bayesovské filtry pro filtrování obsahu. Následně detailně ukázal, jak jich využívá nové antispamové řešení, které v CESNETu používají. Výsledek jasně deklarují statistiky, kdy po nasazení došlo k omezení počtu nerozeznaných spamů z několika tisíc na necelou desítku.
Raspberry Pi v domácí automatizaci
Ondřej Caletka ukázal, že Raspberry Pi je navzdory malému výkonu poměrně univerzální zařízení. Na rozdíl od typického použití jako HTPC bylo předvedeno nasazení jako domácí monitorovací zařízení. Krom standardizované Raspberry Pi kamery, která monitoruje prostor jezírka, a teploměru připojeného pomocí 1-Wire sběrnice je zde představen také unikátní PoEpi systém pro vzdálené napájení prostřednictvím Ethernetu.
Jak lze využít Raspberry Pi
Nasazení Linuxu ve velké síti
Robert Šebek zevrubně pospal celou infrastrukturu telekomunikační sítě ha-vel, ve které je GNU/Linux použit na všechna zařízení, kde to je alespoň trochu vhodné (prakticky všude krom switchů). Na tomto nasazení na několik tisíc routerů na všech výkonových úrovních tak krásně demonstroval, jak daleko se vlastně Linux za těch 22 let existence dostal (i když to asi nebylo cílem přednášky).
GNU/Linux jako herní platforma: Nejde jen o dostupnost her
David Kolibáč se rozhovořil o připravenosti herního ekosystému pro GNU/Linux. Posteskl si nad nedostatečnou softwarovou podporou výrobců herních periferií (klávesnice, myši, gamepady, ...), či doplňkovým softwarem jako takovým (komunikátory, streamovací vybavení, ...). Zmínil ale také nedávné úspěchy, zejména pod taktovkou společnosti Valve. Patří mezi ně uvolnění Steamu pro GNU/Linux a vytvoření nové distribuce SteamOS stejně jako pozvolná portace nejslavnějších titulů z nabídky Steamu pod Linux.
ZFS a ZFSonLinux
Milan Beneš přiblížil historii souborového systému ZFS. Začátečníky uvedl do obrazu objasněním jednotlivých vlastností ZFS, jako je copy-on-write, podpora snapshotů či funkce RAIDu a LVM. Zmínil také projekt ZFSonLinux, který si klade za cíl vytvořit funkční podporu tohoto tolik oslavovaného souborového systému na GNU/Linuxu. Na závěr však důrazně varoval, že celý projekt je poměrně mladý a nedoporučuje jej používat pro kritické nasazení.
Neztraťte svůj digitální život
Michal Strnad začal vytahovat příslovečné kostlivce ze skříně, když začal revidovat obvyklé zásady zálohování. Na přítomných bylo znát, že až na pár jedinců tyto zásady nikdo nedodržuje. Jednotlivé katastrofické scénáře, které byly uváděny pro ilustraci, tak působily poněkud děsivě. Na závěr byl také krátce představen téměř legendární, avšak neprávem obávaný zálohovací nástroj Bacula.
Workshop – tvorba firemního emblému
Novinky v LibreOffice
Jan Holešovský zrevidoval významné novinky projektu LibreOffice od verze 4.0 až do současného stavu. Od neviditelných změn při pročišťování kódu přes opravy podpory nejrůznějších formátů až po nový postranní panel nebo dálkový ovladač prezentací pro Android a iOS. Neopomněl ani na překladatele jak samotného kancelářského balíku, tak nápovědy a související dokumentace. Ke konci poradil přítomným, jak jednoduše začít přispívat do OSS projektů, jako je právě LibreOffice.
Markdown, pandoc, gitit
David Kolibáč vzpomínal, jak na začátku vysokoškolských studií koketoval s nejrůznějšími elektronickými formami poznámek. Protože však HTML ani TeX nebyly čitelné jako prostý text, přešel k wiki systémům. Tam však po chvíli narazil na problémy s přenositelností. A pak objevil Markdown. Minimalistický značkovací jazyk, který nabízel jednoduchou čitelnost i v prostém textovém editoru, a jednoduchost zápisu formátování, který Markdown předurčuje pro rychlé poznámky bez komplikovaného formátování. Dále byl zmíněn nástroj pandoc, který je schopen generovat zmíněné dokumenty do nejrůznějších formátů v čele s HTML a PDF.
GNOME 3 – evoluce v revoluci
Jiří Eischmann zrekapituloval vývoj třetí generace GNOME. Objektivně zmínil jak změny kontroverzní, tak ty opomíjené. Nezastavil se však u současného stavu a zmínil také plány vývojářů do budoucna. Protože byl však vývoj třetí verze velice bouřlivý, zmínil také vedlejší produkty tohoto vývoje. Patří mezi ně například Unity, Cinnamon, MATE nebo Consort.
Odkud jste k nám přijeli?
Přednášky si držely vysokou úroveň, jak je již tradiční s ohledem na členy pořadatelského týmu. Jediné dvě výtky byly obvykle směrovány na souběžnost přednášek, kdy by se někteří nejraději rozdvojili a navštívili obě zároveň, a také na absenci rozdělení přednášek podle odbornosti, které minule napovídalo, zda je přednáška vhodnější pro laiky či experty. Nezbývá, než doufat, že se LinuxDays stanou pravidelnou událostí ve světě Linuxu a OSS.
Autorem fotografií je Stanislav Olivík.