Co se děje ve světě Linuxu a open source
Novell rozprodán, Microsoft získal patenty
Známá společnost Novell, která stojí například za distribucí openSUSE a mnoha dalšími open-source produkty, byla koupena společností Attachmate Corporation za 2,2 miliardy dolarů (cca 41 miliard korun). Zatím se nezdá, že by se nějak výrazněji měla změnit strategie společnosti.
Zajímavější je druhá strana transakce. Za 450 miliónů dolarů získalo konsorcium CPTN Holdings LLC blíže nespecifikovanou část duševního vlastnictví Novellu, zřejmě tedy hlavně softwarových patentů. To vzbuzuje otázky zejména proto, že toto konsorcium technologických firem vede Microsoft. Novell měl mnoho softwarových patentů a ačkoli je porušovaly některé open-source projekty, nic po nich nevymáhal. To se teď může změnit. Nejzásadnější je ale otázka: Kdo tedy vlastní autorská práva na Unix? Různé konspirační teorie a obavy, že se práva dostala pod křídla Microsoftu, trochu zklidnil šéf marketingu Novellu John Dragoon. V tiskovém prohlášení napsal, že autorská práva na Unix zůstávají pod Novellem, respektive pod Attachmate Corporation.
Rozhraní Unity v prvním testu neuspělo
Jak už možná víte, následující vydání Ubuntu nebude používat ani klasické rozhraní GNOME, ani nový GNOME Shell. Nahradí je prostředí Unity vyvinuté přímo pro Ubuntu. Zatím sklízelo spíše kritické komentáře, a tak Canonical udělal vlastní testy použitelnosti. Najal skupinu patnácti lidí a sledoval, jak se s prostředím sžívají, co jim vadí a co se jim naopak líbí. Hlavním problémem byla asi pomalost rozhraní. To by ale brzy měla vyřešit akcelerace s pomocí Compizu. Dále nejvíce kritiky obdržel panel umístěný nalevo. Uživatelé v něm těžko rozlišovali spuštěné a nespuštěné aplikace, nevěděli, jak přidat další aplikace, a problém pro ně představovala práce s více okny jedné aplikace (typicky textový editor). Problém měli i se správou souborů a jejich vyhledáváním. Vývojáři a designeři ale zase dostali pochvalu za velké spouštěče aplikací a centrum softwaru, které najdete standardně v každém Ubuntu. Výsledky nám říkají, že na Unity je ještě hodně práce, a pokud se jeho nasazení v Ubuntu neodloží a opravdu se do něj dostane už na jaře, bude to docela risk. Výsledky testu rozebírá Jiří Eischmann.
Unity – práce se soubory
Microsoft chce přispívat do OpenStreetMap
Microsoft do svých řad získal Steva Coasta, zakladatele OpenStreetMap. OpenStreetMap (OSM) je projekt, který si klade za cíl vytvořit mapu celého světa pod svobodnou licencí. Steve Coast bude u Microsoftu pracovat na jeho mapách Bing Maps. Microsoft zároveň oznámil, že chce s OSM spolupracovat a jako podklady pro tvorbu map mu poskytne letecké snímky. Také prý vytváří nástroje pro lepší kooperaci s OSM. Na tvorbě svobodných map se podílí více než 320 tisíc přispěvatelů. Osobně mě tak vysoké číslo velmi překvapilo. Steve přispěvatele ubezpečil, že jeho odchod do Microsoftu rozhodně neznamená, že by Microsoft OSM vlastnil. Projekt bude i nadále fungovat zcela nezávisle. Pokud vás zaujal a chtěli byste s tvorbou map pomoci, přečtěte si příručku pro začátečníky.
GTK+ 3 možná bude mít webový back-end v HTML5
Vývojáři knihoven GTK jdou s dobou a do připravovaného GTK+ 3 možná zapracují i webový back-end. Uplatnit by se mohl například v „hudbě budoucnosti“ – cloud computingu. V praxi by to vypadalo tak, že by se všechny výpočetní akce prováděly na straně serveru a v prohlížeči by se pomocí HTML5 vykresloval pouze vhled. Tento back-end umožní, aby aplikace ve webovém prohlížeči vypadaly úplně stejně jako nativní desktopové aplikace. Představte si třeba GIMP v prohlížeči dostupný odkudkoliv a komukoliv. Back-end je ve vývoji a zatím zdaleka nezvládá všechny funkce GTK, ale časem by mohl být slušně použitelný a mohl by být pro GTK konkurenční výhodou. Pro představu se podívejte na ukázkové video.
Linux časem najdete i v ledničkách nebo spotřební elektronice
Chytrá lednička. Zní to divně, ale už brzy taková zařízení budeme používat a říkat jim tak. Známý výrobce bílé elektroniky Electrolux připravuje ledničku Infinity I-Kitchen, která bude umět podobné věci jako mobilní telefony nebo tablety. Vévodit jí bude dotykový displej o rozlišení 480×800 pixelů a uvnitř najdete ARM procesor Freescale i.MX25 o taktu 400 MHz a 128 MB operační paměti. Kontakt s uživatelem umožní Linux s prostředím připraveným společností ProFUSION. Kromě nastavení ledničky tak systém nabídne třeba kalendář, recepty nebo poznámky.
Dotykový displej připravované ledničky Electrolux Infinity I-Kitchen
Linuxové prostředí pro nejrůznější spotřební elektroniku připravuje i Sony. To se jmenuje Snap a pro změnu si zakládá na prostředí GNUstep. Sony to každopádně bude mít těžké, upravit GNUstep k jejich obrazu asi nebude práce na pár měsíců a na nasazení do spotřební elektroniky už čekají plně připravené systémy jako Google Android nebo MeeGo. Ale nutno uznat, že jsou to poměrně náročné systémy, možná se Sony vydá jinou cestou a vytvoří nenáročný systém i pro levná zařízení.
Google Chrome OS nabírá zpoždění
Pokud jste si chtěli pod stromeček nadělit nějaký netbook nebo tablet s operačním systémem Google Chrome, budete muset přehodnotit plány. Google mění plány a do konce tohoto roku by měla vyjít pouze betaverze, finální verze vyjde až za několik měsíců. Už se samozřejmě vyrojily nejrůznější spekulace o tom, co Google k odložení vydání přimělo. Kromě nejpravděpodobnější (a nejméně zajímavé) teorie, že systém prostě ještě není dokončený a stabilní, se mi líbí srovnání s Androidem, dalším systémem od Googlu. Android se rychle rozšířil a připravovaná verze 3.0 se chystá na tablety. S tak rychlým růstem Androidu možná nepočítal ani samotný Google a teď tak trochu neví, co s Chrome OS. Prodeje netbooků, kde by se mohl uplatnit, pravděpodobně budou klesat právě na úkor tabletů. A řekl bych, že čím později Chrome OS vyjde, tím se zvyšuje pravděpodobnost, že neuspěje a bude označen za slepou uličku. Naopak vývoj Androidu 2.3 pro chytré mobilní telefony jde podle plánu a „Gingerbread“ by měl vyjít v následujících týdnech.
Oracle Solaris 11
Oracle vydal unixový operační systém Solaris 11, který navazuje na ukončený projekt OpenSolaris. Oracle Solaris 11 si sice můžete zdarma stáhnout, ale nemůžete ho používat pro komerční účely. Nová verze Solarisu přináší rychlejší spouštění i vypínání systému, lepší podporu virtualizace nebo lepší správu zdrojů. Na Oracle.com najdete ISO obrazy pro architektury x86 a SPARC a uživatelskou příručku pro začátečníky. Pokud vám chybí OpenSolaris, můžete se podívat na projekty OpenIndiana a Illumos, které se zakládají na zdrojových kódech OpenSolarisu a snaží se ho rozvíjet, ale především udržovat.
Jak velkou část Ubuntu tvoří Debian?
Na závěr si dáme malý kvíz. Tipněte si, z kolika procent Ubuntu obsahuje vlastní (nebo upravený) materiál a z kolika je čistý Debianu? Já jsem to samozřejmě nevěděl, ale Raphaël Hertzog si dal tu práci a spočítal to. Porovnával balíčky v Ubuntu a Debianu a vyšlo mu následující: 76 % balíčků je v Ubuntu totožných jako v Debianu, 17 % balíčků je obsažených v obou distribucích, ale v Ubuntu jsou nějakým způsobem pozměněny. A zbývajících 7 % tvoří další balíčky, které jsou dostupné v Ubuntu, ale v Debianu je nenajdete. Zdá se vám to hodně nebo málo?