Bitcoin je svobodná virtuální měna (považovaná často i za „anonymní“, což ale ve skutečnosti až tolik není), která na sebe nedávno upoutala pozornost tím, že po poměrně strmém růstu kursu k běžným měnám přišel prudký pokles. Nemá žádného konkrétního emitenta, její vydávání je přísně algoritmické, distribuce měny se děje prostřednictvím výpočetního výkonu využívaného k autorizaci transakcí. A právě tento výpočetní výkon znamená také spotřebu elektrické energie.
Mark Gimein ve svém článku odhadl, že denně se na „těžbu“ (přesněji řečeno na hledání bloků k potvrzování transakcí) spotřebuje 982 MWh energie, což odpovídá spotřebě 31 000 amerických domácností. Přepočteno na stálý výkon se jedná o asi 41 MW, což odpovídá zhruba jednomu menšímu bloku tepelné elektrárny, případně (u nás) třeba vodní elektrárně Kamýk. Autor článku považuje „virtuální těžbu“ za podobně škodlivou, jako je klasická těžba drahých kovů, například zlata.
Naopak Nate Anderson ve své polemice situaci až tak negativně nevidí. Cituje například Tima Worstalla, který mj. připomíná, že množství měny Bitcoin má strop a těžba se v určitý moment zastaví. Laureát Nobelovy ceny Paul Krugman vnímá Bitcoin jako „krok zpátky“ – a cituje zde Adama Smitha, který již v roce 1776 považoval měny, které svoji tvorbu spotřebovávají skutečné zdroje, za hloupé a zastaralé.